Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nervózní sultán: Turecko se chystá na volby a Erdoğan nemá vítězství jisté

Turecko se chystá na další volby. Pocítí Erdoğanova AKP porážku?

V neděli 31. března vyrazí Turci opět k urnám. Tentokrát jde o komunální volby. Vzejde z nich přes 20 tisíc zastupitelů, včetně starostů městských a okresních zastupitelstev.

Erdoğanovi odpůrci volby nazývají hlasováním o důvěře vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP). Té voliči můžou spočítat současné zlé hospodářské problémy země. Volbám předchází masivní kampaň, bezpečnostní opatření a taky podvody s voličskými seznamy.

Turecko má přes 82 milionů obyvatel, z toho téměř 60 milionů je starších 18 let, a může tak vyrazit k volbám. Komunální volby v zemi probíhají každých pět let, a to vždy poslední neděli v březnu ve všech 81 tureckých provinciích. V letošních volbách se vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) bude snažit obhájit pozice ve 48 provinciích, kde před pěti lety zvítězila. Jen velmi těsně tehdy získala prvenství v Ankaře, o 1,1 %. A právě v hlavním tureckém městě, stejně jako v největší metropoli Istanbulu, bude mít boj o moc nejtěžší. Turecko mívá vysokou volební účast, která se pohybuje okolo 83 % a ani tyto volby nebudou nejspíš výjimkou. 

Rušné centrum Ankary je uprostřed týdne plné spěchajících úředníků, troubících žlutých taxíků a přeplněných modrobílých autobusů hromadné dopravy. Na všech sloupech, které lemují široký Atatürkův bulvár, se v poryvech větru i dopravy vlní předvolební plakáty. Na střídačku se na nich, s pohledem upřeným na horizont, usmívá současný turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a Mehmet Özhaseki, kandidát vládnoucí AKP na primátora Ankary.

Máme zkušenosti

Nic neslibují, jen sebevědomě prohlašují, že – v doslovném překladu – Ankaře sluší zkušenosti. Projíždíme pětimilionovým hlavním městem Turecka a podobné plakáty míjíme po celé metropoli. Liší se jenom důrazem na jednotlivé čtvrti. „Çankaya potřebuje zkušenosti. Keçiören potřebuje zkušenosti.” Tedy zkušenosti, které vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) má a hodlá je v nadcházejících komunálních volbách prodat.

Strana AKP je v Ankaře u moci od roku 2002, stejně jako ve zbytku Turecka. Ale právě v hlavním městě by Erdoğanova strana své výsadní postavení mohla ztratit. Je dost možné, že ji lidé budou chtít vytrestat za hospodářské problémy, se kterými se země už delší dobu potýká. Inflace je od loňského září víc než dvacet procent, největší za posledních 15 let, v zemi je dvanáctiprocentní nezaměstnanost a turecká lira výrazně poklesla vůči americkému dolaru, což znatelně zdražilo dovoz.

Kurz turecké liry k dolaru za posledních pět let

Opozice proto cítí šanci uspět. Ankarský kandidát nejsilnější opoziční Republikánské lidové strany (CHP), Mansur Yavaş, má podle průzkumů oproti svému protivníkovi navrch. Yavaş půjde do souboje o primátorské křeslo v Ankaře už podruhé. V roce 2014 velmi těsně prohrál s kandidátem AKP Melihem Gökçekem. Ačkoli jsou jeho předvolební plakáty také roztroušeny po celé Ankaře, četností se s AKP nedají srovnávat. Navíc jim chybí ztotožnění se stranou CHP.

„Všimla sis, že na žádném plakátu s Yavaşem není uvedená Republikánská lidová strana?” ptá se mě přítel při cestě na ankarské letiště, kdy pár jeho billboardů míjíme. „Je to proto, že některým lidem může vadit CHP jako strana. Takhle ale vidí, že budou volit jenom Yavaşe, konkrétního kandidáta, ne stranu CHP,” vysvětluje. Sám si ale není moc jistý, jestli tato strategie Yavaşovi k vítězství pomůže.

A kdybychom voliče neměli, musíme si je vymyslet

Nebyly by to turecké volby, aby se obešly bez zádrhelů. Už minulý měsíc upozornila opozice na obrovské nesrovnalosti v seznamech voličů. Podle zástupců tří opozičních stran jsou v nich registrovaní dávno mrtví lidé, případně se u voličů opakuje stejná adresa, a to klidně až tisíckrát.

Máme na radaru

Chytré čtení na víkend

Monitoruje web. Třídí zrno od plev. Blbosti zahazuje. A výběr toho nejlepšího, co se za týden podaří zachytit, můžete mít každý pátek v mailboxu. Objednejte si pravidelný páteční výběr z toho, co se objevilo na radaru Michala Kašpárka.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Čtení na víkend

 

Problémy s voličskými seznamy se objevují v okrscích, kde při minulých volbách AKP zvítězila jen těsně. Podle místopředsedy opoziční CHP Onursala Adigüzela je například mezi registrovanými voliči 6289 osob starších než 100 let. Včetně muže, kterému údajně táhne na 166 let. Členové strany také tvrdí, že našli v seznamu voliče bydlící v pátém patře budovy, která má jen čtyři patra.

Často se také objevovalo „přehazování” voličů z jednoho okrsku do druhého. Starosta istanbulské čtvrti Adalar, kterou vede opoziční Republikánská strana, zveřejnil výzkum, podle kterého v jeho okrsku přibylo 500 nových voličů. Ti byli přeřazeni ze sousedních oblastí, které jsou baštou AKP, a tím pádem mají „přebytek“ voličů vládnoucí strany.

AKP ovšem tvrdí, že s těmito čachry nemá nic společného. „Opoziční strany se snaží vytvořit dojem, že za tím stojíme my. Přitom jsme ale my ta největší oběť,” postěžoval si podle Reuters zástupce Strany spravedlnosti a rozvoje Recep Özel.

Erdoğan: Starosty, co sympatizují s PKK, prostě vyhodíme

Březnovým volbám se nevyhýbá ani téma napětí mezi Tureckem a separatistickou Kurdskou stranou pracujících (PKK). Tu Turecko považuje za teroristickou organizaci a je s ní už více než 30 let ve válce.

Erdoğan prohlásil, že nahradí všechny nově zvolené starosty, u kterých je podezřením, že mají na PKK vazby, vlastními zmocněnci. To ostatně dělá už přes dva roky, celkem bylo takto dodneška dosazeno místo zvolených zastupitelů téměř sto zmocněnců. K výměně demokraticky zvoleného politika stačí obvinění z vazeb na PKK nebo na Fetulláha Güllena, duchovního, kterého Erdoğan činí zodpovědným za puč z roku 2016. Když jeden z politiků opoziční HDP prohlásil, že v letošních komunálních volbách si obce s dosazenými zmocněnci jeho strana vezme zpátky (dlužno přiznat, že nahrazovaní starostové byli i zu jiných stran, včetně té Erdoğanovy), prezident na mítinku na konci února kontroval tím, že pokud nově zvolený starosta bude podporovat PKK, bez váhání bude místo něj znovu dosazen zmocněnec.

Dosazení zmocněnce nejprve umožňoval výjimečný stav po nezdařeném puči, po jeho skončení byla tato možnost vepsána do nového protiteroristického zákona. Ten umožňuje nejen propouštět veřejné činitele podezřelé ze styku s teroristy, ale také na další tři roky omezovat svobodu shromažďování k demonstracím nebo držet lidi ve vazbě bez soudního rozhodnutí až 12 dnů.

Z čerstvého Finmagu

Finmag předplatné

27 stran o vědě.

Kde je budoucnost vědy? V upirátěných článcích? Kam kráčejí robozvířata Boston Dynamics? Génius ze střední: Petr Štěpánek si vyrobil robotickou ruku, elektroencefalogram… Teď podniká s elektrolongboardy. A další.


Sinolog Martin Hála o Si Ťin-pchingovi: Čína je v jeho očích už na takové ekonomické úrovni a má k dispozici takové technologické prostředky, že může prosadit komunistické ideály, které nešlo naplnit za Mao Ce-tunga.


Výhružky směřoval Erdoğan k druhé největší opoziční straně v zemi, prokurdské Lidově demokratické straně (HDP). Ankara viní HDP z toho, že je politickým křídlem PKK. Bývalého lídra strany HDP Selahattina Demirtaşe soud loni v září nepravomocně odsoudil ke čtyřem rokům a osmi měsícům vězení za šíření teroristické propagandy. Kvůli vyjádřením, kterými komentoval v roce 2013 mírové rozhovory, které turecká vláda vedla s kurdskými ozbrojenci. Bývalý šéf prokurdské Lidové demokratické strany je ve vazbě od roku 2016, přesto loni v červnu kandidoval v prezidentských volbách a obsadil třetí příčku.

Strana HDP ale jakékoli spojení svých členů s teroristy odmítá. „Jestliže odstraní kohokoliv z našich úspěšných kandidátů, neznamená to, že jsou tito lidé teroristé, ale znamená to, že Erdoğan je diktátor,” pronesl čestný prezident strany HDP Ertuğrul Kürkçü.

Na bezpečnost voleb bude dohlížet půl milionu

Turecko plánuje pro březnové volby také zvýšená bezpečnostní opatření. Podle ministra vnitra Süleymana Soylu zaměstná přes půl milionu pracovníků, včetně pobřežní stráže. „Tito pracovníci budou bránit všechny voliče před hrozbami PKK,” uvedl Soylu.

Erdoğan by si nejspíš přál, aby jeho stranu ochránily i před historickým propadákem. Jestli k němu dojde, se rozhodne za pár týdnů.

Úvodní foto: autorka

Irena Menšíková

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK