Dodanění při převodu pojistných smluv...

Převádět smlouvy životního pojištění bez nutnosti dodatečně danit uplatněné odpočty umožnila novela zákona o daních z příjmů z roku 2004. Cílem byla další podpora životního pojištění jako produktu kombinujícího prvky pojištění a spoření spolu s podporou mobility klientů.

Jenže zákonodárce ve skutečnosti nevyšel vstříc tolik klientům jako spíše velkým pojišťovnám. Ty potřebovaly převést své pojistné kmeny z méně výhodných kapitálových pojištění na pojištění investiční. Tomu také odpovídala dikce nově upraveného zákona, který pro případ zrušení smlouvy jako důvod osvobození od povinnosti dodanění stanovil dvě podmínky. Především, ze smlouvy nesmí být vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné. Přitom současně rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění musí být převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. Zdánlivě tak předpis jednoznačně určil, za jakých podmínek je možné nahradit stávající pojistnou smlouvu smlouvou jinou bez vzniku dodaňovací povinnosti.

Tak vy chcete ke konkurenci?

Vše funguje dobře, dokud se klient nerozhodne opustit náruč své mateřské pojišťovny. Jakmile však projeví zájem změnit nejen pojistný produkt, ale také jeho poskytovatele, neuspěje. Zákon o daních z příjmů, zákon o pojišťovnictví, zákon o pojistné smlouvě ani jiný předpis nestanoví bližší podrobnosti k tomu, jak by měla být rezerva, resp. kapitálová hodnota převedena. Uplatní se tak základní princip smluvního práva, totiž že platí to, co si strany sjednají. To v praxi znamená, že úspěšnost naplnění obou zákonem stanovených podmínek záleží čistě na vůli pojišťovny. Pomineme-li skutečnost, že z hlediska technicko-účetního se pro pojišťovnu nejedná o standardní operaci, její zájem podpořit klientův odchod je přirozeně nulový. Pojišťovny se tak často jednoduše vymluví na absenci detailní úpravy v právním řádu.

Řada klientů se však odmítá smířit s tím, že zákon o daních z příjmů na jedné straně připouští možnost „bezdaňové“ změny pojistné smlouvy, ale v praxi je tato možnost omezena jen na jejich stávající pojišťovnu, od které právě mnohdy chtějí odejít.

V praxi se tak objevují nejrůznější intepretace příslušného ustanovení zákona o daních z příjmů a s nimi související praktiky. Mezi nejčastější patří zrušení smlouvy s výplatou odkupného a jeho bezodkladné převedení formou mimořádného vkladu na novou pojistnou smlouvu. Tento postup, stejně jako jemu podobné, samozřejmě plně neodpovídá požadavkům zákona. Nelze mu však upřít snahu vyjít vstříc alespoň tušenému účelu normy, tedy zachování daňových výhod poplatníkům ochotným vzdát se části aktuální spotřeby ve prospěch té budoucí. Navíc klient může jako účet pro výplatu odkupného určit účet u nové pojišťovny a tím zajistit, že odkupné sice bude vyplaceno, nikoliv však jemu samotnému.

Prověřuj, ale toleruj

Ve skutečnosti však stejně záleží na příslušném finančním úřadě konkrétního klienta, zda si takového postupu nevšimne nebo jej akceptuje jako přípustný. To samozřejmě není žádoucí situace. Zejména pojišťovací zprostředkovatelé jen obtížně klientům vysvětlují, že sice teoreticky podle zákona pojistnou smlouvu převést mohou, prakticky však nikoliv. Anebo s rizikem odhalení a dodanění.

Proto jsem inicioval na jaře letošního roku prostřednictvím Asociace finančních zprostředkovatelů a poradců podání kvalifikovaného dotazu na Ministerstvo financí (MF). Otázka byla jasná: je za současných podmínek možné uskutečnit převod také formou mimořádného vkladu pojistného, aniž by klient musel dodanit uplatněné odpočty? Odpověď ministerstva byla stručná, nicméně z ní vyplynulo, že tento postup je akceptovatelný. Z právního pohledu se však jedná pouze o výkladové stanovisko, které není obecně závazné. Vhodnější by tedy byla precizace daňového předpisu, ke které se však MF nechystalo. Alespoň soudě podle vyjádření mluvčího Ondřeje Jakoba v článku Převádíte pojistku? Zaplatíte daň (Lidové noviny, 18. 5. 2010).

Proti vůli pojišťoven? Nikdy!

Přesto byla dne 29. 10. 2010 Sněmovně předložena novela zákona o daních z příjmů vypracovaná právě ministerstvem, která obsahovala již zmíněný bod 35. Podle něj by se bylo možné vyhnout dodanění nejen účetně obtížným převodem rezervy nebo kapitálové hodnoty, ale také převodem odkupného. Zákon by tak explicitně umožnil nyní spíše tolerovaný postup a především by možnost volby svěřil výhradně do rukou klienta.

To se samozřejmě nemohlo líbit pojišťovnám. Protesty zástupců České asociace pojišťoven pak nejspíše vedly k tomu, že již hospodářský výbor Sněmovny doporučil toto zdánlivě bezvýznamné ustanovení vypustit. S úspěchem. 12. listopadu byla novela schválena bez dopadu na odstavec šest. Nejistota trvá.

Autor je právník společnosti Partners