Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Opakovaný pokus o doručení reforem na Českou poštu

Česká pošta má propustit téměř čtvrtinu zaměstnanců. Na kvalitě služeb to prý nebude znát a za dva roky bude pošta v černých číslech. Jenže o radikálních reformách, které státní kolos postaví na nohy, se mluví už desetiletí. Proč by to tentokrát mělo vyjít?

Věřte-nevěřte, Česká pošta bude ještě rychlejší, ještě spolehlivější a poštovní pobočky budou bez front. Ujišťuje o tom generální ředitel Roman Knap.

Zajistit to má chystaná reforma. Během ní chce pošta propustit na 7000 zaměstnanců (z 29 000). Jan Hamáček, hlava ministerstva vnitra, které je zřizovatelem pošty, ubezpečuje, že takový řez nikdo nepozná. Zní to jako zázrak: na dostupnosti služeb se prý nic nezmění a venkovské pobočky zůstanou.

„Naší ambicí je dostat poštu do jednadvacátého století a do černých čísel. Plán počítá s tím, že v roce 2021 bude pošta zisková,” pravil ministr.

Pomoci tomu má mimo jiné to, že jí víc zaplatí její největší zákazník, kterým je – Česká republika. Ta si u pošty de facto objednává takzvanou univerzální poštovní službu, tedy to, že podnik udrží určitou hustotu pobočkové sítě nebo poštovních schránek a že zajistí dodávání zásilek na kteroukoli adresu v Česku každý pracovní den. Hamáček proto nedávno protlačil vládou a parlamentem úpravu poštovního zákona, která státu umožní vyplatit poště ročně až 1,5 miliardy korun. Dosud mohla dostávat nejvýš půl miliardy. (V roce 2017 ovšem státní podnik svoje roční náklady na univerzální službu vyčíslil na víc než dvě miliardy korun.)

Ve hře je taky jednorázová finanční injekce – srovnání rozdílu mezi vyčíslenou a vyplacenou úhradou za univerzální službu za tři roky zpátky. Premiér Babiš tento nedoplatek uznal, a dá-li Evropská komise, příští rok prý Česká pošta dostane ze státního rozpočtu zpětně 3,3 miliardy korun.

Česká pošta

  • Počet zaměstnanců: 28 994
  • Poboček: 3200
  • Pošta Partner (poštovní služby poskytované franšízantem): 583
(Údaje za rok 2018)

Poštovní samoobsluha s trumpetou

Pošta, po policii, skupinách Agrofert a ČEZ a Škodě Auto, pátý největší zaměstnavatel v zemi, teď hlásá modernizaci. Její důležitou součástí má být samoobslužný kiosek s dotykovou obrazovkou, kamerou, skenerem a tiskárnou. Interaktivní rozhraní umožní klientům třeba podat listovní zásilku nebo balík.

Bude ale v době samoobslužných kiosků ještě někdo chtít posílat balíky Českou poštou? Anebo je od pošty dostávat? Já s tím už přestal. U balíků využívám služeb soukromých kurýrů a Zásilkovnu. Mám pro to pádný důvod.

Poštovský panáček nejezdil, balík na moji adresu dovezl jen ve výjimečných případech. Jinak ho z depa převezl na poštovní pobočku a jedním klikem mi zaslal esemesku a email: „Dobrý den, doručovací pokus zásilky DR…. ze dne … nebyl úspěšný. Balík je uložen …“

„Proč mám platit cenu za doručení do vlastních rukou, když jste mi balík nepřivezli?“ ptal jsem se na pobočce. Zaměstnanci se po sobě nechápavě podívali. „– se zbláznil, či co?“ četl jsem z výrazu jejich tváří. Chceš balík? Tak zaplať a pak si stěžuj.

Dvanáctikilogramový pytel s granulemi pro psa jsem si tedy hodil přes rameno a mazal domů. Dobrý kondiční trénink. Jenže záhy mě přestal bavit, protože jsem za něj poště musel platit – za „balík do ruky“.

Tahle zkušenost mě nabádá k rezervovanému postoji k samoobslužným kioskům. Nebude snad jejich součástí také samoobslužné doručení?

Anketa

Zvoní u vás pošťák?

Ale vážně, balíky zmiňuji proto, že jejich doprava je v éře internetových obchodů na vzestupu. Předpokládal bych, že pošta o tento perspektivní segment trhu zabojuje. Jenže nic takového jsem (v Praze) nezaznamenal.

Že by státní firma čekala na další fázi technologického pokroku, na dobu, kdy namísto poštovských panáčků bude moci nasadit poštovské drony (s trumpetkou)?

V cestě odbory a obce

Na to, že bude reforma pošty úspěšná, bych každopádně nesázel.

Za prvé vyvolává odpor regionálních politiků a stranických buněk v regionech. Tamní politici chtějí tradiční kamenné poštovní pobočky, ne poštovní služby provozované prodejci potravin v programu Pošta Partner. Proto také pošta přehodnotila záměr převést do konce roku 2025 na obce a soukromníky 2500 poboček. Kamenných pošt ubude jen o 1400. Přehodnocovat se však může dál. A patrně bude.

Za druhé – reforma vyvolává odpor poštovních odborů, které nesouhlasí s propouštěním zaměstnanců. „Česká pošta stojí na lidské práci. Budeme jednat o úplně každém pracovním místě,“ prohlásila šéfka odborového svazu Jindřiška Budweiserová. A v posledním kvartále roku se vyjednávací síla odborů na poště zásadně zvyšuje. V prosinci podnik odbavuje 300 tisíc (loňský rekord je před 400 tisíc) balíků denně, a pokud by pošťáci přestali byť jen na pár hodin Ježíškovi pomáhat –. Mluvit před pošťáky o propouštění, když se právě začíná rozjíždět vánoční běsnění, určitě nebyl dobrý nápad. 

Za třetí není jasné, zda pošta bude schopna financovat modernizaci, bez níž je reforma nemyslitelná. Ředitel Knap tvrdí, že na ni půjde zisk z prodeje zbytného majetku za 2,7 miliardy korun. Jenže majetek rozprodávala pošta už minulých letech a na investice do nových technologií jí nezbývalo. V příštích letech přitom bude muset zvyšovat platy zaměstnanců, které jsou hluboko pod průměrem.

Konkurence nespí

Společnost Zásilkovna se pouští do boje s Českou poštou. Už v předchozích letech připravila státní podnik o velkou část zákazníků z řad e-shopů, teď spolupracuje s víc než 20 tisíci obchody.

Balík přes Zásilkovnu už pošle kdokoliv

Na závěr se patří připomenout, že Česká pošta už v minulosti chystala reformu – a to ještě zásadnější. Měla se přeměnit na akciovou společnost, což je model Deutsche Post anebo Österreichische Post, které spoléhají na franšízy provozované soukromníky a místními úřady a jejichž akcie jsou obchodované na burze. Na privatizaci měl státní podnik připravit generální ředitel Karel Kratina už před víc než desíti lety. Po dlouhém přešlapování na místě záměr před pěti lety definitivně odpískala vláda Bohuslava Sobotky.

Fungovala by snad pošta-akciovka hůř? Pravda, není jisté, jestli by byla v černých číslech. Pokud ano, pak by se však o zisk mohli dělit i drobní akcionáři. Mám za to, že by ho utratili rozumněji než vláda.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 11 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 14. 10. 2019 13:17

Státní pošta, státní dráhy, státní centrální banka, ČSSZ, VZP, .... vše funguje (logicky) obdobně "efektivně".
A řešení je ve všech případech obdobné: liberalizace, demonopolizace, privatizace.
Kdo chce i nadále být klientem některých z těchto institucí, samozřejmě může. Kdo chce odejít ke konkurenci, má na to svrchované právo!

+12
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Dalibor Pešek | 15. 10. 2019 21:44

- ČP dotovaná není. Donedávna dokonce byla v zisku přestože stát neplatil za univerzální službu. V současnosti také dotovaná není a ve ztrátě je proto, že stát za univerzální službu platí méně než jsou náklady
- kdyby toto množství lidí pošta nezaměstnávala, zvýšila by se konkurence na trhu práce, což by bylo výhodnější pro firmy, nikoli však pro všechny ostatní zaměstnance.

-9
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK