Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ani v KLDR nikdy nebylo líp. Poměřujme se ideálem, ne minulostí

Michal Kašpárek | 2. 1. 2020 | Vstoupit do diskuze – 42 komentářů

Že se máme bezpříkladně dobře, je z většiny úhlů pravda – dostali nás sem ale právě ti, kterým to nestačilo.

Ani v KLDR nikdy nebylo líp. Poměřujme se ideálem, ne minulostí

Argument „nikdy nebylo líp“, případně „žijeme v nejlepší době v dějinách“, který má zklidnit kritiky toho či o noho, ne a ne vymřít. Kolem třicátého výročí listopadu byl sice slyšet subjektivně méně často než při tom dvacátém, dobývá ale nová území – lze se s ním setkat třeba v debatách o životním prostředí.

Špatné na něm není to, že by byl nutně nepravdivý (i když si hned ukážeme, že občas stojí na rozinkách vyzobaných už z ne tak sladkých statistik). Problém je, že je zcela legitimní, a dokonce nutné požadovat překonání i těch nejlepších dosud dosažených výsledků.

Nejlepší, nepřítel dobrého

Československo, rok 1988. Životní úroveň obyvatelstva? Nejlepší, jaká kdy byla: lidé mají historicky nejkomfortnější bydlení a nejkvalitnější zdravotní péči, nejvíc aut, televizorů i volného času. Podle měsíčníku ČSÚ tehdy polovina obyvatel Československa vycestovala do zahraničí. Podíl tak neuvěřitelný, až se vkrádají pochyby, zda nejde o celkový počet zahraničních cest; i tak si lze těžko představit, že by se někdy v minulosti vyjíždělo víc. Úroveň občanských práv a svobod? Lepší než v sedmdesátých letech (koná se první povolená demonstrace), padesátých letech (žádné justiční vraždy), čtyřicátých letech (nemasakrují se celé vesnice) a šlo by najít i několik oblastí, ve kterých byl dojíždějící režim volnější než ten prvorepublikový (nekriminalizoval gaye a lesby, povoloval interrupce – a to odhlížíme od práv sociálních).

Kdyby tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal opozici přesvědčoval, že se Čechoslováci nemohli narodit do lepší doby, měl by z většiny úhlů pohledu pravdu. A přece by to bylo na facku.

V moderních dějinách existuje jenom pár krátkých období, u kterých paušální „nikdy nebylo líp“ neplatí: měnová reforma, protektorát, světová válka… V posledních dvou staletích byla díky prostému ekonomickému růstu a šíření znalostí velká většina dekád těmi nejlepšími zaznamenanými. Což neznamená, že to byla léta nejlepší možná nebo třeba jen dobrá.

Ke kafi Kašpárkův výběr

Chytré čtení na víkend

Dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu. Nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru. 

Čtení na víkend

Nemusíme nakonec ani cestovat časem. Rok 2019 byl nejlepším rokem v historii KLDR – zemi nesužuje hladomor jako v devadesátkách, očekávaný věk dožití je o dvacet let vyšší než před šedesáti lety, Kim Čong-Unův režim pořád není tak krvavý jako japonská okupační správa a lidé tak chudí jako za feudalismu. Saúdskoarabské ženy mohou od loňska opustit zemi bez svolení mužů. Na Kubě lze nějakou dobu soukromě podnikat. Nelze to ale číst jako zprávy o tom, že je v takových zemích konečně dobře. Jen že v nich dřív bylo ještě hůř.

Komu je líp? A v čem?

Druhý háček s „líp nikdy nebylo“ je, že existuje nepřeberné množství metrik onoho „líp“ i skupin lidí, kterých se různou měrou dotýkají. (Například zmíněná měnová reforma sice ožebračila střední třídu, zároveň ale zvýšila status lidí bez úspor.) Následná přetahovaná má potenciál leda odkrýt hodnotové spory, ne někoho přesvědčit:

A: Češi mají nejvyšší mzdy, nejnižší nezaměstnanost a na novou škodovku pracují nejkratší dobu v historii. B: Vládě předsedá oligarcha ve střetu zájmů, na nájem v Praze padne přes půl výplaty, v ulicích mrznou bezdomovci, země nikam nesměřuje.

A: Odsířili jsme elektrárny, v Jizerkách už je zase zdravý les, v Brněnské přehradě se dá koupat, do přírody se vrátili vlci a medvědi. B: Nejvyšší atmosférická koncentrace CO₂ v historii měření se týká i nás, ostatně k ní přispíváme jedněmi z nejvyšších emisí na hlavu na celém světě, vyššími než v Číně. Města jsou zavalená auty, zabetonovaná krajina nevsakuje vodu, suché lesy decimuje kůrovec.

A: Na světě nikdy nežilo tak malé relativní množství lidí v naprosté chudobě. B: Na světě nikdy nežilo tak velké absolutní množství lidí v naprosté chudobě.

Nejtlustší Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

3d král

„Hlavně doufám, že se při každé následující pandemii nebude znovu řešit, jestli Průša tiskne štíty,“ říká podnikatel, jehož 3D tiskárny zná celý svět. A tak jsme se radši ptali, jestli se budou tisknout domy a k čemu je 3D tisk cukrářům. Jenže… Tiskne už Josef Průša štíty?

Vyhnala nás karanténa

Téma: outdoor. Analyzujeme čísla z tuzemské turistiky, probíráme novodobé vychytávky od hodinek po jídlo, co se vaří bez ohýnku, a mrknem na historii vychytávek, které už nám přijdou všední. Kde bychom byli bez přehazovačky? Pod kopcem!

A další

Jakub Jetmar ochutnává v prostějovském pivovaru Axiom.Monika Veselíková slyší krávu růst. Je to japonské plemeno wagjú z farmy v Dolní Sloupnici. Gabriel Pleska se léčí kameny. Martin Vlnas jede Tour de France. Vojta Dobeš popisuje, jak kartou dokoupíte koně pod kapotu auta, ve kterém právě sedíte.


Měřítkem není minulost, ale ideál

A nakonec je tu ještě ten slavný krocan z knih Nassima Nicolase Taleba, který na optimistickém grafu ukazuje, jak se krocanům na farmě daří po celý rok lépe a lépe: po Díkuvzdání bude trend s jistotou pokračovat. Výnosy minulé nejsou zárukou výnosů budoucích stojí malým písmem u reklam na investiční produkty a s argumentem o nejlepší době v dějinách je to stejné. Čelíme několika hrozbám, které můžou během několika let umazat mnoho dobrého, co přinesla poslední dvě staletí: jsou mezi nimi klimatická krize, antibiotická rezistence nebo rychlý vývoj umělé inteligence, která dává netušené možnosti tyranským režimům.

Řeči o tom, že nikdy nebylo líp, i kdyby byly doložené sebelepšími čísly, v takových bojích nepomůžou – ledaže by sloužily jako připomínka toho, co všechno musíme ubránit. Většinou ale fungují naopak, jako pobídka pasivně se těšit z výdobytků a slepě důvěřovat, že se lepší nebo aspoň stejně dobrá budoucnost nějak zařídí sama. Tam, kde jsme, nejsme díky takovému přístupu, díky jednoduchému poměřování se s minulostí, ale díky náročnému poměřování se s ideálem. Vedle Štrougalova best-ever Československa prosperovalo o mnoho bohatší a svobodnější západní Německo, očividný důkaz toho, že i nejlepší doba v naší historii může být strašná. Máme to teď o to složitější, že nenaladíme ARD, na které bychom mohli vidět, jak moc líp bychom se mohli mít, kdyby… – Ta práce zůstává na nás a na svalu, který po dekádách reálného socialismu a kapitalistického realismu zakrněl: na naší představivosti.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 vede web Finmag.cz a edituje tištěný Finmag. Každý pátek posílá... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 42 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 3. 1. 2020 20:41

Když budete mít 2 oddělená stáda krav. V prvním budete reprodukci umožňovat vždy jen 10% samicím s nejvyšší dojivostí a v druhém budete umožňovat reprodukci jen 10% samcům s největšími rohy, čeho třeba za 200 let docílíte? Získáte 2 dost rozdílné skupiny skotu, že?


Když budete mít 2 skupiny lidí:

1. bude žít v prostředí, kde je k přežití (a reprodukci) potřeba například vytrvalost v běhu, rozmnožování bude umožněno jen tomu, kdo podřízne konkurenčního samce a sní jeho srdce, ale nebude potřeba (= nebude konkurenční výhodou zvyšující pravděpodobnost zplození potomstva) žádné náročné přemýšlení a plánování (v dosahu je vždy nějaký zrající banán). Důležitější bude testosteron, ne mozek.

2. bude žít v prostředí, kde se střídají roční období, je potřeba již v létě plánovat, co budu jíst v zimě (tvořit zásoby, plánovat, propočítávat) a co na jaře zaseju. Bude potřeba rozvinout astronomii a matematiku (minimálně abych věděl, kolik týdnů zbývá do jara). Atd...

Tak co se za 1000, nebo třeba za 100 tisíc let stane? Jak že je to dlouho, co část lidské populace opustila Afriku? Bude či nebude tento jiným směrem zaměřený přírodní výběr mít nějaké důsledky? Ano, stále obě skupiny budou člověkem. Jako je psem čivava i vlčák. Ale zkrátka ta první skupina nejen že nerozvine ŽÁDNOU matematiku, astronomii, filosofii, atd... ale dost pravděpodobně nevymyslí ani kolo! Myslet si, že rozdíl mezi 1. a 2. skupinou je pouze kulturní (je mezi čivavou a vlčákem rozdíl pouze kulturní?) a že tedy přesazení příslušníka 1. skupiny do společnosti 2. může proběhnout hladce, že se ten 1 hravě přizpůsobí prostředí 2, to mi přijde vyloženě nevědecké (zato však velmi "korektní").

Abychom si rozuměli - rozhodně nehodlám nikoho kádrovat na základě barvy pleti. Natož podle barvy pleti nějak určovat či omezovat lidská práva. NE! Naopak trvám na tom, že (přirozená) lidská práva jsou jedna a jsou univerzálně platná. Přirozená práva jsou daná, nezávislá na lidské vůli, lze je pouze objevovat vědeckými a logickými metodami a postupy - bohužel však i k tomu vědeckému objevování mají různé skupiny různé dispozice (dané prostředím, ve kterém se vyvíjely - jak píšu výše).

Rozhodně jsem proti postojům, které byly běžné dříve - že jsme nadřazení a máme nejen právo, ale dokonce povinnost zaostalé kontinenty kolonizovat a ovládat. Na druhou stranu jsem stejně tak proti tezi, že kdokoli má právo přijít bez vašeho svolení k vám domů a dožadovat se toho, abyste ho ubytoval, živil, šatil, platil mu lékařskou péči a ještě se tvářil tolerantně, ne-li přímo nadšeně, na středověkou kulturu, zvyky a praktiky příchozích.

Jako mírný OT bych zde rád uvedl jména dvou pánů tmavé pleti, které velmi obdivuji a jejichž texty velmi rád čtu a doporučuji je i ostatním:
- Thomas Sowell
- W a l t e r E. Williams (ty mezery jsem tam musel dát, protože s tím jménem v celku má tento web potíže)

+31
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Václav L | 7. 1. 2020 14:00

Wow. Taková koncentrace krystalické formy rasismu se dnes vidí snad už jenom někde na White media. Nejhorší je, jak z místního osazenstvo dlouhodobě tryská ta ostentativní intelektuální nadřazenost a pak vy géniové přijdete s big brain argumentem "černí špatní protože 100 je víc než 90, prostě věda, neuděláš nic, koukni na tuhle studii známého rasistického kreténa". Není rok 1910. Celá tahle diskuze je od začátku tak hileriózně debilní, že byste museli byste projít tak třemi úvodními kurzy základů biologie, etiky, antropologie, práva a nevím čeho všeho, aby se s vámi příčetný člověk vůbec mohl bavit. Díky za ni a přijdu se zas někdy podívat na výkvět české pravice<3

-13
+
-