Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Páté kolo. Rady Národní rozpočtové rady Babiše se Schillerovou nezajímají

Z pohledu finančního poradce by se česká vláda dala označit za beznadějný případ.

Zdroj: Shutterstock

Hospodaření vlád bývá občas srovnáváno s hospodařením domácností. Jistě, jsou v tom rozdíly. Přesto bychom mohli zkusit poměřovat vládu doporučeními, která finanční poradce dává jednotlivcům či rodinám.

Jednotlivec i stát by se přece měli chovat racionálně a některé zásady, jak hospodařit s penězi mají obecnou platnost. Například:

Mějte peníze pod kontrolou 

S tím zpravidla finanční poradci začínají. Doporučují klientům, aby pečlivě plánovali veškeré příjmy a výdaje. Má je však pod kontrolou vláda?

Kabinet v minulých letech své rozpočty plánoval, ale mířil vedle o desítky miliard. Schodky byly výrazně nižší, což by se dalo kvitovat, pokud by to nebylo v důsledku mimořádného přílivu dotací z Bruselu anebo neproinvestovaných investic.

Koronarozpočet lítá ještě víc. Z dvousetmiliardového schodku je teď schodek pětisetmiliardový. Vláda přitom jasný finanční plán nemá. Nepočkala s nejnovější (čtvrtou) verzí rozpočtu na letošní rok na údaje o vývoji ekonomiky za druhé čtvrtletí a prognózu na druhou polovinu roku, jak ji nabádala Národní rozpočtová rada. Nerozhodla, v jaké formě pomoci bude pokračovat, ani zda a v jakém rozsahu prodlouží kurzarbeit.

Schodek 500 miliard, na který minulý týden kývla Sněmovna, není výsledek pečlivého plánování, je to pouhé hausnumero.

Promýšlejte půjčky, nepůjčujte si na zbytečnosti

Důležitá rada: Pokud si půjčujete, měli byste to dělat jen u věcí, které pro váš život představují důležitou investici a mají dlouhodobou hodnotu. Typickým příkladem racionálního dluhu je úvěr na bydlení

Poradci varují před půjčkami na pomíjivé věci, jako vánoční dárky, dovolená, nejnovější model IPhonu…

Česká vláda však obrací dluhopisy a dlouhodobé investice do budoucnosti jen slibuje. Zato utrácí za předvolební dárky. Jejich nejkřiklavějším příkladem je dotované jízdné.

Další komentáře Pavla Jégla

Pokud by vláda koncem roku zatnula do futra pětisetmiliardovou sekeru, dluh každého Čecha by vyskočil ze 153 500 korun na konci loňského roku na 198 300 korun. A to jen v případě, že nebude následovat další novela, která zvýší deficit třeba na 800 miliard.

Velké dluhy malého Česka. Schillerová trumfla Kalouska


Šetřením se z krize prý nedostaneme, musíme se z ní ven proinvestovat. Zatím to ale spíš vypadá, že se z ní zkusíme prožrat. Do půlbilionového schodku vláda schová jak staré průšvihy, tak i nové dárky pro voliče.

Krize je tu, připravte se na povolování opasků

Finanční poradce určitě nebude radit rodině, kde hlavní živitel dostane výpověď z práce, aby běžela do banky a napůjčovala si co nejvíc peněz. Doporučil by seškrtat nepotřebné výdaje, šetřit a případně sáhnout do rezerv. Vláda se o úspory ani nepokusila, zatímco rezervy už projedla.

Šetření prostě není v politické módě. Lidé z vládního tábora ANO a ČSSD se už roky vysmívají vládě Petra Nečase s šéfem financí Miroslavem Kalouskem za někdejší tupé škrty. Tupé dluhy přitom mohou mít mnohem horší důsledky.

Myslete na horší časy

Tuto zásadu vyznávali už naši předkové. Věděli, že po úrodných letech následují roky neúrodné, a tak si na ně odkládali peníze.

Obdobně v ekonomice roky růstu střídají recese. Vláda by proto měla myslet na horší časy, za prosperity vytvářet přebytky, splácet staré dluhy a nedělat nové, nezvyšovat své výdaje, aby snáz zvládala recese. Říká se tomu proticyklická politika.

Rozpočtová rada ve zprávě nazvané Pandemie covid-19 umocnila problém dlouhodobé neudržitelnosti financí píše: „Dosavadní rozpočtová politika byla značně procyklická a navzdory příznivému vývoji si vláda expanzí v letech 2018 a 2019 vyčerpala prostor pro stimulaci ekonomiky v nepříznivých časech.“

Je to důsledek politiky hnutí vyznávajícího slogan „ANO, bude líp“ (na věčné časy), které jednoduše žádné nepříznivé (cyklické) časy nemohlo připustit. Nepřipouštěli si je ani sociální demokraté.

Před dvěma lety se moderátor ČT 24 ptal Kateřiny Valachové, jestli vláda zvládne financovat chystané sociální vymoženosti také v dobách ekonomického poklesu: „My žádný pokles neplánujeme,“ odsekla tehdy se sebevědomým úsměvem exministryně školství.

Zajistěte se na důchod

Plánování důchodu má ve finančním plánu důležité místo.

Pravda, stát do důchodu neodchází. Odcházejí tam ale jeho obyvatelé. A početný houf jich do důchodu zamíří uprostřed příští dekády. Budou to noví penzisté z generace Husákových dětí – z populační vlny, která se zvedla počátkem sedmdesátých let, kdy komunisté skokově zvedli přídavky na děti a zavedli bezúročné novomanželské půjčky.

Důsledek bude nasnadě: Vládě klesnou (daňové) příjmy a vzrostou výdaje (nejen na důchody, ale i na zdravotní péči a sociální služby). Stát by se tedy měl na tuto dobu připravit.

Sýpejte ptáčkům
Zdroj: Shutterstock

Anketa

Bojíte se, co bude, až přijde penze?

Poradce klientům radí, aby se na důchod začali připravovat co nejdřív, a tak nemuseli na poslední chvíli odkládat velké částky. Také rozpočtová rada v červnové zprávě připomíná vládě, jak důležitý je v přípravě na generaci důchodců ze sedmdesátek čas: „Čas, který zákonodárci mají k úpravám daňových a výdajových politik, než zadlužení země dosáhne úrovně dluhové brzdy, se povážlivě zkracuje. A čím později se ke změnám přistoupí, tím budou bolestivější.“

Rozpočtová rada už několikrát klienta-vládu varovala, že kombinace nereformovaného důchodového systému a stárnoucí populace otevírá bránu do pekel. Podle jejich projekcí by dluhy z nereformovaného systému do roku 2068 dosáhly více než dvojnásobku ročního výkonu české ekonomiky. 

Vláda však rozvolnila rozpočtová pravidla, prosadila rozpočet s půlbilionovým schodkem, avizuje stamiliardové schodky na příští roky bez toho, aby projevila snahu krotit své výdaje. K tomu premiér ujišťuje, že důchody porostou nad rámec povinné valorizace.

Sýček Ivan Pilný, exšéf financí, upozornil Husákovy děti, že budou muset na stará kolena sekat trávu, pokud se spolehnou na stát. Prorocká slova.

K čemu rozpočtová rada?

Této otázce se nakonec nedá vyhnout, protože zprávy instituce, která má podle zákona dohlížet na výši dluhu, analyzovat udržitelnost veřejných financí a sledovat hospodaření veřejného sektoru, nemají na vládní politiku sebemenší dopad. Nepohnuly s ní ani o píď.

Jaký smysl může mít poradce, jehož rady klient vytrvale ignoruje?

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 112 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jiří Janda | 13. 7. 2020 10:08

Vláda ANO a ČSSD je vládou žebráků. Žebrají o dotace, žebrají o půjčky, žebrají o toleranci,
Ve své mentalitě se domívají, že pro občany je almužna, kterou jim slibují vyplácet, tím nejvyšším dobrodiním. Jistě, i v této diskuzi se najde několik mentalitou žebráků, kteří považují plnění misky nově vytištěnými penězi nebo vypůjčenými financemi za hlavní úkol vlády a tleskají jim.
Nemá smysl žebráka přesvědčovat, že se dá žít důstojněji. Někteří si dokonce i myslí, že jsou vyvoleni, aby svůj žebrácký způsob života šířili a oslavně obhajovali.

+27
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 15. 7. 2020 15:38

Hlavním důvodem, proč podle toho teenagera Jaroslava Navrátila nepotřebujeme stát, je údajně to, že stát nic nevytváří, jen přerozděluje. ... Pouze od lidí a firem poněkud nevybíravým způsobem inkasuje daně. Z těch část spotřebuje na vlastní chod a zbytek se pokusí někdy více, jindy méně úspěšně vynaložit na uspokojení potřeb obyvatel.

A to je právě ten obří omyl. Stát potřebujeme právě proto, že má možnost se zadlužit v případě, že už nikdo jiný nemůže. Stát může v krizi pomáhat ekonomice penězi, které si může půjčit od bank, aniž by je vybral na daních a aniž by tyto dluhy museli daňoví poplatníci následně splácet. Toto je největší výhoda existence státu, možnost pomoci ekonomice, která si v daný okamžik jednoduše sama nepomůže. Takováto pomoc státu je velmi levná, protože za ni většinou nikdo z občanů nijak nezaplatí. V úvahu připadá jen jakási platba prostřednictvím inflace, která ale v krizových dobách nastává velmi těžko, pokud vůbec. Jinými slovy, státní pomoc financovaná půjčkami od bank všem pouze pomůže a nikoho významně nepoškodí.

Bez státu by si ekonomiky v krizích, jako je koronakrize, vedly velmi špatně. Obdobně tomu, jak si vedly za Velké krize, kdy stát pasívně krizi přihlížel a zasáhl až bylo velmi pozdě.

Pokud by produktivní chtěli hodit vidle do systému stání pomoci v současné koronakrizi, pak tak mohli samozřejmě nyní učinit a o státní pomoc nežádat. :-) Obávám se, že takových kovaných uvědomělých produktivních subjektů byla jen pouhá hrstka, pokud vůbec nějací. :-) Naopak produktivní jsou velmi vděční za pomoc státu jak jim, tak jejich zákazníkům (zaměstnancům a zároveň spotřebitelům). Většina produktivních vůbec neřeší absurdní ideologické otázky typu, že je tato státní pomoc netržní nebo že je údajně projevem jakéhosi socialismu, jak to činíte Vy a Vám podobní, kteří nejspíš danou státní podporu v současnosti také užíváte (byť možná jen zprostředkovaně přes Vaše zákazníky nebo zaměstnavatele, nebo jen obecně prostřednictvím absenci katastrofických ekonomických výhledů, které by v této situaci byly bez státu zcela namístě). :-)

-8
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK