Oddělí MiFID zrno od plev?

Od července v ČR platí novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, díky níž byla do české legislativy zavedena ustanovení Směrnice EU o trzích finančních nástrojů (MiFID). Co to v praxi znamená?
Marta Gellová: Z pohledu služeb nabízených členy Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR (AFIZ) je asi nejpodstatnější změnou zavedení institutu vázaného zástupce investičního zprostředkovatele. Před touto novelou mohl investiční zprostředkovatel službu nabízet prostřednictvím jiného investičního zprostředkovatele, který z podstatné části sám zodpovídal za svoji činnost a byl také přímo dozorován ČNB.  Po novele (resp. po uplynutí devítiměsíčního přechodného období, tedy od 1. 4. 2009) již může investiční zprostředkovatel využívat kromě zaměstnanců jen tzv. vázané zástupce. Za jejich činnost je investiční zprostředkovatel plně odpovědný a ČNB je přímo nedozoruje.
Druhou podstatnou změnou je zařazení investičního poradenství mezi hlavní investiční služby. Tuto činnost tedy nadále nelze vykonávat jako živnost. Investiční zprostředkovatel a jeho vázaní zástupci ji mohou vykonávat právě na základě zápisu do příslušného registru, resp. do seznamu, vedeného ČNB. S tím souvisí i nové požadavky na odbornost, k těm ovšem zatím chybí prováděcí vyhláška, na které ČNB právě pracuje.

Jsou již tedy k dispozici vyhlášky ČNB, které mají tuto novelu doplnit či upřesnit?
Některá ano, některé ne. Účinnosti již nabyla vyhláška č. 234/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 605/2006 Sb., o některých informačních povinnostech obchodníka s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 242/2007, vyhláška č. 235/2008 Sb., o informačních povinnostech provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře cenných papírů, vyhláška č. 236/2008 Sb., o informačních povinnostech organizátora regulovaného trhu a provozovatele mnohostranného obchodního systému; vyhláška č. 238/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů.
Pokud se zaměříme na oblast investičního zprostředkovaní tak jsou významné především následující vyhlášky: vyhláška ČNB č. 237/2008 Sb. o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních služeb, která nabyla účinnosti spolu s novelou Zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tedy od letošního července. O pár dnů později, a to od 11. července, nabyla účinnosti další vyhláška č. 255/2004 Sb. o vzorech tiskopisů a obsahu jejich příloh k podání žádostí podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Řada vyhlášek – například vyhláška o odbornostech, vyhláška o vedení evidence přijatých a předaných pokynů apod. – se teprve připravuje.

Co vlastně aplikace požadavků MiFID do české legislativy pro investory znamená?
Zejména v oblasti investičního poradenství by měl mít investor vyšší záruku odbornosti toho, kdo mu službu poskytuje. Doposud bylo možné toto poradenství provozovat jako volnou ohlašovací živnost, tedy bez jakékoliv odbornosti. V jisté míře dojde k posílení pozice spotřebitelů – zákazníků, kterým novela Zákona o podnikání na kapitálovém trhu přiznává rozsáhlejší ochranu.

Zákon mimo jiné hovoří o tom, že by měli investoři informovat obchodníky cennými papíry i další instituce, které jim poskytují různé produkty či služby, o svém finančním zázemí. Hospodářské noviny dokonce před časem napsaly, že mají informovat o výši svých příjmů či případných dluzích, což se mi zdá přehnané, byť by mělo být jasné, jak na tom investor je a co si vlastně může dovolit. Nelze ale ony požadované informace o finančním zázemí zneužít?
Tyto informace mají chránit klienta před nekvalifikovanou investicí a kvalitní poradce je vždy musí mít k dispozici, i kdyby to nenařizoval zákon. Vzhledem k přísně sankcionované povinnosti mlčenlivosti není třeba mít ze zneužití těchto dat strach.

Investoři by měli mít díky směrnici MiFID k dispozici víc informací a získat lepší servis. Nehrozí ale, že to zdraží služby subjektů působících na trhu?
V každém případě to znamená vyšší náklady poskytovatelů služeb. Jak se promítnou do cen pro klienty, si zatím netroufáme odhadnout, je to do velké míry i věc konkurenčního prostředí. V případě zprostředkovatelů odměňovaných provizí není na jejich straně žádný prostor pro navyšování poplatků pro klienty, museli by se na tom dohodnout s producenty produktů a tam existuje poměrně tvrdé konkurenční prostředí.

V diskusi k zavádění této směrnice mj. na serveru Finmag zaznělo, že budou subjekty, které investorům nabízejí různé služby a produkty, opatrnější než dosud. Myslíte, že to reálně hrozí, nebo tomu bude časem jinak?
Určitě musí být opatrnější. Odpovědnost za škodu je jasně definována a nyní ji ponese investiční zprostředkovatel za celou síť vázaných zástupců. Opatrnost bude namístě zejména při poskytování služby investičního poradenství, kde bude jasná odpovědnost za poskytnuté rady.

MiFID by měl investorům pomoci. Neobsahuje nicméně aplikace této směrnice i nějakou skrytou hrozbu, na kterou si je třeba dát pozor?
Zatím o žádné takové nevíme.

Vraťme se ještě k investičnímu poradenství a zprostředkování. Často se hovořilo o tom, že není dostatečně rozlišen rozdíl mezi poradci a zprostředkovateli. Pomohla zmíněná novela tento problém vyřešit?
Ano, zákon to jasně odlišuje. Jednoznačně upravuje také postavení investičního zprostředkovatele a vázaného zástupce. Platí to ovšem samozřejmě jen pro segment investičních nástrojů, v ostatních segmentech finančního trhu tato právní úprava neplatí.

Jak na MiFID zareagovala Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců? Vydala či se chystá vydat nějaká závazná pravidla pro své členy, která by platila nad rámec přijatých právních norem?
Zatím necítíme potřebu vydávat další vnitřní předpisy AFIZ nad rámec zákona. Soustředili jsme se na pomoc našim členům s aplikací této rozsáhlé novely. Ve spolupráci se specializovanou advokátní kanceláří jsme pro naše členy vypracovali obsáhlý manuál včetně vzorových dokumentů. Již jsme také proškolili zaměstnance našich členů, aby věděli, jak v praxi provádět zápis vázaných zástupců do seznamu ČNB. Připravujeme samozřejmě také odbornou přípravu pro vázané zástupce.

Citovaná novela zavádí devítiměsíční přechodné období. Pokud jde o finanční či investiční zprostředkovatele a poradce, která ustanovení tohoto zákona je třeba začít plnit hned a která v průběhu těchto devíti měsíců?
Devítiměsíční přechodné období se týká pouze přechodu investičních prostředkovatelů 2. úrovně na vázané zástupce. V ostatních ustanoveních je přechodné období pouze pětiměsíční. Investiční zprostředkovatel je tedy povinen uvést své poměry do souladu se Zákonem o podnikání na kapitálovém trhu nejpozději do 1. prosince 2008. Do té doby je povinen dodržovat pravidla stanovená tímto zákonem přiměřeně. Co se týče oblasti odbornosti investičních zprostředkovatelů a vázaných zástupců, tak návrh Vyhlášky o odbornosti předpokládá, že budou muset splňovat požadavky na příslušnou odbornost v zásadě od 1. prosince 2008 s tím, že splnění některých dílčích povinností je odloženo na 1. ledna 2009.
Ihned je třeba plnit ustanovení, která se týkají zápisu nových vázaných zástupců do seznamu ČNB. Investiční zprostředkovatel sice ještě může využívat devět měsíců stávající investiční zprostředkovatele 2. úrovně, nové spolupracovníky již musí zapisovat jako vázané zástupce a pracovat s nimi v režimu nového zákona.

Lze v souvislosti s aplikací MiFID očekávat nějaké změny na poradenském trhu a zostření konkurence, jímž tato směrnice často operuje?
Pro menší investiční prostředkovatele může být zvýšení nákladů spojené s implementací novely problém, který povede k tomu, že službu přestanou nabízet.