Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Máme na dvojnásobný růst, říká ekonom. Polovinu recesí jsme si udělali špatnou náladou

Jiří Hovorka | 19. 2. 2021 | Vstoupit do diskuze – 2 komentáře

Němci tahají připravené projekty z šuplíku, my máme seznam přání. Třeba sjezdovku na třicetimetrovém kopci. Tak se z krize neproinvestujeme. Ekonom David Navrátil na sociálních sítích dodává kontext aktuálnímu dění a o Češích říká, že jsou maniodepresivní.

Máme na dvojnásobný růst, říká ekonom. Polovinu recesí jsme si udělali špatnou náladou

Zdroj: Česká spořitelna

Pořád jsme uprostřed pandemie, výhledy nejasné. Je aspoň vidět, z čeho se poučit do budoucna?

Chybí nám vize a strategie. Jsme dobří v improvizaci, ale to nestačí. Spousta lidí říká, ať neděláme plošná opatření a postupujeme chytře jako třeba v Jižní Koreji. Ta přesně ukazuje, co nám chybí. Dělali pravidelné přípravy na příchod epidemie, shodou okolností poslední proběhla na podzim roku 2019. Cvičili, co dělat, pokud se objeví nějaký nový virus, což sice vedlo i ke vzniku konspiračních teorií, ale byli připraveni. V lednu vláda objednala testovací sady, v březnu měli velká testovací centra. Česká vláda teprve pochopila, co znamená exponenciální růst počtu nemocných.

Asie má s epidemiemi z poslední doby víc zkušeností. To teď asi byla jejich výhoda.

Jak chybí strategické uvažování, je vidět i při srovnání s Evropou. Česká vláda říká, že se chce z krize proinvestovat. To zní rozhodně lépe, než kdyby se z ní chtěla proškrtat. Nejsou ale připravené projekty. Německá vláda má strategii, ví, co a kdy bude dělat, a projekty má připravené v zásobě, jen je teď bude realizovat rychleji. To je důležité nejen kvůli akceschopnosti, ale i kvůli efektivitě. Výpočty Mezinárodního měnového fondu ukazují, že když se vlády pouštějí do velkých projektů, které nejsou připravené, vyhazují oknem 30 procent peněz. Uprostřed polí se stavějí věci, pro které pak není využití, dopředu se nepočítá s vysokými provozními náklady…

David Navrátil

David NavrátilZdroj: Česká spořitelna

Vystudoval ekonomii na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Začínal jako analytik v České národní bance a po třech letech se přesunul na stejnou pozici v České spořitelně. V ní od roku 2008 působí jako hlavní ekonom. Zabývá se hlavně makroekonomikou, investicemi a bankovními analýzami. Je ženatý a má dvě děti, ve volném čase chodí po horách.

Máme národní investiční plán.

My si s tím jen hrajeme. Je to spíš seznam přání, co by se mohlo. Ve vesnici, kde bydlím, plán počítá se stavbou lyžařského střediska. Máme ale kopec, který měří jen 30 metrů. To nejsou efektivní, rozmyšlené projekty.

Proč se Česko jen nechá vláčet událostmi?

To je problém celého veřejného sektoru, nejen vlády. Po komunismu u nás plán, pětiletka, strategie byla sprostá slova. Plány ale používají všichni. Stát vede člověk, který ho sliboval řídit jako firmu. Každý, kdo působil v korporátu, vám řekne, že musíte mít vizi, strategii a schopnost rychle reagovat. Vždycky ale s ohledem na připravené plány a strategie. I ve firmách se stává, že uvažují jen v rámci oddělení. Když chcete být úspěšní, musíte to ale změnit. Přeměnit kulturu spolupráce, dát si sdílené cíle. A to musí udělat i stát. Česká ekonomika před pandemií rostla o dvě, tři procenta, máme na dvojnásobný růst.

Vidíte někde posun k lepšímu?

Covid nastartoval spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Firmy si uvědomily, že nemůžou spoléhat na stát, respektive že nemůžou všechno nechat jen na něm. Firmy třeba vyjednávají s vládou, že za ni postaví velká očkovací centra. Soukromý sektor má zájem na tom, aby se ekonomika vrátila do normálu. Vznikají různé platformy, kde spolupracují odborníci z různých oborů. Covid namotivoval spoustu lidí, aby se zapojili do veřejné diskuze a nabídli pomoc. Jde o to, jak to stát bude schopný využít.

Finmag v novém!

Finmag /2021/1Zdroj: Finmag

Rozhovor s Davidem Navrátilem vyšel v novém čísle časopisu Finmag, který od včerejška najdete na novinových stáncích. Na co dalšího se můžete těšit?

Kasaštyk. „V pondělí to vymyslíme, v úterý a ve středu se na tom dělá a ve čtvrtek to můžeme spustit. Jinde se do čtvrtka nesejde vedení.“ Tak vaří bří Kasové Pilulku.

Stříbrná. Téma čísla stáří. Pavel Jégl o nemilém průvodním jevu dlouhého života: dlouhém stáří. Jirka Hovorka spočte domovy pro seniory, pečovateláky a pečovatele. Co to stojí? Robert Vlach ví, proč volnonožci vydělávají do osmdesáti.

FIN. Finanční část magazínu poví, koho sledit na Twitteru, jak zbohatnout sběrem kamení či psích h., jak neřídit automobilku a na co mají majitelé bitcoinů pět let, jestli se o ně nechtějí bát.

S mate- a dramatikem Reném Levínským mluvil Michal Kašpárek. I o tom, že na covid nestačí opsat německé recepty. Nejsme Němci.


Nedávno jste si na Twitteru dělal legraci z roztříštěnosti podpůrných programů: „Program Covid – vleky je hotový, v přípravě jsou Covid – kulma, Covid – ruleta, (...), Covid – punčák, Covid – trubka...“ Jak by to mělo být správně?

Programů musí být výrazně méně. Člověk v krizi rychle ztrácí schopnost rozhodovat se. I když rozumíte financím a právu, jak se dostanete do problémů, přijdete o práci, příjmy a jste ve stresu, vaše schopnost přemýšlet se výrazně snižuje. Je tedy důležité, aby podpora byla co nejjednodušší a vyplácení peněz co nejrychlejší. Stát ale přemýšlí jinak, vláda nedůvěřuje lidem. Všechno se snaží vymyslet hlavně tak, aby ho nikdo nepodvedl.

Vláda také nepochopila, jak funguje pozitivní motivace. Chytrá karanténa není funkční i proto, že člověk s pozitivním testem na nemocenské přijde o relativně velkou část příjmu. Před covidem neměla pětina domácností úspory na nenadálé výdaje. Ti lidé si karanténu nemůžou dovolit. Navíc by měli hlásit svoje kontakty, takže manželku nebo kolegy v práci. Ani ti nechtějí přijít o příjmy. Lidé se nechodí testovat a nenahlašují kontakty. Argumentace ministrů dlouho byla, že nejde zvýšit nemocenská, že by to bylo nespravedlivé. Tohle je ale epidemie! Když má někdo jinou nemoc, tak to neohrožuje stav celé ekonomiky.

Jak to teď vypadá s ekonomikou?

Letošní první měsíce budou špatné. Můžou být horší než podzim. Druhá vlna u nás byla hodně silná a projevilo se to hodně ve službách. Průmysl byl zasažen málo, protože se dařilo obchodním partnerům, typicky Německu, kde epidemii zvládali lépe. Nové mutace viru, které zvyšují nakažlivost, teď ale omezují výrazně provoz i tam. Zároveň vypadávají například objednávky některých čipů z Tchaj-wanu, chybí kontejnery na dodávky zboží z Číny, trvá sezóna respiračních onemocnění…

Zabere očkování, oteplení na jaře a v létě a ekonomika se zas rozjede?

Pořád vidíme potenciál pro rychlé oživení někdy od dubna dál. Pomoct můžou i podzimní volby. Vláda bude motivována vyplácet další podpory, které zvýší spotřebu domácností. I díky daňovému balíčku poroste letos o pět procent. Máme nízkou nezaměstnanost i svižný růst mezd na to, v jaké jsme situaci. Lidé jsou stále ochotni utrácet. Pokles spotřeby v minulém roce souvisel s tím, že utrácet nemohli, nikoli že by nechtěli. Očekáváme, že letos česká ekonomika poroste zhruba o čtyři procenta.

Věříte, že splníme domácí úkol a na podzim bude očkovaný dostatečný počet lidí?

Záleží, jaká bude rychlost očkování, až bude dost vakcín. Pak budeme potřebovat očkovat stovky tisíc lidí týdně. Bez velkých center to nepůjde. Tady může sehrát pozitivní roli soukromý sektor a kvůli jeho zapojení jsem optimistický. S očkovacími centry počítají třeba ve Škodovce, kde chtějí vakcíny nabízet nejen zaměstnancům, ale i obyvatelům Mladé Boleslavi. Podobně uvažují banky. Strategie očkování byla špatná, když počítala, že to zvládnou praktici. Nemají kapacity očkovat miliony lidí. Je dobře, že firmy pomůžou.

Ven!
Zdroj: Shutterstock

Jsme v krizi, ne ekonomické, ale řekněme společenské. Lidé už jsou unavení, často v depresi. Čím to, že se přesto na ekonomiku díváme víceméně pozitivně a domácnosti dál chtějí utrácet?

Míra nezaměstnanosti je dál nízká a počet lidí, kteří přišli o živnost, také. Částečně se na tom podílí i program Anitivirus, který pomohl udržet pracovní místa. Firmy se na jejich záchraně musí finančně podílet, což je dobře. Samozřejmě lidé s nejnižšími příjmy jsou zasažení hodně a stát jim musí pomáhat. Většinou se ale lidé s epidemií naučili žít, v podzimní vlně se o budoucnost báli mnohem méně než na jaře. Propad karetních transakcí na podzim byl výrazně menší než na jaře. Že domácnosti mají dál chuť utrácet, je naprosto klíčové. V minulosti jsme si totiž polovinu recesí vyrobili špatnou náladou sami.

V roce 2012 klesala zdejší ekonomika primárně právě kvůli špatné náladě, ne kvůli špatné situaci v eurozóně. Kdyby česká ekonomika byla jen export, rostli bychom tehdy o dvě procenta, my ale klesali. V roce 2012 jsme byli vyhlášeni jako druhý nejvíce pesimistický národ na světě, hned po Řecích. Nejsme ale obecně depresivní, spíš maniodepresivní. V letech 2015 a 2016 přišla manická fáze, která se velmi rychle odrazila v růstu cen nemovitostí.

Situaci průběžně analyzujete na sociálních sítích. Jste na Twitteru i Facebooku. Kde máte větší odezvu?

Jsem i na LinkedInu a překvapivě hodně žije. V poslední době se tam diskuze hodně přiblížila k Facebooku, lidé jsou schopni se pohádat, snadno se tam šíří dezinformace. I tam je vidět, že doba je vyhrocená. Už to není jen nablýskaný životopis, zaměstnavatelé se tam teď o člověku dozvědí mnohem víc. Twitter je dobrý, protože na něm jsou novináři a odborná veřejnost. Nejmenší odezvu mám na Facebooku. A zkouším i novou síť Clubhouse, což je něco na způsob živých podcastů.

My doporučujeme sledovat na sítích vás. Koho sledujete vy?

Sociologa Daniela Prokopa, ekonoma Jaroslava Borovičku, který pracuje ve Fedu v New Yorku. Pokud chcete něco vědět o epidemii, doporučuji Jana Kulveita z univerzity v Oxfordu. Jestli vás zajímá trh práce, sledujte Daniela Münicha. A určitě nesmím zapomenout na účet Research Spořka, kde s kolegy vysvětlujeme, proč se co děje.

Tucet z českého Twitteru

Logo Twitteru
Zdroj: Twitter

Kde se co šustne, Twitter to ví. Redakce Finmagu v nejnovějším čísle vybrala tucet twitterových profilů, které se vyplatí sledovat, když chcete vědět, co čeká vaši peněženku. Jedním z nich je právě profil Davida Navrátila. Jiným profil Aleny Schillerové, který jako bonus k informacím o dírách do státního rozpočtu a o daních přidává pravidelně stylizované fotografie paní ministryně, které z těch daní platíme. Ale kdo je těch deset dalších? To už nalistujte stranu 82.

Jiří Hovorka

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Martin Doležal | 19. 2. 2021 12:45

Kde nic není ani čert nebere. S vyspělejšími zeměmi se nebudeme moci srovnávat ještě nějaké to desetiletí. Prostě nejsou lidi, kteří by něco takového realizovali, resp. je jich velmi málo, tudíž se realizují v privátním sektoru a na státní nebo politiku nemají žaludek a chuť.

Jenže podobná anarchie nebo české kutilství funguje i v českých firmách. Řízení stylem zítra je také den, nebo chlubení se jak jsme dobří v improvizaci, což je přiznání neschopnosti. Uvidíme kam se to posune, až náš stát definitivně zkolabuje. Zda se větší část populace probere, nebo se smíří s tím, že budou směřovat směr Balkán.

+4
+
-