Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jestli se necháte Pekingem koupit, jsme ztraceni, bojí se na Tchaj-wanu

Tchaj-wan se znepokojením sleduje, kam se v praxi posouvá čínská politika „jedna země – dva systémy“ v Hongkongu.

(Tchaj-pej) Je to Čína, a není to Čína. Téměř všude jsou vedle čínských anglické nápisy, značkové zboží tu je skutečně značkové, narazíte tu nejen na vánoční stromky, ale i křesťanské kostely, mnoho věcí na vás působí evropským nebo americkým dojmem. Dokonce i čínská kuchyně tu šetří kořením.

A hodně věcí je tu úplně stejných. Stejných jako v pevninské komunistické Číně. Tchaj-wan totiž je Čína. Čína, jaká by mohla být, kdyby vedle uvolnění ekonomiky čínští komunisté povolili i demokracii a stali se ze všemocné vládnoucí strany jen jednou z politických stran, které se snaží získat moc ve svobodných a férových volbách.

Tchaj-wan – nebo jak zní oficiální název Čínská republika– dnes pozorně a s obavami sleduje, co se děje v Hongkongu.

David a Goliáš

Čínská republika

Čínská republika

Čínská republika na Tchaj-wanu se sama považuje za pokračovatele Čínské republiky vyhlášené na pevnině v roce 1912. Samotný ostrov Tchaj-wan (Formosa) přitom v té době patřil Japonsku, Čína ho získala až v roce 1945. V roce 1949 pevninskou Čínu opanovali Maovi komunisté a Čínské republice v čele s generálem Čankajškem zbyl jen Tchaj-wan a několik menších nedalekých ostrovů.

Čankajškova Čínská republika byla v roce 1945 považována za jednoho z vítězů druhé světové války a patří k zakládajícím členům Organizace spojených národů, až do roku 1971 byla i stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Pak ji vystřídala Čínská lidová republika.

Diktatura Kuomintangu, strany v jejímž čele stál do své smrti v polovině sedmdesátých let Čankajšek a po něm jeho syn, se začala uvolňovat v polovině osmdesátých let. Po smrti Čankajškova syna byla demokratizace završena.

Čínská lidová republika

Čínská lidová republika

Pevninská Čína považuje tchajwanskou Čínskou republiku za svou součást, platí to ale i opačně. Čínská lidová republika by Tchaj-wan ráda ovládla podle doktríny uplatňované v Hongkongu – jedna země dva systémy. Na Tchaj-wanu naopak sílí hlasy požadující „vzdát se pevninské Číny“ a usilovat o obyčejnou nezávislost a mezinárodní uznání. Dnes totiž Čínskou republiku uznává patnáct regulérních států, z Evropy například jen Vatikán.

Tchaj-wan má přes 23 milionů obyvatel na 36 tisících čtverečních metrech, patří mezi nejhustěji obydlené státy světa.

Jediná skutečná čínská demokracie

Tchaj-wan si před třiceti lety prosadil plnou demokracii a ta je dnes tím zásadním, co ho odlišuje nejen od pevninské komunistické Číny, ale i od Hongkongu, kde si lidé volí jen do parlamentu jen polovinu zástupců. „Je to asi nejlépe fungující demokracie v Asii,“ říká mi o Tchaj-wanu jeden západoevropský diplomat působící v Tchaj-peji.

„Velká Čína“ by ráda viděla – nebo oficiálně vidí – ostrov s 23 miliony obyvatel jen jako svou provincii. Tlačí ostatně třeba na aerolinky, aby letiště v Tchaj-peji neoznačovaly jako tchajwanské. Výtky za to, že „špatně uvádějí“ Tchaj-wan nebo Hongkong se ale dočkaly i další nadnárodní firmy v čele s Apple a Amazonem. A s nátlakem slaví dílčí úspěchy: Apple například ze seznamů emojis, které jsou dostupné na čínské pevnině a v Hongkongu, škrtl tchajwanskou vlajku.

Co ale na Čína nemá, to je podporu Tchajwanců. Přes každodenní snahu všemi možnými kanály, od televizního vysílání až po fake news na sociálních sítích, přesvědčit obyvatele Tchaj-wanu o nevýhodách demokracie a přednostech komunistické diktatury, má demokracie podle průzkumů podporu u víc než 80 procent obyvatel. „Máme tu svobodnou soutěž politických stran, svobodu slova, právní stát,“ říká ředitelka Ketty W. Chen viceprezidentka Tchwajwanské nadace pro demokracii.

Hledání pravé Číny

Trochu složitější to je s otázkou Tchajwanské samostatnosti. „Já jsem Tchajwanec, narodil jsem se tady a Čína mě vůbec nezajímá. Samozřejmě, že bych chtěl, abychom byli normální samostatný stát,“ říká jako mnoho jiných dvacátník Ten, který si jako student přivydělává prodejem značkových čepic na proslaveném tchaipejském nočním trhu.

Sociologické průzkumy ale ukazují, že takový postoj převažuje jen u mladé generace Tchajwanců, většina je pro zachování současného statu quo. V něm je Tchaj-wan de facto samostatným, nezávislým státem, jinak se ale považuje za součást Číny. Nebo ještě přesněji: považuje Čínu za svoji součást.

„Chceme s Čínou mluvit a vyjednávat a najít kompromisní řešení,“ říká o další budoucnosti Tchaj-wanu bývalý ministr obrany Andrew Yang, který patří k politickým silám navazujícím na Čankajška a jeho pojetí Tchaj-wanu jako „té pravé, jediné Číny“.

Kladivo a srp

V Hongkongu se volilo

Prosperita nestačí. Obyvatelé bývalé britské kolonie, která se před 22 lety vrátila do čínské náruče, chtějí také politickou svobodu. A tak povstali proti místnímu vedení, které jde na ruku komunistům v Pekingu. Po měsících demonstrací dali odpor vůči politice, kterou Čína v enklávě prosazuje, i tamní voliči. Uštědřili kandidátům loajálním Pekingu těžkou porážku.

Čína stabilizuje Hongkong

Hrozba i partner

Čínská lidová republika čas od času – naposledy v novoročním projevu prezidenta Si Ťin-pchinga – otevřeně vyhrožuje vojenským útokem, kdyby se Tchaj-wan rozhodl vyhlásit plnou nezávislost. Tchaj-wan má sice velmi moderní, skvěle vyzbrojenou armádu, Čína má ovšem naprosto drtivou převahu. Naštěstí jsou tu Spojené státy, hlavní záruka Tchaj-wanu proti čínskému útoku. „Dnešní vztahy s USA jsou nejlepší za poslední desetiletí,“ uvádí exministr

Z obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou ovšem Tchajwanci žádnou radost nemají. Tchajwanské firmy v minulých dvou desetiletích na pevnině mohutně investovaly a do Číny směřuje 40 procent vývozu ostrova, jehož ekonomický blahobyt stojí a padá na exportní výkonnosti.

Z českého pohledu je pozoruhodný pohled Národní rozvojové rady, dnes jakéhosi hlavního ekonomického poradního orgánu vlády. „Od levné výroby jsme museli svou ekonomiku přesměrovat do počítačového průmyslu a informatiky. A dnes provádíme další změnu, kdy se naše ekonomika soustředí na nové obory, jako jsou biotechnologie a zelená energie, uvádí Connie Changová, ředitelka Národní rozvojové rady.

Je naše demokracie na prodej?

Když se Tchajwanců zeptáte, čím by jim Západ mohl pomoci, ani neočekávají, že by na ostrov přijížděly tak vysoce postavené delegace, jako je ta, kterou sem plánuje přivést předseda českého Senátu Jaroslav Kubera.

„Pro nás je nejpodstatnější, abyste se jako demokratické země nenechali od Číny zastrašit a koupit,“ říká výkonná tajemnice Národní bezpečnostní rady J.R. Wu „Ve chvíli, kdy by se Pekingu podařilo penězi a tlakem zničit vaše demokratické systémy, pak jsme my tady na Tchaj-wanu ztraceni,“ dodává.

Autor je redaktor Deníku. Foto autor

FINMAG NA SNĚHU!

Finamg předplatné

Téma: bydlení a nemovitosti. Přesun světa do měst sleduje Pavel Jégl. Jiří Hovorka analyzuje, proč je bydlení tak drahé. Apolena Rychlíková bouří nájemníky. Peter Bednár ví, čím brzdíme rozvoj měst. Adam Gebrian ukazuje, že i v centru Prahy se dají stavět dostupné byty. A další.

Ostrá ostří, syrové maso, na kosti kotoučová pila. Půlky, prasata, bejčci. Vysíláme redakčního vegetariána mezi řezníky. Na bourání.

Žil pod bičem otrokáře, ale pak… Uprchlý otrok Frederick Douglass byl váženým občanem, poradcem prezidentů a nejfotografovanějším Američanem 19. století. Josef Tětek a Nepřátelé státu.

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 22 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Luděk Zdražil | 9. 12. 2019 07:37

Bojí se správně. A měli by se bát ještě víc, protože západní svět, včetně naší maličkosti, jde čínským zájmům naproti, jak ostatně vyplývá z nedávného článku o Hongkongu, kde imperiální kolonizace Čínou je vnímána v diskuzi jako hospodářská spolupráce.

+24
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Elena Mervinská | 10. 12. 2019 01:00

Společenské uspořádání v Hongkongu bylo za dob britské vlády pokřiveno způsobem, který nejlépe odpovídal zájmům britských kolonizátorů, ale v žádném případě se nejednalo o demokracii jak je dnes v médiích prezentováno. Zahraniční politické neziskové organizace jsou přímo zodpovědny za organizování nepokojů v Hongkongu a jejich cílem je oslabit příliv zahraničních investic na hongkongskou burzu. Čínské firmy si na hongkongskou burzu chodí pro peníze na své financování a omezení přílivu těchto financí by znatelně poškodilo čínskou ekonomiku.
http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/hongkong-jenom-hlupaci-hovori-o-demokracii/#utm_medium=email&utm_source=email_14&utm_campaign=email_111533

-34
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK