Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

A tebe taky sním! Státnímu Otesánkovi za Babiše roste apetýt

Pavel Jégl | 19. 10. 2020 | Vstoupit do diskuze – 214 komentářů

Armáda státních zaměstnanců narostla do nevídaných rozměrů. Co víc, příjmové nůžky mezi nimi a těmi, kteří na jejich platy vydělávají, se povážlivě rozevírají.

A tebe taky sním! Státnímu Otesánkovi za Babiše roste apetýt

Zdroj: Shutterstock

V covidových časech jsme zahlceni každodenními statistikami o počtu nově nakažených, provedených testech, aktuálních případech… Tato data mají, bohužel, společné to, že klouzavě (trendově) rostou.

Jsou ale i jiné statistiky, které zasluhují pozornost. Jedna z nich například ukazuje, že roste také rozdíl mezi příjmy v soukromém a státním sektoru.

Z dat Informačního systému o průměrném výdělku vyplývá, že platy ve veřejném sektoru ve druhém čtvrtletí vyskočily o osm procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Zvýšily se tedy o hodnotu, která vysoce přesahuje nejen inflaci, ale i růst ekonomiky. Soukromý sektor se přitom jen plazil, mzdy v něm povyrostly o 2,1 procenta, což nepokrývá inflaci.

Výsledkem je, že zatímco průměrná měsíční mzda lidí pracujících v soukromém odvětví je 36 593 koruny, zaměstnanci státu, krajů, obcí a jejich rozpočtových či příspěvkových organizací (zaměstnanci veřejné sféry) si přijdou na 40 572 korun. Rozdíl činí 3979 korun.

Chcete snad konkurovat státu?

Průměrná mzda je ale v soukromém sektoru nadhodnocena mzdami nejlépe ohodnocených zaměstnanců. Lepší obrázek o skutečném stavu proto dává mediánový příjem, který leží uprostřed – polovina příjmů je pod ním a polovina nad ním. V tomto případě je rozdíl přímo propastný. Zaměstnanec soukromé firmy ztrácí na zaměstnance státu 7508 korun.

Pravda, patří se zmínit skutečnost, na kterou obhájci vyšších platů ve veřejné sféře upozorňují: Je v ní zaměstnán větší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí než v soukromém sektoru. To nelze popírat. Zároveň je ale jasné, že lidé s vysokoškolským diplomem mají větší šanci na vyšší příjem v soukromém sektoru, který není spoután nejrůznějšími tarify.

Je patrné, že velký rozdíl mezi průměrem a mediánem je dán i tím, že veřejná správa se stává čím dál atraktivnější pro lidi s výučním listem a maturanty. Zejména pro ně platí, že erár má zlaté dno. Jejich příjem u státu se dnes mnohdy přinejmenším vyrovná tomu, na který si přijdou u soukromníka. K tomu mají vyšší jistotu zaměstnání.

Kdysi byla právě stabilita pracovních míst bonusem, kterým se vysvětlovalo, proč platy u státu pouze dohánějí mzdy u soukromníka. Dnes je mnohdy předehnaly, a ještě se jim vzdalují. Navzdory tomu, že soukromý sektor musí zaměstnancům státu na platy vydělat.

Je přitom jasné, že v epoše covidové rozdíl mezi mzdami a platy vzroste. Nic proti vyšším platům pro učitele. Jenže odbory korona-nekorona žádají pro příští rok růst tarifů pro pracovníky veřejného sektoru minimálně o sedm procent (pro některé obory 10 a 15 procent).

Nejtlustší Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

3d král

„Hlavně doufám, že se při každé následující pandemii nebude znovu řešit, jestli Průša tiskne štíty,“ říká podnikatel, jehož 3D tiskárny zná celý svět. A tak jsme se radši ptali, jestli se budou tisknout domy a k čemu je 3D tisk cukrářům. Jenže… Tiskne už Josef Průša štíty?

Vyhnala nás karanténa

Téma: outdoor. Analyzujeme čísla z tuzemské turistiky, probíráme novodobé vychytávky od hodinek po jídlo, co se vaří bez ohýnku, a mrknem na historii vychytávek, které už nám přijdou všední. Kde bychom byli bez přehazovačky? Pod kopcem!

A další

Jakub Jetmar ochutnává v prostějovském pivovaru Axiom.Monika Veselíková slyší krávu růst. Je to japonské plemeno wagjú z farmy v Dolní Sloupnici. Gabriel Pleska se léčí kameny. Martin Vlnas jede Tour de France. Vojta Dobeš popisuje, jak kartou dokoupíte koně pod kapotu auta, ve kterém právě sedíte.


Lze tušit, že nastává doba (pokud už nenastala), kdy kombinaci vyšších platů a zaměstnaneckých jistot nebudou soukromníci až na výjimky schopni státu konkurovat. A je zjevné, že většina pracovníků v privátním sektoru bude v této krizi „bita“ víc než zaměstnanci státu. Soukromníci musí šetřit (i na mzdách) víc než stát. Zejména proto, že stát hospodaří s cizími penězi.

Zmíněný rozdíl v příjmech by patrně nepůsobil tak nápadně, kdyby stát nebyl tolik vypasený a kdybychom nežili v době, které se dá říkat „erární“. Ještě nikdy nenabobtnal státní (a současně s ním veřejný) sektor tak jako za vlád Babišova hnutí a sociálních demokratů.

V roce 2013, kdy Babiš nastoupil do vlády jako ministr financí, pracovalo ve státních službách 413 595 lidí. Od té doby až do loňského roku se jejich počet zvýšil na 449 018 lidí, píše se ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu z letošního září. (Počet zaměstnanců ve veřejné sféře přesáhl 700 tisíc.)

Ve stejné době se zvýšily výdaje státního rozpočtu na platy o 77,5 miliardy korun, ze 132 miliard vzrostly na 209,5 miliardy (strany 36 a 37 zprávy).  

A ještě jedno alarmující srovnání ze zprávy NKÚ: Podíl výdajů na platy na příjmech státního rozpočtu v roce 2016 dosahoval 11,8 procenta. Loni to bylo už 13,75 procenta – to vše navzdory utěšenému ekonomickému růstu a stoupajícím daňovým příjmům vlády.

K tomu zpráva NKÚ podotýká: „Efektivita vládního sektoru se nezvýšila, a v posledních letech naopak klesá.“

Otesánek vs. babička

Stát je Otesánek a taky se tak chová. Pro osvěžení paměti – v pohádce roste Otesánkův apetit úměrně množství jídla, které spořádá. Nejdřív spapá kaši, vypije ucháč mlíka, pak se naláduje pecnem chleba a spořádá mámu, tátu. Když vyjde ven, nasouká do sebe děvečku s trakárkem plným jetele, sedláka s koňmi a povozem…

Nakonec se Otesánek dokolíbá k poli, kde babička okopává zelí. Chystá se ji spolknout. Avšak duchapřítomná seniorka chráněná respirátorem typu FFP2 a vyzbrojená motyčkou nezaváhá, nástrojem mu rozčísne břicho a z Otesánkova žaludku vylézají ti, kterými se nenasyta nacpal.

To je však pohádka. V reálné ekonomice příběh vypaseného státu tak jednoduše, rychle a šťastně nekončí.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 214 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 19. 10. 2020 14:53

co věta, to "logická perla" :D

Jenom jednu jako příklad, cituji: "Netvrdím, že růst počtu státních zaměstnanců je a priori a bez dalšího dobrou zprávou. Naproti tomu, tento vývoj vede k nadprůměrné zaměstnanosti, resp. nízké nezaměstnanosti, chcete-li, což už je možné za pozitivní vývoj považovat vcelku jasně. Rovněž rostoucí kupní síla poptávky je pro mnohé producenty doslova požehnáním "

A. Snižování nezaměstnanosti nárůstem úředníků, kteří nic neprodukují, ale většinou škodí těm, kteří něco produkují, může za dobrou zprávu považovat pouze tvor, který nechápe ani nejelementárnější ekonomické zákonitosti. Mzdy takových úředníků jsou jen zamaskované sociální dávky ovšem s tím, že v pozici úředníka takový příjemce dávek navíc spotřebovává energii, kanceláře, vozidla, spoustu papíru, tiskáren a dalších drahých prostředků. Kdyby ten člověk zůstal doma a jenom dostával tu dávku, tak by nás to všechny pořád něco stálo, ale vyšlo by to o moc levněji. Prostě typický parazit. Skutečnou dobrou zprávou by bylo, kdyby si takový člověk našel práci v produktivním sektoru a přispěl tak k tvorbě skutečného bohatství, místo aby čerpal peníze jiných lidí. Jenže pro by to dělal, když může škodit někde ve státem zřízené kanceláři za vysoký plat a kompenzovat si svoje mindráky šikanováním spoluobčanů.

B. Poptávka státních úředníků není žádným "požehnáním". Úředník nakupuje za peníze, které před tím uloupil výrobci/prodejci. Když pekaři seberete peníze a dáte je úředníkovi, který si za ně koupí u pekaře chleba, tak je to zcela stejné, jako když mu rovnou ukradnete ten chleba bez náhrady. Typické fuldovské požehnání.

To jsou jen dvě ukázky fuldonomiky, ale i z nich je patrné, proč to nebude fungovat do nekonečna.

+28
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 19. 10. 2020 12:42

"Kdysi byla právě stabilita pracovních míst bonusem, kterým se vysvětlovalo, proč platy u státu pouze dohánějí mzdy u soukromníka. Dnes je mnohdy předehnaly, a ještě se jim vzdalují. Navzdory tomu, že soukromý sektor musí zaměstnancům státu na platy vydělat."

To je hezký argument. :-) Šlo by ho modifikovat např. i takto: dnes manažerské platy předehnaly ty dělnické a ještě se jim vzdalují. Navzdory tomu, že dělníci musí na platy manažerů vydělat.

Nebo: pisálkům a různým rádoby intelektuálům rostou platy rychleji, než zemědělcům, kteří je musí svou produkcí uživit.

-25
+
-