Česká, ale světová. Flirt zbrojovky s USA končí velkou veselkou

Soudkyně Zuzana Matulová oběma stranám pořádně zamotala hlavu. Předloni v prosinci ve svém rozsudku napsala, že jak ministerstvo obrany, tak Česká zbrojovka by měly v několik let starém a problematickém kontraktu pokračovat dál. Šlo o víc než dva tisíce neprůstřelných vest, které měla firma dodat armádě, ale resort si je odmítl převzít. Důvodem bylo to, že společnost prý nedokázala zajistit průběžnou kontrolu jakosti materiálu při výrobě.

Případ definitivně skončil loni v červnu, kdy obrana uzavřela s Českou zbrojovkou smír a vzala zpět svou kritiku. „Ministerstvo obrany se tímto omlouvá České zbrojovce za veřejná prohlášení o její neschopnosti vyrábět vesty ochranné modulární a plnit tak kupní smlouvu. Česká zbrojovka tuto omluvu přijímá,“ uvádí mírová dohoda.

Pár měsíců po tomhle malém – a přiznejme si, poměrně provinčním – vítězství si značka vychutnává daleko zásadnější a globálnější úspěch. Skupina Česká zbrojovka Group před několika dny pohltila další letitou americkou společnost Colt Holding Company. Už před patnácti lety se stala majitelem značky Dan Wesson Firearms.

„Toto spojení je strategickým krokem pro obě společnosti. Akvizice společnosti Colt, ikonické značky a etalonu na trhu ozbrojených složek i na civilním trhu v celosvětovém měřítku, přesně zapadá do naší strategie stát se lídrem v odvětví výroby střelných zbraní a klíčovým partnerem pro ozbrojené složky. Společně skupina dosáhne příjmů přesahujících 500 milionů USD,“ těší se z akvizice Lubomír Kovařík, prezident skupiny Česká zbrojovka Group.

O jak skvělý PR tah jde, dokreslují reakce. Neudržel se třeba ani Tomáš Kopečný, náměstek ministra obrany, a na svém twitteru se hluboce poklonil: „Akvizice legendárního Coltu je pro český obranný průmysl historický okamžik. Není tomu tak dávno, co většina naší zbrojní produkce byla v zahraničním vlastnictví a směřovala k úpadku. Dnes se karta obrací a naše firmy rozvíjí největší světové značky. Obrovská gratulace!“

Zakletá karabina M4

Pravdou nicméně je, že ještě před pár lety by byl Colt pro Lubomíra Kovaříka a jeho kolegy neulovitelným kouskem a spíš pohádkou z říše snů. Zlom přišel v roce 2015, kdy americký výrobce musel požádat o ochranu před věřiteli. Nebyl totiž schopný splácet své dluhopisy.

Na potíž se zadělalo o dvě léta dříve. Tehdy se Pentagon rozhodl k poměrně překvapivému kroku. Po desítkách let, kdy svá vojska vyzbrojoval puškami M16 a M4 od Coltu, výrobce z Connecticutu obešel. Kontrakt za 77 milionů dolarů (asi 1,65 miliardy Kč) svěřil belgické konkurenci FN Herstal. Byl to i důsledek stížností amerických vojáků, kteří upozorňovali, že v prašných a extrémních podmínkách irácké a afghánské mise nefungují M4 od Coltu stoprocentně.

Shutterstock

A v téhle chvíli je dobré zastavit a přes Atlantik se vrátit zpátky do Uherského Brodu. Česká zbrojovka měla podobné potíže se svou útočnou puškou Bren, kterou dodávala jednotkám české armády a jejíž vývoj fakticky zakázka pro české ozbrojené síly zaplatila. V misi pod Hindúkušem se jim ale zasekávaly náboje, což byla obrovská komplikace především v bojích s povstalci. Čeští vojáci tak byly nuceni používat záložní zbraně, aby se Tálibáncům mohli bránit. Americkou i uherskobrodskou firmu tak kromě jiného pojí i velmi totožné prožitky.

Česká zbrojovka se ale na rozdíl od Coltu s potížemi své zbraně vyrovnala. A to i díky velké vstřícnosti české armády a ministerstva obrany, které dalo firmě po problémové zbrani Bren první generace další šanci. Zkrátka takový extrémní příklad podpory domácího průmyslu. Vznikla mnohem kompatibilnější a účelovější útočná puška Bren 2, jejíž vývoj probíhal s jinou filozofií. Podílel se na něm třeba i Martin Šanda, příslušník dnes už neexistující elitní bojové jednotky SOG, která válčila v Afghánistánu.

Bren: slavné dědictví

Útočná puška Bren názvem odkazuje k jedné z nejznámějších zbraní 20. století, lehkému kulometu Bren, který do své výzbroje zařadila nejprve ve třicátých letech Velká Británie a po ní pak víc než 40 států světa. Bren je zkratka z BRno a ENfield: Kulomet navrhl inženýr Václav Holek pro Zbrojovku Brno, která s ním vyhrála soutěž vypsanou britskou armádou, v Královské továrně malých zbraní v Enfieldu se pak licenčně vyráběl. Když uherskobrodská Česká zbrojovka v roce 2006 přebrala zbrojní výrobu Zbrojovky Brno, dá se říct, že s ní získala i nárok na „duchovní dědictví“ Brenu.

Zdroj: Small Arms Training vol. I, Pamphlet no. 4: Light Machine Gun 1942

Z příručky britské armády 1942. Ovládat kulomet značky Bren se musel naučit každý voják Jeho Veličenstva

Loni v dubnu tak ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou rámcový kontrakt za 2,85 miliardy korun, v jehož rámci mají čeští vojáci získat i šestnáct tisíc kusů nových pušek Bren 2. Ta se tak stane základní zbraňovou platformou české armády. Původní „breny“ by měly sloužit především u jednotek aktivních záloh.

„Pro armádu je to významný krok ke stabilitě, potřebujeme sjednotit platformu ručních zbraní pro vojáky i aktivní zálohy. Se zbraněmi od České zbrojovky máme výborné zkušenosti, navíc podpoříme českou firmu,“ tvrdí Aleš Opata, náčelník generálního štábu. 

Zdroj: Shutterstock

Flirt s USA i akciemi

Stoprocentní podíl v Coltu získá Česká zbrojovka Group podle smluvních podmínek za částku 220 milionů dolarů (4,7 miliardy Kč) v hotovosti a dále za 1 098 620 kusů nově vydaných kmenových akcií CZG. „Akvizice bude financována ze stávajících hotovostních zdrojů včetně prostředků z nedávného IPO a z plánované emise dluhopisů,“ upřesnila mluvčí skupiny Eva Svobodová.

Onen vstup na pražskou burzu proběhl na začátku loňského podzimu. Nebyl ale podle ideálních představ. I když skupina chtěla upsat celkově až 6,8 milionu nových akcií, nakonec se to povedlo jen u menší poloviny z nich - investoři, většinově z České republiky, projevili zájem o 2,8 milionu nových akcií. Upisovací cena činila 290 korun. „S kapitálem, který jsme prostřednictvím veřejné nabídky získali, jsme dobře připraveni naplnit naše růstové plány,“ oznámil Lubomír Kovařík 2. října 2020 ráno.

Jedním z takových plánů byla i výstavba vlastních výrobních kapacit ve městě Little Rock v Arkansasu. Americký trh není pro Českou zbrojovku žádnou velkou neznámou, naopak je pro ni extrémné důležitý. Generuje větší polovinu obratu, v roce 2019 to bylo 51 procent. Aby ale mohl zahraniční výrobce dodávat americkým ozbrojeným složkám, musí část výroby probíhat přímo ve Spojených státech. 

Akvizicí Coltu se firmě otevírá cesta k tamní armádě hned. Budovatelské plány přesto firma neodpískala a zatím je prý odsunula o tři až pět let. Začít stavět by se v průmyslové zóně u Little Rocku mohlo nejdřív v roce 2024. Nákup Coltu každopádně akcie zbrojovky vyhnal na nové maximum, minulý týden se obchodovaly už po 400 korunách za kus.

Je i u bojových vozidel

Kromě malých zbraní se navíc nyní Česká zbrojovka soustředí i na těžší váhu. Díky tomu, že uzavřela partnerství s německou fabrikou Rheinmetall, mohla by si přičichnout k největší zakázce české armády v její novodobé historii. Tou je pořízení nových pásových bojových vozidel za víc než 51 miliard korun. Právě německé vozidlo Lynx KF41 je považováno za jednoho z favoritů zakázky, kterou by ministerstvo obrany mělo vyhodnotit a podepsat během letošního roku.

Proč se Rheinmetall rozhodl spolupracovat právě s Českou zbrojovkou? „Vedeme spolu rozhovory o jejích malých zbraních jako výzbroji posádek. Ale také řešíme možnost vyrábět u ní výzbroj zbraňových stanic a hlavních třicetimilimetrových kanonů. Česká zbrojovka je známa kvalitou svých výrobků,“ řekl už dříve týdeníku Euro Oliver Mittelsdorf, viceprezident německého vojenského výrobce.

Zdá se tak, že uherskobrodského producenta střelných zbraní čeká letos, v roce svých 85. narozenin, velmi úspěšný rok. Otázkou je, jaký vliv to bude mít na celý český obranný průmysl. Letmým pohledem se totiž zdá, že řada firem sice zařadila vyšší rychlostní stupeň, ovšem mnohem větší část tuzemských výrobců ve zbrojním segmentu se zadýchává. Nedostává se jim totiž takové podpory od ministerstva obrany a ozbrojených složek, byť třeba jen na poli ekonomické diplomacie.

Autor je reportérem CNN Prima News.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag