Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Úprk poradců z OVB

Týdeník Ekonom
Týdeník Ekonom
1. 11. 2007
 6 956

Odchod stovek poradců společnosti již stál hlavu nejvyšší šéfy její české pobočky. Přispěje situace ke kultivaci českého finančního trhu?

Úprk poradců z OVB

Velký třesk na domácím poradenském trhu pokračuje. Přechod 650 lidí z poradenské firmy OVB Allfinanz, dosud největší na českém trhu, do nové společnosti Partners Financial Services, a.s. (Partners) zřejmě skončí před soudem.

Spor bývalých spolupracovníků s firmou OVB působí na první pohled jako osobní záležitost. Má však i další, méně zřetelnou rovinu: jde o to, jak v ČR prodávat životní a jiné pojistky, hypotéky, podílové fondy a další finanční produkty. Jak se vyhnout poradcům, kteří klientům nenabízejí to, co potřebují, a místo toho se ve velkém snaží prodávat finanční produkty, z nichž mají nejvyšší provizi?

KAUZA OVB versus bývalí spolupracovníci může zavánět ekonomickým "nevolnictvím". Se smlouvou, která má výpovědní lhůtu rok a půl a k tomu další dva roky zákaz pracovat v oboru, se totiž hned tak nesetkáte. Co ale s tím, pokud někdo na něco takového přistoupí? "Ne že bychom o těchto podmínkách nevěděli. Brali jsme je ale jako formalitu, k níž nikdy nedojde," vysvětluje Ekonomu Petr Borkovec, který podobně jako jeho šéf, tzv. zemský ředitel Radim Lukeš, a dalších 650 kolegů odešel z OVB právě do Partners.

PROČ DOŠLO k tak rozsáhlému exodu? Borkovec označuje za jeden z hlavních důvodů vysokou marži OVB vedoucí k nízkým odměnám pro nováčky a poradce. Pokud si chtěli vydělat, museli klientům prodávat drahé produkty, např. investiční životní pojištění. U konkurence (Fincentra nebo firmy Broker Consulting), by si ale vydělali zhruba stejně i prodejem produktů s nižšími provizemi, a tedy s nižšími poplatky pro klienta, např. zprostředkováním pravidelných investic do podílových fondů. Zatímco u OVB si vydělal poradce u milionové hypotéky 3000 korun, u jiných firem to bývá 9-10 tisíc. Podobná praxe jako u OVB bohužel přispívá k tomu, že poradce není motivován nabízet zákazníkům, co potřebují, ale co nejvíc nese.

Příčinou jsou zřejmě vysoké odvody, které musela OVB odvádět centrále v Německu. Z loňských 800 mil. Kč obratu to bylo asi 110 mil. Kč. Borkovcovi také vadí, že řada institucí platí české pobočce OVB za to, že prodává její produkty. Podobně postupují i další společnosti. Ty si ovšem často stanovují jasná pravidla, jimž tyto platby podléhají. O částku pro centrálu se pak zpravidla snižují provize za prodej finančních produktů této instituce, na což doplácejí poradci či zprostředkovatelé.

"Peníze pro centrálu jsou svaté," pokračuje Borkovec. Problém spatřuje v tom, že firma z nich v ČR bohužel téměř nic neinvestovala, ať již do výpočetní techniky, reprezentačních prostor nebo klientských center. To si měli hradit poradci či poradenské sítě sami.

POVĚST OVB NA TRHU navíc dál poškozuje kauza Helvag, což byly investice vázané nejprve na švýcarské nemovitosti a později i na restaurace nabízející steaky. Tyto investice byly prodávány přes OVB i v Česku. V roce 2001 Helvag zkrachoval a německý státní zástupce obvinil jeho manažery ze zpronevěry, podvodu a praní špinavých peněz. Asi tisíc českých klientů přišlo nejméně o 300 mil. Kč, vedení českého OVB ovšem dalo od záležitosti ruce pryč. Zdůvodnění této firmy, podle kterého nikdo nemůže vědět, že narazí na podvodníky, nebo svádění viny na poradce klienti nepřijali.

Vzdělanější klienti si jistě položí otázku, jak mohlo OVB podobnou investici doporučovat, když tvrdí, že spolupracuje jen se seriózními firmami. Pokud je to pravda, jak je vybírá a proč tímto sítem prošel Helvag? Má skutečně firma tým analytiků a dalších odborníků a řídí se při výběru investic ratingem vybíraných firem? Ekonom požádal OVB o vyjádření k tomuto i dalším naznačovaným problémům. Přes několik urgencí firma do uzávěrky Ekonoma neodpověděla.

Nesouhlas s postupem OVB v případě Helvagu byl jednou z příčin, proč řada firem opustila Asociaci finančních poradců a zprostředkovatelů (AFIZ), v níž hrála tato společnost stěžejní roli, a založila novou instituci Unii společností finančního zprostředkování a poradenství (USF). Zatímco etický výbor AFIZ, který se kauzou Helvag zabýval, dospěl k názoru, že případ svého člena OVB nemůže řešit, protože byla ukončena před vznikem této instituce, USF upozorňuje na velkou škodu, kterou OVB způsobila nejen sobě, ale také celému trhu finančních poradců a zprostředkovatelů.

Problém možná spočívá i v tom, že bývalá Komise pro cenné papíry na problematickou investici do Helvagu upozornila, vůči OVB z toho ale nevyvodila žádné hmatatelné důsledky. Dokáže se OVB s touto kauzou po výměně vedení v ČR alespoň dodatečně rozumněji vyrovnat? "Nejde o maličkost - firma má dál vedoucí postavení na trhu a měla by jít těm menším při řešení problematických kauz vzorem," upozorňuje Radim Lukeš, který byl do jara jedním z nejúspěšnějších manažerů OVB a dnes působí v Partners jako školitel.

OVB ZAREAGOVALA na výpovědi zaměstnanců razantně. Zablokovala jim provize ve výši 50-60 mil. Kč. Ty, kteří působili na manažerských postech, vyzvala, aby do konce září zaplatili 108 milionů.

Bývalý zaměstnavatel jim také poslal dopis, v němž je informoval o délce výpovědní lhůty s tím, že čeká, že budou pro OVB dál pracovat, jak jim to ukládá smlouva. Zároveň jim ale OVB zablokovala přístup do systému. Což byla chyba. Bez něj nemohla řada poradců, kteří dali výpověď, pracovat pro své klienty. Na radu právníků proto odstoupili od smlouvy. Ke stejnému kroku - odstoupení od smlouvy s bývalými spolupracovníky - se pak rozhodla také OVB.

Poté, kdy poradci přešli do společnosti Partners, dostali jejich klienti, mezi nimi paradoxně i příbuzní poradců a sami poradci, od OVB dopis. Firma v něm informovala, že pokud by je její bývalí pracovníci nutili změnit dříve uzavřené smlouvy o stavebním spoření, hypotéce a poskytování dalších finančních produktů a převést je na jinou společnost, je to přinejmenším neetické. Podle poradce Zdeňka Simaichla, který rovněž opustil firmu OVB, je takové varování absurdní. Poradci či zprostředkovatelé, kteří od OVB odešli, takto postupovat nehodlají.

Právní zástupci bývalých spolupracovníků OVB tvrdí, že jsou uzavřené smlouvy protiprávní. Vycházejí mj. z toho, že obsahují konkurenční doložku, tedy závazek, že nebudou dva roky působit v oboru. Problém spočívá v tom, že jim za to OVB neposkytla žádnou protihodnotu. Bývalí pracovníci OVB napadají i další ustanovení původně podepsané smlouvy.

V čele OVB Allfinanz mezitím došlo ke změnám. Generálního ředitele Günthera Gramlicha nahradil Pavel Uzel. Vedení firmy opustil i Martin Gardavský, který měl být Gramlichovým nástupcem.

Uvedený případ není přitom v historii OVB výjimečný. Před časem opustil její slovenskou pobočku Janko Müller s dalšími 540 spolupracovníky. Podobně tomu bylo i v Maďarsku a v jiných zemích.

"Některé společnosti působící na finančním trhu nesmějí s nově vzniklou firmou Partners, kam odešla řada poradců a zprostředkovatelů z OVB, spolupracovat. Jde o Raiffeisenbank, Generali, přes ni také Českou pojišťovnu nebo pojišťovny Kooperativa a Uniqua a také firmu Conseq, tedy vesměs společnosti, které většinou vlastní akcie OVB," upozorňuje Borkovec.

V ČR JE ZATÍM poradenství, na rozdíl od některých vyspělých zemí, zpravidla bezplatné. "Klienti to vítají, pokud by ale museli za poradenské služby platit, zodpovědnost poradců by vzrostla," míní Simaichl. Za peníze by měl přece každý nabídnout něco solidního.

Všechno zlé je k něčemu dobré. Přispěje dění v OVB k pozitivním změnám u této společnosti, ale také v komunitě českých finančních poradců a zprostředkovatelů?

Článek vyšel v týdeníku Ekonom č. 44/2007

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Týdeník Ekonom

Týdeník Ekonom

Další články autora

Zobrazit vše

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo