Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Utratit 90 miliard umíme. Snad jsme zaplatili i přípravu na druhou vlnu

Gabriel Pleska
Gabriel Pleska
31. 8. 2020
 13 340

Ať si vláda čaruje s daněmi a příspěvky pro penzisty. Ale napřed ať ukáže, že udělala domácí úkoly a že připravila zemi na druhou covidovou vlnu nebo jakoukoli jinou podobnou „nepříjemnost“. Protože životy nakonec jsou víc než peníze.

Utratit 90 miliard umíme. Snad jsme zaplatili i přípravu na druhou vlnu
Zdroj: Shutterstock

Andrej Babiš hájí vánoční příspěvek pět tisíc korun pro penzisty. Váhu jeho slovům dodá nový pejsek, kterého si premiérovic pořídili ke psí seniorce. A víc už bychom o tom snad ani nemuseli mluvit. Na jedné straně je sice nějakých patnáct miliard ze státního rozpočtu, ale na té druhé „dědečkové“, „babičky“ a štěňátko. Takže je jasné, která miska vah půjde dolů.

Ostatně diskuze, kde na to vezmeme, je „jako hloupá“ a „plytká“, vzkazuje ministryně sociálních věcí. Srdečně tímto hnutí ANO k její existenci. Pomáhá vytvořit obrázek, na kterém ČSSD rozhazuje, zatímco Alena Schillerová, ministryně z lidu, hledá a nachází v rozpočtu rezervy. Je přitom ovšem náležitě zodpovědná, takže místo Kč 6000,– od ČSSD nechce pustit víc než 4000 korun… načež přichází ministerský předseda a bryskně nachází kompromis na pěkných pěti tisících. Což mu nakonec umožní se v propagačním videu kromě pudla objevit také s T. G. Masarykem. Aspoň na té bankovce.

Vzít si k jako rekvizitu zrovna toy pudla? Jako by některá z ministryň obhajovala přilepšení pro důchodce tím, že někteří nemají ani na boty, a chlubila se při tom střevíčky od Blahnika.

Spořivější z vás snad trochu uklidní, že těch patnáct miliard je jednorázový výdaj. Taky se mohlo přidat pár stovek nad spočtenou valorizaci a bylo by to patnáct miliard každoročně.

A je nenapravitelný cynik, a ať se stydí, kdo teď řekne, že takhle je aspoň možné napřesrok s velkou pompou zase jednorázově přidávat. Pět tisíc, zhruba kolem voleb.

Trvalý propad v příjmech bude představovat reforma daně z příjmů, která ruší jako výpočtový základ takzvanou superhrubou mzdu. Výpočtový základ se tedy zásadně sníží o sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel, sazba ale u většiny lidí zůstane na 15 procentech. Jen ti s měsíčními příjmy nad 139 tisíc korun budou odvádět 23 procent. Výnos daně by měl podle odhadů poklesnout o 75 miliard ročně.

OK, plní program a třeba to myslí upřímně

Abyste rozuměli, já vlastně – na rozdíl od slovutných ekonomů například v naší anketě Očima expertů – nechci rozhodnutí vlády nějak napadat či rozporovat. Ano, připadá mi krajně nerozumné připravit novými pravidly státní rozpočet o výnosy v desítkách miliard právě teď, když se schvalují půlbilionové schodky. Připadá mi divné, že je tohle přidávání vymyšlené tak, že člověku s podprůměrnou mzdou to pomůže k pár stovkám a člověku s dvojnásobkem průměrné mzdy k pár tisícovkám. Tedy přijde mi to divné u vlády, která se profiluje jako dost levicová. Ale budiž, napsali si do programu, že chtějí zrušit superhrubou mzdu, shodou okolností letos v létě ten papír někde našli, praštili se do čela a spěchají ho splnit, příští rok už by se jim to mohlo nepodařit. Navíc si takhle každý zaměstnanec už od ledna může každý měsíc až do voleb připomínat, které partaje mu pomohly k naditější peněžence.

Ale fuj, nenapravitelný cynik, už se stydím.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Taky chci věřit, že vláda chce vážně pomoct penzistům. Nemůže se sice dohodnout, jestli víc kvůli tomu, že se na jaře stresovali, nebo spíš kvůli tomu, že mají nízké důchody, ale obojí je hezký, lidský důvod. A není pěkné z toho dělat legraci a frašku. Navíc už z toho frašku udělal pan Andrej, když v nedělním Čaulidi, vytáhl chuděru to štěně.

„Senioři mají taky pejsky a kočičky a taky s tím mají nějaký náklad,“ povídal pan premiér. Jenže vzít si k jako rekvizitu zrovna toy pudla? To je, jako kdyby některá z paní ministryň obhajovala přilepšení pro důchodce tím, že někteří nemají ani na pořádné boty, a chlubila se při tom novými střevíčky od Blahnika.

Ale jak už jsem jednou řekl. Nechci rozhodnutí vlády nějak napadat či rozporovat. Mám totiž jiné starosti. Vláda možná plní svůj dlouhodobý program a možná se podle svého svědomí a představ snaží starat o staré. Mě teď víc trápí, že naše školka prvního září neotevře. Do jedenáctého září máme karanténu. S pomocí zaměstnavatelů, díky tomu, že máme práci, co se dá honit po nocích, a hlavně dík babičce to zvládneme. Rodiče, kteří jsou zaměstnaní, si holt vezmou ošetřovné. Ovšem když se sejdou dva rodičové OSVČ, žádné ošetřovné pro ně není, pravděpodobně jsou na deset dní bez jednoho příjmu. Pokud se škola do pár dní nezavře zas, pak to bude dvakrát deset. Ví to vláda? Chce to takhle?

A vůbec. Co vlastně bude vláda odpovídat, když se covid fakt zeptá, co dělala v létě?

Zmoudřela už Chytrá karanténa?

V Praze je na covidovém semaforu oranžová. Co to znamená pro školy, jaká budou pravidla například pro nošení roušek? Nevíme, je to na ředitelích, počítáme, že nám zítra napíšou e-mail, jak se rozhodli. To mi v principu nevadí, ředitelé jsou jistě uvážliví lidé. Jen nevím, k čemu vlastně je semafor. Pan ministr Vojtěch říká: „V hlavním městě je riziko na spodní hraně oranžové barvy.“ Kruci, už se vidím, jak vysvětluju dopravní policii, že za toho sraženého chodce nějak nemůžu, že semafor byl na hraně červené. Asi mi to baštit nebudou.

Jak funguje slavná Chytrá karanténa? Michal Bláha z Hlídače státu píše, ze schůzky jejího týmu s novináři, že krajské hygienické stanice pochopily „nutnost spolupráce, digitalizace, externích call center atd.“ Což je super, jen to přichází ne docela včas. Ale třeba se ještě všechno stihne. Jen škoda, že od té schůzky uplynul týden – a některá dost podstatná čísla už, zdá se, nesedí:

Nyní máme denně 400 nakažených. Nebo i 500. Co když po otevření škol jejich počet poroste? A poroste rychle a dostane se někam k tisícovce? To se snadno může stát. Rázem máme dohledávání z dost podstatné části vcelku na nic.

Buď připraven

Protože informační kampaň stát žádnou nepřipravil a prohlášení politiků samotných jsou dost zmatená, snažil jsem se dohledat si některé informace, kdyby virové rozpočitadlo ukázalo na mě. Hledal jsem jednoduchý recept, co si počít, kdybych měl pár dní ty správné příznaky. Nikde jsem nenašel jasný a srozumitelný návod, co má udělat člověk, který má pár dní ty pravé příznaky, nemá auto a který to má na odběrnou stanici daleko. Udělat takový web s jasnými instrukcemi (ne, stránky ministerstva zdravotnictví nejsou ani vyčerpávající, ani přehledné) by přitom stálo pár tisíc. Nebo třeba desítek tisíc, klidně. Ulevilo by se telefonním linkám, vybyly by kapacity na ty, kteří s internetem tolik neumějí. To by byla hezká investice do lidí.

Hadr na hubu
Zdroj: Shutterstock

Nosíte roušku i tam, kde to není povinné?

A ještě víc by se pro ně dalo udělat za málo peněz. V první řadě bychom si přáli uklidnit, že jsou zpracované a promyšlené scénáře a že někdo ví, co se bude v různých variantách vývoje dít. Že státní rezervy mají tentokrát dost materiálu. Že někdo promyslel strategie pro nemocnice a důchoďáky, kde jsou ti nejzranitelnější. Že když se našlo tolik desítek miliard, že se našlo i něco pro ně, aby se tentokrát líp zabezpečily, aby případně přijaly nové lidi na výpomoc nebo je dokázaly rychle přijmout, cokoli. Tohle všechno se dá pořídit za peníze, které jsou v porovnání s dopady nového výpočtu daně z příjmů drobné a drobnější.

Chci samozřejmě věřit, že tohle všechno se nezaspalo, že si na to někdo ve vládě našel čas, než se pustil do zajisté zcela neodkladného rušení superhrubé mzdy. Že v tom brutálním půlbilionovém schodku jsou i po tom, co v něm paní ministryně Schillerová našla prostor na příspěvek k důchodu a těch sedmdesát miliard na úpravu daně z příjmu, budou i nějaké rezervy, které najde, kdyby náhodou virus udeřil velkou silou. Ale nějak mi to nikdo srozumitelně a jasně neříká.

Je tu samozřejmě naděje, že virus ztrácí sílu, že u nás nikdy nebude tak fatální, jako byl třeba na jaře na jihu Evropy, že to všecko přejde, že se nám to vyhne nebo, že jsme se v něm vůbec mýlili. Ale taky to může být přesně naopak. Nebo přijde jiný, ostatně vědci říkají, že kdyby to nebyl tenhle dřív nebo později nás nějaká jiná morová rána stejně čeká. Jednou jsme měli štěstí, podruhé by bylo lepší být připraven.

Ačkoli po předchozích zkušenostech už jste každý radši připraven sám za sebe. Nebo ne?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
4
+

Sdílejte

Diskutujte (25)

Vstoupit do diskuze
Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz.

Související témata

Alena SchillerováAndrej Babišdaň z příjmůdaň z příjmů fyzických osobdanědůchodyJana Maláčovákoronavirusstátní rozpočetsuperhrubá mzda
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo