Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kde vzít na důchody? Rezervy jsou, říká šéfka komise

Jiří Hovorka | 16. 2. 2021 | Vstoupit do diskuze – 108 komentářů

Danuše Nerudová předsedala důchodové komisi, která navrhla velkou změnu penzí. Jak se vyrovnává s kritikou, že připravená reforma nic neřeší? Jaký je podle ní rozdíl v přístupu ministryň Maláčové a Schillerové? Rektorka Mendelovy univerzity v rozhovoru také vysvětluje, proč je práce pro stát frustrující, a proč s ní přesto neskončí.

Kde vzít na důchody? Rezervy jsou, říká šéfka komise

Zdroj: Archiv DN

Nedávno jste řekla: Když vláda neudělá nic, tak kolem roku 2030 budou muset plošně klesnout důchody minimálně o 11 procent. Můžete to vysvětlit?

Vycházela jsem z našich návrhů důchodové reformy, konkrétně z úsporné varianty. Ta ukazuje, co se stane, když se nic zásadního nezmění a udržitelnost důchodového systému se bude muset vyřešit bez reformy a bez reformy daňového systému. Jediné řešení bude plošné snížení důchodů všem.

Jde tedy o odpověď na časté výtky, že představená reforma neřeší neudržitelnost penzijního systému, že ji naopak prohlubuje. Vy říkáte, že se to dá vyřešit jednoduše – jenže pak budou důchody o desetinu nižší?

Ano. Tato varianta byla na komisi zpracována, aby politikům ukázala, co se stane, když nebudou schopni najít nad důchodovou reformou konsenzus. Teď není shoda ani nad tím, že se do penzijního systému musí přilévat více peněz ze státního rozpočtu. Bez této shody se udržitelnost dá vyřešit jen snížením důchodů. Mé prohlášení mělo aktivizovat politiky. Musí si už konečně uvědomit, že je před námi zásadní problém, který je třeba vyřešit.

Danuše Nerudová

Danuše NerudováZdroj: Archiv DN

Narodila se v roce 1979. Vystudovala obor hospodářská politika a správa na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Od září 2007 tam působila jako vedoucí Ústavu účetnictví a daní. Ve své vědecké práci se specializuje na problematiku daní a jejich harmonizaci s Evropskou unií. V roce 2017 získala titul profesorky, jmenovací řízení pro obor finance absolvovala na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od února 2018 je rektorkou Mendelovy univerzity. O rok později ji ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová jmenovala do čela Komise pro spravedlivé důchody.

Z komise vzešly ještě další dvě varianty reformy. Jestli tomu dobře rozumím, tak za tu, kterou přepsalo ministerstvo práce a sociálních věcí do legislativního znění, jste se postavila i vy. Tenhle návrh ale schytal od některých expertů  poměrně ostrou kritiku. Třeba guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že jde jen o parametrickou změnu, která neřeší to hlavní. Navíc neudržitelnost penzijního systému dál zvyšuje, když s ní objem peněz vyplácených na penze poroste. Je předložená reforma řešením problémů českých penzí?

Druhá, technická varianta představovala jen rozdělení prvního pilíře na první a nultý s nulovými rozpočtovými dopady. Ministerstvem předložená reforma ji v první fázi kopíruje. V roce 2022 by mělo dojít k zavedení základního důchodu, dalším prvkem je zkrácení potřebné doby pojištění z 35 na 25 let a dále je tam nastartování vícezdrojového financování, tedy dofinancovávání penzí z daní.

Hlavní ale je, že návrh důchodové reformy reflektuje většinu doporučení od OECD. Vláda musí pochopit, že jsme zemí, která velmi málo zapojuje daňové příjmy do důchodového systému. My 77 procent nákladů důchodového systému financujeme z vybraného pojistného. Výsledkem je nadměrné odvodové zatížení práce. Průměr zemí Evropské unie je zhruba nějakých 54 procent.

Například ekonom Miroslav Zámečník vaši reformu zhodnotil takto: Z dálky se to podobá „švédskému modelu“, ale protože se k tomu nepřistupovalo vážně, ale se snahou „ukázat spravedlivou tvář bez nákladů“, není to počin, který by nás ve skutečnosti posunul dál.

