Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co dluh spojil, člověk nerozlučuj. Pod záminkou covidu vzniká Evropská dluhová unie

Porušit sliby věrnosti a rozvést, co jsme slíbili držet společně až do smrti, je banální úkon. Mnohem větší překážkou rozchodu je v praxi společná hypotéka. Evropská unie chce pod záminkou likvidace ekonomických následků koronaviru svázat své členy pevněji než dosud: společnými dluhy.

Zdroj: Shutterstock

Evropská unie postoupila ke společným dluhům, ke stavu, kdy si členské země vzájemně ručí za své závazky. Dohodla se na vzniku fondu, který bude dluhy přesouvat z jihu na sever.

Konečná dohoda počítá pro ekonomiky otřesenými nástupem koronaviru s 390 miliardami eur ve formě dotací a 360 miliardami eur ve formě půjček. Česko z nich má v příštích šesti letech získat 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun) v dotacích a k tomu si bude moct půjčit částku 15,5 miliardy eur (400 miliard korun).

Kdo to zaplatí?

Tuto otázku se patří položit hned na začátku.

Z usnesení schůzky vyplývá, že část splátek připadne na jednotlivé země. Měřítkem podílu na celkové sumě má být jejich ekonomický výkon. Nejvíc tedy zaplatí severní státy.

Kromě toho by se část dluhu mohla uhradit z dosud neexistujících celounijních daní a poplatků, třeba daně uvalené na plastový odpad. To proto, aby bylo všem jasné, že strýček Brusel pomáhá.

Dluhy se mají začít splácet v roce 2028, počítá se se splácením po dobu třiceti let. Možná právě proto dostal celý dluhový projekt název Next Generation EU (Evropská unie nové generace).

Vladimír Špidla
Zdroj: Finmag

Špidlaspeak

Poznámka ke slovníku unijních dokumentů: Pokud je čtete, dýchne na vás politický duch expremiéra Vladimíra Špidly. Příští unijní daně a poplatky jsou zmíněny jako „vlastní finanční zdroje“. A zdroje – ty přece jsou! Špidlova slova v tomto případě dostávají větší – evropský rozměr.

Vaše děti budou mít co dělat, aby na daně, které na ně kromě domácí vlády uvalí také Brusel, jednou dokázaly vydělat. Ledaže by Unie dluh znovu a znovu refinancovala a splátky odkládala z nové generace na novou generaci.

Na pohled z toho strýček Brusel může vyjít dobře. Za dluhy bude ručit „svým“ (unijním) rozpočtem. Jenže rozpočet Evropské unie se skládá především z příspěvků členských států. Fakticky tedy budou za dluhopisy vydané ve jménu lepších zítřků ručit státy, včetně Česka.

Zeleným údělem proti koroně

Chystaný fond má především pomoci státům nejvíc zasaženým vypnutím ekonomik v reakci na pandemii koronaviru. Podstatná část financí však směřuje na jejich transformaci podle scénáře New Green Deal (Nového zeleného údělu), který má s obnovou zasažených ekonomik pramálo společného.

Kritéria pro příjem pomoci, například míra nezaměstnanosti, příliš neodrážejí, s jakou intenzitou pandemie v té či oné zemi udeřila, jaké škody napáchala a jak ekonomiku potrápila. Kromě toho, v konečné verzi byly vedle dotací na vědu a výzkum nejvíc seškrtány příspěvky na zdravotnické potřeby.

Pokud to měla být pomoc v koronakrizi, je patrné, že bude opožděná. V unijních dokumentech se sice píše o nastartování ekonomiky (pilíř 2), ale první peníze mají být vyplaceny až někdy v příštím roce – když bude vše připraveno a dohodnuto včas. A výplaty jsou rozvrženy na šest let.

Finmag v novém!

Finmag předplatné

Život si najde cestičku. Téma nového Finmagu: adaptace. Michal Kašpárek zkoumá, co nás naučily průšvihy: budovat kanalizace, šetřit benzinem nebo respektovat homosexuály.

Matouš Hrdina píše o tom, jak virus zauzloval zásobovací řetězce. Dokážeme se zbavit závislostí na Číně? Můžeme řídit dodávky zboží tak, aby mírně vyšší poptávka neznamenala hned prázdné regály?

Petr Preclík podává zprávu o tom, jak si lidé dokážou poradit v zemi, kde není spoleh vůbec na nic. V Zimbabwe mají dva miliony lidí ze čtrnácti milionů bankovní účet. Sedm milionů jich ale platí mobilem.


Pokud jde aktuální koronakrizi, vypadá to tedy jako pomoc, která přijde s křížkem po funuse.

Je ale zřejmé, že fond má spíš řešit problémy, do kterých některé unijní země i Unie jako celek zabředají už mnoho let anebo dokonce desítek let. Jsou to zejména hospodaření na dluh a rozevírající se ekonomické nůžky mezi unijním severem a jihem.

Pandemie je jenom prohloubila. Korona-nekorona, v každé krizi, ať už by dorazila za dva nebo tři roky, by proto Unie vytáhla nějaké řešení, které by zahrnovalo větší přerozdělování, transfer peněz na evropský jih a také – sdílení dluhů, které pomůže předluženým zemím dál se zadlužovat.

Zpátky ni krok

Vlak evropské integrace, jak se už mnohokrát prokázalo, couvat nedokáže, a tak v příštích letech popojede do další stanice – dluhové unie, jinak Next Generation EU.

Bernd Riegert, analytik Deutsche Welle, k tomu trefně píše, že samotné Unii se nic lepšího, než společné dluhy vlastně nemohlo přihodit. Společné dluhy spojují. Vystoupit z dluhové unie je komplikované a drahé.

Pravda, 750 miliard eur rozloženo v čase nemusí vypadat nijak impozantně. Ekonom Petr Zahradník v ČT upozorňoval, že to odpovídá 4,4 procenta unijního HDP před koronou. Jenže tenhle dluh bude nutné připočítat k dluhům současným i dalším, včetně těch dalších společných. Nový unijní fond k nim otevírá cestu.

Je snad možné spolehnout se na ujištění, že současný dluhový projekt je ojedinělý a jednorázový, že se nebude opakovat? Dá se snad věřit tomu, že se po něm ekonomiky zazelenají a že jižní státy už další záchranné akce tohoto typu nebudou potřebovat?

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 50 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 27. 7. 2020 10:30

To nám tedy Andrejko pěkně zavařil. Ten balík peněz se bude rozdělovat (i) podle míry nezaměstnanosti. A Andrej za naše peníze předstírá, že skoro třičtvrtě milionů lidí není nezaměstnaných. Postavil takovou docela nákladnou Potěminovu vesnici. Vyhazuje peníze za to, abychom z Bruselu dostali méně. A to se vyplatí!

https://echo24.cz/a/ShscP/falesna-pracovni-mista-vlada-plati-711-tisic-lidi-za-to-ze-nic-nedelaji
______________________________ ______________________________
Jednotlivé vlády i ta centrální bruselská se zbláznily. Deficity, tisk peněz, manipulace s úroky, dluhová unie, ... Nechť si každý sám za sebe zhodnotí, zda s tím souhlasí (resp. zda k tomu dal svůj souhlas, zda na někoho delegoval pravomoc to odsouhlasit). A pokud ne, měl by se chovat, jako že s tím nesouhlasil, že to na něj bylo nelegitimně uvaleno státní mocí (tyranem) proti jeho vůli.
Když politik řekne "každý občan dluží 200 tisíc", tak ten občan, který si nic nepůjčil, ani s půjčováním nesouhlasil, má přirozené právo říci, že se na tom nehodlá podílet. Má přirozené právo minimalizovat své daňové odvody, má přirozené právo exitovat z měny a finančního systému, který ho o prostředky okrádá inflací.

+22
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 27. 7. 2020 14:25

To je legrace. Majitel firmy sídlící a tedy platící daně v Nizozemí kritizuje českou vládu za její postup. Výrobní závod, vyrábějící na vývoz do mnoha zemí světa má někde v jakési zaprděné dědince a diví se, že nemůže sehnat zaměstnance. :-)

-6
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK