Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Home office nový normál nebude, lidi se vrátí, říká šéf Impact Hubu

Renata Lichtenegerová
Renata Lichtenegerová
12. 12. 2020
 9 800

Do kanceláří se lidé přirozeně vrátí, soudí výkonný ředitel coworkingových center Impact Hub Petr Vondruš. „Pracovní návyky mají svůj význam, home office řadě lidí vůbec nevyhovuje a elektronická komunikace nedokáže nahradit neformální rozhovory na chodbách,“ říká.

Home office nový normál nebude, lidi se vrátí, říká šéf Impact Hubu
Petr Vondruš / Zdroj: Impact hub

Celkem čtyři Impact Huby v Česku představují plochu 10 tisíc metrů čtverečních. Je v nich teď kvůli pandemii prázdno?

Naše coworkingová centra fungují, ale chodí do nich míň lidí. Počet členů klesl zhruba o 30 procent. To je ale dobré číslo, mohlo být hůř. Členové nás podrželi, dlouholetá základna zůstala.

Abychom členům zajistili co nejbezpečnější zázemí, tak jsme kromě klasických opatření, jako jsou dezinfekční prostředky či nošení roušek, rozšířili sdílené prostory, aby bylo možné dodržovat dostatečnou vzdálenost od ostatních. Mohli jsme to udělat i díky tomu, že konferenční místnosti a zasedačky teď není možné využívat k původnímu účelu. Dočasně se přeměnily na další pracovní místa pro naše členy.

Kolik vánočních večírků by teď ve vašich centrech probíhalo nebýt covidu?

Běžně pořádáme vyšší stovky eventů ročně. na podzim a před Vánoci sezóna vrcholí. Nevím, jaké procento přesně by tvořily vánoční večírky a jaké tiskové konference, semináře a jiné akce, ale touto dobou bychom měli plno jak v pražských centrech, tak v Brně i Ostravě. Že naše společenské prostory už několik měsíců nevydělávají, samozřejmě pocítíme.

Impact Hub

První Impact Hub byl v Česku otevřen v červnu 2010 v Praze na Smíchově. Od té doby přibyly další tři – v Brně, v Ostravě a druhý pražský na Vinohradech. V rámci Impact Hubu, který má víc než 1500 členů, působí 250 mentorů a expertů. Ti v takzvaných akceleračních programech mentorují nové nadějné podnikatelské či společensky prospěšné projekty. Příkladem takových programů jsou Climate Challenge, Future of Food nebo Zdravá myšlenka. Ročně je takto akcelerováno přes sto projektů.

Máte za sebou ztrátový rok?

Děláme maximum, abychom na konci ruku viděli na zelenou nulu, byť je to teď extrémně pracný cíl. Aktuálně jde nejvíc právě o bezpečné pracovní prostředí. Jsou lidé, kteří ani v době pandemie nemůžou nebo nechtějí pracovat z domova a hledají alternativy. A pro další roky vidíme obrovský potenciál v rostoucím zájmu o flexibilní pracoviště. Věříme, že přijdou noví klienti, kteří po letošní zkušenosti už nebudou mít zájem o pronájmy s dlouhou výpovědní lhůtou a přijdou do coworkingu. Průměrná výpovědní doba z kanceláří v Impact Hubech se pohybuje kolem 1,5 měsíce. Hodnota takové flexibility teď vzrostla.

Sázejí na ni i takzvané flexibilní kancelářské budovy. V čem je hlavní rozdíl mezi coworkingovým centrem a flexibilními kancelářemi, které také mnohdy nabízejí i využití sdílených prostor pro jednotlivce?

Coworking je multifunkční prostor, který nabízí opravdovou flexibilitu. To znamená třeba nejen zmíněné krátké výpovědní lhůty, ale i možnost využívat různé prostory a formy členství. I v rámci jedné firmy můžete mít pro zaměstnance různá členství podle toho, jestli je na pracovišti potřebujete denně, nebo pracují převážně z domova. Nastavení můžete průběžně měnit s tím, jak rostete.

Coworkingové centrum je ale také o komunitě. V čistě kancelářských budovách sotva znáte svého souseda, zatímco coworking klade na komunitu značný důraz. Členové mají možnost tady najít podnikatelské příležitosti, důležité kontakty, nové kolegy, mentory, spřízněnou duši. Snažíme se je mezi sebou aktivně propojovat a pořádáme mnoho komunitních akcí. Staráme se o to, koho v centru máme a co potřebuje.

O jak velké komunitě se bavíme?

Máme přes 1500 členů. Kromě toho, že lidé můžou naše prostory využívat pro práci, získávání kontaktů nebo si u nás můžou uspořádat meeting či velké setkání, máme také inovační a akcelerační část a podporujeme startupy a rozvíjející se firmy v různých oblastech od technologií až po životní prostředí. Ročně projde našimi akceleračními programy víc než sto projektů.

Cílíte tedy především na začínající podnikatele?

Ne tak docela. Coworking vyhovuje mnoha typům lidí v rozmanitých životních situacích a fázích. V Impact Hubu potkáte freelancery, začínající i dlouholeté podnikatele, mentory a další. Máme tu jednotlivce i menší či větší firmy. A díky tomu, že nabízíme členství od několika málo hodin až po pronájem vlastních kanceláří, tak s námi ty firmy můžou i růst.

Má to samozřejmě i své limity. Jakmile se tým rozroste natolik, že pro sebe potřebuje kanceláře o rozloze stovek metrů čtverečních, tak coworking přeroste. Ani z našeho pohledu není přínosné, aby jeden člen obsadil 30 procent plochy v centru. To by šlo proti smyslu Impact Hubu, kterým je spojovat velké množství lidí různých dovedností a oborů. Takhle velké firmy už si obvykle pronajímají vlastní prostory.

V čele s KSČ
Zdroj: Shutterstock

Pracujete teď z domu?

Hodně se teď mluví o tom, že pandemie změní podobu pracovišť velkých korporací, aby lépe vyhovovala častější práci z domova. Jaký je na to váš názor?

Je to aktuální téma. Velké společnosti zvažují, jestli nezmenšit své dosavadní plochy nebo pro ně nenajít jiné využití. Plánují, že budou nechávat zaměstnance víc doma i po pandemii, a zvažují, jestli si pro některé týmy nepronajmout alternativní prostory. To by samozřejmě pro nás byla skvělá varianta, protože Impact Hub takové prostory nabízí. Nemyslím ale, že u velkých korporátů dojde ke skutečné revoluci. O změnách diskutují, protože si teď uvědomily velikosti fixních nákladů. Prostory, za které platí, mají prázdné a smlouvy na pět nebo deset nebo i víc let. Jakmile se protivirová opatření budou rozvolňovat, začnou se zaměstnanci vracet do kanceláří a propracujeme se k nějakému jakžtakž normálu, do kterého se vrátí i tabulkové náklady na obsazenou židli. Pak to vedení korporací přestane pálit. Tedy až na otázku smluv. Dá se očekávat, že po letošní zkušenosti se budou firmy bránit uzavírání dlouholetých nájemních smluv a začnou preferovat mnohem flexibilnější smluvní vztahy.

Některé velké firmy ale ke změnám už přistupují. Například HR šéfka Vodafonu nedávno zmínila chystanou přestavbu celé tuzemské centrály, aby lépe odpovídala potřebám zaměstnanců pracujícím částečně z domova.

Jistě, pro některé firmy je to cesta, na kterou se teď díky pandemii snáz vydají. A věřím, že pro ně i jejich zaměstnance jde o posun k lepšímu. Ale vyžaduje to změnu uvažování v celé korporaci. Především ze strany manažerů, kteří řídí týmy a musí mít ve své lidi důvěru. Když řídíte tým v kanceláři, je v tom úplně jiná dynamika, než když jsou ti samí zaměstnanci doma. Vyžaduje to jinou míru empatie a důkladnější přípravu. Musíte si osvojit nové dovednosti, naučit se pracovat s novými programy. ¨

A nesmíme zapomínat na to, kolik věcí se ve firmách odehraje na chodbách nebo v kuchyňkách. I to je důležitá součást interakce mezi zaměstnanci. Že si neoficiálně sdělí nějaké dojmy a poznatky nebo zkrátka jen to, jak se měli o víkendu. Když plánujete meeting na dálku, měli byste být schopni tam tu neformální konverzaci také nějak zařadit. A to není snadné.

To je podle vás důvod, proč nedošlo k většímu rozšíření práce z domova už před pandemií?

Do jisté míry za to určitě mohl přístup manažerů, kteří se ne vždycky chtějí přizpůsobovat jinému režimu. Ale jde i o přístup zaměstnanců, protože mnozí chápali home office jako volnější režim. Samozřejmě to zdaleka neplatí pro všechny. ale když pak manažer vidí, že zaměstnanec v rámci práce z domova neodpovídá na e-maily a nebere telefon, logicky to vede k nedůvěře v celý ten koncept. Bez určité sebekázně zaměstnanců se to zkrátka neobejde.

Ještě bych ale rád dodal, že to, co zažíváme ted v souvislosti s covidem, často nemá s klasickým home office mnoho společného. Doma jsou totiž celé rodiny, často včetně malých dětí. Řada lidí nemá na práci klid, který potřebují, jejich výkonnost je o poznání nižší než v kanceláři. I proto si myslím, že jakmile to bude možné, budou se lidé do kanceláří vracet jaksi přirozeně a ze své vůle. Protože zdaleka ne každý je na home office stavěný.

Petr Vondruš

Petr VondrušFoto Impact Hub

Výkonný ředitel coworkingové sítě Impact Hub. Dřív se věnoval e-commerce byznysu. Podílel se mimo jiné na rozjezdu a vybudování pobočkové sítě Alza.cz nebo řídil provoz a logistiku společnosti Uloženka (dnes We:Do). Je mu 35 let. Rád jezdí na lodi a aktuálně se nadchnul pro windsurfing a kiteboarding. Baví ho komiksy (jeden má vytetovaný na zádech) a ideálně strávený večer je pro něj doma na gauči, když s manželkou koukají na film nebo hrají karty.

Je mezi vašimi členy hodně těch, kterým home office nevyhovuje?

Neřekl bych, že jim přímo nevyhovuje. Mnozí práci z domova a v Impact Hubu kombinují. I když samozřejmě máme i klienty s neomezeným členstvím, kteří u nás mají své pevné místo, stolní počítač a vyhovuje jim ten rituál, že docházejí na pracoviště, v jehož rámci mají ale zároveň svou volnost. Pro mnoho lidí jsou pracovní návyky, včetně toho, že právě opustí domov a přesunou se do inspirativního pracovního prostředí, velmi důležité. Domov mají spojený s trávením volného času a k práci se tam těžko nutí. A jiným vyhovuje část práce dělat v klidu doma a část v coworkingovém centru. Pro jednotlivce máme nejrůznější formy členství od deseti hodin měsíčně až po neomezený tarif.

Napadne vás na závěr něco dobrého, co nám letošní pandemický rok přinesl?

Určitě se najdou i pozitivní věci. Minimálně v tom ohledu, že dlouhodobý blahobyt je nebezpečná věc, protože hodně lidí i firem začne stagnovat. Přestanou rozvíjet sebe i své produkty. Tato doba nás všechny opět nutí zamyslet se nad tím, co funguje, a co nikoliv. Hledat nové cesty, vylepšovat svůj přístup, služby, produkty. To je vždycky pozitivní a přinese to spoustu nových věcí. A pokud se odkloním od pracovní roviny, tak bych zmínil i vlnu solidarity, která se mezi lidmi zvedla. A uvědomění si hodnoty práce ostatních, třeba zdravotníků nebo učitelů, kterou jsme dosud mohli do jisté míry brát jako samozřejmost.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Renata Lichtenegerová

Renata Lichtenegerová

Studovala VOŠP v Praze. Sedm let byla redaktorkou podnikatelského týdeníku Profit. Poté se její hlavní pracovní náplň přesunula k přebalovacímu pultu, odkud ale příležitostně psala například pro měsíčník... Více

Související témata

coworkinghome officekancelářeprácezaměstnání
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo