Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dotační eldorádo

Dotace jsou prostředím jako stvořeným pro lumpárny a podvody. Právě na to upozorňuje audit Evropské komise o dotacích Agrofertu.

Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Může využívat pozici premiéra k tomu, aby jednal ve prospěch holdingu Agrofert. 

To je závěr, ke kterému loni v prosinci dospěla právní služba Evropské komise. Letos v květnu ho potvrdili auditoři Komise v důvěrné zprávě, která se záhy poté, co dorazila do Česka, stala veřejnou.

Argumenty, zmíněné ve zprávě, nestojí na vodě. Formálně vzato, Babiš není majitelem Agrofertu, „pouze“ jeho beneficientem (tím, kdo z něj má prospěch), protože konglomerát stovek firem vložil do dvou svěřenských fondů. Do jejich čela však posadil své lidi, které může kdykoli odvolat. Na ně pak dohlíží rada prorektorů, ve které musí být rodinný prorektor, jinak se nemůže usnášet.

Agrofert si tedy Babiš dal o kus dál od těla – přiměl ho k tomu před dvěma lety nový zákon. Není však od něj tak daleko, aby nad ním ztratil veškerou kontrolu. Z vládní pozice přitom může ovlivňovat dotační politiku, na které vydělává.

Co s tím?

Když se Evropská komise přikloní k posudkům právní služby a auditorů (což se dá očekávat) a když Babišovi právníci nenajdou v unijních předpisech nějakou díru a nevymyslí fintu ve stylu „vlk se nažere a koza zůstane celá“, bude mít Babiš v zásadě tři možnosti:

  • Podat demisi, a tak uvolnit dotace pro své firmy. (Předpokládám, že v takovém případě by s demisí nepospíchal, protože by si chtěl pohlídat, aby zemědělské dotace nebyly zastropovány – aby přímé platby zemědělcům nebyly omezeny plochou půdy. Rozhodovat se o tom bude v příštích měsících.)
  • Zvolit jiný způsob správy holdingu, kdy nad svou korporací nebude mít (ani vzdáleně) kontrolu. To znamená vložit holding do slepého trustu. V něm by byl spravován manažerem, kterého by Babiš nemohl jmenovat, ba ani znát. Manažer by neměl povinnost informovat Babiše, jak s jeho majetkem nakládá, pouze by mu předkládal výroční zprávy.
  • Zůstat v čele vlády a ponechat Agrofert bez evropských dotací, anebo aspoň bez jejich části. (V tomto případě se dá předpokládat, že by firmy z holdingu nedostávaly dotace z kapitol rozvoj venkova a politika soudržnosti. Nejspíš by ale dál mohly pobírat „nárokové“ dotace na hektar půdy nebo třeba litr mléka – pokud by ale nebyly zastropovány.)

Jakou možnost by Babiš zvolil? Předpokládám, že třetí.

Adié dotace?

Takový názor už vyslovil agrární analytik Petr Havel v rozhovoru pro deník E15. „Dotace se na příjmech Agrofertu nějak zásadně nepodílejí. Byla by to pro něj [Babiše] komplikace, ale jeho firmy by to patrně přežily,“ řekl Havel.

Anketa

Co udělá Andrej Babiš?

Čísla mu dávají za pravdu. Evropské dotace pobírá Babiš ve výši dvě miliardy korun ročně. Obrat jeho impéria však dosahuje 160 miliard. Kromě toho, k obratu a ziskům Agrofertu přispívají četné státní zakázky, které si Babiš ve vládě může pohlídat.

Je patrné, že Babišův holding se bez dokrmování evropskými dotacemi obejde. Dokonce ani nemusí zhubnout. Stačí menší reorganizace – prodat některé podniky v oborech silně závislých na dotacích a koupit jiné z oborů, které na nich závisí míň, zato jsou perspektivními příjemci vládních zakázek.

Ztráta dotací by tak pro Babiše nebyla tragédií. Tragédií by neměly být ani důsledky jeho dotačního mejdanu pro stát.

Agrofert patrně pozbyde nárok na unijní dotace ve výši 451 milionů korun. Z toho mu Brusel 106 milionů proplatil a bude je chtít zpátky. Část neproplacených dotací zálohovala (předplatila) česká ministerstva. Také ta by měla požadovat vrácení peněz. Aspoň část dotací přitom budou moci využít jiné firmy na jiné projekty.

Umíme to!

Zpráva auditorů je pozoruhodná nejen svým závěrem, ale i poznatky o tom, jak zmanipulovaně až trestuhodně jsou dotace v Česku přidělovány. Analyzovala 36 dotovaných projektů Agrofertu. U devíti našla, eufemisticky řečeno, pochybení.

Lovochemii například ministerstvo životního prostředí předplatilo unijní dotaci na to, že zavede do výroby výzkumný projekt z univerzitního sektoru. Firma však výzkumný projekt, ani patent nenakoupila. Použila starý projekt z firmy VUCHT, která patří do stejného holdingu.

Pekárna Penam zase požádala o dotaci na inovaci výroby toastů bez konzervantů. Jenže touto technologií už vyráběla toasty německá pekárna Lieken, která je stejně jako Penam součástí Agrofertu, a dotace byla použita na platbu stávající technologie. Také v tomto případě ji dostal Penam předplacenou ze státní kasy.

A teď si představte, že v Bruselu český premiér při rozhovorech o rozpočtovém výhledu Evropské unie opakovaně požaduje, aby dotace po odchodu Británie nebyly kráceny, aby dotační eldorádo (nebo snad dotační chlívek?) zůstalo zachováno. Co víc, prosazuje, aby dotace nebyly upírány velkým firmám a aby si je státy mohly rozdělovat, „jak samy potřebují“, a Brusel se jim do toho nemíchal.

Audit Evropské unie naznačuje, že bychom to dokázali využít. Tvrdě a nekompromisně.

Jako v muzeu peří

O důsledcích evropských dotací bylo ve Finmagu napsáno mnoho (třeba tady, anebo zde). Takže jen pro opáčko: Dotace škodí a škodily by, i kdyby byly přidělovány férově.

Dotace centralizují rozhodování, pokřivují ekonomiku tím, že vyvolávají umělou konjunkturu, zkreslují ceny, které přestávají plnit informační a regulační funkci. V předotovaných ekonomikách bují korupce a klientelismus. V konkurenčním boji tam nevyhrává ten, kdo vyrábí kvalitní a levné zboží, ale ten, kdo má kontakty na patřičných místech a sežene víc dotací.

Jenže vysvětlujte to unijním lídrům, z nichž většina vyznává zásadu „čím víc dotací, tím víc Evropy“. Taková činnost se dá popsat slovy průvodkyně z liptákovského muzea peří: „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“

Ministerského předsedu fotil: Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 22 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 3. 6. 2019 17:01

Vy jste jako jeden můj známý, který mi tvrdí, že nemám právo kritizovat stát, protože jsem chodil do státních škol a šlapu po státních chodnících. Taktně pomíjí, že ten stát mne k tomu nutí, mnoho sektorů si silou zmonopolizoval a navíc jsem si to všechno již asi 100x předplatil na výpalném zvaném daně.

Podle stejné logiky by nikdo nemohl kritizovat komunistický stát, protože tehdy jsme "od něj" měli všichni všechno. Málokdo odmítl pitnou vodu, rohlík, atd... - a to vše bylo "od státu". A nejvíc hubu asi měli držet političtí vězni, protože ti od státu měli jídlo i ošacení i ubytování.

+32
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Boris Otokar Hodlak | 3. 6. 2019 11:37

Svobodní navrhují horemdolem, ale nevšiml jsem si, že by kdy peníz daňového poplatníka odmítli. Sněmovní volby 2017, předposlední EUrlament (než se jejich voliči smrskli na osminu) ...

-14
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK