Cena života v Česku

Podle českých zákonů je za smrt blízkého člověka nárok na odškodnění ve výši 240 tisíc korun (175 tisíc korun je možné dostat za ztrátu sourozence). Zahyne - li tedy otec a živitel rodiny a zbude po něm vdova a dva sirotci, mají nárok na 720 tisíc korun.

Podivné kalkulace

Není jasné, jak zákonodárci k uvedené částce došli. Každopádně ji už čtyři roky nevalorizovali, přestože průměrná mzda za tu dobu vzrostla přibližně o 20 %. Bohužel se právě oněch 240 tisíc korun často stává jakýmsi měřítkem, podle kterého se poměřují i jiné nároky poškozených.

Názorně to nedávno ukázal na serveru Aktuálně.cz soudce Michal Ryška, který soudí řadu sporů o odškodnění. Prozradil, jak soud vypočítal 80 tisícové odškodnění pro matku, která byla na potratu, a přesto se jí pak narodilo dítě. I když nešlo o ztrátu života, vycházel údajně právě z oněch 240 tisíc korun kompenzujících smrt blízké osoby, a přiznal matce nárok na třetinu této částky. Ze dvou třetin si prý svou situaci zavinila sama, protože nepoužívala antikoncepci a šla pozdě na kontrolu k lékaři.

Lidé už ale nejsou ochotni spokojit se s tak nízkým odškodněním za životy svých blízkých. Domáhají se vyšší částek, ale musejí požadovat po vinících kompenzaci nikoli za život, ale za tak zvanou nemateriální újmu.

Soudí se tedy o porušení svého práva na ochranu osobnosti, života a zdraví, svého soukromí a podobně, jak jim to umožňuje občanský zákoník. Kompenzaci nemateriální újmy žádný zákon ani vyhláška nelimituje a rozhodnutí o její výši záleží jen na soudu, respektive na obratnosti právního zástupce poškozeného.

Soudy jsou skoupé

Zatím jsou však soudy velmi skoupé. I když za újmu na zdraví už přiznaly i několikamiliónová odškodnění, za život zatím padla 240 tisícová zákonná hranice pouze jednou, a shodou okolností právě tento měsíc. Krajský soud v Brně, kterému předsedal zmíněný Michal Ryška, přiznal rodině Slavíkových 2. září zvýšení náhrady o 800 tisíc korun za smrt jejich dcery Nelly, která zemřela ve Fakultní nemocnici v Brně na popálení elektrickou dečkou při operaci. Rodina tak celkem dostala 1,455 milionu korun.

Kdo chce uplatnit nárok na kompenzaci za život svého blízkého cestou žaloby o náhradu nemateriální újmy, nebude to mít ještě dlouho lehké. Nejen, že často musí čelit negativní reakci okolí, které už předem závidí ještě nevysouzené miliony nebo projevuje předsudky, že žalovat nemocnici, dopravce či jinou instituci o milionovou náhradu je jaksi nevhodné, ale čeká ho dlouhá soudní tahanice s nejistým koncem.

Svědčí o tom i případ manželů Pudilových, kteří ztratili před pěti lety dvě děti a další dva rodinné příslušníky v tragickém autobusovém neštěstí u Nažidel. Jako jedni z prvních žalovali cestovní kancelář a dopravce o celkovou částku 2,8 milionu korun. V březnu 2004 jim ji soud v Plzni přiznal. Jenže dopravce a cestovní kancelář se odvolali a soud své rozhodnutí obratem změnil. Určil Pudilovým celkové odškodnění za životy čtyř blízkých ve výši 800 tisíc korun.

Není tedy divu, že mnozí poškození se tak raději spokojí se symbolickou částkou, než aby se šli soudit. Lépe jsou na tom rozhodně ti, kteří mají dobrou soukromou životní pojistku. Pojišťovna vyplatí pozůstalým pojistné plnění, takže nemusejí mít základní materiální problémy. Mohou si pak najmout dobrého advokáta (což rozhodně není levné), a zkusit pohnout cenou života v Česku. Jednou se to přece musí změnit.