Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Se stejným rozpočtem víc uzdravených

„Peníze mířící do zdravotnictví musíme využívat co nejlépe. Technologické inovace jsou ideálním řešením,“ říká výkonný ředitel Hartmann - Rico Tomáš Groh.

Hartman - Rico

Náš rozhovor se točil především kolem způsobu financování českého zdravotnictví a odvahy nemocnic zavádět nové technologie. Podle Tomáše Groha je mobilizace proti pandemii správná doba na to, zaměřit se na efektivitu – a povolat moderní technologie.

Tomáš Groh

Tomáš GrohZrdoj: H-R

Absolvoval Masarykovu univerzitu v Brně. Ve skupině Hartmann působí přes 22 let. Od roku 2005 zastával funkci obchodního ředitele, od roku 2009 měl v regionu střední a východní Evropy na starost mezinárodní projekty a řízení prodeje. V roce 2013 se stal ředitelem pro obchod a marketing společnosti Hartmann - Rico. O tři roky později by jmenován jejím výkonným ředitelem.

V posledních dnech se často setkávám s názorem, že by pandemie koronaviru mohla naše zdravotnictví nakonec přimět k nezbytným systémovým změnám. Souhlasíte?

Říkává se, že kdo je připraven, není překvapen. A naše zdravotnictví na tuhle krizovou situaci očividně připravené nebylo. Vláda a Ministerstvo zdravotnictví si určitě uvědomují, že i když se nám podaří aktuální hrozbu zvládnout, ještě to vůbec neznamená, že brzy nemůže přijít něco podobného. Věřím, že to neskončí jen u zamyšlení, ale že dojde i k činům. 

Bude v době ekonomické recese na potřebné změny dost peněz?

Nejde přesně odhadnout, jak velký dopad bude mít koronavirus na naši ekonomiku. Jisté je, že pokles přijde a ne malý. Následně se dá očekávat omezení příjmů z mimořádně zatíženého státního rozpočtu. Vláda by se ale měla na zdravotnictví dívat jako na složku ekonomiky, kterou je nezbytné podpořit přímo, a nečekat jen na přerozdělení financí. Zdravotnictví samotné se zase může mnohem víc zaměřit na efektivitu a zapojení technologických inovací. Pro dlouhodobou stabilitu systému je to nezbytné.

Daří se nám v inovacích ve zdravotnictví držet krok se světem?

Naše zdravotnictví je kvalitní. Z relevantních srovnání zdravotnických systémů vychází nejlépe Švýcarsko a Nizozemsko a velice dobře si vedou i severské země. Například Velká Británie a další velké ekonomiky jsou ale za námi. To samozřejmě není důvod k přehnané spokojenosti. Měli bychom se dívat na ty nejlepší a k těm nám ještě schází kus cesty.

Která země by pro nás mohla být vzorem?

Třeba právě Nizozemsko, ale myslím, že je chyba dívat se jen jedním směrem. Zaměřme se na dílčí aspekty zdravotní péče a berme si od lídrů to nejlepší. Každý je silný v něčem jiném.

Můžete být konkrétnější?

Například ve Skandinávii skvěle funguje prevence a poskytování informací pacientům. V Česku máme sice velmi dobrou dostupnost zdravotní péče, ale nadužíváme ji a celý systém zbytečně zatěžujeme. Průměrný Čech jde k lékaři desetkrát do roka, zatímco Švéd sotva pětkrát. S tím by mohl významně pomoci rozvoj telemedicíny. V sousedním Německu jsou lékaři velmi otevření novým technologiím, které jim usnadňují práci.

Říkáte, že zdravotní péče v Česku je na vysoké úrovni, spousta lidí by se s vámi možná hádala. Proč se tak liší pohled odborníků a části veřejnosti?

Myslím, že především kvůli nedostatečné informovanosti. Než se u nás člověk vydá k lékaři, nejprve se poradí s doktorem Googlem. A někdy si z pochybných zdrojů sám stanoví diagnózu včetně postupu léčby. Lékaři pak mají spoustu práce, aby věc uvedli na pravou míru.

Co s tím?

Vrátím se k telemedicíně a elektronizaci zdravotnictví. I když to u nás v téhle oblasti stále pokulhává, už se udělalo pár dobrých kroků jako třeba e-recept nebo e-neschopenka. Teď se ve Sněmovně řeší legislativa týkající se elektronické zdravotní dokumentace, což je zcela zásadní posun k lepšímu. Každý pacient by měl svou elektronickou zdravotní kartu, která by se sdílela napříč systémem mezi jednotlivými poskytovateli péče. K informacím by se tak snadno dostali lékaři, ke kterým se vypravíte, a samozřejmě i samotný pacient. Byl by to taky základ pro inovace založené na umělé inteligenci a zpracovávání velkého množství dat.

Proč elektronizace českého zdravotnictví trvá tak dlouho?

Bohužel je nutné najít politickou shodu. Všichni zainteresovaní se musí tématu chopit tak, aby bylo jasnou prioritou zlepšení stávajícího stavu. Politické a byznysové zájmy musí jít stranou. Zásadní bude i otázka IT bezpečnosti.

Takže další brzda.

Jedna věc je sdílení elektronických informací o našem zdravotním stavu. Někdo může mít pocit, že jde o zásah do soukromí, ale já bych to přirovnal k době, kdy se začínalo platit kreditními kartami. Spousta lidí se bála, že bude dohledatelné, kolik, kde a za co platíme. Dnes se nad tím nikdo nepozastavuje.

Něco jiného jsou kyberútoky, které můžou ochromit veškeré IT systémy zdravotních zařízení. To bude potřeba víc hlídat, třeba v situacích, kdy se budou provádět robotické operace na dálku. Hackerský útok nebo selhání techniky by mohly operace zmařit.

Kdy se bude tímhle způsobem operovat i v Česku?

Bylo by to možné už dnes. Záleží to na kapacitě a rychlosti sítí, přechodu na 5G a zajištění bezpečnosti. Myslím, že v řádu let se podobných operací dočkáme.

České zdravotnictví trápí podfinancování a neefektivita. Co je větší problém?

Určitě se shodneme, že cílem by mělo být zlepšit péči. Větší množství peněz – které si české zdravotnictví zaslouží – by k tomu jistě vedlo, ale musíme být realisté. Klíč k úspěchu je v tom, jak co nejlépe využít peníze, které už zdravotnictví má. Nemáme ale nastavené parametry pro efektivitu. V oblasti financování neexistuje seriózní srovnání mezi nemocnicemi. Jediný rozhodovací parametr bývá nejnižší cena. Náš systém úhrad nemocniční péče nefunguje dobře.

Jak to změnit?

Přispět by k tomu měl projekt DRG Restart, který se zaměřuje na optimalizaci systému úhrad lůžkové péče v Česku. Je nezbytné, aby vzniklo konkurenční prostředí mezi jednotlivými nemocnicemi. Pokud nemocnice odvede kvalitní práci, dostane ji odpovídajícím způsobem zaplacenou. Když vznikne transparentní prostředí, pacienti si budou moci lépe vybírat, do které nemocnice se vydají pro ten který zákrok. Jako vzor by nám mohlo sloužit třeba Německo.

V médiích se dlouhá léta mluví o zásadní reformě českého zdravotnictví, není to už vyprázdněný pojem?

Podle mě by si svou vlastní reformu mělo udělat především každé zdravotnické zařízení a každý poskytovatel péče. Základem je nastavení parametrů a limitů pro fungování. Pacient musí získat větší roli, úhrady zdravotnických výkonů pak budou spravedlivější.

Plný doktorů a chloraminu

Finmag duben 2020

Pavel Jégl: Zvířata dnes, lidé zítra. Umělá inteligence a 3D tisk přestávají být sci-fi a vstupují do českých ordinací. Jakmile vědci všechno vypilují na zvířatech, začnou nám zdraví vracet nanoroboti a úpravy genomu.  


Jiří Hovorka: Připravte si peněženky a jezte zeleninu. Češi stárnou a budou potřebovat víc doktorů. Jenže ti stárnou taky. A kdo se ještě nechystá do důchodu, toho spíš než okresní poliklinika láká Praha nebo Německo. Jak aspoň udržet standard?  


Michal Kašpárek: Budete se kroutit. Císařský řez, slepáček, apmutačka ruky. Banální operace. Pokud si je tedy neděláte sami.


Ondřej Tůma: Doktor na síti. „Telemedicína může zabránit přetížení nemocnic. Češi snad brzy pochopí, že lékařskou péči lze mít i bez putování po doktorech,“ říká v rozhovoru manažer Virtuální kliniky EUC Daniel Soukup.  


Kristýna Kašpárková. Tak ukaž, doktore. Jaké nedoceněné nebo opomenuté lékařské seriály má smysl sledovat i po letech? Co vás naučí o pokrocích medicíny? A co jste naopak nevěděli o televizních klasikách?

 


Jsou pacienti připraveni na větší finanční spoluúčast?

Máme jednu z nejnižších spoluúčastí v Evropě. Mladší generace je na její zvýšení připravena a bude ji akceptovat, starší generace s tím má velké problémy. Zdrojem nepřipravenosti může být slabší kupní síla obyvatelstva, zejména u seniorů. Na to je potřeba brát ohled, takže bude nutné zavést limity.

Vaše společnost kromě jiného vyvinula software pro nemocnice – jeden se zaměřuje na detekci infekcí, druhý na řízení operačního provozu. Proč zrovna tyhle dvě oblasti?

Neustále se snažíme hledat nová řešení a inovativní přístupy, které mohou zdravotnictví posunout. Můžeme nemocnicím a zdravotnickým zařízením ušetřit peníze, práci a ve finále i zachránit životy pacientů. Nástroj Epidis bojuje s nozokomiálními nákazami, které vznikají v souvislosti s hospitalizací pacientů v nemocnici. Ty si v Česku každý rok vyžádají tisíce životů, tedy násobně víc než dopravní nehody. Zdravotní systém vynaloží na řešení těchto problémů až deset miliard korun.

Jak to funguje v praxi?

Každý lékař a každé oddělení dělá o pacientech záznamy v různě strukturovaných podobách, které se ale dostatečně nepropojují. Epidis je dokáže číst a spojovat souvislosti, které pomohou identifikovat nozokomiální nákazu. Když ji lékaři zachytí v raném stádiu, dovedou ji řešit lépe. Navíc se může zabránit přenosu po zdravotnickém zařízení, což je dnes velmi časté.

A co nástroj Operis, který pomáhá při plánování operací?

V operačních sálech vidíme druhou zásadní příležitost pro zefektivnění zdravotnictví. Neefektivita totiž většinou spočívá ve špatné organizaci. Operis monitoruje vytíženost operačních sálů a personálu, náklady každé operace i spotřebu materiálu. Pomáhá při sestavování operačních programů a plánování zákroků.

Je těžké přesvědčit nemocnice k investicím do technologických inovací?

Profesionalita managementu nemocnic roste, což je potěšující. Stále víc zařízení nám otevírá dveře, abychom jim ukázali, co umíme. Samozřejmě někde slýcháme, že jsme moc drazí. A nejvíc mě mrzí, když nás odmítnou, aniž bychom jim předvedli svou přidanou hodnotu. Celkově jsem ale optimista. Pokrok se už nezastaví a technologické inovace můžou posunout naše zdravotnictví výrazně dopředu.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 25. 4. 2020 13:44

Inovace ve státním sektoru dopadají jako PMD 85 či IQ 151.
Inovace v soukromém sektoru dopadají jako Amiga, MacIntosh, ...

+8
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK