Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Plastové obaly nejsou čisté zlo. Brání plýtvání potravinami, chrání přírodu

V Evropské unii vyhodíme ročně až pětinu potravin. Nebýt plastových obalů, byly by ztráty větší.

V posledních letech si lidi začali výrazně víc všímat, co dělá s planetou plastový odpad. Objevily se taky kampaně, které si dávají za cíl vyřadit z našich životů jednorázové plasty. Týká se to i plastových obalů jídla: například supermarket Waitrose v anglickém Oxfordu nedávno začal na zkoušku prodávat pouze nebalené potraviny.

Hodně lidí kritizuje, kolik obalů supermarkety používají – zvlášť na ovoce a zeleninu, které mají vlastní přírodní ochranu v podobě slupky. Zásadní důvod, proč obchody tolik jídla obalují, je ale snaha prodloužit jeho trvanlivost a zabránit plýtvání zejména čerstvými potravinami. jestliže chceme chránit životní prostředí a šetřit cennými surovinami, nemusí být kompletní vypuštění plastových obalů jídla nejlepší řešení.

Potravinářské dodavatelské řetězce jsou složité sítě s mnoha uzly. Jen v Evropě produkuje zemědělské výrobky 12 milionů statkářů, dál je zpracovává na 300 tisíc potravinářských podniků. Jejich produkty se pak distribuují mezi 2,8 milionu prodejců potravin a potravinových služeb, které celkem obslouží půl miliardy spotřebitelů.

Potraviny se obvykle napřed převáží z polí, kde rostou, do skladů, kde čekají na zpracování. Když k němu dojde, zabalí se, převezou na místo určení a rozvezou do obchodů. Tam se prodají zákazníkům, kteří je kupují a konzumují. Celý proces trvá různě dlouhou dobu v závislosti na tom, odkud suroviny pocházejí a jak dlouho konečný výrobek zůstává v něčí lednici nebo spíži.

Plastové obaly se v potravinovém dodavatelském řetězci používají, protože zajišťují bezpečnou distribuci jídla na dlouhé vzdálenosti a minimalizují plýtvání, protože potraviny vydrží déle čerstvé. Podle přehledové studie z roku 2016 zabývající se plýtváním jídlem se v Evropské unii každý rok vyplýtvá 88 milionů tun jídla, což dělá 173 kg na osobu a zhruba pětinu (!) celkové potravinové produkce. Pro ochranu životního prostředí i zajištění potravinového dostatku je klíčové tento odpad minimalizovat.

Finmag na Mars!

Finmag předplatné

„Nejvíc vidět jsou Troškové gastronomie. Ti, co si nemuseli odstát provoz, kdy vaříš pro plnou restauraci,“ říká kuchař-samorost Michal Hugo Hromas a tančí mezi ohni, na kterých chystá svatební menu.

Tak jako materiál točený na Husákových narozeninách vznikly záběry z demonstrace 17. listopadu jen jako dokument pro archiv. Vracíme se s jejich autory na Národní třídu.

Téma: doprava. Elektrické motory dominovaly nad spalovacími. A zase budou. Jaké jsou plány a jaká realita v budování železnic a dálnic. Neznámé oběti 11. září: lidi, co kvůli strachu z létání jeli autem.


Omezit plýtvání

Na plýtvání potravinami mají víc než poloviční podíl domácnosti, téměř dvacet procent jídla se vyplýtvá při jeho zpracování. Plastové obaly jsou zřejmě nutným zlem, které tak vysokou míru plýtvání v obou oblastech dokáže snížit. Mají potenciál jídlo chránit a zabránit jeho zbytečným ztrátám. Aby bylo možné určit, jak užitečnou roli plasty v potravinovém dodavatelském řetězci mají, je nutné vzít v potaz celou řadu faktorů.

Stačí například použít pouhý 1,5 gramu plastové folie k zabalení okurky, aby se její trvanlivost prodloužila ze tří dnů na čtrnáct. Prodávání hroznového vína v sáčcích nebo na táccích z plastu snížilo plýtvání hrozny v supermarketech o 20 procent.

Velká část potravin se převáží letecky, prodloužení jejich trvanlivosti má tedy zásadní prospěch pro životní prostředí. Minimalizuje plýtvání a ochraňuje všechny důležité suroviny na cestě od pěstitele až do polic supermarketů. Aktuální odhady organizace Zero Waste Scotland ukazují, že uhlíková stopa vyplýtvaného jídla může být vyšší než stopa plastů. Konkrétně: 456 tisíc tun jídla vyhozeného v roce 2016 skotskými domácnostmi vyprodukovalo 1,9 milionu tun CO₂, což je třikrát víc než stopa 224 tisíc tun plastového odpadu vytříděného ve Skotsku v témže roce.

Plastové obaly zajišťuji kvalitu a bezpečnost potravin. Často se mluví o potravinách, které jsou přirozeně obaleny vlastní slupkou a lze je převážet a konzumovat bez jednorázových obalů. Výzkumy ale ukazují, že i takové produkty vydrží jen tehdy, když je dodavatelský řetězec krátký. Pokud se jídlo převáží na delší vzdálenosti, což se děje často, plasty můžou v ochraně jídla před zkažením hrát důležitou roli.

Obaly z plastu jsou navíc pružnější a lehčí než alternativy jako sklo a karton. To snižuje cenu přepravy a s ní spojené uhlíkové emise.

Možná řešení

Nevyužívat plasty při balení jídla není tak udržitelné, jak se zdá. V mnoha případech můžou plastové obaly celkový objem odpadu snížit. Prodejci potravin se ale musí zamýšlet nad způsoby, jak využití plastů omezovat a plastové obaly recyklovat.

Ke snížení využívaného objemu plastů je třeba vybudovat krátké potravinové dodavatelské řetězce, které budou zahrnovat minimum prostředníků mezi místem výroby a nákupu a spotřeby jídla. Může to znamenat přechod na sezónní potraviny. Farmářské trhy, komunitní zahrady nebo potravinové bedýnky propojují spotřebitele s místem, kde potraviny vznikají, a zároveň pomáhají omezit plastový i potravinový odpad.

Problém je, jak tyto cesty široce využívat, aby zůstaly ekonomicky udržitelné. Většina prodejců bude při přemýšlení nad způsoby, jakými využívají plasty, uvažovat ekonomicky. Plastové obaly se často nepoužívají jen k ochraně potravin, ale také jako marketingový nástroj a prostředek snahy obchodníků o větší zisk (například prostřednictvím rodinných balení), což může ústit v další odpad.

Dalším řešením je vyvinout cirkulárnější ekonomický model, v němž by se plasty recyklovaly a znovu využívaly v mnohem větší míře. Vyplatilo by se to z ekonomického i enviromentálního hlediska.

Pokračuje také práce na nových biologických obalech, které dokážou plnit stejnou roli ochrany potravin a omezení plýtvání jako běžné plasty – a navíc jsou biologicky odbouratelné. Stále ovšem chybí odpověď na to, jestli jsou biologické plasty v dlouhodobém horizontu udržitelné, zvlášť pokud je k jejich výrobě potřeba obrovské množství surovin.

Dokud se neobjeví udržitelná obalová alternativa, budou velcí prodejci spoléhat na balení potravin do plastu. Plast samotný je velmi užitečný materiál. V některých případech ho musíme využívat efektivněji a v menším množství, ale zbavovat se ho úplně bychom neměli.

Pro Finmag přeložil Michal Zlatkovský, původní text, publikovaný pod licencí CC, si můžete přečíst na The Conversation

The Conversation
Manoj  Dora

Manoj Dora

Manoj Dora se na londýnské Brunel University zabývá udržitelnými dodavatelskými řetězci potravin.  Více o autorovi.

Eleni Iacovidou

Eleni Iacovidou zkoumá environmentální management na londýnské Brunel University. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

R. S. | 26. 6. 2019 10:11

"456 tisíc tun nespotřebovaného jídla vyprodukovalo 1,9 milionu tun CO2, což je třikrát vyšší číslo než 224 tisíc tun, které má na svědomí plastový odpad"

Správně tam má být 224 tisíc tun plastového odpadu, takhle ten trojnásobek moc nevychází.

+6
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK