https%3a%2f%2fwww.finmag.cz%2ffinance%2f262036-krize-ktera-neni
https://www.finmag.cz/finance/262036-krize-ktera-neni
https://www.finmag.cz/finance/262036-krize-ktera-neni
Krize, která není
Již přes rok se mluví o americké hypotéční krizi. Ale řeči jsou jedna věc, zatímco fakta jsou věc jiná. Federální úřad pojištění vkladů (FDIC) vydal koncem srpna čtvrtletní zprávu o stavu amerického bankovnictví. Zpráva poskytuje řadu čísel o stavu amerických bank ke konci června 2008. Co nám tato čísla říkají?
V USA ke konci druhého čtvrtletí působilo 8451 komerčních bank a spořitelen, z nichž 117 bylo sledováno jako problémové instituce. Aktiva problémových bank činila 78 miliard dolarů, tj. 0,59 procenta z celkových aktiv. Podíl delikventních úvěrů (s platbami opožděnými přes 90 dní) činil 2,04 % z celkového objemu úvěrů. Nedobytné úvěry (charge-offs) činily 1,32 procenta.
O rok dříve, koncem června 2007, představovaly delikventní úvěry pouze 0,91 procenta a nedobytné úvěry jen 0,49 procenta celkové sumy úvěrů. Mohli bychom hovořit o více než dvojnásobném růstu podílu delikventních a odepsaných úvěrů – ale jen díky nízké základně.
Ve skutečnosti se o žádnou úvěrovou krizi nejedná. Odepsané úvěry jsou z 88,55 procenta kryty již vytvořenými rezervami. Ano, zbytek stačil řádně „zdevastovat“ výsledovky bank, což vytváří dojem, že celý sektor je v krizi.
Čistý provozní zisk amerického bankovního sektoru za druhé čtvrtletí 2008 činil všeho všudy jen pět miliard dolarů, což je méně než sedmina z hodnoty 36,8 miliardy za stejné období 2007. Propad zisků poznamenal vývoj burzovních indexů a akcionáře nepotěšil, ale krize? Asi jako když si tlouštík stěžuje, že umírá hlady, protože zmeškal oběd.
Zvěsti o fatálních dopadech tajemných pákových struktur se nepotvrdily – pokud by takový mechanismus existoval, dávno již by se projevil. V roce 1998 se potenciálně velmi nebezpečná páková struktura fondu LTCM založená na ruských dluhopisech „rozjela“ již necelý měsíc po ruské finanční krizi v srpnu 1998. Absence krizových jevů podobných LTCM dvanáct měsíců po propuknutí hypotéční krize hovoří sama za sebe.
Není překvapivé, že největší podíl delikventních úvěrů připadá na hypotéční banky: „šokujících“ 3,12 procenta. Připomeňme, že české banky koncem 90. let čelily třicetiprocentnímu podílu špatných úvěrů. A mimochodem, podnikatelské a komerční úvěry v USA vykazují jen 0,87% míru ztrátových úvěrů – s výjimkou sektoru nemovitostí a stavebnictví se americké ekonomice dobře daří. Nynější pravděpodobně probíhající (oficiálně doposud nepotvrzená) recese tedy zřejmě bude mírná.
Kdo hledá skutečnou krizi, měl by asi změnit kontinent, protože v USA zřejmě žádnou nenajde. Tip: objem bankovních úvěrů k HDP dosahuje v USA hodnoty kolem 49 % hrubého domácího produktu, zatímco v Číně přes 115 % HDP.
Podobně předlužené byly jiné asijské země před krizí v roce 1997: Tchaj-wan měl v roce 1997 poměr úvěry/HDP ve výši 138 procent, Thajsko 116,3 procenta, Malajsie 100,4 procenta, Singapur 97,0 procenta.
Olympiáda skončila a účinky keynesiánského fiskálního stimulu spojeného s výstavbou stadiónů a infrastruktury vyprchávají. Chytne Wall Street chřipku, až Čína kýchne?
Autor je ředitel pro strategii Partners. Komentář vyšel deníku E15. Foto: Profimedia.cz![Daňové přiznání online]()
O rok dříve, koncem června 2007, představovaly delikventní úvěry pouze 0,91 procenta a nedobytné úvěry jen 0,49 procenta celkové sumy úvěrů. Mohli bychom hovořit o více než dvojnásobném růstu podílu delikventních a odepsaných úvěrů – ale jen díky nízké základně.
Ve skutečnosti se o žádnou úvěrovou krizi nejedná. Odepsané úvěry jsou z 88,55 procenta kryty již vytvořenými rezervami. Ano, zbytek stačil řádně „zdevastovat“ výsledovky bank, což vytváří dojem, že celý sektor je v krizi.
Čistý provozní zisk amerického bankovního sektoru za druhé čtvrtletí 2008 činil všeho všudy jen pět miliard dolarů, což je méně než sedmina z hodnoty 36,8 miliardy za stejné období 2007. Propad zisků poznamenal vývoj burzovních indexů a akcionáře nepotěšil, ale krize? Asi jako když si tlouštík stěžuje, že umírá hlady, protože zmeškal oběd.
Zvěsti o fatálních dopadech tajemných pákových struktur se nepotvrdily – pokud by takový mechanismus existoval, dávno již by se projevil. V roce 1998 se potenciálně velmi nebezpečná páková struktura fondu LTCM založená na ruských dluhopisech „rozjela“ již necelý měsíc po ruské finanční krizi v srpnu 1998. Absence krizových jevů podobných LTCM dvanáct měsíců po propuknutí hypotéční krize hovoří sama za sebe.
Není překvapivé, že největší podíl delikventních úvěrů připadá na hypotéční banky: „šokujících“ 3,12 procenta. Připomeňme, že české banky koncem 90. let čelily třicetiprocentnímu podílu špatných úvěrů. A mimochodem, podnikatelské a komerční úvěry v USA vykazují jen 0,87% míru ztrátových úvěrů – s výjimkou sektoru nemovitostí a stavebnictví se americké ekonomice dobře daří. Nynější pravděpodobně probíhající (oficiálně doposud nepotvrzená) recese tedy zřejmě bude mírná.
Kdo hledá skutečnou krizi, měl by asi změnit kontinent, protože v USA zřejmě žádnou nenajde. Tip: objem bankovních úvěrů k HDP dosahuje v USA hodnoty kolem 49 % hrubého domácího produktu, zatímco v Číně přes 115 % HDP.
Podobně předlužené byly jiné asijské země před krizí v roce 1997: Tchaj-wan měl v roce 1997 poměr úvěry/HDP ve výši 138 procent, Thajsko 116,3 procenta, Malajsie 100,4 procenta, Singapur 97,0 procenta.
Olympiáda skončila a účinky keynesiánského fiskálního stimulu spojeného s výstavbou stadiónů a infrastruktury vyprchávají. Chytne Wall Street chřipku, až Čína kýchne?
Autor je ředitel pro strategii Partners. Komentář vyšel deníku E15. Foto: Profimedia.cz
Nejnovější podcasty
