Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anatomie amazonských požárů

Odkud se berou požáry v amazonském pralese, proč jsou tak ničivé. A jak je zastavit.

Představte si deštný prales za úsvitu – vysoký baldachýn, ze kterého spadají vodopády kapradin a orchidejí, kmeny stromů pokryté nacucanými mechy a lišejníky, ranní opar se jen pomalu rozplývá, vychází slunce. Zdá se nepředstavitelné, že by tak vlhký ekosystém – ačkoli potenciálního paliva je tu všude plno – mohly někdy zachvátit plameny.

Ony by ho taky bez lidského zásahu nezachvátily. Podle dochovaného dřevěného uhlí můžeme soudit, že požáry v Amazonii nebývaly časté, a to ani v předkolumbovském období. Žádný z osmi nebo více tisíc amazonských druhů stromů se nevyznačuje evoluční adaptací na požáry – na rozdíl od svých bratranců ze savan a subarktických končin.

Dnes v Amazonii zuří tisíce požárů, a tak stojí za to se podívat, jak se při nich oheň chová. Co požáry znamenají pro les, jehož evoluce probíhala bez přirozeného kontaktu s ohněm takového rozsahu? A co je potřeba udělat, abychom zabránili dalším škodám?

Většina záběrů, které dnes kolují internetem, zobrazuje hořící koruny stromů. Požáry v dosud neporušených tropických lesích ale většinou nevypadají jako něco, co by tak brutálně měnílo ekosystém: plameny pokročí tak do 200 až 300 metrů za den, zřídkakdy vyšlehnou výš než nad 30 centimetrů, hoří většinou jen listí a popadané dříví.

Většina pohyblivých zvířat dokáže utéct, a hasiči – pokud tedy nějací jsou – dovedou požár zastavit rozhrabáním jednoduchého protipožárního pásu. Dokonce i stezky listožravých mravenců, jak prokázal experiment v jižní Amazonii, dokážou postup lesního požáru zastavit.

Jenže intenzita ohně nemusí nutně vypovídat o tom, jak vážné budou jeho následky. Rostlinné druhy deštného pralesa, které neměly příležitost se přirozeně, evolučně adaptovat na požáry, jsou vůči ohni nesmírně zranitelné. I oheň nevelké intenzity tu může zahubit až polovinu stromů. V první řadě odcházejí stromy malé, ty větší často zahynou až v následujících letech; celkově může prales přijít i o víc než polovičku uloženého uhlíku. Většinu uhlíku zadržují právě velké stromy, pionýrské dřeviny, které zaujmou jejich místo, nejsou žádná náhrada – prales po požáru váže o 25 procent uhlíku míň než před požárem. A to klidně ještě po desetiletích opětovného zarůstání.

V dosud ohněm netknutém pralese se oheň šíří jen pomalu a jen v nejspodnějším rostlinném patře. Foto Jos Barlow

Není potom překvapení, že podobně devastující dopad jako na stromy mají požáry i na lidi a zvířata, jejichž život na lese závisí. Počty primátů ve vyhořelých lesích výrazně prořídnou a někteří ptáci, kteří se specializují jen na určité druhy hmyzu, mizí úplně. A místní, kteří využívají lesy k lovu, k těžbě stavebních materiálů i sběru léčiv, přijdou o jednu z nejvýznamnějších záchranných sítí.

Tohle všechno následuje poté, co les shoří poprvé. Situace je nicméně velmi odlišná, když lesy trpí opakovanými požáry. Potom totiž masa paliva, která vznikla po předchozích požárech a je vyschlá na troud, dá vzniknout opravdovému ohni, hoří i koruny a plameny v takových lesích často dosahují výšky vzrostlých stromů a způsobují smrt téměř všech zbývajících stromů.

Někdy se to přirovnává k „savanizaci“. Ačkoli ale nově vzniklý křovinatý terén s občasnými stromy může vykazovat povrchní podobnosti s tropickými travinatými porosty, které jsou na požárech závislé, nemá jejich jedinečnou biodiverzitu a kulturní hodnotu. Opakované požáry s větší pravděpodobností urychlí přechod Amazonie k ekosystému s nižší diverzitou, s nižším obsahem uhlíku a s pouhým zlomkem současné sociální a ekologické hodnoty.

Finmag na léto!

Finmag předplatné

Rozhovory. Roadrunnera Lukáše Hejlíka stíhá Ondra Tůma. Beep beep. Dobrý stres není, říká Michalu Kašpárkovi bioložka Julie Dobrovolná. Ale ani špatný.

Komentáře. Zuzana Fuksová o mužích, co mají v hubě feminismus a doma ficku. Zeman nesložil přísahu do rukou šéfa Senátu, ale do mikrofonu: Petr Němec o doslovném čtení Ústavy. Zákon proti šmejdům nefunguje, Janek Rubeš směnárny vzdává.

Téma: DIGI. Co po platebních kartách a aplikacích? Křižáci, tátové fintechu. Lék na pirátství: stream. České ropoznávání hlasu u německé kriminálky.


Kde se oheň bere

Víme, že lesní požáry nejsou v Amazonii přirozený proces. Proč jich ale je teď tolik? Zatím bohužel není jisté, co všechno hoří – družice, které zaznamenávají aktivní požáry a kouř, nejsou úplně přesným zdrojem a větší jistotu budeme mít, jen až a pokud se nám podaří zmapovat všecky jizvy po ohni zblízka. Současný dramatický nárůst požárů ale bude pravděpodobně kombinací tří různých typů požáru.

Část požárů lze spojit s nedávno vrcholícím odlesňováním, při kterém se vegetace vypaluje, aby na jejím místě mohly vzniknout dobytkářské ranče a aby se usnadnily zábory půdy. Další část mají na kontě rolníci: částečně se les vypaluje v rámci rotačního zemědělského systému, částečně oheň slouží k odstranění křovisek z již existujících pastvin.

Znepokojivé jsou důkazy, že se úmyslně zakládané požáry šíří i do vzrostlého pralesa, včetně domorodých rezervací.

Předcházet takovým požárům je složité, protože mnohdy jde o nezákonné nebo politicky motivované činy. Například při nedávném „dni ohně“ došlo k výraznému nárůstu zaznamenaných požárů a těžaři a spekulanti s půdou se na vzniku požárů v domorodých rezervacích podíleli už dřív. Tyto nezákonné požáry musíme zásadně odlišit od způsobu zemědělství, který využívá tradiční a domorodé obyvatelstvo Amazonie a jehož součástí je i klučení a žďáření, tedy vypalování menšího rozsahu. I tyto ohně se sice můžou rozšířit i do pralesa, jsou ale mimo to taky zásadní pro zachování živobytí podstatné části nejchudšího amazonského obyvatelstva.

Vypalování kvůli pastvinám nedaleko města Novo Progresso, rok 2006.
Tato oblast byla epicentrem požárů v letošním roce. Byly zaznamenány pokusy místních rančerů vyslat společnou zprávu brazilskému prezidentovi, že jsou připraveni ujmout se práce na likvidaci pralesa. Foto Alexander Lees

Když už požáry pokročí do lesa, lze se s nimi utkat jednoduchými technikami typu protipožárních průseků. Účinný boj s ohněm je ale vzácný, ve většině případů pomoc přichází pozdě nebo vůbec nedorazí.

Po nástupu nového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara byla podpora brazilské agentury na ochranu životního prostředí IBAMA osekána o neuvěřitelných 95 procent. V důsledku toho ubylo ve fondech na boj s požáry 17,5 milionu dolarů – a situace se ještě zhoršila, když do Amazonského fondu přestalo přispívat Německo a Norsko.

Výroba sucha

Pokud chceme snížit počet pralesních požárů, musíme ovšem jít také hlouběji, než jen k tomu, že budeme pátrat po tom, kde se oheň bere, bojovat s plameny nebo usilovat o to, aby les nedokázal vzplanout tak snadno. Klíčovým problémem je odlesňování, které vystavuje okraje lesa teplejšímu a suššímu klimatu mikroklimatu zemědělsky využívané půdy a přispívá k regionálnímu poklesu srážek.

Klíčovým faktorem, který činí lesy náchylnějšími k požárům, je i selektivní těžba dřeva. Když se procházíte po selektivně těženém lese v období sucha, cítíte, jak vám slunce pálí přímo do tváře, a pod nohama vám praská suché, opadané listí. Netěžený primární les, to je proti tomu svět plný stínu, kde opadané listí drží vlhkost.

Dlouhodobá péče o les musí mít prevenci proti požárům jako hlavní podmínku. Může fungovat jedině tehdy, pokud se dnes rozšířená nelegální těžba dostane pod účinnou kontrolu. Zatím ovšem kvůli levnému dřevu zavíráme oči před osvědčenými postupy lesní správy.

A nakonec je tu ještě klimatická změna, kvůli které se prodlužuje období sucha, a lesy jsou tedy náchylnější k požárům. Rostoucí teploty rovněž ústí ve větší počet požárů tropických lesů i mimo suché roky. A klimatická změna bude patrně také dál pohánět rostoucí frekvenci a intenzitu klimatických anomálií, jako jsou třeba jevy souhrnně nazývané El Niño, které se také podepisují na intenzitě období požárů napříč Amazonií.

Abychom se s tím vším vypořádali, potřebovali bychom koordinovat kroky na národní i světové úrovni, potřebovali bychom, aby spolupracovali vědci s tvůrci politiky. A samozřejmě si to žádá finanční podporu. Tedy všechno to, co hodlá současná brazilská vláda zničit.

Převzato z The Conversation, pro Finmag přeložil Kamil Hrabal

Jos  Barlow

Jos Barlow

Jos Barlow je profesor věd o ochraně přírody na Lancaster University. Více o autorovi.

Alexander C.  Lees

Alexander C. Lees

Alexander C. Lees je docent ekologie na Manchester Metropolitan University. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 11 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 5. 9. 2019 11:17

Ondřej Šmigol v článku Amazonie bude v pořádku na echo24.cz kromě jiného píše:

- začátek měření počtu požárů se datuje rokem 2013, čili referenční doba opravdu není dlouhá
- Americká NASA upozornila, že podle jejích dat je počet požárů v Amazonii zhruba průměrný.
- jak upozorňuje list The New York Times, ve většině případů nehoří nedotčený prales, ale farmy již v odlesněných oblastech, které jejich majitelé připravují na novou sezonu
- dnešní kácení (4,5 tis.mil) zůstává hluboce pod vrcholem z let 1995 až 2005, kdy bylo vykáceno až 10 tisíc čtverečních mil ročně
- podle studie z roku 2018, kterou vydal časopis Nature, světové zalesnění mezi lety 1986 a 2016 zvýšilo o 865 000 čtverečních mil. Vymizení lesů tedy opravdu nehrozí (a Nature není žádný bulvár)

Je to tedy jako vždycky s katostrofisty. Uměle vytvořená hysterie, úmyslně zkreslená fakta, česky lži. Snad už není daleko doba, kdy takový postup aktivistů, grýnpísáků či hysterických Macronů otráví lidi tak, že je přestanou brát vážně.

+13
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK