Filozofie a bitcoin z vás udělají lepšího člověka

Jaká je ambice vašeho webu Advance Tech Media?

Advance Tech Media je primárně podcast zaměřený na rozvíjející se technologie, což je všechno od bitcoinu přes umělou inteligenci až po distribuované systémy, virtuální realitu a další, ještě nepojmenované trendy. Mluvím s odborníky, kteří mají v dané disciplíně dlouholeté zkušenosti, a snažím se dojít k tomu, jak bude jejich obor vypadat v budoucnosti. Věřím, že za deset let se bude jednat o zajímavou sbírku rozhovorů se zakládajícími členy nových technologických a finančních odvětví.

Nová odvětví často povstávají z popela předchozích. Tenhle rok je potřeba považovat za přelomový. Starý systém se zvolna rozpadá. Objevují se nové možnosti. Rok 2020 nemá v nedávné historii obdoby. Máme pandemii provázenou zvláštní společenskou proměnou: normalizuje se domácí vězení celých měst a národů, normalizuje se totalitní mikrořízení odvětví, normalizuje se masivní tisk peněz. Budeme-li trošku morbidnější, můžeme nazvat rok 2020 rokem smrti. Nejen smrti na covid, ale smrti doposud platných norem, smrti respektu k právům jedince.

Alexandra Moxin

Zdroj: Pavel Šinágl, Hackers Congress

Alexandra Moxin se žije ve Vancouveru v Kanadě. Pracovala mimo jiné pro Microsoft a kanadskou softwarovou společnost Adaptech. Založila a provozuje web Advance Tech Media. Píše na něj články a připravuje pro něj podcasty, ve kterých se zaměřuje na rozvíjející se technologie s potenciálem změnit svět. Ve své přednášce pro letošní Hackers Congress se zaměřila na vzestupy a pády velkých říší a úděl jedince v běhu dějin.

Mohla byste shrnout hlavní poselství své přednášky?

Moje hlavní poselství je: zaujměme širší perspektivu. Na přemýšlení o životě a světě má dneska málokdo čas a energii. Typický je krátkodobý výhled: zvládneme zaplatit všechny účty příští měsíc, příští rok? Obzvlášť v těchhle dnech je to rozšířený způsob uvažování. Je to pochopitelné, nezažíváme nic menšího než globální ekonomický kolaps. Společnost je polarizovaná, všechno je buď bílé, nebo černé, nesporně pravdivé, nebo „fake news“. Je jen málo vůle vést skutečnou diskuzi, která se vyznačuje tím, že lidé zastávají svůj názor a současně se snaží porozumět názoru protistrany, aniž se cítili uraženi a napadeni.

Studujeme-li historii, ekonomii nebo politickou filozofii, začneme vnímat opakující se vzory. V přednášce jsem se věnovala starověkému Římu a příčinám jeho rozkladu. Z impéria se po éře rozmachu stal těžkopádný, zkorumpovaný moloch, s čím dál hmatatelnější odstředivou silou a skulinami zranitelnosti vůči vnějšímu útoku. Zkušenost Říma není ale nijak zvlášť výjimečná. Všechna mocenská uspořádání procházejí velkými cykly. Země může zažít dlouhou éru vlády osvíceného monarchy nebo funkční a prosperující demokracii; nakonec ale přijde změna, vlivem interních či externích tlaků. Představy o společenské stabilitě – nebo spíš strnulosti – jsou dlouhodobě neslučitelné s historickou realitou. Lidská společenství rostou, proměňují se a rozpadají se. Jedná se o organické útvary a ty nemají stabilitu v povaze.

Jde mi tedy o dvojí: člověk by si měl uvědomovat dlouhodobé trendy (s takovou reflexí můžou hodně pomoct klasičtí a stoičtí filozofové) a neměl by považovat věci ve svém životě za dané a samozřejmé. Jedním konkrétním příkladem je finanční systém. Současný globální finanční systém je zde pouze od roku 1971, kdy dolar ztratil poslední spojení se zlatem. Myslím, že většina lidí příliš nechápe, že naše měny nemají žádnou reálnou kotvu. Současné peníze slouží jako prostředek směny, jelikož jim je tato funkce udělena státními orgány; takové peníze ale už nejsou uchovatelem hodnoty. Důrazně doporučuji všem, aby navštívili stránky WTF Happened in 1971 pro pochopení, co to v praxi znamená. Systém je neudržitelný a hra je cinknutá ve prospěch těch, kteří měnu vydávají a kdo ji jako první dostávají do rukou.

Josefovo Krypto

V seriálu Krypto Josefa Tětka si přečtete, jak se psala historie kryptoměn: zavírání tržiště Silk Road, pohřbívání bitcoinu zaživa, jeho štěpení, pátrání po jeho otci, jiné coiny... Račte tudy do prvního dílu, v něm jsou odkazy i na všechny další:

Bitcoin měnou roku. Cena vzrostla o 130 procent

Zmínila jste krátkodobý životní výhled, jak říkáme my ekonomové, vysoké časové preference. Moje osobní teorie je, že jednou z příčin vysokých časových preferencí je absence hlubšího hodnotového systému. Dříve to byla víra, v dnešní době – například i pro mě – ji nahrazuje politická filozofie nebo ideologie. Většina lidí, ale dneska asi nemá to ani to, nezajímá je nic hlubšího, chtějí jen uspokojit své bezprostřední touhy. Dá se s tím ale něco vůbec dělat?

Pro mě je zásadním nástrojem filozofie. Jednou ze základních filozofických lekcí je Descartesovo Cogito, ergo sum – Myslím, tedy jsem. Je zajímavé, jak Descartes k tomu výroku došel, totiž tak, že postupně eliminoval všechno ostatní. To je velmi dobrý filozofický základ: snažit se vyvrátit si své domněnky a názory. A pokud v tomto vyvracení selžete a vaše domněnky budou stále platné, můžete rozumně předpokládat, že se blížíte skutečné podstatě věci. Právě tento princip zkoumání a racionálního zpochybňování mi připadá na filozofii velmi uklidňující: i když pravdu nepoznáme na první pohled, máme k dispozici nástroj, jak se jí postupně přibližovat. Nepřijímejme vysvětlení na první dobrou. To je jeden z principů, který je v dnešní společnosti značně nedostatkový. Lidé nehledají pravdu, hledají dopaminový šleh. A korporace jim jej poskytují výměnou za to, že se z jedinců, jejich pozornosti a dat stává produkt.

Foto Pavel Šinágl, Hackers Congress

Jednou z nejsilnějších a nejpravdivějších písní je pro mě Lennonova Working class hero. Myslím, že tato skladba dokonale shrnuje lež, že pokud budete tvrdě pracovat a šetřit peníze, budete mít dobrý život. To možná to platilo jednu nebo dvě generace, ale takový model už dnes neplatí.

To všechno zní hrozně depresivně. Je něco, co můžu jako průměrný Pepík dělat?

Samozřejmě, dokud jste naživu, vždycky máte šanci zlepšit svůj život. Ale někdy trvá roky, než se šance objeví. Jedna taková se objevila v roce 2009, kdy Satoshi Nakamoto vypustil do světa bitcoin a s ním i zárodek nového finančního systému. Bitcoin navrací do našich životů koncept hodnoty; konkrétně hodnoty v podobě tvrdých peněz. Tvrdé peníze nám chyběly po staletí, do určité míry lze tvrdit, že lidstvo éru skutečně tvrdých peněz nikdy nezažilo. Vládci a státy byli vždycky v pokušení a taky měli možnost měnu reformovat, zlehčit, tisknout. Bitcoin je výjimečný svou nezávislostí na státu a nemyslím si, že by mohl být překonán, jde-li o peněžní vlastnosti. V bitcoinu neexistuje žádný generální ředitel, žádná centrální banka, žádný centrální systém kontroly. Proto je velmi odolný vůči útokům, které jsou prakticky neutuchající. Bitcoin se pořád snaží někdo zničit. A jeho kritici už hodněkrát oslavovali jeho domnělou smrt, aby byli následně překvapení opětovným růstem ceny, popularity i přijetí. K mapování „bitcoinových nekrologů“ vznikl dokonce i satirický web Bitcoin Obituaries.

Takže naděje pro průměrného člověka spočívá v investování do bitcoinu?

Spíše bych to formulovala tak, že každý by si měl o bitcoinu vytvořit alespoň základní povědomí. I když nebudete do bitcoinu vkládat peníze, zaručeně vám změní pohled na svět. A to může být pro mnohé ten největší přínos – změna světonázoru, ne nutně navýšení finančního bohatství. Bitcoin vyvolává v lidech znepokojující otázky ohledně věcí, které doposud považovali za samozřejmé. Lidé zpravidla předpokládají, že dnešní peníze jsou kryté něčím hodnotným. Jakmile ale podstatu dnešních peněz prozkoumáme, dojdeme k nevyhnutelnému zjištění, že to tak není. Fiat peníze nemají žádnou hodnotovou kotvu.

A bohatší lidé si rozdíl mezi fiat penězi a bitcoinem rovněž začínají uvědomovat. Nejlepší příklad z nedávné doby je Michael Saylor, generální ředitel firmy Microstrategy, Bitcoin sledoval od roku 2013. Tehdy tweetoval, že bitcoin zanedlouho zmizí. Ale když se to ani po letech nestalo a krizi důvěry naopak zažívá dolar, rozhodl se Saylor vložit veškerou firemní hotovost do bitcoinu.

Jednou z hlavních obav bitcoinových nováčků je, jestli držení bitcoinů bude v budoucnosti vůbec legální. Pokud totiž bitcoin tak narušuje finanční systém, a tím i státní moc, může se jeho držba opravdu stát nelegální. V některých zemích se to už děje – v Rusku musíte od ledna přiznat úřadům, jaké kryptoměny držíte, jinak vám hrozí trestní stíhání.

Nové věci bývají z povahy věci riskantní. Rizika bitcoinu, který představuje inovaci přesahující několik různých disciplín, teprve objevujeme. Ale byla by škoda, kdyby nás ta rizika odradila.

Dovolte mi jednu osobní reflexi: když se objevily stránky WikiLeaks, měla jsem strach je navštívit, ačkoli mě jejich obsah přitahoval. Měla jsem strach, že jako návštěvník kontroverzních stránek budu zařazena na nějaký vládní seznam podezřelých a dostanu se do problémů. A právě tahle sebecenzura je hrozivá a brání společenskému vývoji. Návštěvníci WikiLeaks nedělají nic špatného, prostě přistupují k informacím, které by se neměly zatajovat. Státní kontrola nad tokem informací měla v historii maskovat otřesné věci: genocidy, koncentrační tábory, nucené sterilizace, civilní oběti válek a podobně.

Odluka peněz od státu

Zdroj: Josef Tětek

Zajímá vás bitcoin z ekonomického a historického hlediska? Josef Tětek vydal v září knihu Bitcoin: Odluka peněz od státu, ve které vysvětluje význam bitcoinu coby nových peněz lidstva.

E-book je dostupný v různých formátech na Odlukapenez.cz.

Ale zpět k bitcoinu. Chcete-li do něj vložit nějaké prostředky, začněte s málem. V samotném bitcoinu se věci dějí pomalu (z hlediska uvádění změn do protokolu), a to z dobrého důvodu. U tak podstatné věci, jako jsou nestátní peníze je zásadní, aby se všechno podařilo na první pokus, protože druhý už možná mít nebudeme. To platí jak z hlediska protokolu, tak z hlediska jednotlivých uživatelů: buďte informováni o tom, co bitcoin je, jak s ním pracovat, jak jej bezpečně uchovat.

Jakmile budete s bitcoinem umět pracovat, pak může dost dobře být jednou z nejméně rizikových věcí, do kterých vložíte své peníze. Je od počátku postaven na poznatcích z teorie her a předem počítá s tím, že součástí sítě budou aktéři se špatnými úmysly. Nejedná se o naivní systém stojící na myšlence, že všichni jsou milí a kooperativní. Bitcoin je připraven na nejhorší. A to z něj činí velmi odolný systém, který útoky spíš posilují, než oslabují.

Ostatně to je princip dobrý pro každého: doufejte v nejlepší, připravte se na nejhorší. A bitcoin nemění myšlení pouze v kontextu vyhodnocování rizik. Bitcoin ukazuje lidem, jak vypadá skutečná hodnota; pro mnoho lidí poprvé v životě.

S tím, jak objevíme pravou hodnotu v podstatě peněz, se nám otevírají oči i v jiných oblastech života. Právě proto často vidíme fanoušky bitcoinu zmiňovat koncept nízkých časových preferencí. Proto se mnoho bitcoinistů začíná lépe starat o svoje tělo a mysl. Bitcoin vás motivuje, abyste byli lepším člověkem. A i když Bitcoin selže, bude tento záblesk pochopení, že skutečná hodnota existuje a že nemusíme být jen subjektem vlád a produktem korporací, pro mnoho lidí bodem životního zlomu.

Jaké zdroje k dalšímu studiu bitcoinu doporučujete?

Jedním z nejlepších zdrojů jsou stránky Jamesona Loppa. Informace jsou na nich roztříděny podle tématu a obtížnosti, naleznete tu vysvětlovačky ve stylu Vysvětlete bitcoin pětiletému dítěti a zároveň i hluboce technické texty. Dalším dobrým zdrojem jsou přednášky Andrease Antonopoula, k nalezení na YouTube. Kvalitní je také bezplatný kurz na University of Nicosia.