Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Z Británie do EU. Sirény z Bruselu vábí Skoty

Podlehnou jim statečná srdce a utečou z ostrovní monarchie, aby se mohla vrátit do Evropské unie?

Skotská vláda se snaží restartovat myšlenku skotské nezávislosti. Spojuje ji s návratem do Evropské unie a argumentuje tím, že se situace od roku 2014, kdy Skotové odchod z monarchie v referendu odmítli, výrazně změnila.

Spojené království vystoupilo z Evropské unie, a to proti vůli Skotů, kteří před třemi lety hlasovali v přesvědčivém poměru 62 ku 38 pro setrvání v bruselské Evropě. Angličané a Velšané je však přehlasovali.

Padl tak nejspíš důvod, který některé Skoty před tím přiměl dát v referendu hlas proti nezávislosti na britské koruně.

Probruselským Skotům, kteří šli hlasovat o nezávislosti bylo jasné, že jejich samostatná země by se z Evropské unie musela poroučet a žádat o členství, vyjednávat, čekat… Možnost, že Británie z Unie za několik let odejde, si málokdo z nich připouštěl.

Teď se poměry změnily, Skotsko s celou monarchií z Evropské unie vystoupilo. Nezávislost by tedy pro Skoty mohla být začátkem „návratu do Evropy“.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová v den brexitu (31. ledna), pronesla plamenný projev, ve kterém pravila, že Skotové cítí smutek a hněv a vyslovila přesvědčení, že se do srdce Evropy brzy vrátí.

Donald Tusk, bývalý prezident Unie, se v návalu upřímnosti neudržel, a v rozhovoru pro stanici BBC řekl, že „všichni tady v Bruselu i dál v Evropě by tím byli nadšeni“.

Empatie k návratu „ztracených“ Skotů potvrdili BBC i další nejmenovaní funkcionáři z unijních struktur.

Čím dřív, tím snáz

Je nicméně patrné, že pro Skoty by nebyl idylický ani odchod z Británie, ani návrat do Unie.

Vláda v Edinburghu vedená Skotskou národní stranou to vidí pochopitelně optimisticky. V průvodci skotskou nezávislostí (bílé knize), kterou vydala před pěti lety k referendu, píše, že příjmy z těžby ropy a zemního plynu u pobřeží umožní financovat instituce samostatného státu, jeho služby i sociální programy.

Jenže zpráva londýnského Ústavu pro rozpočtové studie Finanční udržitelnost nezávislého Skotska  připomíná, že těžba je na ústupu. Snadno přístupná ložiska jsou vyčerpána a dobývat zbývající hůře dostupné zásoby surovin bude čím dál méně rentabilní.

Pro Skoty by tedy exit z monarchie byl spojen s vyššími daněmi a rozpočtovými škrty. Tím spíš, že Evropská unie požaduje na členských i kandidátských státech, aby držely deficit pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Prognóza Úřadu pro příjmy a výdaje skotské vlády přitom upozorňuje, že samostatné Skotsko by za nynější rozpočtové politiky mělo deficit sedmiprocentní.

Z výše deficitu by Brusel neustoupil a není ani jasné, zda by byl ochoten zbavit Skoty aspoň závazku přijmout euro. Skotové si stůj, co stůj chtějí ponechat libru, samosebou tu skotskou.

Co víc, Brusel trvá na tom, aby zboží, které směřuje na vnitřní trh, podléhalo kontrole. A protože vláda Jejího Veličenstva chce království z vnitřního trhu i celní unie stáhnout, po vstupu Skotska do Evropské unie by se kontroly týkaly jeho hranice s Anglií. Přes ni přitom prochází do Skotska a ze Skotska většina zboží.

Boris říká „NO“

Není pochyb, že mnoho Skotů by v dalším referendu náklady a výnosy exitu z monarchie zvažovalo. Kdyby se obyvatelé severní části britského ostrova nechali vést pouze srdcem, byli by už z monarchie pryč, anebo by aspoň v průzkumech stoupenci nezávislosti dominovali.

Jenže výsledky sond sociologických agentur jsou už roky vyrovnané. Podle nejnovějšího průzkumu YouGov z letošního ledna by zastánci nezávislosti zvítězili poměrem 51 ku 49.

YouGov k výsledku podotýká, že to je první vítězství tábora „YES“ od roku 2015. Je však na hraně statistické chyby. Především ale průzkum spadá do doby krátce před brexitem a nedlouho po volbách do Dolní sněmovny, ve kterých zvítězili konzervativci. Jejich vůdce Boris Johnson, jak připomíná komentátorka deníku Guardian Vonny Leclerková, je přitom ve Skotsku populární obdobně jako (paušální) daň z hlavy, se kterou v roce 1990 narazila Margaret Thatcherová.

Pro úplnost připomínám, že před pěti lety v referendu odmítli Skotové nezávislost v poměru 55,3 ku 44,7. Průzkumy přitom předpovídaly podstatně vyrovnanější výsledek.

A jak to je s poptávkou po druhém referendu? Patrně leckoho překvapí, že mezi Skoty je nízká. Ze zmíněného průzkumu YouGov vyplývá, že požadavek premiérky Sturgeonové, aby referendum bylo vypsáno ještě letos, podporuje jen 34 procent Skotů, 54 procent je proti.

Také proto může Boris Johnson lehce odmítat žádost skotského kabinetu o vypsání nového všelidového hlasování.

Jak to dopadne?

Boris Johnson a vláda Jejího Veličenstva letos ani v příštích letech referendum o nezávislosti Skotska nepovolí.

Pokud by se ve Skotsku někdy v budoucnu druhé referendum pořádalo, jeho výsledek by záležel na tom, zda voliči budou hlasovat srdcem, nebo hlavou – zda se rozhodnou emocionálně, anebo si spočítají náklady a výnosy. Vzhledem k příslovečné skotské šetrnosti bych doporučil sázet na druhou možnost.

Kdyby si Skotové přece jen odhlasovali nezávislost, není jasné, zda by v dalším referendu vábení bruselských sirén podlehli a podpořili vstup do Evropské unie. Podstatná část voličů Skotské národní strany, která usiluje o nezávislost, hlasovala pro brexit a vyhlídka na „tvrdou“ hranici mezi Skotskem a Anglií není pro Skoty lákavá.

Úvodní snímek na hranicích Anglie a Skotska pořídil před referendem v roce 2014 Frank Gaertner / Shutterstock.com

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 10. 2. 2020 11:20

Skotsko je proti Anglii populačně a hlavně ekonomicky zanedbatelné.

Jediné, co si mysleli, že je zachrání, je plyn a ropa těžená u pobřeží - její zásoby se však tenčí.

Odchodem z Británie a vstupem do EU by se pro Skoty změnilo mnohé. Například nyní dostávají z Anglie finanční transfery, kdežto po vstupu do EU by se stali čistými plátci do bruselské pokladny.

Navíc - do EU by je nevzali hned. I přes snahu proces přijetí urychlit (motivovaný škodolibostí a pomstychtivostí vůči Anglii) by to nějaký čas (třeba 2 roky?) zabralo a během tohoto období nejistoty (a celních bariér) by skotská ekonomika trpěla.

A do eurozóny by je přijali ještě později a mezi tím by skotská libra pravděpodobně rychle padala (vůči libře britské), takže nejeden člověk, spořící si na penzi, by začal exitu brzy litovat.

Ekonomické propojení Skotska s Anglií je daleko větší, než s EU. Zpřetrhání těchto vazeb by bylo velmi bolestivé.

Přesto je možné, že skotští (velmi)levicoví nacionalisté a separatisté do toho půjdou za každou cenu, bez ohledu na následky.

Pokud je Anglie příčetná, nechá je jít, jako my Slováky. A bez výčitek se pokusí mít se Skoty co nejlepší vztahy. Naše vztahy se Slováky se rozchodem myslím výrazně zlepšily.

Takže i případný odchod Skotska lze vnímat i pozitivně. Nakonec čím menší stát je, tím je obvykle snesitelnější - kdybychom opět měli městské státy, mohli bychom daleko jednodušeji hlasovat nohama, což by zdaňovací a regulačně-prudivé spády politiků drželo na uzdě.

+16
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK