Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdo se bojí antimonopolních hipsterů?

Minulý týden na Finmagu Matěj Schneider zabrousil do historie bojů proti monopolům v USA. Od bostoneského pití čaje k Amazonu. Po stručném historickém přehledu zaostřujeme na dnešek a nové antimonopolní hnutí.

Lina Khanová si za poslední rok vysloužila velký portrét v New York Times. Web Politico ji loni umístil na svůj seznam 50 nejvlivnějších osobností. „Zázračné dítko, které proměňuje celosvětovou diskuzi o hospodářské soutěži a moci korporací,“ psaly letos Financial Times v lichotivém profilu. Právničce Khanové ještě není třicet, ale patří mezi přední americké experty na antimonopolní zákony. V akademické sféře ji proslavil článek Amazon's Antitrust Paradox. Vyšel pře dvěma lety v Yale Law Journal a už v nadpisu odkazuje ke knize Antitrust Paradox, kterou na sklonku sedmdesátých let vydal teoretik takzvané chicagské ekonomické školy, vlivný právník a Reaganův Senátem neschválený kandidát na nejvyššího soudce Robert Bork.

Je to tak prosté!

Borkova kniha byla ve své době přelomová. Signalizovala konec éry regulací, započaté s Rooseveltovým Novým údělem. Kritizovala propracovaný a tvrdě vymáhaný systém antimonopolních opatření, který za půl století v USA vznikl a držel na uzdě velké korporace.

Antimonopolní paradox

Antitrust Paradox. První vydání

První vydání knihy Antitrust Paradox v nakladatelství Basic Books. Politika, která bojuje sama se sebou. Robert Bork tvrdí, že antimonopolní zákony paradoxně škodí zákazníkům. Měly by je chránit před vysokými cenami – ale jeho důsledkem jsou vyšší ceny, protože chrání ty firmy, které by v prostředí zcela volné soutěže přirozeně vyhynuly. Zákony by podle Borka neměly chránit soutěžící, ale soutěž samotnou.

Robert Bork se v Antitrust Paradox opřel do antimonopolních zákonů s vervou sobě (a jeho neoliberálním kolegům) vlastní. K čertu s komplikovaným vyvažováním různých vlivů a zájmů, snahou udržet kompetitivní prostředí a rozmanitý výběr pro spotřebitele. Napříště měly mít antimonopolní zákony v podstatě jediný účel: snižovat v krátkodobém horizontu cenu pro koncového zákazníka. Všechno ostatní je nedefinovatelná chiméra.

Po bolestivě chaotických 70. letech, ve kterých Spojené státy prožily krizi své víry, byl Borkův zjednodušující pohled pro politiky i širší společnost atraktivní a Reaganova administrativa (ale později i Bush a Clinton) mu dala zelenou.

Hipster antitrust

O čtyřicet let později je všechno jinak. V době, kdy mezi největší americké firmy patří technologičtí giganti jako Facebook a Google, kteří po řadových uživatelích nechtějí cent, nedává zaměření na krátkodobé snižování cen vůbec smysl.

Lina Khanová se ve svém článku zaměřila na další obří technologickou firmu: Amazon. Ten sice ve zúženém, borkovském výkladu přináší uživatelům zázračně nízké ceny a rychlé doručení, jenže – a to z „borkovského“ úhlu pohledu není vidět nebo je to irelevantní – zároveň zneužívá svého dominantního postavení, aby šikanoval a škrtil konkurenci. Tím z dlouhodobějšího pohledu zužuje zákazníkům možnosti výběru, potažmo kvalitu výrobků. „Pokud nás trh vede do situace, o které se my jako demokratická společnost rozhodneme, že není slučitelná s naší představou svobody a demokracie, je povinností naší vlády zakročit,“ vysvětlovala Khanová ve Financial Times.

Průlom Liny Khanové je ale nepředstavitelný bez probouzejícího se antimonopolního hnutí. Od svých kritiků si vysloužilo označení „antimonopolní hipsteři“ (hipster antitrust). Sami se nazývají „novobrandeisovskou školou“ (new Brandeis school) – podle soudce Louise D. Brandeise, který sloužil u amerického Nejvyššího soudu v první polovině 20. století. Brandeis byl jednou z klíčových osobností, které před druhou světovou válkou ve Spojených státech nastartovaly velkou antimonopolní éru.

Časy příměří 

K Nejvyššímu soudu Brandeise (jehož rodiče do USA utekli po zklamání roku 1848 z českých zemí) prosadil Woodrow Wilson, nejvýznamnější etapa jeho působení ale začíná s Rooseveltovým Novým údělem. Bez zásahů Nejvyššího soudu v době, kdy u něj zasedal Brandeis, by Rooseveltův Nový úděl vypadal docela jinak. Na rozdíl od Roosevelta totiž cítil Brandeis nedůvěru k přebujelé moci vlády.

Stejně tak se ale obával moci velkých korporací. Jak příliš velká vláda, tak příliš velké firmy podle něj trpí „prokletím velikosti“ (curse of bigness). „Můžeme mít demokracii, nebo můžeme mít bohatství soustředěné v rukou několika málo lidí, ale nemůžeme mít obojí,“ zní asi nejslavnější Brandeisův výrok. Jasně ilustruje, že soudce vnímal roli antimonopolních zákonů jako daleko hlubší než jen borkovské snižování cen. Opatrnému hlídání hospodářské soutěže, jehož základy položil právě Brandeis, můžou Spojené státy děkovat za éru poválečné prosperity – jakkoliv by bylo samozřejmě nesmyslné přiřknout ji jenom antimonopolním opatřením. Joseph Costello o té éře v knize Of, By, For mluví jako o době, kdy platil „mírový pakt“ mezi „velkým byznysem, velkými odbory a velkou vládou“.

J. D. Rockefeller dojí. New York American

Jak dojíval Rockefeller (nejenom)

Od občanské do první světové války ovládly monopolistické praktiky takřka všechna odvětví amerického průmyslu. Ze všeho nejdůležitější byly ale železnice. Kdo přímo či nepřímo ovládal tyto železné tepny, které se postupně rozpínaly přes celý kontinent, mohl snadno opanovat celá průmyslová odvětví.

Čaj, železnice, Amazon. Jak monopoly škrtily USA

Zranitelný svět

Po éře borkovského antimonopolního temna, během kterého laxní přístup k regulaci opět umožnil nezřízeně narůst gigantickým firmám, znovuobjevil pro Američany myšlenky Louise Brandeise především jeden člověk: Barry C. Lynn. V 90. letech pracoval jako novinář a ke kritice monopolizačních procesů se nedostal přes obavy o hospodářskou soutěž, ale kvůli strachu z nestability moderních dodavatelských řetězců. V roce 1999 ho vyděsily důsledky zemětřesení na Taiwanu, které poškodilo zdejší továrny na polovodičové čipy. Jedno zemětřesení v jedné části světa ohrozilo velkou část amerického počítačového průmyslu, závislého na dodávkách z několika tamějších továren. Lynn svoje varování před nestabilitou moderních, zeštíhlených korporací sepsal v knize End of the Line v roce 2005.

O čtyři roky později v knize nazvané Cornered (Zahnaní do kouta) už vyvozoval dalekosáhlejší závěry. „Pro každého, kdo se snaží pochopit, co se v dnešní době děje se Spojenými státy a světem obecně, jsou monopoly právě ten chybějící dílek mozaiky – velká neznámá síla. Kdybyste přednášeli o fyzice a vynechali dílo Isaaca Newtona, výsledkem by byl neukotvený chaos. To samé platí o jakékoliv snaze vykládat dnešní ekonomiku a nebrat v úvahu monopolizaci,“ píše Lynn v úvodu.

Strach z monopolů i na pravici

Když Lina Khanová na začátku roku 2017 vydala svůj článek o Amazonu, Lynn jí nabídl práci v antimonopolní sekci think-tanku New America. Přijala – ale dlouho se tu neohřála. Když Lynn později téhož roku kvitoval miliardovou antimonopolní pokutu, kterou dostal Google v Evropě, v think-tanku rychle skončil – byl prý vytlačen, protože Google hrozil přiškrcením finanční podpory, kterou New Americe poskytuje. Vedení Googlu i think-tanku toto obvinění popírají. Po odchodu si Lynn založil vlastní think-tank Open Markets Institute, zaměřený čistě na studium monopolů. A Lina Khanová ho do něj následovala.

Protipohled

Tvrdit, že na volném trhu zůstanou jen velcí hráči a že to přece vidíme kolem sebe, je liché. Žádný volný trh totiž nemáme. Naopak – nejsou to státní zásahy (jako například obrovská administrativní zátěž kladená na podnikatele), které dusí menší podniky, zatímco ty velké takové náklady snadno unesou, a zákony prolobované na míru velkým firmám, co způsobuje oligopolizaci některých ekonomických odvětví?

Polemika s antimonopolním strašákem

Antimonopolní renesance ale není omezena jen na think-tanky a akademické prostředí. Skalní příznivce má i mezi celostátně známými politiky.

O antimonopolních zákonech v současné Americe nemá smysl mluvit beze zmínky o senátorce Elizabeth Warrenové. Letos oznámila záměr kandidovat proti Donaldu Trumpovi a patří mezi demokraty s nejpropracovanějším programem. Antimonopolní zákony tvoří jeho páteř. Warrenová cílí na monopoly napříč průmyslovými odvětvími. Za pozornost stojí především její návrhy na rozlámání technologických gigantů.

Pozadu nezůstává ani senátor Bernie Sanders, který nedávno představil plán na zákrok proti značně monopolizovanému zemědělskému průmyslu.

Ačkoli je tažení proti monopolům doménou levice, zejména progresivního křídla demokratů, na argumenty o tom, jak monopolizace deformuje volný trh, slyší i republikáni. Ba i současný prezident zažívá své záchvěvy. Nejsou moc konzistentní a člověk může mít pocit, že Trumpa častěji motivují spíš osobní antipatie – například v přestřelkách s šéfem Amazonu Jeffem Bezosem –, než že by měl promyšlenou strategii. Nicméně Federální obchodní komise (FTC) letos v únoru oznámila zřízení nové sekce, která se má zaměřit na technologické monopoly. Na ty si v posledních týdnech rozhodli posvítit také republikánští i demokratičtí zastupitelé v soudním výboru Sněmovny reprezentantů.

Dva malé do školky? Ne

Když američtí politici mluví o možném „rozlámání“ například Facebooku, nepředstavujte si, že by zákonodárci chtěli vytvořit třeba šest malých, lokálních sociálních sítí. Nejde jim o vertikální, ale především horizontální rozlomení. Sociální síť by zůstala celá, odštěpena by byla jeho reklamní divize. Jinak je to s WhatsAppem, nebo Instagramem, které Facebook vlastní. Většina „novobrandeisianů“ by chtěl zpětně tyto nákupy Facebooku zvrátit.

V případě Amazonu jde o to, že firma provozuje obří „tržiště“ a zároveň na něm nabízí svoje produkty. „Když tvoříte samotnou infrastrukturu, neměli byste mít možnost soupeřit se všemi byznysy, které jsou na vaší infrastruktuře závislí,“ říká o této dvojí roli Lisa Khanová.

Finmag na Mars!

Finmag předplatné

„Nejvíc vidět jsou Troškové gastronomie. Ti, co si nemuseli odstát provoz, kdy vaříš pro plnou restauraci,“ říká kuchař-samorost Michal Hugo Hromas a tančí mezi ohni, na kterých chystá svatební menu.

Tak jako materiál točený na Husákových narozeninách vznikly záběry z demonstrace 17. listopadu jen jako dokument pro archiv. Vracíme se s jejich autory na Národní třídu.

Téma: doprava. Elektrické motory dominovaly nad spalovacími. A zase budou. Jaké jsou plány a jaká realita v budování železnic a dálnic. Neznámé oběti 11. září: lidi, co kvůli strachu z létání jeli autem.


Monopoly proti trhu

Pokud vám nestačí akademici a politici, v poslední době se k hlasům volajícím po antimonopolních zákrocích přidávají i lidé z byznysu. A ne ledajací. Na začátku května vydal v New York Times spoluzakladatel Facebooku Chris Hughes komentář Je na čase rozlámat Facebook. „Jsme zemí s dlouhou tradicí krocení monopolů bez ohledu na to, jak dobré můžou být úmysly šéfů těchto firem. Rozsah Markovy moci je bezprecedentní a neamerický,“ píše Hughes o svém někdejším spolužákovi, spolubydlícím a spoluzakladateli Zuckerbergovi. Jediné, v čem se Hughes plete, je, že koncentrace moci se netýká zdaleka jen Facebooku ani obecně technologických gigantů, jak děsivě ilustruje interaktivní web Open Market Institutu.

„Když nás v 90. letech přesvědčovali pro koncept globalizace, ujišťovali nás, že nový systém bude bezpečnější a odolnější než ten předešlý. A mohlo to tak být. Kdybychom nepřestali vymáhat antimonopolní zákony a nedovolili finančníkům, aby zracionalizovali naši politickou ekonomii tak, aby vyhovovala právě jim. (...) Všechen ten opulentní chaos otevřeného trhu, na kterém lidé obchodují a vyměňují bez řízení a kontroly shora, byl vymýcen. Často do takové hloubky, která by rozradostnila Josifa Stalina,“ píše Barry Lynn v Cornered. Jeho následovníci teď mají za úkol tento opulentní chaos znovu rozdmýchat. Spojené státy se musí znovu rozhodnout mezi bohatstvím soustředěným v rukou několika málo lidí a demokracií.

Úvodní obrázek – George Luks: Hrozba naší doby. The Verdict 30. ledna 1889. Public domain

Matěj  Schneider

Matěj Schneider

Redaktor Radia Wave a publicista. Na Wavu několik let vedl technologickou rubriku Děrné štítky, momentálně připravuje komentáře v rubrice Ucho. Převážně o americké politice píše pro A2larm nebo Aktuálně, občas pro Český rozhlas... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Adam Čabla | 10. 10. 2019 19:40

Problem je v tom, ze hlupáci vnímají monopol staticky. Je to pro ně prostě velká firma, výrazně větší než ostatní v daném oboru.

Jenomže život se odehrává v čase a věci je potřeba vnímat dynamicky. Existují překážky pro zánik velkých firem? Existují překážky pro vstup do daného oboru?

Jenomže tím se člověk dostane k nepříjemné pravdě, že v čase se můžou monopoly udržet jen tehdy, když za nimi stojí dostatečně silný monopol na násilí, tedy dostatečně silný stát.

+10
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK