Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Josef Průša. 3D král v novém Finmagu

Ondřej Tůma | 15. 10. 2020 | Vstoupit do diskuze

„Spousta lidí se v lockdownu nudila,“ říká výrobce nejlepších stolních 3D tiskáren na světě a jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů své generace Josef Průša. K poraženým letošního roku patřit nebude. Víc v titulním rozhovoru nového Finmagu.

Josef Průša. 3D král v novém Finmagu

Zdroj: Foto Jan Zátorský

V areálu bývalé elektrárny v Holešovicích, jedné z prvních v Praze, bereme do rukou stolek a dvě židle a sedáme si do stínu na rozlehlý dvůr. Do okolních budov nikoho „cizího“ nepouštějí, roušky tu od března ani neodložili. Rozhodnutí vlády, podle kterého to bez zakrytých úst a nosu pod střechou už nepůjde, tady proto nechává každého chladným.

Firma Prusa Research přitom rozhodně nepatří mezi poražené koronavirové pandemie. Pokračuje v raketovém růstu a se svými téměř šesti sty zaměstnanci by letos měla překonat loňský obrat 1,5 miliardy korun a třísetmilionový zisk. V březnu a dubnu si v podniku střihli ještě jeden vedlejšák – začali tisknout ochranné štíty pro zdravotníky a členy záchranářských sborů. Nakonec jich rozdali přes čtvrt milionu. Podle jejich šablon vyráběla součástky na ochranné pomůcky pro své zaměstnance také řada firem po celém světě. I díky tomu se Josef dostal do akční komise Massachusettského technologického institutu, ve které se spolu s ním na pravidelné online diskuze o boji proti koronaviru scházeli bývalí poradci Baracka Obamy, zástupci americké federální agentury CDC a další odborníci na řešení globálních problémů.

Josef Průša

Josef PrůšaFoto Jan Zátorský

Narodil se v roce 1990 v Havlíčkově Brodě. Studoval aplikovanou informatiku na VŠE v Praze, kterou ale nedokončil. První 3D tiskárny začal navrhovat v devatenácti letech v rámci opensourcového projektu RepRap. V roce 2012 založil společnost Prusa Research, která loni dosáhla na obrat 1,5 miliardy korun. Ve firmě drží stejně jako jeho jmenovec Ondřej 42,5 procenta, zbytek patří Josefovu bratru Michalovi. O 3D tisku přednáší na českých i zahraničních univerzitách, bývá hostem mezinárodních technologických fór. Jeho firma se několikrát umístila na špičce žebříčku Technology Fast 500 EMEA nejrychleji rostoucích firem v regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky.

Produkty Josefa Průši se každoročně drží v čele žebříčků nejlepších stolních 3D tiskáren světa. Cenově patří mezi ty dostupnější. Tiskárnu Original Prusa i3 MK3S si můžete pořídit ve formě stavebnice za 20 tisíc korun. V loňském roce byla na trh uvedena Original Prusa MINI za 10 tisíc korun. Novinkou je i tiskárna Original Prusa SL1, která využívá LCD panel s vysokým rozlišením a UV světlo k vytvrzování tenkých vrstev tekuté pryskyřice. Nesestavenou ji pořídíte za 35 tisíc korun.

Tisknete už na druhou vlnu pandemie?

Předzásobili jsme se. Ale štve mě, jak se to tady přes léto nakonec vyvinulo. Kvůli předčasně oslavující vládě a dezinformátorům označujícím koronavirus za neškodnou chřipečku, nebo dokonce fejk, vyzněla naše aktivita tak trochu naprázdno. Obávám se, že zdravotníky a další čeká ještě pořádný nápor. My jsme aspoň stmelili tým. Samozřejmě budeme rádi dál pomáhat, ale pachuť z promarněné šance na klidnější zítřky tady rozhodně je.

I když jste udělali skvělé gesto, ochranných pomůcek bylo potřeba řádově víc. Neukazuje to limity 3D tisku a jeho využitelnosti pro větší výrobu?

Já hlavně doufám, že se při každé následující pandemii nebude znovu řešit, jestli Průša tiskne štíty. Rádi bychom se už v klidu věnovali výrobě tiskáren. Co se týče limitů 3D tisku – záleží na konkrétní součástce. Když tisknete něco malého, je sto tisíc kusů jako nic. Přitom nemáme ambici suplovat velkovýrobu. Taky nezapomínejte na to, že při klasických metodách trvá měsíc i déle, než se prototyp dostane do výroby. My jsme jen vyplnili tuhle časovou mezeru, a firmy si díky tomu mohly pořídit součástky na ochranné štíty pro své zaměstnance prakticky okamžitě. Náš design je volně ke stažení, takže podle nás tiskli United Launch Alliance, Ford, Mercedes a další průmysloví giganti.

Má smysl tisknout respirátory?

Štít má výhodu, že když vám plast drží před celým obličejem, je funkční. Ale od tisku respirátoru se snažím lidi odrazovat. Vytištěný respirátor sice může vypadat hustě, jenže když někde netěsní, je k ničemu. Ve finále to je přinejlepším stejné, jako když máte nasazenou látkovou roušku.

Další fotky Josefa Průši od Jana Zátorského

Jak to letos zvládáte obchodně?

Nás se to zatím vyloženě nedotklo. Výrobu jsme nemuseli zastavit i díky tomu, že jsme si na přelomu roku udělali zásoby. Ale byla to dost klika. Původně jsme počítali s tím, že by některé čínské dodavatele mohly zdržet oslavy jejich Nového roku. Nakonec to byl koronavirus.

Takže vám prodeje neklesly ani během celosvětového lockdownu?

Naopak, šly nahoru. První měsíc skoro dvojnásobně. Spousta lidí se totiž doma v karanténě nudila. Firmy zároveň objednávaly 3D tiskárny pro své zaměstnance, aby měli na home office na čem pracovat. Fabriku ale z měsíce na měsíc nenafoukneme, takže nám pak začaly naskakovat čekací doby a tím se objednávky zase přibrzdily. Teď už jsme zhruba na běžných číslech.

Každopádně o tom, jak firmě pandemie zkomplikovala život, bychom si měli popovídat spíš až příští rok na jaře. Vážně nevím, co nás čeká. Na podzim a v zimě to bude pro všechny určitě horší než při první vlně. Hygiena není schopná trasovat a už ani nebude. Pokud se lidi neproberou, zase tady bude půlka firem zavřená a ekonomicky klekneme. Většina se už vyšťavila a stát nebude mít peníze všechno dotovat.

Dá se nějak předejít zastavení výroby kvůli nákaze?

Děláme pro to všechno, ale jsem smířený s tím, že se téhle situaci do konce roku stejně nevyhneme. Už jsme měli v baráku pár pozitivních případů, nicméně žádný přenos uvnitř firmy. Však jsme také od března nesundali roušky. Dokonce jsme sepsali manuál, o který jsme se podělili s dalšími výrobními podniky. Stejně ale nezabráníte tomu, že se člověk nakazí doma od partnera nebo v hospodě. Jen za testy zaměstnanců jsme už utratili přes milion korun a náklady rostou dál. Radši nedomýšlet, jak to asi řeší firmy, které sotva poplatily své závazky a nemají žádné peníze stranou.

Ze začátku to byla prevence, teď už jde opravdu do tuhého, takže děláme plány, jak postupovat při výpadcích výroby. Kritická oddělení dělíme na směny, aby se nám nestalo, že půjdou všichni najednou do karantény. Každý den, kdy bychom museli stát, by pro nás znamenal ztrátu na nevyrobeném zboží za deset milionů korun. Rozhodně se ale nestane, že bych lehkovážností nebo hamižností ohrozil zdraví svých lidí.

Nejtlustší Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

3d král
„Hlavně doufám, že se při každé následující pandemii nebude znovu řešit, jestli Průša tiskne štíty,“ říká podnikatel, jehož 3D tiskárny zná celý svět. A tak jsme se radši ptali, jestli se budou tisknout domy a k čemu je 3D tisk cukrářům. Jenže… Tiskne už Josef Průša štíty?


Karanténa nás vyhnala ven
Téma: outdoor. Analyzujeme čísla z tuzemské turistiky, probíráme novodobé vychytávky od hodinek po jídlo, co se vaří bez ohýnku, a mrknem na historii vychytávek, které už nám přijdou všední. Kde bychom byli bez přehazovačky? Pod kopcem!


Televizní prezident televizní země
Donald Trump. Sledoval televizi, pak televizi nadbíhal, pak se stal televizní hvězdou a nakonec přímo televizí. Sklonila hlavu, nechala se osedlat a vynesla ho do Bílého domu.


A další
Jakub Jetmar ochutnává v prostějovském pivovaru Axiom. Monika Veselíková slyší krávu růst. Je to japonské plemeno wagjú z farmy v Dolní Sloupnici. Gabriel Pleska se léčí kameny. Martin Vlnas jede Tour de France. Vojta Dobeš popisuje, jak kartou dokoupíte koně pod kapotu auta, ve kterém právě sedíte.


Co by pro vás znamenala hlubší ekonomická recese?

My jsme naštěstí jiný případ než klasické české firmy, co těží jen z domácí poptávky. Prodáváme hlavně do zahraničí.

Může přijít globální krize…

Je to dokonce pravděpodobné. Ale strach nemáme. Tady se o nás sice mluví jako o megaúspěchu, ale prodat deset tisíc tiskáren měsíčně není zas takové číslo, když vezmete v potaz, kolik miliard lidí je na světě. Můžeme růst i během krize, jen třeba ne takovým tempem jako doteď.

Na horší časy máme vytvořené slušné rezervy. Jsme navíc rozhodnutí, že budeme i přes to všechno investovat do dalšího rozvoje. Chceme postupně přetahovat veškerou výrobu pod vlastní křídla.

Dojde následkem koronakrize k narušení globálních výrobních a dodavatelských řetězců?

Pokud chce někdo dělat byznys zodpovědně, měl by se před něčím takovým jistit. Třeba pro automobilky je současná situace pořádné vystřízlivění. A podobné to bude v řadě dalších odvětví, výpadek výroby v Číně řadu firem položí.

Takže se bude Západ postupně zbavovat závislosti na Číně?

Tak lehké to bohužel nebude. Musel by to cíleně podpořit stát nebo Evropská unie – jako třeba v Japonsku, kde mají pobídky na přesun výroby na lokální trh. Že by nás teď měla čekat velká výhybka, při které by firmy stáhly výrobu z Číny, si nemyslím. Všichni sice budou říkat, jaký to dává smysl, ale když se podívají, kolik by je stálo vyrábět doma, hned je to zas přejde. Museli by zdražit, jenže doba bude špatná, takže se ve finále nic zásadního nestane. Ne nadarmo se říká Money talks, bullshit walks.

Sám jste ale říkal, že některé součástky si necháváte vyrábět v Číně i vy.

Bohužel. Máme i součástky, které v těch kvantech, co poptáváme, prostě nejsou schopni nikde jinde v potřebném čase vyrobit. Konkrétně třeba motůrky do tiskárny, které si necháváme dělat v Číně na zakázku. Když jsem říkal, že chceme výrobu přetahovat pod vlastní křídla, myslel jsem právě tohle. Do roka dvou bychom si rádi všechno vyráběli u nás ve fabrice nebo alespoň někde jinde v Česku.

V čem jste se za tři a půl roku, co jste se přestěhovali do Holešovic, nejvíc posunuli?

Asi v organizaci firmy. V Karlíně už jsme byli na hraně možností, jak to dělat punkově, když vám firma raketově roste, a pořád nemá strukturu. Když jsme se přestěhovali do Holešovic, tak jsme celý rok budovali servis pro další růst. Dřív jsme neměli HR, procesní oddělení, kvalitáře a další nezbytné týmy, bez kterých bychom se už neobešli.

Taky jsme si postavili fabriku na výrobu vlastního plnicího materiálu do 3D tiskáren, která je dnes jedna z největších na světě, a třináct extruzních výrobních linek. Když jsme sem přišli, měli jsme v baráku dvě patra. Teď už jsme zaplnili všech sedm a zabíráme další místa, která se tu uvolní. Udělali jsme obří sklad, máme tady polotajnou laboratoř. Dohromady tu dělá přes 550 lidí a nabíráme další.


Co vám chybí

V druhé půlce rozhovoru Josef Průša mluví o skutečných možnostech 3D tisku a o nerealistických očekáváních, která nastavili novináři senzačními titulky. O ekologii a tažení proti plastu. Proč si nemyslí, že jednou bude 3D tiskárna v každé domácnosti. A o tom, jak jeho byznysu stojí v cestě plánované zastarávání produktů. 

Nalistujte stránku 42 v novém Finmagu. Ode dneška ho najdete v trafice. Nebo si ho můžete koupit přes web – elektronicky i na papíře. 

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK