Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Penzijní strop. Tahle vláda reformu důchodů dělat nebude

Penzijní reformu jsme slíbili. Přece ji ale nebudeme dělat, co by tomu řekli lidi? Zvlášť ti, co nás volí.

Věkový strop pro odchod do důchodu zvyšovat nebudeme. Proč si lámat hlavu tím, co bude za deset dvacet let? Teď ekonomika roste a důchodový účet je v plusu. A kdyby snad v příštích letech nebyl, nějaké zdroje na penze najdeme.

To je v kostce reakce vlády na zprávu o stavu důchodového systému, kterou na základě dat statistického úřadu sepsali experti z ministerstva práce. Upozorňují v ní, že důchodový systém čeká gigantický schodek, pokud kabinet nezruší věkový strop pro odchod do důchodu.

Prorazíme strop?

Tento strop je zákonem stanoven na 65 let. Zavedl ho kabinet Bohuslava Sobotky, který zrušil pravidlo prosazené vládou Petra Nečase. Podle něj se měl důchodový věk zvyšovat průběžně, přiměřeně věku dožití. Senioři měli trávit v penzi čtvrtinu života, aby to státní pokladna unesla.

Zpravodajsky

Jak vláda rozhodla nezvyšovat zatím důchodový věk. Kdo byl pro a kdo proti. Kolika let se dožíváme a kolik roků prožijeme v penzi? Kdy se bude o důchodovém věku mluvit příště?

Odpovědi přehledně na Peníze.cz:

Kdy půjdeme do důchodu? Vláda odmítla zvýšit strop

Zatím ale penzijní systém funguje a vláda dává najevo, že nebude hasit, co ji nepálí, že problém přenechá příštím kabinetům. Příjmy ze sociálního pojištění rostou a ke zmíněnému stropu se teprve blížíme. Letos jdou do důchodu muži ročníku 1956 v 63 a půl letech. A tento věk se rok po roce posouvá. Až v roce 2030 se zastaví na pětašedesáti.

Teprve potom vypuknou problémy. A budou ještě větší, když krátce nato začne do penze odcházet početná generace Husákových dětí.

Experti ve zmíněné zprávě spočítali, jak by za platnosti důchodového stropu po roce 2030 rostl deficit důchodového systému. Jednoduše řečeno – dramaticky. Jak jinak, když populace dramaticky zestárne a ubude ekonomicky aktivních lidí na jednoho důchodce.

Ze zprávy vyplývá, že před rokem 2060 by výdaje na státní penze převyšovaly příjmy o 4,9 procenta HDP. To je v dnešních cenách ročně 250 miliard korun. Pokud by se některá vláda vrátila ke koncepci čtvrtiny života v důchodu, nedostatek příjmů na důchodovém účtu by nevyřešila, jeho schodek by ale snížila o třetinu.

Bude tedy potřebné nejen prorazit důchodový strop, ale prosadit i další nepopulární změny. Jaké jsou možnosti?

Snížit poměr důchodů k platům. Pro sociální demokraty, kteří se tradičně opírají o hlasy penzistů, to je nemyslitelné. Ministryně práce Jana Maláčová hlásá, že státní penze nesmí klesnout pod čtyřicet procent platů.

Stejný názor razí ANO. A sotva z něj sleví, protože i Babiš spoléhá na hlasy seniorů. Jeho politická firma vyrostla na zklamaných pravicových voličích středního věku, poté ale začala vysávat voliče levicových stran a také – seniory. Víc než třetinu hlasů v posledních sněmovních volbách dali ANO voliči starší 65 let.

Co tedy zbývá? Zvýšit daně. Ministryně práce tomu po špidlovsku říká „najít nové zdroje“.

Rozdávat a ždímat

Takovou možnost doporučil i analytický a poradenský tým Úřadu vlády, který, koordinován Vladimírem Špidlou, před dvěma lety vypracoval studii Penzijní reformy – od Chile po středovýchodní Evropu. Dospěl v ní k závěru, že průběžný systém v Česku je udržitelný. Stačí zvýšit podíl HDP, který je vydáván na starobní penze.

„Financování důchodového systému je třeba zajistit prostřednictvím dalších daňových příjmů,“ doporučuje se v závěrečné kapitole nazvané Osud reforem a poznámky k české situaci.

Tyto daňové příjmy, jak vyplývá ze studie ministerstva práce, by nicméně musely být značné. Kdyby chtěla vláda schodek v důchodovém systému pokrýt vyššími odvody na penzijní pojištění a vyššími daněmi z příjmu, musela by je zvýšit o několik desítek procent.

Vlády však raději zvyšují daně nepřímé – spotřební či z přidané hodnoty. A k tomu jako bonus mohou přidat daň z rezerv pojišťoven, jednou možná i daň bankovní… a kdovíjakou ještě.

Tyto daně nejsou tak nápadné, našinec je na příjmu nevidí. Nakonec je ale beztak zaplatí – v ceně zboží a služeb.

Ať to stojí…

Ve svém programovém prohlášení z června loňského roku vláda vytýčila strategické směry. Hned na začátku pod bodem číslo 1 poslance a voliče ujistila: „Chceme důchodovou reformu. Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí…“

Z nynějšího přístupu této vládní garnitury by se dalo usuzovat spíš na to, že průběžný systém uhájíme. Ať to stojí, co to stojí.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 129 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 9. 9. 2019 09:09

Lidé se již brání.
Počet živnostníků roste:
https://echo24.cz/a/SjVZi/kazdy-desaty-podnika-pocet-podnikatelu-stoupl-o-17-tisic

Proč? No protože zaměstnanec eráru odevzdá téměř polovinu superhrubé, kdežto živnostník s nákladovým paušálem tak 15%.
Počty živností rostou i proto, že kdo má příjmy nad paušál, založí ŽL (s dalším paušálem) nějakému příbuznému či kamarádovi.
A vedle toho založí sro, kam hrne veškeré náklady celého širokého příbuzenstva.

Každé zvýšení daní tento proces jen dále podpoří.
A nářky Venezuely Maláčové, že tito živnostníci budou mít malou penzi? Naprostý nesmysl - živnostník či podnikatel je z principu 10x prozíravější, zodpovědnější a finančně gramotnější (jinak by dávno zbankrotoval), než zaměstnanec. On ví, že z toho, co odvede státu, dostane na penzi zpět tak desetinu. Takže když si byť jen čtvrtinu toho, co ušetří na socpoj, soukromě investuje, v penzi se bude mít líp, než gážista.
Navíc mnoho živnostníků má ŽL jen jako vedlák a mají i normální zaměstnanecký poměr (i když se z daňového důvodu snaží mzdu minimalizovat a příjem na ŽL maximalizovat). I kdyby ta mzda byla minimální, nějaká penze z ní bude - navíc když jsou zaměstnanci, může jim zaměstnavatel přispívat i do 3.pilíře. A ti, co vedle ŽL jsou i zaměstnání, jsou třeba zaměstnáni ve vlastním SRO, do kterého hrnou veškeré náklady - včetně třeba i maximálního příspěvku zaměstnavatele do 3.pilíře.

Žádné omezení paušálů a další opatření nemají šanci přebít legitimní a logickou snahu lidí ochránit plody své práce. Založí další živnosťáky, nebo se na (snížený) paušál vybodnou a budou generovat náklady jak diví.

A všimněte si - dnes je aktivním podnikatelem KAŽDÝ DESÁTÝ. No to podle mne pomalu začíná korespondovat s tím, kolik procent populace dělá něco opravdu produktivního, něco, co ostatní dobrovolně a za své kupují, protože to je pro ně užitečné. Že ty zbylé (neproduktivní, pracující pro stát či ve státem uměle vytvořených oborech) stát bude mít daňově pod palcem mu nijak nepomůže - bude to jen mlácení prázdné slámy (z neproduktivního lze vyrazit jen neproduktivní jalové peníze - nehledě k tomu, že stejně na jejich platy brzo také nebude).

Stát tak velmi brzo narazí - na Lafferovu křivku!

+20
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 9. 9. 2019 13:15

Nelze než zopakovat, že radikálním řešením neexistujícího fatálního problému spolehlivě nějaký reálný a nejspíš skutečně neřešitelný a fatální problém vytvoříte. :-) Proto budiž pochválena každá vláda, která se nebude snažit důchodový systém radikálně reformovat a bude jej pouze přizpůsobovat demografickému vývoji. Za takové přizpůsobení považuji rovněž zřízení povinného státního kapitálového pilíře pro bezdětné, byť přiznávám, že tohle už může zavánět reformou. Avšak v daném případě smysluplnou reformou, která by řešila nikoliv fatální ale přece jen vážný problém současného důchodového systému, a do dopady snižující se porodnosti.

-7
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK