Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Vláda bude rozdávat. Kdyby na chleba nebylo

Pavel Jégl
Pavel Jégl
1. 4. 2019
 15 605

Vláda nepřemýšlí, jak ušetřit na dárcích. Zabývá se tím, jak jich rozdat co nejvíc.

Vláda bude rozdávat. Kdyby na chleba nebylo

Česko je zvláštní země. Posuďte sami:

  • V Evropě, ale vůbec ve světě, není kromě Česka stát, který by živil matky (obecně rodiče) pečující o dítě čtyři roky.
  • V málokteré evropské zemi pracuje tak nízké procento důchodců jako v Česku.
  • V žádném evropském státě nechybí na trhu tolik pracovníků jako v Česku.

Pracovníky, kteří dosáhli důchodového věku, přitom vláda nepobízí, aby dál pracovali. Pouze jim zvyšuje penze. K tomu motivuje matky (i otce), aby setrvaly na rodičovské a nepracovaly. A navíc přemýšlí, jak jim dorovnat důchody, které kvůli tomu mají nižší.

Nemotivovaní důchodci

Penzistům přidává vláda ANO a ČSSD nad zákonem stanovenou hodnotu. Dobře, budiž důchodcům přáno, většina z nich beztak nežije nad poměry.

Bonusy důchodcům ale kabinet zatěžuje budoucí rozpočty. Počítají se do základů dalších valorizací. Vláda se přitom pranic nestará, jak dlouho ještě budou příští vlády moct ze státního přidávat, penze nereformuje.

Populace stárne a věk pro odchod do důchodu je zastropován na 65 letech. Počet lidí pobírajících starobní penze roste a zvyšuje se také věk strávený v důchodu. Teď to je v průměru 24 let, čtyři roky víc než na přelomu tisíciletí.

V Česku přitom dosud přežívá představa, že důchodce patří na zahrádku, a když ji nemá, ať zaleze k telce a nezabírá místo mladším a výkonnějším. Prduch (zkratka pro PRacujícího DŮCHodce z éry reálného socialismu) v české kotlině není běžný zjev.

Pravda, není už tak vzácný jako dřív. Ze statistik Českého statistického úřadu vyplývá, že v prvním pololetí loňského roku pracovalo téměř 342 tisíc důchodců. To bylo ve srovnání s rokem 2017 téměř o třicet tisíc víc.

Do penze ale po dosažení důchodového věku odchází podstatně víc než 80 procent Čechů a Češek. Na Slovensku jich není ani polovina a ve skandinávských zemích, jejichž sociální systém bývá často vydáván za příkladný, jen o něco víc než pětina.

Jistě, je špatné, když důchodce musí pracovat, aby nespadl do bídy. Stát by ho ale měl motivovat, aby pracoval, dokud může. Pracující důchodce na trhu nepřekáží. Jeho ekonomická aktivita může podpořit vznik dalších pracovních míst a stát má z jeho aktivity daňový příjem.

V Česku ale stát důchodce k práci nepobízí. Pokud pracujete přes důchodový věk, penzi si příliš nevylepšíte. Za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti si můžete výpočtový základ důchodu navýšit pouze o směšných 0,4 procenta.

Královská rodičovská

Obdobně vláda přistupuje k rodičům. Nejnověji se chystá zvýšit rodičovský příspěvek z 220 000 na 300 000 korun. Budiž to matkám (ale i otcům) přáno.

Kabinetu nicméně chybí osm miliard k tomu, aby vyšší příspěvek mohli dostat všichni rodiče pečující o čtyřleté a mladší děti, nejen ti, jejichž ratolesti se narodí až po půlnoci prvního ledna.

Kde je vzít? Sociální demokraté v tom mají jasno: Zavedeme bankovní daň. Ministryně práce a sociálních věcí Jana „Venezuela“ Maláčová vytváří dojem, že vláda vydává nějaké peníze na banky a sugestivně hlásá: „Musíme si položit otázku, zda chceme podpořit děti, nebo banky.“

Neměla by se ale hospodárná vláda starat spíš o to, aby matky co nejdřív vrátila na pracovním trh – třeba pomocí zkrácených úvazků? Tím by ušetřila i náklady na budoucí „spravedlivé“ důchody, které mají kompenzovat nižší penzi způsobenou výpadkem matek ze zaměstnání. Kromě toho by získala víc daňových poplatníků a měla vyšší daňové příjmy.

Zkrácené úvazky má podle dat Eurostatu v Evropské unii třetina žen, v Česku pouhá desetina. Pro zaměstnavatele jsou nákladné, protože musí pracovníka vybavit na celý pracovní poměr, byť je jeho závazek třeba jen poloviční. Ne vždy se dá tato nevýhoda překlenout sdílením pracovní pozice – job sharingem.

Pravda, stát zaměstnavatelům přikazuje zákonem, aby těhotným ženám a matkám vycházeli vstříc, a pokud to je možné, zkrácené úvazky jim poskytovali. Nebylo by ale rozumnější je k takovému postupu nenutit, ale motivovat?

Třeba tak, jak navrhuje expert na pracovní právo Ladislav Jouza: V případě, že by zaměstnavatel poskytl práci na zkrácený úvazek rodiči po mateřské nebo rodičovské, mohl by uplatnit slevu na sociální pojištění.

Prioritou vlády, která nasedla na populistickou vlnu, je však rozdávat peníze přímo voličům – jako dárky od vlády. Jednoduchý recept, který ve volbách zpravidla zabírá.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (12)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

částečný úvazekdůchodyrodičovská dovolenárodičovský příspěvekstarobní důchodstátní rozpočet
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo