https://www.finmag.cz/finance/402724-ales-michl-euro-ani-za-patnact-let
Aleš Michl: Euro? Ani za patnáct let
„O přijetí eura můžeme začít reálně uvažovat, až budeme mnohem blíž německým mzdám,“ říká při tradičním běžeckém rozhovoru centrální bankéř Aleš Michl.
Diktafon připraven. Po roce znovu běžíme. Už pošesté. Počasí nás nešetří. Je větrno, mrholí, pár stupňů nad nulou, taje a taje. Břečka čvachtá pod nohama, po pár metrech máme mokro v botách. Tempo je hodně bídné, na vině není jen špatný terén, ale i neutěšená kondice obou běžců. Volíme novou trasu, i když i tentokrát zůstáváme – stejně jako v posledních třech letech – věrní Posázaví. Nová je i pozice mého běžeckého „sparingpartnera“. Od začátku prosince je členem bankovní rady České národní banky.
S Alešem už máme naběháno hodně společných kilometrů, takže nebudeme předstírat, že si vykáme.
Už ses na Příkopech zabydlel?
Špatný, přibral jsem dvě kila, starají se o mě až moc dobře. Tak jsem rád, že běžíme.
Není rozvážná práce centrálního bankéře pro bývalého investičního stratéga moc velká nuda?
Rozhodně ne. V radě ČNB pěkně debatujeme o finančním trhu, rád se s kolegy hádám. Co mě ale překvapilo, jak dobře instituce funguje uvnitř. Všichni jsou tady dlouholetí profíci – od šéfa správy baráku přes šéfa rozpočtu banky až po ředitele řízení devizových rezerv.
Co přesně máš na starost ty?
Dohlížím na sekci statistik a IT. Jde ale o dozor, ne o manažerské vedení. Když je problém, rozhoduje bankovní rada jako celek. Jako centrální bankéř mám pak zásadní úkol daný zákonem – dbát na cenovou a finanční stabilitu.
To je hrozně obecné. Buď konkrétnější. Co bys v ČNB rád prosadil?
V bance jsem pár týdnů a bytostně nesnáším tyhle první rozhovory, kdy každý říká, co chce udělat. Klišé, bla bla bla. Svoji práci bych chtěl v médiích prodávat, až něco opravdu udělám.
Přece jsi nečekal, že se budu ptát jenom na to, cos dělal o Vánocích. Tak se pojďme bavit o nemovitostním trhu, kde se dnes kvůli zásahům ČNB výrazně zhoršuje dostupnost bydlení. Není regulace centrální banky zbytečně přísná?
Máš k tomu nějaká data? Teď mluvíš obecně zase ty.
Hypotéky zdražují, podmínky pro jejich získání jsou mnohem přísnější než před pár lety a nahoře se stále drží i ceny nemovitostí…
Nové hypotéky loni nepropadly, spadlo refinancování. Opatření ČNB míří na nové hypotéky, a tam je trh meziročně nahoře. Za posledních dvanáct měsíců, pro které máme čísla, od prosince 2017 do listopadu 2018, poskytly banky nové hypoteční úvěry za 191 miliard korun. Pro srovnání, v roce 2017 to bylo 175 miliard. Vsadil bych se, že až na konci ledna přijdou čísla za prosinec, ukáže se, že skutečně nové hypoteční úvěry dosáhly dalšího ročního rekordu a budou meziročně nahoře.
Odborníci se ale shodují, že tenhle rok už pro hypoteční trh nebude zdaleka tak růžový. Banky u žadatelů o hypotéku musí přísněji posuzovat poměr celkové výše zadlužení a ročního příjmu (DTI) a poměru výdajů na splátky úvěrů a čistého příjmu (DSTI). Nestačí pohlídat jen LTV a zamezit tak stoprocentním hypotékám? Spousta mladých rodin dnes na hypotéku nedosáhne.
Spousta? Kolik? Jaká máš čísla? Trh roste. Pokud hypotéka vychází jako nedostupná, je možné na čas zkusit nájemní bydlení a šetřit. Ale chápu, že se mi to radí… Co je ale pravda, že trh nemovitostí teď přifukují hlavně spekulanti.
Co s tím?
Spekulanti se chovali naprosto racionálně. Když si totiž do oceňovacího modelu dosadíš nulovou úrokovou sazbu, vyjde ti nemovitost jako super investice. A když byly sazby na nule, muselo se s tím počítat. Proti tomu nejde bojovat. Až s růstem sazeb z nulového extrému se s tím trh začne vyrovnávat.
Aleš Michl
Narodil se v roce 1977. Studoval na VŠE v Praze, LSE v Londýně a Wharton School of Finance ve Philadelphii. Během studií psal pět let pro Hospodářské noviny. Později působil devět let jako portfoliový stratég v Raiffeisenbank. Byl v poradních týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla, spolupracoval s NERVem. Později na Ministerstvu financí radil Andreji Babišovi a Aleně Schillerové. Je zakladatelem think tanku www.verejnydluh.cz. Působil ve správní radě Y soft Ventures a v roce 2016 založil spolu s ekonomem Pavlem Kohoutem investiční fond Quant. Od prosince 2018 je členem bankovní rady České národní banky.
Ještě naposledy k regulaci hypotečního trhu. Zástupci centrální banky by chtěli do zákona o ČNB prosadit, aby se jejich doporučení bankám v nové legislativní úpravě změnilo na nařízení. Proč měnit zákon, když dneska všechno funguje?
Protože platí, co je na papíře.
Není ČNB k tuzemským bankám, které bez problémů ustály poslední finanční krizi, zbytečně přísná?
No spíš Evropská unie. První den, kdy se nějaká regulace zavede, se už urputně připravují regulace další. Pak dochází k chrlení v průměru desítek a někdy i stovek stran právních aktů měsíčně. Chtělo by to nesnažit se regulovat všechno a do posledního písmenka postihnout každičký problém nebo riziko, ale zavést obecné principy a pak ustálit jejich výklad a přísně dohlížet jejich dodržování.
Utíkáš mi z otázky. Za regulacemi, o kterých jsme se zatím bavili, nestojí Evropská unie…
S opatřeními na hypotéky banky v realitě nemají problém, jen to neříkají nahlas. Problém je s tou nekonečně se valící regulací z Unie, že se nejde po principech.
Na posledním jednání bankovní rady o úrokových sazbách jsi hlasoval pro jejich růst. Proč?
Domácí ekonomika je nad potenciálem. Máme rekordně nízkou nezaměstnanost, rekordní nárůst platů. Úrokové sazby jsou pod rovnovážnou úrokovou mírou. Takže dovish hike.
Co?
Holubičí zvýšení. Zvýšíš sazbu, protože si o to domácí ekonomika říká, ale zároveň upozorníš, že jsi opatrný vůči dalšímu zvyšování – vidíš riziko zpomalení ekonomiky, které by mohlo přijít ze zahraničí.
Někteří novináři se do tebe okamžitě pustili, že vyšší sazby hrají do karet investičnímu fondu, který jsi před pár lety založil. A že tím pádem budeš v neustálém střetu zájmů…
S fondem teď nemám nic společného. Svůj podíl jsem převedl pod svěřenský fond typu slepý trust. To znamená, že nevím, co se ve fondu děje, nemám nad ním žádnou kontrolu, zkrátka nemůžu nic ovlivňovat. Rozhoduji se v zájmu ČNB a této země.
Ovlivňovat můžeš třeba právě úrokové sazby na trhu.
Svědomí mám čisté. Jsem smířený s tím, že budu pod přísnou kontrolou. A vůbec mi to nevadí. Ujišťuju tě, že se v bankovní radě vždycky rozhoduje ve prospěch zájmu veřejného. Každé mé rozhodnutí o sazbách je oznámeno veřejnosti a písemně odůvodněno. Navíc je nás sedm a rozhodujeme kolektivně a transparentně.
Když jsme běželi v lednu 2017, říkal jsi, že ČNB po intervencích čeká krušné období. Teď se v centrální bance potíš taky. Jak se situace za poslední dva roky změnila?
Přiznávám, že jsem nečekal, že ukončení intervencí bude navenek tak hladké. Ale ještě není vyhráno, protože všechny spekulativní pozice, co se vytvořily díky intervencím, teď brzdí posilování koruny.
Jak z toho ven?
Těžko. Je to zkrátka daň za intervence. Podle mě držela ČNB kurzový závazek zbytečně dlouho, měla ho ukončit dříve, rychleji a bez varování, aby nevábila spekulanty…
Nebylo by nejlepší přijmout co nejdřív euro a přestat se korunou zabývat?
O přijetí eura můžeme začít reálně uvažovat, až budeme mnohem blíž německým mzdám.
Aby se dočkaly aspoň moje děti…
Až budou plnoleté, tak ještě ocení, že tady euro pořád není.
Vážně si myslíš, že ani za patnáct let nebudeme v eurozóně?
Myslím, že ne. Co myslíš ty?
Když tak pozoruju naši politickou scénu, říkám si spíš, abychom za patnáct let byli vůbec v Evropské unii…
To je nesmysl. Premiér Babiš i prezident Zeman jsou mnohem víc proevropští politici, než si novináři myslí. Upozorňovat na jasné problémy eura přece neznamená, že společná myšlenka Evropské unie založená na svobodě a obchodu je špatná.
Další články autora
Související témata
Nejnovější podcasty
