Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Třikrát déle, dvakrát dráž: Mochovce ukazují, jak se v Evropě staví jádro

Luboš Palata
Luboš Palata
17. 12. 2019
 20 676

Spuštěním nových jaderných reaktorů v Mochovcích se ze Slovenska stane kapesní jaderná mocnost. S uhlíkovou neutralitou k roku 2050 nebude mít problém. Jestli se chceme vydat stejnou cestou je nejvyšší čas. Protože proti plánům se to vždycky protáhne. O ceně nemluvě.

Třikrát déle, dvakrát dráž: Mochovce ukazují, jak se v Evropě staví jádro

Co mají společného dostavba slovenské jaderné elektrárny Mochovce a brexit? Jejich dokončení se odkládalo už tolikrát, že nikdo nevěřil, že k němu kdy dojde. Po čerstvém vítězství Borise Johnsona to ale vypadá, že brexitu už nic nezabrání. A také třetí a čtvrtý blok Mochovců o celkovém výkonu téměř tisíc megawattů se zásadně přiblížily spuštění. Oproti původnímu plánu nabrala jejich stavba zpoždění dlouhé roky, prodražila se o astronomické částky a přinesla několik trestních stíhání.

Zásadní zlom přinesl začátek prosince. Kontrola Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) konstatovala, že nově postavená část elektrárny splňuje všechny bezpečnostní podmínky pro spuštění. Společnost Slovenské elektrárny tedy může začít do třetího bloku začít zavážet palivo a reaktor může v dubnu vyrábět elektřinu.

O devět let a pětasedmdesát miliard

Původní termín dostavby třetího bloku Mochovců byl 2012, čtvrtý měl být spuštěn roku 2013. Jak se stavba protahovala, tak se i prodražovala. Účet se z původních 2,8 miliardy eur (asi 70 miliard korun) víc než zdvojnásobil na odhadovaných 5,8 miliardy eur (asi 145 miliard korun). Nemusí to být ještě účet závěrečný, ředitel Slovenských elektráren Branislav Strýček připouští, že by se ještě mohl navýšit, byť prý ne zásadně.

Stavět se začínalo v roce 2008, takže stavba se z plánovaných čtyř roků protáhla na trojnásobek. A to přitom nenarážela na žádné problémy politického rázu. Hlavními dodavateli původně byla česká Škoda Jaderné strojírenství a ruský Atomstrojexport, které podepsaly dohodu o výstavbě s italskou energetickou společností Enel Ingegneria & Innovazione. Ta je dvoutřetinovým vlastníkem Slovenských elektráren, třetinovým zůstává slovenský stát. Dokončení je plně v rukou plzeňské Škody a slovenských dodavatelů, ruská firma už na dostavbě nepracuje.

Ačkoli stále udržují v provozu tepelné elektrárny Nováky a Vojany, uvádějí Slovenské elektrárny, že už dnes 91 procent energie produkují bez skleníkových plynů. Po spuštění dvou bloků v Mochovcích se tento podíl ještě zvětší. Proto byl také slovenský premiér Peter Pellegrini na čtvrtečním summitu EU, kde se dohadovala uhlíková neutralitě Unie, vysmátý a s navrženými závěry summitu bez větších problémů souhlasil. „Slovensko je připravené na uhlíkovou neutralitu v roce 2050 a připojí se k většině evropských zemí, protože osobně si myslím, že Evropská unie musí být lídrem. Jen v tom případě totiž dokážeme přesvědčit i ostatní země, jako je Čína a Indie,“ uvedl Pellegrini.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


I s ohledem na dostavbu Mochovců a přípravu stavby nových bloků v druhé slovenské atomové elektrárně v Jaslovských Bohunicích měl však Pellegrini jednu zásadní podmínku. „Samozřejmě, máme některé podmínky. Jednou ze základních je, aby byla jasně deklarována technologická neutralita, to znamená, aby si každá země mohla rozhodovat o svém energetickém mixu, jaké technologie použije,“ uvedl s jasným odkazem na jádro Pellegrini.

Babišův poloúspěch

Druhý Slovák na summitu, český premiér Andrej Babiš, chtěl jít ještě dál. A žádal výslovně, aby zmínka o přípustnosti jádra jako zeleného zdroje byla součástí závěrů summitu, který zaváže státy Evropské unie ke klimatické neutralitě v roce 2050. To se Babišovi nakonec přes odpor protijaderně vystupujícího Rakouska podpořeného Lucemburskem a několika dalšími zeměmi podařilo. „Poprvé v historii jsem prosadil, že je v závěrech Evropské rady na papíře jádro, všichni se tomu bránili, já moc nerozumím proč, odpor k tomu byl velký, hlavně ze strany Rakouska a Lucemburska. Já jsem jasně řekl, že pokud prosadíme jádro, tak se Česká republika přidá k uhlíkové neutralitě v roce 2050, a to se i stalo,“ říká Babiš.

Na druhé straně se mu ale nepovedlo, aby státy Evropské unie z balíku peněz na boj s globální změnou klimatu podobně jako obnovitelné zdroje energie podpořily výstavbu jaderných zdrojů.

Zásadní zpráva pro české občany tedy je: Pokud chceme, můžeme si místo solárů, větrníků nebo přečerpávacích vodních elektráren postavit nové bloky jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Ale budeme to muset udělat za vlastní, evropské peníze na to žádné nedostaneme. Při rozvažování, kolik by nás to stálo, jestli se to někdy může ekonomicky vrátit a jak dlouho by výstavba trvala, můžeme mít na paměti příklad Mochovců. Ovšem i ostatní jaderné elektrárny, které se v Evropě v dohledné době dostavily nebo staví nám můžou napovědět, s jakýmí průtahy a s jakým prodražením proti původním plánům můžeme počítat. A pokud nové jádro chceme a chceme, aby vyrábělo elektřinu v onom roce 2050, je nejvyšší čas začít něco doopravdy dělat. Včera bylo pozdě.

Autor je redaktor Deníku. Na úvodním snímku v popředí čtyři chladicí věže 1. a 2. bloku, chladicí věže vzadu patří 3. a 4. bloku. Foto Slovenské elektrárně – seas.sk

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
9
+

Sdílejte

Diskutujte (12)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo