Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

I arcikapitalista Bezos může znít jako odborový předák

Pavel Jégl | 4. 5. 2021 | Vstoupit do diskuze – 3 komentáře

Jeff Bezos slibuje, že Amazon bude přívětivější ke svým zaměstnancům. Dá se tomu věřit?

I arcikapitalista Bezos může znít jako odborový předák

Zdroj: Ben Von Klemperer / Shutterstock.com

Amazon je gigant ve světě zasílatelských řetězců. Jedna z nejrychleji se rozvíjejících společností světa. Táhne se však za ní pověst jednoho z nejhorších zaměstnavatelů – firmy, kde je úmorné pracovní tempo, ubíjející dril, kde člověk svázaný normami funguje jako robot.

A také firmy, kde se za robotu ve skladech (byť nekvalifikovanou) platí podprůměrně.

Může se na tom něco změnit?

Odbory jako noční můra

Jeff Bezos před dvěma týdny zaslal akcionářům výroční dopis. Je pozoruhodný nejen tím, že to je dopis rozlučkový, protože zakladatel, šéf a největší akcionář firmy se koncem roku z místa generálního ředitele stáhne. Zajímavé je na něm i to, že v něm zabírá víc místa vztah mezi vedením a zaměstnanci než vztah vedení s akcionáři.

Potřebujeme lepší vizi toho, jakou hodnotu chceme pro zaměstnance vytvářet...

Nejbohatší člověk světa v něm upozorňuje, že společnost se musí o své zaměstnance líp starat. „Potřebujeme lepší vizi toho, jakou hodnotu chceme pro zaměstnance vytvářet,“ napsal Bezos. Už týden poté vedení Amazonu oznámilo, že zvýší víc než půl milionu pracovníků v Americe mzdy. Stoupnou o půl až tři dolary za hodinu, což firmu vyjde na víc než miliardu dolarů (podle aktuálního kurzu přes 21 miliard Kč).

Jeffrey Jeff

Jeff Bezos
Gwoeii / Shutterstock.com

Že ho snad neznáte? Ale no tak... Jeffrey Preston „Jeff“ Bezos (* 12. ledna 1964) je americký podnikatel, zakladatel, prezident a do roku 2021 i výkonný ředitel (CEO) a velkoakcionář amerického internetového portálu a zasilatelského obchodního řetězce Amazon.com. Bezos v žebříčcích nejbojatších lidí světa pravidelně obsazuje první pozici, v roce 2020 se podle časopisu Forbes stal prvním člověkem s majetkem přesahujícím 200 miliard dolarů (téměř 4,28 bilionu Kč). O pozici se aktuálně přetahuje s Elonem Muskem. Podrobné informace o Bezosovi nabízí i česká Wikipedie.

Bezos napsal dopis jen dva týdny poté, co se firmě podařilo zažehnat snahu o vznik prvních odborů Amazonu v Americe. Zaměstnanci distribučního centra v Bessemeru (stát Alabama) odmítli návrh skupiny pracovníků na jejich založení – pro bylo 738 hlasů, proti 1798. K tomu, aby byly ustaveny odbory, byla nutná jejich většina (jaký rozdíl proti Česku, kde odbory ve firmě můžou založit už tři její zaměstnanci – viz box Odbory v Česku).

Odbory v Česku

Zákony jsou nuda, víme. Ale tohle stojí za to. Zatímco v USA je k založení odborů třeba nadpoloviční většina zaměstnanců, v Česku jsou to zaměstnanci tři. Tři! Fakt:

§ 286

(3) Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace.

A jestli jste ještě neusnuli, třeba tady je ten paragraf celý.

Pro vedení Amazonu, který je po Walmartu druhým největším soukromým zaměstnavatelem v zemi, jsou odbory noční můrou. Vyvolávají obavy ze stávek, které by na firmu závislou na plynulých dodávkách zboží měly ničivý dopad. V minulých letech se to projevilo třeba v Německu, kde odbory vyhlásily několik stávek, a to v časech, kdy firma čekala rekordní tržby.

Bezosovi i dalším akcionářům po hlasování zaměstnanců v Alabamě nepochybně spadl kámen ze srce.

Vezeme vám lepší práci

Signalizují snad vyšší mzdy (kterých se však nedočkají pracovníci Amazonu v Česku) změnu v přístupu k zaměstnancům? Dá se odhadnout, že pro firmu, která chystá expanzi a chce přibírat desítky tisíc zaměstnanců, to je spíš nutná motivace nově příchozích.

Amazon vyjdou na miliardu dolarů, což pro něj není problém. Obdobně jako jiné velké technologické společnosti – Microsoft, Facebook či Google – těžil z lockdownů, protože kvůli zavřeným kamenným obchodům lidé víc nakupovali on-line. V letošním prvním čtvrtletí dosáhl čistého zisku 8,1 miliardy dolarů (asi 174 miliardy Kč), což je trojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Utěšuje mě snad výsledek nedávného hlasování odborů v Bessemeru? Ne, ne. Myslím, že musíme udělat lepší práci pro naše zaměstnance.

Zvýšení mezd nicméně neznamená, že se zaměstnanci dočkají lepších pracovních podmínek. Právě ty se stávají terčem kritiky. Amazon byl například nedávno nucen přiznat, že jeho řidiči jsou někdy nuceni močit do lahví.

Bezos ale ve zmíněném dopise akcionářům místy zní jako odborový předák. „Utěšuje mě snad výsledek nedávného hlasování odborů v Bessemeru? Ne, ne. Myslím, že musíme pro svoje zaměstnance udělat práci lepší,“ upozorňuje generální ředitel.

To však neznamená, že na Bezosově odporu k odborům se něco mění. Šéf Amazonu jím může připomínat průmyslové velikány první poloviny dvacátého století – Henryho Forda nebo Tomáše Baťu. Také oni nemohli odboráře vystát a odbory vykazovali za brány fabriky.

Kratší pracovní týden
Shutterstock

KRATŠÍ PRACOVNÍ TÝDEN? TO SE DŘÍV NAUČÍTE PĚSTOVAT RAJČATA

Je doba zkracování, říkala Maryška v Postřižinách, když se téměř před sto lety krátila pracovní doba i vlasy. Nenazrává doba pro nové pracovní postřižiny?

Jak to bylo v Detroitu a ve Zlíně?

Zatímco Bezos ve svých podnicích čelí tlaku na vznik odborů zakládáním zaměstnaneckých fór podřízených vedení, detroitský fabrikant ve své automobilce zřizoval zaměstnanecké samosprávy. Také ty sloužily především vedení. Dohlížely třeba na to, aby dělníci chodili do práce včas a nebyli závislí na alkoholu nebo hazardních hrách.

Práce dělníků ve Fordově závodě byla obdobně vysilující jako v logistických centrech Amazonu. Rozdíl byl však v tom, že Fordovi dělníci brali dvojnásobek průměrné mzdy. O tom si zaměstnanci Amazonu můžou nechat zdát.

Ford ve svých automobilkách zkrátil pracovní týden na čtyřicet hodin. Zavedl tak volné soboty – ve své době nevídanou věc. Měl ale technologický náskok před ostatními, a tak kratší pracovní dobu mohl ustát.

Tlak na výkonnost a přísný režim v Baťových továrnách byl trnem v oku odborářům, sociálním demokratům i komunistům.

Obdobně postupoval Tomáš Baťa. Když se omezovala zákonem práce žen o sobotách, zavedl rovnou volnou sobotou pro všechny. Také tím bral odborům vítr z plachet. Ve své firmě je zakazoval. Pokládal je za pobočky politických stran (do značné míry měl pravdu) a politiku striktně vykazoval za brány továrny.

Tlak na výkonnost a přísný režim v Baťových továrnách byl trnem v oku odborářům, sociálním demokratům i komunistům. Pro komunisty byl Baťa symbolem vykořisťovatelů. Komunistická spisovatelka Marie Pujmanová Tomáše Baťu ve svém románu Lidé na křižovatce vylíčila jako bezcitného kapitalistu (továrníka Kazmara). Za „reálného socialismu“ to byla povinná četba na základních školách.

Anketa

Pracovali byste pro Amazon?

Realita však byla taková, že Tomáš Baťa si dokázal se sociálním napětím poradit. Obdobně jako Ford vyplácel nadprůměrné mzdy a ze své firmy vybudoval světovou značku, takže pro většinu zaměstnanců byla práce u Bati věc, na kterou byli hrdí.

Dočká se odborů v Americe?

Jeff Bezos vybudoval světovou firmu, obdobně jako Ford nebo Baťa. Stejně jako oni získal technologický náskok před konkurencí. Zaměstnanci jeho společnosti to však zatím nepocítili.

Nabízí se proto otázka, jestli by si nakonec odbory doma v Americe nezasloužil. Může je mít.

V Demokratické straně sílí tlak na to, aby přísné podmínky pro zakládání odborů byly zmírněny. Demokraté přitom mají v obou komorách Kongresu většinu a v Bílém domě svého prezidenta, který už myšlenku odborů v Amazonu podpořil.

Jarní Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Daniel Bowman | 4. 5. 2021 16:53

Nejlepší ochranou zaměstnance je hodně konkurence tj. opravdový kapitalismus. Ne Korporativismus, který vládne teď, díky provázání s vládou a enbalovaný bankovním sektorem.

Všechny ostatní opatření jsou jen kamufláž. Kasino vždycky vyhrává.
Odbory jsou jen nástroj pro obohoacení jejich činovníků, které lze snadno uplatit.
Americký odnoráři to chápou a ty poslední to pochopily po minulejch volbách, kdy jim Biden, jejich centrálou podporovaný kandiát, zlikvidoval živobytí, když zrušil ten ropovod z Kanady hned po nástupu do funkce.

Marxistická Levice razí teorii, že Identity Politics (kulturní neomarxismus) aka Woke, sponzorují ony velké korporace, protože zjistily, že rasově, etnicky a genederově rozhádané dělnictvo je méně schopné k nějaké koordinované odborové organizaci.
A celé to prý začlo jako obrana proti Occupy Wallstreet.

To není až tak úplně pravda. Hlavní impuls přišel s Obamou a jeho neomarxistickou klikou. Korporace a standard socani pouze hrají catch up. Je to vlastně šikovná blackmail operace viz BLM. Dáte dar a vylepíte banner nebo vás zlikvidujem.
Tenhle kulturně marxistický Woke kult totálně zamořil Univerzity a pomocí nich pak i HR, PR oddělení korporátu a Sillicon Valley. Samozřejmě politiku a think tanky a neziskovky aj. lehkoživky.
A v neposlední řadě i DoJ/FBI a dokonce i CIA viz jejich poslední rekrutační video.
https://www.msn.com/en-us/news/travelnews/this-cia-recruitment-video-is-getting-slammed-for-being-overly-woke/vi-BB1gjTqO
A není se co divit, nabírají lidi exkluzivně z Univerzit. A kulturní marxismus je ideální nástroj na destabilizaci států, jak to ostatně používalo i KGB. (Bývalý Obamův ředitel CIA, J. Brennan nakonec volil v 70. letech CommunistPartyUSA)

+2
+
-