Ano, je nám vyčítáno, že neřešíme příjmy. Ale kritiku, že jde jen o parametrické změny systému, odmítám. Pracovali jsme v nějakých politických mantinelech. Vláda schválila, že nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu, což je parametr, který může velmi rychle důchodový systém vychýlit do rovnováhy. Dalším velkým omezením bylo, že paní ministryně financí dlouhodobě odmítá diskuzi o daňové reformě, která je ale s reformou penzí nutně propojená. Za tohoto omezení se skutečně velmi těžce přichází s jakýmkoli řešením na příjmové straně.

Finmag s vámi a zlý pryč!

Ve čtvrtek vychází nový Finmag, časopis, který vás připraví na budoucnost.
Když se do ní podíváme, vidíme vás. O pár let starší.

Obálka nového FinmáguZdroj: Finmag

Mnóga ljeta, živijó. Žít dlouho je fajn, ale dlouhý život má jeden nemilý doprovodný jev: dlouhé stáří. Se vším, co k tomu patří. Pavel Jégl shrnuje, o kolik se ve 20. století prodloužily životy a jak se vyrovnáváme s přírůstkem starších lidí.


Kam s námi? Jiří Hovorka v analýze shromažďuje čísla o domovech důchodců, pečovatelských domech a pečovatelských službách. Kolik jich je, kolik jich potřebujeme a budeme potřebovat. A kolik to stojí. Oficiálně i doopravdy.


Osmdesát sezón. Když zaměstnanci uvolňují místo mladším a chystají se na penzi, mnoho volnonožců se teprv dostává na vrchol kariéry. A klidně tam ještě nějakou dekádu vydrží. Robert Vlach vysvětluje, čím to je.


Nesedět doma. Výlety pro seniory. Za památkami, za zábavou, za kulturou. Bez hrnců a předváděček. Monika Veselíková představuje Spolek Hurá na Výlet, který připravuje pro starší a pokročilé nejen kilometry na cestách, ale i spoustu dalších aktivizačních aktivit. Dobrovolně. A ještě na to shání peníze.

Zvýší se daně?

Zmínila jste analýzu od OECD. Ministryně financí Alena Schillerová dříve uváděla, že to pro ni bude základní dokument, podle kterého bude přistupovat k řešení vládou slíbené důchodové reformy. Jak se s ní teď pracuje?

S velkou pompou jsme před dvěma lety požádali OECD, aby nám poradila, jak postupovat. Předložená reforma je s výjimkou asi dvou věcí s jejím doporučením v souladu. A tak mě velmi mrzí, když teď takovou instituci, jako je OECD, zpochybňujeme. Odborníci dlouho vědí, co se má udělat, ale klíčem je neochota politiků důchodový systém měnit. Nejde apriori něco odmítat, aniž bych nabízel řešení.

Ještě se vrátím k daňové reformě. Máme platit vyšší daně?

Daňový systém nereflektuje současnou strukturu ekonomiky. Neumíme vybírat daně. Neříkám, že mají být vyšší daně, ale že je špatně nastaven daňový mix. I OECD doporučuje do penzijního systému zapojit další daňové příjmy. Fakt je ten, že politici si musí přiznat, že bez zapojení dalších příjmů to nepůjde. A zdvihat odvodové zatížení práce je naprosté sci-fi. Už teď jsme vysoce nad průměrem zemí OECD, není tam žádný prostor.

Tvrdíte, že jsou špatně nastavené korporátní daně, že velké firmy platí v poměrném vyjádření výrazně nižší daně než menší firmy. Také mluvíte třeba o nových daních vztažených k ochraně životního prostředí, které by směřovaly výlučně do důchodového systému. Jak by to vypadalo?

Obecně v Česku máme velmi nízké environmentální zdanění. Jsou země, které přistoupily třeba k dani z nerecyklovatelných plastových odpadů nebo k uhlíkovým daním či k daním z těžby nerostných surovin. V Česku řešíme daně k ochraně životního prostředí velmi okrajově. Je to správný koncept i z pohledu mezigenerační solidarity. Planetu máme jen jednu a naše generace musí žít tak, aby nelimitovala rozhodování generací budoucích.

Důchodový systém potřebuje do budoucna v dnešních číslech nějaké desítky, spíš stovky miliard korun ročně navíc, abychom udrželi alespoň dnešní úroveň penzí. Mají nové korporátní a environmentální daně potenciál na takto vysoký výběr?

Nejde o to, že všechno musí pokrýt nové daně. I s ohledem na to, jaký je nyní deficit státního rozpočtu a v jakém stavu jsou veřejné finance, musí začít zásadní diskuze o výdajové straně. Stát musí zeštíhlit a musí být digitalizován. Tam se dají najít obrovské peníze. Jsme v bodě, kdy stát musí výrazně redukovat naprosto nesmyslné výdaje.

Komisař Rex
Zdroj: Shutterstock

Kde s výraznými úsporami začít?

U státních úředníků, jejich počet neustále roste. Musíme se bavit o digitalizaci agend, zaostáváme v tom neskutečně. Vytvořili jsme si tu obrovskou administrativní zátěž. Podívejte se jen na to, jak strašně komplexní a složitý je daňový systém, daň z příjmů. Když uděláte daňovou reformu a výrazně zjednodušíte daňové zákony, ušetříte hodně peněz.

Přijde mi, že to je práce na další desítky let. Máme na to čas?

Daňová reforma může být hotová poměrně rychle a domnívám se, že to o čem hovořím, je vzhledem ke stavu veřejných financí úkol pro příští vládu, nikoli na desítky let. Navíc covid je akcelerátor změn. Odhalil slabé stránky, typicky přebujelou byrokracii. Kvůli tomu pomoc pro podnikatele nebyla efektivní a rychlá.

Není to jen teorie, že covid bude akcelerátor změn? Není stát tak zkostnatělý, že zůstane jen u odhalení slabých stránek, ale nic podstatného se nezmění? O důchodové reformě se mluví desítky let, bylo tu šest komisí a reforma není. Jste optimistická, opravdu se v praxi věci mění?

Z pozice rektorky Mendelovy univerzity to tak jednoznačně vidím. Věci, o kterých bychom rok diskutovali a pak je rok zaváděli, jsme zavedli lusknutím prstu a fungují. Týká se to digitalizace.

Děje se to i na úrovni státu?

Když to dokážou tak konzervativní instituce jako univerzity, musí to zvládnout i stát. Potřebujeme politiky, kteří mají zápal a dají si to jako priority.

Schillerová nepřišla

Zmiňovala jste, že jedním z limitů pro navrženou reformu bylo také zastropování důchodového věku, ke kterému přistoupila současná vláda. Vy byste zvyšovala důchodový věk, kdyby to bylo jen na vás?

Covid změnil situaci. Poprvé od druhé světové války klesla naděje dožití, a to o víc než rok. Byla bych teď velmi opatrná se zvyšováním důchodového věku. Situace se ale může znovu změnit. Navíc se jedná o opatření, které lze zavést velmi rychle a může systém relativně rychle vrátit zpět do rovnováhy. Ráda bych také upozornila na jiný problém: pracující důchodci. Jsme zemí, která má velmi nízké procento pracujících seniorů. Hodně jich přitom pracovat chce. My je ale neumíme motivovat ani adekvátně odměnit. Daníme je stejně jako každého jiného. Měli by platit nižší daně, když pracují v důchodovém věku. To by také mělo být součástí daňové reformy.

Když jste s Janou Maláčovou představovaly návrh reformy, řekla jste, že vzhledem k současné situaci není na stole, aby OSVČ platily vyšší daně, aby se jim zvyšoval vyměřovací základ. Ministerstvo to nakonec ve svém návrhu legislativních změn má. Překvapilo vás to?

Je tam jasně uvedeno, že by to mělo platit, až odezní covidová krize. Že ale živnostníci platí nižší odvody než zaměstnanci, nám jasně říká i OECD a doporučuje to změnit. Dělat to teď ale nejde, protože OSVČ jsou covidem extrémně zasažené, mají zavřené provozovny a stát jim dostatečně nepomohl.

V návrzích na změnu v penzijním systému jsou i menší změny. Třeba zpřehlednění systému, aby každý věděl, jaký zhruba důchod ho čeká, bonus 500 korun za vychované děti nebo dřívější důchody pro náročné profese. Kdybyste měla vzít jednu věc, kterou by politici měli hned teď prosadit, co by to bylo?

Určitě bych volala po bonusu za vychované dítě.

Zrovna to kritizoval ekonom Lukáš Kovanda. Odkazuje na data Eurostatu a říká, že rozdíl ve výši starobních důchodů mužů a žen v Česku sice existuje, ale je jeden z nejmenších v Evropské unii. Přesto si podle něj vaše důchodová komise dala jako svůj hlavní cíl snížení tohoto rozdílu, místo aby důchodcům zajistila víc peněz. Podle něj řešíte podružnosti.

Je to pohled pana Kovandy z rychlíku. Když se na statistiku podíváte podrobněji, zjistíte, že tam jsou velké rozdíly. Jen mezi průměrným důchodem mužů a žen je rozdíl zhruba 2500 korun. Jemu se ale ta statistika prostě hodí do celkového narativu, kdy nám je vyčítáno, že jsme nepřišli s kompletním řešením, že neříkáme, kde na to vzít. To už jsme si vysvětlili.

A proč jsme při práci na komisi začínali od okrajových věcí? Ukočírovat zástupce všech poslaneckých a senátorských klubů, experty, zástupce odborů a průmyslových svazů nebylo jednoduché. Když jako manažer chcete dosáhnout nějakého výsledku, uděláte si na začátku průzkum a zjistíte si témata, na kterých je shoda. Abyste zformoval kolektiv a přiměl ho pracovat, začínáte s tématy, na kterých je největší shoda. To jsem udělala. Postupně jsme se v komisi posouvali od témat, na kterých byla největší shoda, až k tématům, kde se názory velmi lišily. Jen díky tomu se podařilo dopracovat ke konečnému návrhu důchodové reformy. Kdybych na první jednání komise přišla s tím, že rozdělíme první pilíř, dovedete si představit, jak by to vypadalo? Garantuji vám, že pokud bych postupovala takto, nikdo by se na návrhu neshodl.

Už jste to zmínila: potřebovali jste spolupráci ministerstva financí, abyste mohli začít i s daňovou reformou. Na jednání komise jste několikrát zvala Alenu Schillerovou. Nepřišla. Nebyla taková práce demotivující, máte chuť se dál pro stát angažovat?

Tímto typem frustrace trpíme všichni, kdo se snažíme státu radit. Netýká se to jen důchodové komise, byla jsem třeba členkou ekonomického poradního týmu s Filipem Matějkou, s Danielem Prokopem a dalšími. Na jaře jsme pro bono hodně svého času věnovali vymýšlení ekonomických nástrojů pro boj s pandemií. Vypracovali jsme jich spoustu, realizoval se zlomek. Míra frustrace z toho byla vysoká. Jsme ale přesvědčeni, že expertní hlas je třeba, a proto stále nabízíme své kapacity a nápady. A když nic jiného, tak se pořád budeme snažit formovat diskuzi ve veřejném prostoru. Věci se dají posouvat jen tím, že se budou otevírat palčivá témata a bude se o nich mluvit. Ale přiznávám, je to frustrující a únavné.

Může to být na druhou stranu motivující, snažit se tu zeď prorazit.

Svým způsobem ano. Ale těžko si to někdo umí představit. Na jaře jsme seděli každý den tak čtyři hodiny nad rámec naší běžné práce na hromadných hovorech a vymýšleli nástroje, které mohly lidem v Česku pomoci. Zrealizoval se z nich zlomek. Jsem ráda, že Jana Maláčová měla dostatek odvahy a udělala třeba Antivirus nebo prosadila odpuštění odvodů pro živnostníky. Na ministerstvu financí je ale míra rigidity neuvěřitelná. Navrhovali jsme třeba odpuštění nebo odložení DPH a výsledek státního rozpočtu za loňský rok nám dal zapravdu, příjmy byly vyšší, než s jakými počítalo ministerstvo. Na dva nebo tři měsíce se mohlo vypnout. Byl to jeden z nejjednodušších a nejefektivnějších nástrojů, jak firmám pomoci. Nemuseli se na to alokovat žádní úředníci, stálo by to nula korun. Místo toho se vymýšlely nesmyslné úvěry, které nebyly nachystané.

A jsme zase u toho, jak funguje stát.

Všechny podpory pro firmy mělo dělat ministerstvo financí, které má všechny údaje o podnikatelích, firmách, organizacích. Jejich zástupci teď musí složitě všechno vypisovat do žádostí o podporu na ministerstvu průmyslu, které ta data nemá. Ukazuje to neschopnost státu. Máme obrovské množství dat, které ale stát neumí analyzovat, používat, a už vůbec neumíme na jejich základě řídit. V 21. století je to naprosto šokující a je to obrovská slabina v boji s covidem. Na stejný problém jsme naráželi i při práci důchodové komise. Několikrát jsem ministerstvo financí žádala o data a nikdy jsem je nedostala. Ani v rámci vědecké práce ministerstvo nespolupracuje. Ve využití dat těžce zaostáváme. V Rakousku, Německu je úplně běžné, že k nim akademici mají přístup a ministerstva je používají pro svá rozhodnutí.

To je problém poslední vlády, nebo dlouhodobá věc?

Zapojení akademické sféry je dlouhodobý problém, vědci tu nemají takové slyšení jako na Západě, nejsou třeba oficiálními poradci při vládě. Joe Biden má například poradní vědecký sbor. V Německu má ministr financí za poradce šéfa ekonomického institutu, daleko víc se do tvorby konkrétní politiky vtahují fakta a výsledky vědeckých prací. U nás je všechno PR a marketing a v posledních osmi letech je to extrém.

Vytáhněme konečně hlavy z písku

Pojďme udělat závěrečný účet. Dávala práce v důchodové komisi smysl?

Ano, konečně je po 30 letech na stole návrh paragrafovaného znění důchodové reformy. Žádný jiný v tuto chvíli neexistuje. Návrh vznikl i přesto, že bylo dopředu jasné, že politický cyklus jde proti nám. Komise vznikla až skoro uprostřed volebního období a měla extrémně krátký prostor něco vymyslet. Čas do voleb je teď mizivý, politici ale mohou začít tím, na čem byla v komisi naprostá shoda mezi zástupci všech politických stran, a to je rozdělení státních penzí na nultý a první pilíř. Základní architekturu tedy můžeme vybudovat hned, a jak bude penzijní dům vypadat uvnitř, o to se můžou strany začít přít a lákat na to ve volbách. Pojďme ale už konečně stavět a vytáhnout hlavu z písku.

Tahle základní změna by měla jeden konkrétní dopad do praxe. Umožňovala by systém zpřehlednit a každý rok lidem nabídnout aktuální výpočet jejich budoucího důchodu podle dosavadních výdělků.

Ano, umožnilo by to vznik důchodové kalkulačky a hlavně bychom se zbavili extrémně nízkých důchodů, se kterými lidé končí na sociálních dávkách. To by se vyřešilo základním pilířem ve výši 10 tisíc korun. Ze všech hodnocení penzijních systémů vychází, že by minimální důchod neměl být méně než 30 procent průměrné mzdy a tak jsme to i nastavili. V uvozovkách by si polepšilo asi 120 tisíc důchodců, kteří berou důchod nižší než 10 tisíc měsíčně. Dostává se do toho ale politický narativ, že to dostanou i lidé, kteří nepracovali. Oni ale dostanou dávky, takže jim to stát stejně doplácí, jen se to bere z jiné kapsy. Takto bychom systému opět ulevili, co se administrativy týče. Odpadl by velký počet žádostí o dávky a jejich vyřizování. Může se to navíc týkat i OSVČ, které takto pracovaly od 90. let, jejich důchod je kolem 8000 korun.

Tato vláda už reformu neprosadí, ministryně financí ji nechce. Prosadí ji další vláda?

Jsem optimistická v té základní architektuře. Za daných omezení a ekonomických reálií nic jiného než rozdělení na nultý a první pilíř vymyslet nejde. Co bude dál, se uvidí.

Jiří Hovorka

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 108 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 16. 2. 2021 10:57

"I OECD doporučuje do penzijního systému zapojit další daňové příjmy. Fakt je ten, že politici si musí přiznat, že bez zapojení dalších příjmů to nepůjde. A zdvihat odvodové zatížení práce je naprosté sci-fi."

Vážená soudružko, které se nikdo neprosil ani o rady, ani o zasahování do osobních plánů na penzi. Uvědomujete si, že KAŽDOU daň nakonec zaplatí koncový spotřebitel? Tedy že ať zavedete jakoukoli daň (např. z fin. transakcí, nebo daň z úspěchu pro FAANG), zaplatí ji nakonec běžný občan?
_________________________

"Obecně v Česku máme velmi nízké environmentální zdanění."

Super, soudružko. Zdražení autobusů, topení a svícení důchodcům, to je skvělá forma důchodové reformy!
_________________________

"Stát musí zeštíhlit a musí být digitalizován. Tam se dají najít obrovské peníze. Jsme v bodě, kdy stát musí výrazně redukovat naprosto nesmyslné výdaje."

A teď tu o Sněhurce. Opravdu někdo věří v zeštíhlení molocha? K němu vede jediná cesta, bohužel přes bankrot (to budou mít penzisti radost), protože sám se stát nezeštíhlí.
_________________________

"Daňová reforma může být hotová poměrně rychle a domnívám se, že to o čem hovořím, je vzhledem ke stavu veřejných financí úkol pro příští vládu, nikoli na desítky let. Navíc covid je akcelerátor změn. Odhalil slabé stránky, typicky přebujelou byrokracii. Kvůli tomu pomoc pro podnikatele nebyla efektivní a rychlá."

Ta pani opravdu žije v nějaké fantazii (resp. pracuje pro stát).
Jestli covid něco způsobil, tak konec poslední naděje na důchodovou reformu - vyplýtvání posledních rezerv, vypuštění finančního polštáře (relativně nízkého zadlužení ČR), který mohl být na reformu použit.
A pomoc pro podnikatele? Ta nebyla nízká a pomalá kvůli byrokracii, ale kvůli tomu, že StB Bureš bojuje proti nezávislým drobným podnikatelům jak se dá a covid se mu v tom náramně hodil. Nezaměstnaní budou jeho AnoFert-KSČSSD volit daleko spíše, než samostatní a nezávislí živnostníci.

_________________________

"Určitě bych volala po bonusu za vychované dítě."

Jasně, soudružko, hezky po socialisticku, jednotný bonus za dítě, bez ohledu na to, zda rodiče výchovu flákali a vychovali příživného dávkaře (kterej nikomu nikdy na penzi nepřispěje), nebo neflákali, nainvestovali do výchovy a vzdělání miliony a hromadu svého času.
_________________________

"Jen mezi průměrným důchodem mužů a žen je rozdíl zhruba 2500 korun."

Tak si soudružko vezměte kalkulačku. Kolik na sociálním pojištění za život odvede průměrný muž a kolik průměrná žena?
A teď to hlavní: tu odvedenou ("uspořenou") částku si VYDĚLTE POČTEM MĚSÍCŮ, které v průměru v penzi stráví muž a žena. Vyjde vám, že ženy již nyní jsou SILNĚ PŘEPLÁCENY.
_________________________

"Ráda bych také upozornila na jiný problém: pracující důchodci. Jsme zemí, která má velmi nízké procento pracujících seniorů. Hodně jich přitom pracovat chce. My je ale neumíme motivovat ani adekvátně odměnit. Daníme je stejně jako každého jiného. Měli by platit nižší daně, když pracují v důchodovém věku."

Jinými slovy budeme pracovat až do padnutí, podobně jako za komunismu. Já bych tedy pokrok spatřoval v něčem jiném (viz odstavec níže).
Pokud veškerý ten technologický pokrok a růst produktivity nevede k tomu, že můžeme chodit do penze v padesáti a mít se v ní velmi dobře, ale naopak budeme muset makat až do smrti a mít se nuzně, tak je něco sakra v nepořádku. Někam se nám plody toho pokroku ztrácí, někdo nám je užírá. Viď, státe?!
_________________________

Jedinou správnou cestou k solidní penzi a nezávislému životu je toto:
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/rozhodli-se-pro-duchod-ve-ctyriceti-ke-splneni-snu-staci-skr/r~7df9cee06d2411ebb234ac1f6b220ee8/

Ať si každý spočítá, o kolik rychleji by se do toho bodu dostal, kdyby nemusel házet obrovské sumy do státní průběžné pyramidové hry.

+33
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 16. 2. 2021 10:31

Nedojdou. Stát může mít svoje peníze a peníze těch druhých až tolik potřebovat nemusí. :-)

-13
+
-