Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Z bláta do louže. Boj o Dukovany smrdí vítězstvím ruského plynu

Pavel Jégl | 22. 3. 2021 | Vstoupit do diskuze – 3 komentáře

Česká cesta k uhlíkové neutralitě může vést malou oklikou přes velkou plynovou závislost na Rusku.

Z bláta do louže. Boj o Dukovany smrdí vítězstvím ruského plynu

Zdroj: Shutterstock

Doba uhelná se chýlí k závěru. Uhelná komise doporučila vládě, aby Česko nejpozději v roce 2038 přestalo spalovat uhlí. Je ale možné, že uhelné elektrárny budou odpojovány dřív. Stanou se vysoce ztrátovými, protože Evropská komise, která se řídí cílem mít do poloviny století Evropu uhlíkově neutrální, žene nahoru ceny emisních povolenek.

Česko se každopádně chystá hořlavou horninu nahradit – a to fotovoltaikou, zemním plynem a jádrem. A součástí plánu na odchod od uhlí, které v současnosti pokrývá téměř polovinu výroby elektřiny a tepla, je výstavba pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany.

Dá se s ním ale počítat?

Rosatom na atom

Plán, podle něhož má být nový blok v Dukovanech postaven do roku 2036, posvětila česká vláda před třemi lety. K tomu přijala rozvrh, z něhož vyplývá, že v roce 2020 bude vyhlášena veřejná soutěž na dodavatele, dva roky poté bude znám její vítěz a do roku 2029 se začne stavět.

Vypadá to přehledně a srozumitelně. Soutěž ale dodnes vyhlášena nebyla a do voleb s ní patrně nelze počítat.

Strany se rozcházejí v pohledu na to, koho do tendru pustit, a koho nechat za dveřmi. Původně se mělo soutěže účastnit pět firem: Americký Westinghouse, jihokorejská KHNP, francouzská EdF, ruský Rosatom a čínská CGN. Poslední dvě společnosti však tajné služby na podzim prohlásily za bezpečnostní riziko a jejich účast je nepřijatelná pro opoziční Piráty, občanské demokraty, lidovce, Starosty a topkaře.

Andrej Babiš i Karel Havlíček dávají najevo, že Číňany jsou ochotni pustit k vodě. Ne však Rusy. To si premiér prostě dovolit nemůže.

Spor o přístup do tendru zablokoval také „lex Dukovany“, tedy návrh zákona o opatřeních k přechodu k nízkouhlíkové energetice. Norma, která je teď ve Sněmovně, má vládě umožnit financovat projekt, jehož náklady přesáhnou 150 miliard korun (nejspíš ale mnohem víc) ze státního rozpočtu.

Andrej Babiš i Karel Havlíček dávají najevo, že Číňany jsou ochotni pustit k vodě. Ne však Rusy. To si premiér prostě dovolit nemůže.

Ruský energetický gigant má za sebou mocného patrona na Hradě, bez kterého se Babiš neobejde, a k tomu silnou energetickou lobby. Zdejší firmy z tohoto odvětví s ním spolupracují a na jeho technologiích je postaveno všech šest jaderných bloků v Česku.

Dukovany II

PALATA: VE STÍNU KORONAVIRU. VLÁDA CHYSTÁ DUKOVANY II ZA STOVKY MILIARD

Jakkoli se může zdát, že vláda neřeší nic jiného než koronavirus, najde si čas i na jiná zásadní rozhodnutí. Minulý týden schválila dokument o dostavbě dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany. Jde o riskantní podnik za stovky miliard, který v ceně elektřiny můžou splácet ještě vnuci. Navíc zřejmě šitý na míru ruskému Rosatomu, psal už loni v květnu pro Finmag.cz Luboš Palata.

Politický příkop je hluboký a ve volebním roce se ho sotva podaří nějakým kompromisem zasypat. A pokud se vláda nedohodne s opozicí, je pošetilé tendr zahajovat.

Jednoduše proto, že ho příští vláda může odpískat. Obdobně jako vláda Bohuslava Sobotky pohřbila penzijní reformu kabinetu Petra Nečase. A podobně jako ČEZ v roce 2014 zrušil soutěž na dostavbu Temelína, protože od vlády nezískal garance na výkupní ceny elektřiny. Tehdy byl proti ministr financí Andrej Babiš, který teď jako premiér chce, aby stát hradil celou investici do Dukovan.

Z bláta do louže

Je jasné, že další jaderný blok, lépe však dva bloky, by Česku prospěly. A patrně jsme je už mohli rozjíždět, kdybychom nenalévali peníze do fotovoltaiky stylem „co hrdlo ráčí, drazí solární baroni“.

Solární panely jsou fajn. Nedevastují krajinu těžbou a především – nevypouštějí do vzduchu oxid uhličitý, který je příjemný v limonádě, ne však v ovzduší, kde vyvolává skleníkový efekt. V Česku však nefouká jako na anglickém či dánském pobřeží a slunce tady nesvítí jako na Apeninském nebo Pyrenejském poloostrově.

Pravda, místo jednoho či dvou jaderných reaktorů v Dukovanech můžeme nakrásně postavit dvě nebo čtyři plynové elektrárny a zavést do nich plynové roury. Bylo by to technicky snazší a patrně i levnější.

Továrna
Shutterstock

Anketa

Komu připadnou Dukovany II?

Ostatně, koncepce odchodu od uhlí s plynem počítá. V roce 2038 má podle ní mít hlavní podíl v energetickém mixu fotovoltaika s 5,8 gigawattu, hned za ní bude následovat jádro s 5,1 gigawattu a na třetí zemní plyn má připadnout 3,7 gigawattu. (Pro srovnání, chystaný blok v Dukovanech má mít výkon 1,2 GW.)

Je přitom jasné, že vzhledem k českým podmínkám není reálné dosáhnout výrazně vyššího podílu obnovitelných zdrojů. Pokud bychom tedy nepostavili nové jaderné bloky, nezbývalo by než pálit podstatně víc zemního plynu. Tím bychom ale popírali samotný cíl energetické politiky – uhlíkovou neutralitu. Emise oxidu uhličitého z plynu nejsou zanedbatelné, ve srovnání s hnědým uhlím zhruba poloviční.

A co teprve plynová závislost na Rusku? Není snad horší než ta jaderná?

Do Česka proudí plyn především rourami z Německa, které spoléhá na dodávky z Ruska. Pokud bychom si tedy namalovali hodně černý scénář, ve kterém se Západ dostane s Kremlem do těžkého konfliktu, pak je pro ruské vedení snadné zavřít kohoutky. Dvojnásob účinné by to bylo v třeskuté zimě.

Rozehraná politická partie o Dukovany, která protahuje termíny a ve které je dohoda zatím v nedohlednu, dává tušit, že jsme si schopni nakonec nadělit právě takovou plynovou variantu.

Finmag v novém!

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Kasaštyk. „V pondělí to vymyslíme, v úterý a ve středu se na tom dělá a ve čtvrtek to můžeme spustit. Jinde se do čtvrtka nesejde vedení.“ Tak vaří bří Kasové Pilulku.

Stříbrná. Téma čísla stáří. Pavel Jégl o nemilém průvodním jevu dlouhého života: dlouhém stáří. Jirka Hovorka spočte domovy pro seniory, pečovateláky a pečovatele. Co to stojí? Robert Vlach ví, proč volnonožci vydělávají do osmdesáti.

FIN.Finanční část magazínu poví, koho sledit na Twitteru, jak zbohatnout sběrem kamení či psích h., jak neřídit automobilku a na co mají majitelé bitcoinů pět let, jestli se o ně nechtějí bát.

S mate- a dramatikem Reném Levínským mluvil Michal Kašpárek. I o tom, že na covid nestačí opsat německé recepty. Nejsme Němci.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Martin Doležal | 23. 3. 2021 15:30

OZE je dobrá věc, ale tam kde je efektivní. U nás je ověřená efektivita následující. Po uplynutí 20 let placení zelené elektřiny z našich kapes, bude výsledná cena 2.000 miliard Kč ze něco, co ročně dodá do sítě energii v hodnotě 15% toho co dodá blok JE Temelín. Ovšem zaplatit 500 miliard za nový blok to je prý hrozně drahé, raději půjdeme do OZE.

Jednak by mělo být povinností, že kdo propaguje OZE nebo EV, tak to bude sám vlastnit za vlastní peníze. A bude mít údaje z praxe. Další věc je, že když elektřina zdraží na 10 - 15 Kč/ kWh, tak jsem zvědav co na to řeknou fandové, až se to promítne do běžného života. Náklady na elektřinu jsou dnes ve všem.

Malé modulární reaktory jsou skvělá věc, ovšem realizace tak za 20 let. Přežije náš průmysl do té doby?

+14
+
-