Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Facebook zabodoval. Chytrý tah librou

Těžko říct, jestli o libru budou stát lidé v zemích s rozvinutým finančnictvím a spolehlivými platebními systémy. Dá se ale předpokládat, že ji za svou vezmou lidé v rozvojových zemích, kde jsou peníze zvlášť nespolehlivé a infrastruktura nestojí za dobré slovo.

Vytvořit libru, novou kryptoměnu, byl od Facebooku chytrý tah. Pro firmu, která provozuje sociální médium, je začlenění finančních nástrojů přirozený vývoj, v tomto případě navíc s potenciálem vytvořit nejrozsáhlejší globální platební síť v historii. K letošnímu poslednímu březnu měl Facebook 2,37 miliardy uživatelů, kteří na něm byli aktivní aspoň jednou za měsíc. To z něj dělá největší světovou sociálněmediální síť, technologii, která propojuje bezprecedentně velkou, zásadní část obyvatel světa. Navzdory kritikům a skeptikům může jeho nová měna, pokud bude úspěšná, přinést mnoho dobrého. Vypadá to, že je od začátku stavěná na dobře navržených prvcích a nenese s sebou tolik rizik, jak se o ní někdy říká.

Proč?

Co má společného dolar a Facebook

Sociální médium a měna mají víc společného, než si myslíte. Jak jedno, tak druhé – pokud má být úspěšné – spoléhá na dobře fungující sítě. Používám Facebook, který mi umožní být v kontaktu s přáteli, rodinou, ale i lidmi, se kterými se stýkám pracovně. Ti všichni totiž tuhle platformu už používají. I další lidé jsou na Facebooku, protože se na něm můžou spojit s rodinou a přáteli – a není to nepodobné tomu, jak fungují peníze. Používám dolary a spoléhám na ně, protože vím, že jiní lidé budou ochotní za ně vyměnit svoje zboží. A oni si ode mě dolary vezmou, protože věří, že je budou moct směnit za zboží s někým dalším. Hodnota dolaru dnes v zásadě zcela závisí na důvěře a na očekávání, že bude jako médium směny přijímaný taky zítra, pozítří i popozítří.

Bílá kniha, kterou Facebook k libře vydal, odhaluje, že jeho měna není myšlená jako měna zcela nezávislá, jako je dolar nebo libra – nebo v první řadě bitcoin. Spíš připomíná něco, čemu ekonomové říkají „vnitřní peníze“. Jediný způsob, jak si opatřit libru, bude buď ji koupit, nebo do ní investovat při primární emisi. Libra může být vytvořena nebo emitována, jen když za ni někdo zaplatí existující fiat měnou. Získané rezervy fiat měn se pak budou investovat do aktiv s nízkým rizikem i nízkým výnosem a vlastník libry si bude moct kdykoli libru u autorizovaných směnárníků vyměnit zpátky za svoje původně investované peníze.

Finmag na Mars!

Finmag předplatné

„Nejvíc vidět jsou Troškové gastronomie. Ti, co si nemuseli odstát provoz, kdy vaříš pro plnou restauraci,“ říká kuchař-samorost Michal Hugo Hromas a tančí mezi ohni, na kterých chystá svatební menu.

Tak jako materiál točený na Husákových narozeninách vznikly záběry z demonstrace 17. listopadu jen jako dokument pro archiv. Vracíme se s jejich autory na Národní třídu.

Téma: doprava. Elektrické motory dominovaly nad spalovacími. A zase budou. Jaké jsou plány a jaká realita v budování železnic a dálnic. Neznámé oběti 11. září: lidi, co kvůli strachu z létání jeli autem.


To je podobné tomu, jak funguje současný bankovní systém. Většinou dnes nesměňujeme skutečné dolary, ale značnou část svých peněžních transakcí provádíme debetní nebo kreditní kartou. Nebo vypisujeme šeky. To, co se většinou přesouvá, jsou vnitřní peníze v účetní rozvaze bank, které zastupují papírové dolary. Zároveň si ale ze svého účtu kdykoli můžeme vybrat hotovost. Dále – libru bude s využitím open source blockchainové technologie spravovat nezisková asociace. Na rozdíl od současného bankovního systému tedy primárním cílem při vytváření libry není peněžní zisk.

Je otázka, jestli budou mít potřebu nebo chuť používat libru ke každodenním transakcím lidé v rozvinutých zemích s dobře fungujícími finančními systémy. Každopádně největší užitek by mohla přinést lidem z rozvojových zemí, kteří nemají přístup k finančním produktům nebo dokonce ani elektronickému bankovnictví, mají ale telefon a přístup k internetu. Obyvatelé některých afrických zemí už zažili „revoluci mobilních peněz“, když mohli začít používat privátně vydávané vnitřní peníze jako M-Pesa. A podobně by libra mohla představovat pro miliony lidí v rozvojových zemích celého světa cestu k jednoduššímu placení, převodům, a dokonce i půjčkám. Což znamená volné pole pro obchod, ze kterého by lidé měli užitek, a ekonomický růst.

Technologie proměňuje ekonomiku

Ano, jistě jsou tady legitimní obavy o bezpečí osobních dat, které je třeba vyřešit. Přesto ale nakonec musíme libru přivítat jako krok kupředu – kvůli tomu, čemu se říká „permissionless innovation“, tedy inovace, jejíž autor se dopředu autorit neptá, jestli smí inovovat, nebo obecněji kvůli tomu, že do světa měn přináší konkurenci – což je ve světě, kterému dominují centrální banky, věru vzácný úkaz. Je to podobné tomu, když Facebook v roce 2015 umožnil neziskovkám a jednotlivcům dělat crowdfounding pro dobročinné účely a využít k tomu svou globální síť. I emise jeho vlastní soukromé měny je přirozený krok kupředu, který může přinést prospěch mnoha lidem, kteří Facebook využívají a nemají přístup k penězům v elektronické podobě.

Může pochopitelně dojít i k tomu, že po uvedení libry Facebook ještě vyroste co do počtu uživatelů, protože se někteří lidé nalodí právě kvůli užitku spojenému s librou.

Jistá je jedna věc: žijeme v zajímavých časech. Technologie posouvá meze zavedených konvencí a institucí, kterým jsme uvykli. Od toho, že se můžete stát e-občanem Estonska, až po možnost posbírat s využitím soukromé měny vydávané Facebookem z celého světa obrovskou sumu peněz na dobročinnost technologie vytváří možnosti, jaké jsme nikdy před tím neměli. A my si sotva začínáme uvědomovat, co z toho všechno může plynout pro trhy, občanskou společnost i národní státy.

Z originálu, který vyšel na FEE.org, pro Finmag přeložil Gabriel Pleska

Malavika  Nairová

Malavika Nairová

Malavika Nair je odborný asistent ekonomie v Johnsonově centru pro politickou ekonomii při Univerzitě Troy. Ve svém výzkumu se soustředí na monetární teorii, historii finančnictví, soukromé podnikání v peněžnictví a finančních... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 159 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 10. 7. 2019 08:49

- Libra se rozvojovými zeměmi jen zaštiťuje, reálně jí samozřejmě jde primárně o bonitní klienty v rozvinutých zemích (čímž neříkám, že nemůže pomoci i lidem v zemích rozvojových - může). Stejnou taktiku používají i zastánci bitcoinu, aby měli veřejné mínění na své straně a mohli tak účinněji odrážet pokusy států o omezování bitcoinu (argumentace Zimbabwe, Venezuelou, Čínou, ...).

- Libra bude kryta košem fiat měn, resp. balíkem instrumentů (dluhopisy, akcie, ...) v těchto měnách denominovaných. Výnos z těchto investičních instrumentů bude výnosem členů konsorcia (tzn. pokud 2mld lidí budou používat Libru a průměrný zůstatek bude ekvivalentem 100 USD, tak konsorcium ročně zkásne výnos z 200mld investic).

- Složení koše (US bondy, EU dluhopisy, ...) je opět jen vějičkou, úlitbou USA a EU, aby Libru nechali žít. Jakmile se však Libra rozjede, získá podporu klientů, získá i sebevědomí ve vztahu ke státní moci. Až tedy bude klientů dost na to, aby tvořili odstrašující sílu zásadně komplikující politikům zásah proti Libře, tak pak kdykoli konsorcium může přijít se změnou složení koše (to složení totiž není vytesané do kamene). Do koše se tak na jedné straně mohou dostat akcie členů konsorcia (a akcionáři členských firem budou profitovat z růstu ceny jejich akcií) a na straně druhé se do krycího koše může dostat něco, co budou vyžadovat klienti a státu se to již moc líbit nebude (bitcoin, zlato, ...), ale již s tím nic nenadělá, sebevědomí a síla Libry bude již příliš velká.

- I pokud výše zmíněné Libra neprovede, je to jedno. Libra totiž nezůstane sama. Facebook má mnoho konkurentů (Google, Apple, Amazon, Microsoft, ...), kteří nemohou Facebooku dlouhodobě ponechat výhodu v podobě vlastní úspěšné měny. Dříve či později přijdou s měnou vlastní. A jako ti, co nebyli první, budou muset přijít s něčím, co lidi zaujme (třeba krytí zlatem), aby si zajistili nějaký kus koláče na již rozděleném trhu (Libra, bitcoin).

- Fuldoidní vynucený peněžní monopol státu každopádně končí. A já jsem přesvědčen, že dnešní stát není bez měnového monopolu schopen přežít.

- Co se asi bude dít, až přijde krize a státy budou chtít provádět masivní QE, snižovat úroky výrazně do záporu, vypínat bankomaty, zkoušet "kazivé" peníze, vrtulníkové peníze či zavádět kapitálové kontroly? Doposud se takovéto zoufalé experimenty děly v situaci, kdy stát měl schopnost lidi ve svém systému silou udržet, to však končí.

+28
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Boris Otokar Hodlak | 10. 7. 2019 17:14

jo jasně Kam Putin tam Altman, Putinskou cestou kupředu.
Už mi začíná zpětně docházet, odkud vítr vane páně Altmanovy komenty.

-18
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK