Východní plyn, západní plyn, v Evropě se spálí všecko

Vlk se nažral, koza zůstala celá. Kompromisní eurounijní dohoda o plynovodu Nord Stream 2 zvýšila papírově kontrolu evropských firem nad provozem plynovodu z Ruska do Německa – trubky nesmějí být většinovým majetkem Gazpromu. Ten do nich bude „jen“ dodávat 55 miliard kubíků plynu ročně, tedy tolik, kolik už je roční kapacita Nord Streamu s pořadovým číslem 1.

Jasné oddělení provozovatele plynovodu od dodavatele je hlavní změna, kterou nová pravidla přinesla. Respektive nová pravidla – tatáž pravidla už platí pro plynovody uvnitř Unie, nyní se rozšiřují i na plynovody ze třetích zemí do EU. Teoreticky tak i Nord Stream bude moct k dopravě plynu použít kterýkoli dodavatel plynu. Asi tak jako musí Správa železniční a dopravní cesty pustit na koleje konkurenty Českých drah. Dohodu s Gazpromem, bez které nelze plynovod dokončit, má domluvit Německo. Nemělo by to být extrémně těžké, Gazprom Nord Stream chce a navíc polovinu z peněz na výstavbu plynovodu, tedy z 9,5 miliardy eur, dávají německé, francouzské, britské a nizozemské energetické firmy.

Něco pro každého

Spojené státy sice stále hrozí evropským firmám, které se na výstavbě a financování plynovodu budou podílet, sankcemi, ale i tady se zřejmě podařilo najít kompromis. I když o něm německá i americká strana mlčí. Spočívá v tom, že vedle dokončení Nord Streamu 2 se unijní (a v jeho rámci samotný německý) energetický trh plně otevře i pro dodávky amerického břidlicového plynu, který by Spojené státy do Evropy ve zkapalněné podobě rády dodávaly.

Ne náhodou se v úterý, jen několik dní po definitivní zelené pro Nord Stream 2, sešel německý ministr hospodářství Peter Altmaier s náměstkem amerického ministra pro energetiku Danem Brouillettem, aby oznámili vybudování nejméně dvou terminálů na zkapalněný plyn LNG v severoněmeckých přístavech. Německo dosud žádné takové terminály nemělo.

První terminál by měl mít kapacitu osm miliard kubíků ročně. Německá vláda, jak oznámil Altmaier, výstavbu finančně podpoří. Altmaier a Brouillette sice popřeli, že by se dohodli na tom, že USA přestanou proti projektu Nord Stream 2 protestovat výměnou za to, že Německo podpoří výstavbu dalších terminálů na LNG, ale že tady souvislost je, to je nasnadě.

Současně také kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že součástí dohody s Ruskem o provozování Nord Streamu 2 je to, že zůstane zachován i tranzit zemního plynu stávající sítí plynovodů z Ruska přes Ukrajinu do Evropy. Nejde přitom jen o zachování dodávek pro Ukrajinu, ta dnes nakonec dokáže zemní plyn, samozřejmě ruský, dovézt i ze zemí Evropské unie. Tranzit plynu ale přináší zbídačelé Ukrajině několik miliard dolarů ročně z tranzitních poplatků a tyhle příjmy nemá Kyjev v případě odklonění ruského tranzitu na Nord Stream 2 čím nahradit.

Odběr bude

Nebude ale na Evropu toho plynu příliš? Možná ne. Těžba v Norsku a Nizozemsku má postupně klesat, zato spotřeba Německa i celé Unie může jít tak výrazně nahoru, že je možné, že se plně využije nejen přepravní kapacitu obou větví Nord Streamu a plynovodů přes Ukrajinu, ale že využití najdou i nově vznikající terminálů na americký i jiný kapalný plyn (který zatím ruskému plynu nemůže cenově konkurovat).

Vedle odstavování jaderných elektráren v Německu či nověji ve Španělsku, zvýší apetit po zemním plynu i oznámený plán na rychlé ukončení těžby a využívání uhlí k výrobě elektřiny. Dnes se sice z uhlí v Německu vyrobí třetina elektřiny, ale spolková vláda by měla zemi bez energie z uhlí do roku 2038.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

První hnědouhelné elektrárny mají v Německu zavřít už za tři roky, ve stejné době, kdy má být od sítě odpojen poslední jaderný reaktor. Že by se na těchto plánech něco změnilo, to nelze předpokládat. I vzhledem k tomu, že na pozici partnera CDU se místo SPD, stojící za Nord Streamem 2, tlačí Zelení, dnes druhá nejsilnější německá strana. Zelení přitom o nějakém odpískání „energetické revoluce“ směrující k zemnímu plynu a obnovitelným zdrojům nechtějí ani slyšet.

Kolik to bude stát?

Pro Česko, zemi, přes kterou vedou větve plynovodů jak od Nord Streamu, tak z Ukrajiny do západní Evropy, je uklidňující zprávou, že bez dodávek plynu se zřejmě neocitneme. Zvláště, když je tu i možnost nákupu LNG z polských terminálů, kam už se začal americký plyn dovážet. Otázkou je ale cena, kterou za plyn budeme platit, když poptávka po něm poroste.

A ještě jiný problém je budoucnost české energetiky, která se zatím chystá jít jiným směrem než ta německá. Na jedné straně můžeme působit jako jakýsi záložní zdroj „špinavé“ elektřiny pro nestabilní ekologické zdroje typu větrných či solárních německých elektráren. Na straně druhé je možné, že tlak především na odstavení českých uhelných elektráren se bude z německé strany nebo evropské strany s časem zvyšovat.

Autor je redaktor Deníku