Kam „sázet“ peníze?

Jak vnímat českou povahu z hlediska postoje k rizikům? Na jednu stranu jsou tu ekonomové, jejichž  úzkoprsé koláčové grafy prezentují Čechy jako národ konzervativních investorů a kteří si libují v termínovaných vkladech, spořících knížkách a zajištěných fondech. Na druhé straně se čas od času objeví jackpotové šílenství, strhávající se kolem sázkových her, v nichž všichni sázíme jako pominutí.

Pracuji jako finanční poradce a při představování finančních plánů klientům slýchám velmi často otázky týkající se záruk a garancí: Jaká je záruka, že na té investici neprodělám? Jaký výnos tam mám garantován?

Klientům trpělivě vysvětluji, co vůbec garance znamená, že každá garance něco stojí (když nic jiného, tak významně snižuje potenciál výnosu) a že pokud se budou řídit mnou navrhnutým plánem a zejména dodrží-li investiční horizonty, žádná „garance“ z principu není potřeba.

Nedávno jsem se při podobné debatě klienta zeptal, jestli si jde občas vsadit. Dotyčný na mě nechápavě pohlédl a řekl mi, že sází pravidelně.
 
„Zajímavé, proč to děláte?“
„No, chci vyhrát, to je snad jasné, ne?“

Začal jsem mu vysvětlovat, že statisticky s pravděpodobností hraničící s jistotou vyhrát nemůže.

„Podívejte,“nenechal se klient vyvést z míry, „čas od času musí přece někdo vyhrát, tak proč ne zrovna já?“
„No, já vám to přeji, ale kdyby to náhodou nevyšlo, tak jsou tu ještě ty otevřené podílové fondy, kde můžete připravit peníze na studium nebo startovné do života vašich dětí. Říkal jste, že to je pro vás důležité, je to tak?“

Je to zvláštní. Stejný člověk, jehož přemůže panická hrůza, kdykoli slyší slova jako akcie a fondy, se dvakrát týdně cestou z práce staví v trafice, aby si koupil tiket se šťastnými čísly. V průměru tak každý měsíc „investuje“ kolem 1500 korun.

Proč to ten člověk dělá, co ho k tomu vede? Vyzkoušel jsem to. V sázce bylo 120 miliónů. Hned druhý den jsem ve volné chvilce zašel do obchůdku s online terminálem, vystál jsem si frontu a požádal jsem o vystavení stvrzenky o uskutečněné sázce.

„Tak za kolik to bude mladý pane?“
„No, tak abych měl šanci vyhrát ten jackpot…“
„Takže za sto sedmdesát.“

Vytáhl jsem z peněženky peníze a vyměnil je za tiket. Za mnou už se stačila vytvořit slušná fronta.

Ještě ten den jsem jel autem mimo město a stereotypně ubíhající krajina mi dovolila bezděčně upadnout do hlubšího zamyšlení. Je to jeden ze způsobů mé relaxace.
V průběhu dumání nad nesmrtelností chrousta, jsem se začal čím dál intenzivněji zabývat velice příjemným tématem: Co kdybych opravdu vyhrál sto dvacet miliónů korun? Co bych s nimi asi dělal?

Představoval jsem si výlety vlastní jachtou po slunném Karibiku, luxusní rezidenci s vnitřním i venkovním bazénem, v garáži víc koní než na leckterém texaském ranči… Co takhle si vytvořit rentu 500.000,– měsíčně jen z úroků? Moje alter ego, zdeformované mou profesí, se brzy přihlásilo ke slovu. Rázem bylo po snění.

V průběhu týdne jsem se zabral do práce. Den po slosování, na které jsem si nevzpomněl, jsem si to namířil do trafiky a cestu jsem si krátil představou, jak by asi paní za pultem koukala, kdybych přeci jen vyhrál…

S rozbušeným srdcem jsem natáhl ruku se sázenkou vstříc znuděné obsluze. Paní si vzala tiket a nacvičeným pohybem jej zasunula do stroje. Terminál sázenku spolkl a po nekonečně dlouhé půl vteřině se z něho vítězoslavně ozvalo „píp!“ a sázenka vyskočila. „Nic. Chcete si vsadit znovu? Ten jackpot už určitě musí padnout,“ dodala povzbudivě.

Možnost vyhrát desítky miliónů korun je vskutku lákavá. Tato představa umožňuje mnoha lidem snít, tedy věnovat se činnosti, kterou by jim jejich racionální mysl jinak nikdy nedovolila. Na druhou stranu díky stejnému principu založenému na snech a tužbách jiných tvrdě vydělávají sázkové společnosti.
 
Hluboko v nás je zakořeněno, že poctivou prací si nelze pomoci k lepšímu životu nebo snad dokonce k blahobytu. Jde to! Ale kromě poctivé práce jsou k tomu potřeba i další schopnosti. Být finančně gramotný  a umět se v oblasti financí správně rozhodnout.

Naučit toto klienty chápu nejen jako osobní poslání, ale jako poslání celého oboru finančního poradenství.

Autor je finanční poradce Partners.