Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Když nezmírníme zákazy, malé firmy můžou skončit, říká ekonom

Adam Páleníček | 30. 3. 2020 | Vstoupit do diskuze – 1 komentář

Drobní podnikatelé budou mít potíž přežít přidušení ekonomiky kvůli koronaviru. A pokud neuvidí perspektivu, kdy by se opatření mohla začít uvolňovat, nemusí se o přežití firmy ani snažit, vysvětluje Adam Páleníček.

Když nezmírníme zákazy, malé firmy můžou skončit, říká ekonom

Shutterstock

Andrej Babiš v pátek informoval ve vysílání ČT24, že vláda zvažuje prodloužit nouzový stav o jeden měsíc, tedy do 11. května. Potřebovala by k tomu souhlas parlamentu, se kterým ovšem – vzhledem k tomu, že v něm koalice má většinu – může počítat. Napřed by to ale měla ještě promyslet.

Předběžné odhady propadu české ekonomiky kvůli koronaviru se pohybují mezi pěti až desíti procenty. Jsou to ale odhady ze začátku krize. Nemůžeme si jenom říct, že když ekonomika nebude fungovat jeden měsíc, přijdeme o dvanáctinu domácího produktu. Přijde o mnohem víc. Po jednom měsíci už spousta podniků vůbec nemusí obnovit činnost, a k tvorbě HDP tedy už nikdy nepřispěje. Nelze ani čekat vznik podniků nových.

Prodloužení nouzového stavu a současných opatření až do 11. května může být pro ekonomiku smrtící a resuscitace může trvat roky.

Aby to po přežití bylo k žití

Počáteční opatření vlády lze brát jako ospravedlnitelná. Nikdo nevěděl, co nás čeká. Teď už ale vláda nemůže jenom prodlužovat stávající opatření. Musí aktivně pracovat na analýze nákladů a ztrát svých kroků a rozvažovat, jestli v konečném součtu nebudou víc škodit než pomáhat. Lidé nebudou mít koronavirus, ale kvůli ekonomické krizi se můžou pohybovat na samé hraně existence.

Je potřeba, aby vláda začala prezentovat jasný časový plán postupného uvolňování opatření, která dusí ekonomiku. Ideální by bylo aplikovat úspěšný tchajwanský model: společnost je dostatečně vybavená ochrannými pomůckami, což se v Česku (hlavně svépomocí) už relativně daří, masivně a rychle se testuje a funguje okamžitá karanténa pro nakažené lidi a trasování všech, se kterými přišli do kontaktu. Všecko při zachování funkčnosti ekonomiky a společnosti.

Proč malí stojí opodál

Ekonomická opatření, ke kterým přistoupila naše vláda, jsou dobrá. Obzvlášť ta daňová, která můžou všichni okamžitě využít bez jakýchkoliv dodatečných nákladů. Ta ostatní se ale můžou ve velmi důležitém segmentu hospodářství minout účinkem. Jsem v každodenním kontaktu s živnostníky a malými a středními podnikateli. Ti představují důležitou složku ekonomiky a zaměstnávají spoustu lidí. Podporu často nedokážou využít, a to z několika důvodů:

  • První důvod je čas. Než se daná opatření uvedla do praxe, mnoho těchto subjektů už mělo existenční problémy. Bohužel většina živnostníků a malých podnikatelů nemá na rozdíl od velkých podniků dostatečné hotovostní rezervy. Malé firmy žijí z měsíce na měsíc, některé z týdne na týden. Výpadek cash flow je pro ně likvidační.
  • Druhý důvod je administrativní náročnost. Spousta těchto subjektů nemá dostatečnou kapacitu a odbornost na to, aby se rychle prokousaly administrativou spojenou s podáním žádosti o podporu. Navíc musí předně řešit chod svého provozu a svoje zaměstnance. Mohly by využít pomoc odborníka – jenže ta by je stála peníze, které nemají ani pro své zaměstnance. Kurzarbeit, úvěry a záruky COVID jsou dobré, ale živnostníci, malé a střední podniky mají problém je získat. Spíš je získá větší podnik, který nemá bezprostřední existenční problém, protože má rezervy. A přímo zaměstnává odborníky, kteří jsou zaměření na získávání podpor, dotací a lidově řečeno v tom umějí chodit.

O autorovi

Adam Páleníček

Ekonom Adam Páleníček působí v mezinárodní poradenské společnosti v oblasti transakcí se společnostmi a majetkem.

Kontakt: adampalenicek@gmail.com

  • Posledním důvodem zůstává samotný fakt zadlužení spojený s násobně vyšším rizikem. Můžeme si to představit na příkladu malé restaurace v nájmu. Pokud by se podnikateli podařilo prokousat procesem a o úvěr úspěšně zažádat, pořád stojí před otázkou, jestli se ještě víc zadlužovat, pokud už nějaký dluh má. Má to udělat, když před sebou zatím nevidí žádnou metu? Co když bude muset zůstat zavřený další měsíce a hranice zůstanou opravdu zamčené třeba ještě dva roky, jak zmiňoval epidemiolog Prymula? Co když další dva měsíce nepřijdou do restaurace hosté? Vláda mu přispěje na mzdy,  vezme si úvěr, který mu umožní nějakou dobu platit nájem a energie. Jenže když budou opatření trvat, stejně vydrží pár měsíců a potom mu dojdou i peníze z úvěru. Nepřinesou ani korunu tržeb, ale dluhy zůstanou. Kromě ohrožení podniku, tak vzniká i přímé ohrožení jeho osobního majetku. Toto riziko je tak velké, že se jako jednodušší a bezpečnější spoustě živnostníků a malých podnikatelů jeví prostě zavřít krám.

Vidět světlo na konci tunelu

Vláda by měla začít opatření rozvolňovat a dát podnikatelům aspoň nějakou představu, kdy rámcově můžou jednotlivé kroky postupného uvolňování čekat. Zatím je pro řadu z nich viditelná především jedna perspektiva: likvidace živnostníků, malých podniků a samozřejmě jejich zaměstnanců. Pokud budeme ekonomiku dusit ještě déle, budou časem ohroženy i velké podniky. Je snadno představitelné a snad i pravděpodobné, že do těch by pak stát ve snaze zachránit je mohl začít vstupovat majetkově. Vrátili bychom se tak o několik desítek let zpátky k hospodářství zcela závislému na státu a jeho plánování. A to snad nechceme.

Adam Páleníček

Adam Páleníček

Ekonom působící v investičním bankovnictví (fúze a akvizice) v mezinárodní poradenské společnosti. Má také zkušenosti v oblasti oceňování podniků a majetku s přesahem do práva.  Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Krejčí | 1. 4. 2020 23:51

Existuje podle mě jediný způsob, jak spolehlivě (tedy s minimálními podvody), cíleně, spravedlivě a bez byrokracie podpořit firmy - odpuštěním plateb daní (všech), případně vratkou daní již zaplacených (nebo vratkou x-násobku těchto zaplacených daní, kde x může být mezi 0 a nějakým číslem, podle toho, jak velká katastrofa nastane). Jedině přímá vratka zaručí, že podporu dostanou ti, kteří dříve platili (kdo platil lidem na ruku nebo krátil daň, dostane míň), zároveň stát podpoří firmy ziskovější, tzn. teoreticky poctivější a úspěšnější.

+6
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK