Nový lék proti podvodům?

Máte pocit, že jste naletěli reklamě nebo nevíte, co si myslet o nabídce na zajímavý finanční produkt, která přišla mailem? Od září se mohou investoři s podobnými problémy obrátit na nový samostatný odbor na ochranu spotřebitele, který vzniká v ČNB.

Představa, že zabrání veškerým podvodům, je i s ohledem na důvěřivost a naivitu části drobných investorů, kteří navíc zpravidla nemají dostatek zkušeností s finančními produkty, nereálná. Mělo by nicméně jít o významného pomocníka, který jim pomůže alespoň částečně se orientovat na finančním trhu.

Ve hře je i obchodní inspekce

ČNB nebude mít jako regulátor finančního trhu na starosti veškerou ochranu spotřebitele. Stále citlivější téma, jímž je dohled nad nebankovními poskytovateli půjček a finančních služeb, ale také nad leasingovými společnostmi, hypotéčními poradci a licencovanými emitenty elektronických peněz, zůstane dál v kompetenci České obchodní inspekce.

Viceguvernér ČNB Miroslav Singer se netají se svým názorem, že centrální banka by se ochrany spotřebitele na finančním trhu ráda zbavila. Argumentuje možným konfliktem zájmů.

Jedním z cílů centrální banky je totiž pečovat o stabilitu finančního systému, které může ČNB případnými zásahy proti jeho účastníkům při ochraně zájmů spotřebitelů krátkodobě uškodit. Nemluvě o možné ztrátě reputace, pokud se ČNB nepodaří včas odhalit podvod nějakého subjektu, který působí na finančním trhu. „Přesto se s tímto úkolem hodláme úspěšně vyrovnat,“ řekl rovněž Singer.

Nový samostatný odbor ČNB na ochranu spotřebitele se pod vedením Heleny Kolmanové zaměří především na nekalé obchodní praktiky. Bude velmi zajímavé sledovat, jak si poradí s klamavými, ale i agresivními obchodními praktikami, o které prioritně jde.

V případě reklamy či inzerce je přitom zřejmě situace jednodušší než při nabízení finančních produktů či služeb jednotlivým zákazníkům při osobním jednání.
Cílem nové instituce je i zabránit diskriminaci spotřebitelů a dbát na to, aby byli dostatečně informováni o cenách poskytovaných služeb a způsobu, jak jsou stanoveny. Zaměří se také na smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku.

To může být, soudě podle internetových stránek, na nichž ČNB vede různé seznamy, problém. Jeden z těchto seznamů, který zahrnuje nelicencované subjekty, jež v ČR nabízejí různé finanční produkty či služby bez potřebné licence, obsahuje názvy dvou firem. Další seznam nelicencovaných subjektů poskytujících služby je dokonce prázdný.

Odpovídá to skutečně realitě, nebo jen centrální banka rezignovala, vědoma si běžné praxe, kdy se podobné firmy po upozornění, že v ČR působí bez licence, zpravidla rychle přejmenovaly a je proto velmi obtížné postihnout je za jejich aktivity?
Pro investory nebude nicméně v případě pochyb nic jednoduššího než si ověřit si u nové instituce, zda má firma nabízející v ČR tradiční i netradiční finanční produkty či služby ke svým aktivitám potřebnou licenci.

Špatnou zprávou je, že se o podobnou záležitost nezajímají důvěřiví a naivní a přitom zpravidla nezkušení investoři, kteří logicky bývají nejčastějším cílem nejrůznějších podvodníků nebo vykuků.

Pomůže finanční gramotnost?

Před nejrůznějšími finančními podvody by je, stejně jako zkušenější investory, mělo chránit zvyšování finanční a ekonomické gramotnosti. Mladší ročníky by měly získat její základy na základních a středních školách. Problém může být u těch, kteří již školy dávno opustili. Bez jejich aktivní účasti to nepůjde. A přesvědčit ty nejvíce ohrožené, aby se finančně vzdělávali, bude obtížné.

Přispěje i zde svou troškou do mlýna nově vznikající instituce v ČNB a pomůže zabránit tomu, aby se řada českých občanů stala klienty poradny při finanční tísni, která vznikla v Praze a postupně má svou činnost rozšířit i do dalších měst?

Foto: Filip Láb