HDP nestačí. Po koronaviru budeme víc než dřív potřebovat lepší měřítko blahobytu

Globální ekonomika má namířeno k nejhoršímu propadu HDP od roku 2008. Ve Spojeném království se HDP za letošní první kvartál snížil o 10,4 procenta a v měsíci dubnu následoval strmý pád o 20,4 procenta. To je největší pokles od roku 1997, kdy se tyto údaje začaly zaznamenávat. Podle předpovědi britské centrální banky – Bank of England – se HDP letos propadne přinejmenším o 14 procent. Mezinárodní měnový fond přehodnotil svůj výhled celosvětového ekonomického růstu pro rok 2020 z minus tří procent na – 4,9 procenta.

Jsou to strašidelná čísla. Údaje o HDP ale navíc zakrývají zásadní nerovnosti, které náš ekonomický systém vytváří. Za hodnotu a blahobyt se v něm totiž vydává růst trhů a cen. Předpokládá se, že pokud toho víc vyrobíme, spotřebujeme a prodáme, vzroste náš blahobyt a zvýší se kvalita života. Je to tak opravdu?

HDP je ukazatel, na který se stále spoléhají vlády většiny zemí při tvorbě hospodářských plánů a nastavování měnové a fiskální politiky. Firmy ho používají při rozhodování o investicích – tedy při volbě, koho si najmou, co postaví, kolik si můžou vypůjčit a na jaký úrok. Ať bude křivka ekonomického oživení vypadat jakkoli (jako U, V, W nebo jako logo Nike), tím hlavním ukazatelem, který se bude sledovat, který se bude uvádět, který nás má motivovat, a který tedy bude mít pro naše životy nedozírné důsledky, bude HDP.

Ukazatel HDP se zrodil v období krize po první světové válce. Dokonce i jeho tvůrce, pokrokový ekonom Simon Kuznets (Semjon Kuzněc), si uvědomoval jeho závažné nedostatky. Když Kuznets dostal za úkol nalézt způsob, jak změřit celkový národní důchod, prohlásil: „Blahobyt národa lze … jen sotva vyvodit z měření státního důchodu.“ Výhrady vůči HDP od té doby zazněly mnohokrát, zejména po finančním krachu z roku 2007, který jasně ukázal, že makroekonomické údaje a modely jako odraz reálného stavu ekonomiky selhaly. Proč tedy HDP dál používáme?

Nefunkční indikátor

Recesi nelze prostřednictvím HDP zcela vystihnout –ukazatel totiž nedoceňuje cenu dopadu na zdraví, životní prostředí, na společnost, lidskou sounáležitost a důvěru. Z toho plyne že stran hospodářské prosperity jsme na tom pravděpodobně mnohem hůř: modely, které používáme, totiž systematicky podceňují úbytky bohatství a zastírají vzrůstající nerovnosti v příjmech, které rozněcují politické napětí.

Na výzkum, jak tyto ekonomické modely zdokonalit, se v rámci řady projektů vynakládají miliony liber, ale pořád nevypadají uspokojivě.

Podle nedávného průzkumu zveřejněného pod hlavičkou neziskové organizace Positive Money se 80 procent obyvatel Velké Británie domnívá, že by se před hospodářským růstem mělo upřednostňovat zdraví a spokojenost. Oproti zdraví a spokojenosti by hospodářskému růstu dalo přednost pouhých 12 procent respondentů. Vládní cíle by tento fakt měly zohlednit. Najdou se i lidé, kteří prosazují, abychom od HDP upustili úplně. Je jisté, že souběh krizí, kterým dnes čelíme v oblastech zdraví, klimatu a rasových nerovností, vyžaduje změnu v nastavení ekonomiky.

HDP je ukazatel nedostatečný, zavádějící a měl by být nahrazen. Nezohledňuje společenské hodnoty ani nejhorší tendence, které náš ekonomický systém vytváří: nerovnost a klimatickou krizi. Nehledí na devalvaci fyzických a environmentálních kapitálních statků, a proto bude našich lidských i přírodních zdrojů dál ubývat, i když HDP začne růst.

A co pandemie? HDP ji sice nezpůsobil, ale zcela jistě podmiňuje naši schopnost na koronavirus reagovat – vezměte třeba v úvahu, kolik zdrojů se v průběhu let vynaložilo nevhodným způsobem v rámci úsporných opatření, jimiž vlády na základě čísel odvozených z HDP ospravedlňovaly snižování výdajů.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Alternativy

Jak tedy měřit obnovu ekonomiky způsobem, který by odrážel, na čem nám záleží? Nabízí se hned několik možností. Potíž spočívá v nutnosti najít rovnováhu mezi užitečnou, ale reduktivní jednoduchostí a složitostí toho, co vlastně „kvalitní život“ ve skutečnosti utváří. Mezi alternativami mají své želízko v ohni levicově, liberálně i pravicově orientované organizace.

Hlavní alternativní přístup spočívá v odklonu od jediného měřítka a přijetí souboru různých ukazatelů, například bydlení, zdraví a životní prostředí. Takové řešení by odráželo mnohostrannost blahobytu a kvality života. Mezi příklady patří Index lepšího života OECD, Index lidského rozvoje OSN a jeho varianta zahrnující environmentální proměnné, tedy Index udržitelného rozvoje.

Podskupinu v rámci tohoto přístupu tvoří indikátory, které měří blahobyt na lokálnější úrovni, třeba Index vzkvétajících míst (Thriving Places Index). Další možností je zeptat se přímo lidí, na čem jim záleží. Výsledkem jsou pak například Index šťastné planety (Happy Planet Index) nebo index prosperity, který vznikl v rámci našeho institutu.

Jiní navrhují doplnit HDP o další indikátory, jako například Ukazatel skutečného pokroku (Genuine Progress Indicator), který obsahuje přibližné finanční vyčíslení neplacené domácí práce, environmentálních škod nebo nerovnosti příjmů.

Následující krok představuje ukotvení zmíněných ukazatelů do politických opatření, a to v podobě cílů. V roce 2019 něco podobného provedli na Novém Zélandu, kde spustili program „rozpočtů spokojenosti“, které zahrnují 43 ukazatelů ve 12 oblastech spokojenosti včetně bydlení, životního prostředí nebo sociálních vazeb. Během obnovy po pandemii budou novozélandského příkladu možná následovat další země a města – mezi prvními například Amsterodam.

Pohled zdola

Na Institutu globální prosperity (Institute for Global Prosperity) při University College London se ptáme lidí, co podle nich znamená kvalitní život, a na základě jejich odpovědí budujeme index blahobytu založený na názorech občanů. V několika zemích spolupracujeme s místními samosprávami a občanskými uskupeními, abychom porozuměli, pomocí jakých měřítek lze vystihnout potřeby na komunální úrovni. Tato měřítka se mezi různými komunitami liší a údaje získané v celostátních šetřeních nemusí být totožné s těmi lokálními. Povědomí o nerovnostech existujících napříč danými skupinami může přispět k přerozdělení zdrojů v rámci domácností i mezi nimi.

Naše údaje například ukazují, že pro obyvatele londýnské čtvrti Hackney Wick představují zvlášť závažné téma podmínky pro zdravý vývoj dětí, kdežto v Coventry Cross je naléhavou otázkou dostupnost bydlení.

Během zotavení ze současné krize a obnovy našich ekonomických systémů je třeba vést diskuzi o tom, čeho si v životě ceníme, a začít měřit to, co je podstatné. Nevyzývám, abychom se vzdali růstu, ale pouze abychom opustili pojetí růstu vymezené HDP.

Nová měřítka přimějí státy, aby neusilovaly o obnovení HDP, aniž by při tom zároveň obnovily sociální spravedlnost a ekologickou rovnováhu.