Druhý dech penzijních fondů

Novela zákona o penzijních fondech nedospěla zdaleka do finále, ale penzijní fondy už jsou připraveny k transformaci. Chtěly by se totiž podílet na třetí fázi důchodové reformy, která je především o tak zvaném opt- outu, tedy prostředcích, které by už lidé nemuseli odvádět do státního důchodového systému, ale mohli by je využít ke kapitálovému spoření na důchod. A právě o jejich správu by se chtěly ucházet transformované penzijní fondy.

Nové penzijní fondy

Jak se budou lišit nové penzijní fondy od těch stávajících?

• nabídnou různou investiční strategii s různou mírou rizika (přepokládá se, že každý správce nabídne alespoň tři fondy, z toho jeden konzervativní)
• majetek klientů bude oddělen od majetku fondu
• klienti si sami zvolí fond a ponesou investiční riziko, to znamená, že nebudou mít garantován kladný nebo alespoň nulový výnos, jako dosud,
• prostředky klientů budou oceňovány aktuální hodnotou
• fondy budou smět od klientů vybírat poplatky za vstup, výstup a správu, ale celková výše poplatků bude pravděpodobně omezena zákonem (určitým procentem ze spravovaného majetku)
• při odchodu do důchodu převede fond prostředky klienta na pojišťovnu, a bude vyplácet doživotní (nebo jinou dlouhodobou) penzi

A co bude se stávajícími penzijními fondy? Přepokládá se, že jejich klienti přestoupí do nových fondů.

Pro mladší ročníky to bude zajímavé, protože dlouhodobější investování jim dává šanci na vyšší výnosy, než mohou dosáhnout v současném poměrně konzervativním systému penzijního připojištění.

Pro starší ročníky, kterým zbývá do penze pár let, to však tak výhodné být nemusí, a záleží na každém fondu, jak se o ně postará. Dá se očekávat, že fondy zvolí určité přechodné období, během něhož mladší klienti přestoupí a starší odejdou do penze s jednorázovým vyrovnáním. Až se fond „vylidní“, výplatu již vyměřených penzí prodá pojišťovně a zanikne.

Hořká tečka

Naskýtá se otázka, jak se nový systém vypořádá s problémem nákladů budoucích období, které tvoří především akviziční provize. Na schůdném řešení se dlouho nemohly shodnout penzijní fondy, ČNB a ministerstvo financí. Novela zákona tento horký brambor pravděpodobně přehodí na fondy, aby si s ním poradily, jak dovedou.

Nemají příliš na výběr: mohou tyto náklady rozúčtovat klientům, kteří zůstanou v současných fondech, ale to by nebylo příliš fér; mohou je inkasovat v podobě přestupního poplatku do nových fondů, což zase nebude marketingově příliš obratné; případně je jako ztrátu mohou odepsat se skřípěním zubů akcionáři.

Ani jedno řešení není optimální a dává dlouho očekávané a potřebné transformaci penzijního připojištění poněkud trpkou příchuť.

Foto: Profimedia.cz