Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Afričtí zajatci eura

Pavel Jégl
Pavel Jégl
10. 9. 2018
 21 640

Francie drží čtrnáct afrických států ve zlaté měnové kleci. Udělala z nich měnové kolonie. V dobré víře?

Afričtí zajatci eura

Francouzi své někdejší africké kolonie neopustili. Mají v nich své diplomaty, podnikatele, vojáky a také – své bankéře i měnu, kterou kontrolují. Je jí CFA frank napojený na euro.

Afričané na něj zhusta nadávají, obdobně jako Italové nebo Řekové na měnu eurozóny. Přesto u ní zůstávají.

Klonovaný frank

CFA frank je měna nyní používaná ve čtrnácti afrických zemích, z toho dvanácti bývalých francouzských koloniích, v nichž žije na 150 milionu lidí.

Vznikla v roce 1946 – poté, co byl zaveden brettonwoodský (měnový) systém založený na paritách měn států ukotvených na americký dolar s pevnou relací ke zlatu. Do té doby platil ve francouzských koloniích francouzský frank.

Francie zdevastovaná válkou musela před vstupem do režimu pevných směnných kurzů svou měnu výrazně devalvovat. Chtěla však před devalvací ochránit své kolonie, a tak vytvořila měnu novou, kterou navázala na frank a později na euro.

Měna přežila i dekolonizaci. Jednoduše tak, že název ukrývající se pod zkratkou CFA Colonies françaises d’Afrique (Francouzské kolonie v Africe) se v roce 1958 změnil na neutrálnější Communauté française d’Afrique (Francouzské africké společenství).

V současnosti CFA zahrnuje dvě měny – Západoafrický CFA frank, který vydává Centrální banka západoafrických států (ISO kód: XOF) se sídlem v senegalském Dakaru, a Středoafrický CFA frank (XAF), emitovaný Bankou středoafrických států v kamerunském Yaoundé. Obě mají pevný kurz vůči euru (100 CFA franků = 0,152449 eura). Kurz se může měnit pouze se souhlasem Francie. (Naposledy byl CFA frank devalvován v roce 1994.)

Měnová unie s CFA frankem

Vznikla v prosinci 1945 a jejími členy se staly francouzské kolonie v Africe. V 50. a 60. letech minulého století – poté, co získaly samostatnost – opustily měnovou unii Tunisko, Guinea, Maroko. Alžírsko, Madagaskar a Mauritánie.

Celkem čtrnáct zemí, z toho dvanáct bývalých francouzských kolonií, si koloniální měnu dodnes ponechalo. V současnosti africký frank používá osm zemí Západoafrické hospodářské a měnové unie (Benin, Burkina Faso, Guinea-Bissau, Pobřeží slonoviny, Mali, Niger Senegal, Togo) a šest zemí Středoafrického měnového a ekonomického společenství (Čad Gabon, Kamerun, Republika Kongo, Rovníková Guinea a Středoafrická republika).

Příliš tvrdá měna

Francouzi zdůrazňují, že CFA frank garantuje africkým zemím konvertibilitu měny a chrání je před měnovými výkyvy i před hyperinflací. S naší podporou a naším managementem se z vašeho státu nestane další Zimbabwe, říkají Afričanům.

Ze srovnání afrických zemí, které jsou na stejném stupni vývoje a které jsou, anebo nejsou členy měnové zóny, však nevyplývá, že by těm prvním CFA frank výrazně pomohl. Na druhé straně ale nic nenasvědčuje tomu, že se jejich ekonomiky rozvíjejí pomaleji.

Někteří afričtí politici i ekonomové nicméně upozorňují, že CFA frank, potažmo měnová politika Evropské centrální banky, je pro jejich ekonomiky příliš tvrdá a znemožňuje jim investovat do rozvojových programů.

Pravidla CFA franku státům měnové unie nařizují, aby podstatnou část devizových rezerv (nyní polovinu, dřív to bylo dokonce sto procent) odevzdávaly do francouzské úschovy. To znamená, že je nemůžou použít jako kolaterál pro zajištění úvěrů.  

Upozorňuje na to Mamadou Koulibaly, profesor ekonomie a vůdce liberální strany LIDRE v Pobřeží slonoviny, v rozhovoru pro African Magazine, v němž říká: „CFA frank je neférová měna. Je to nástroj útlaku. Nemůžeme s ní financovat náš rozvoj.“

Kohout musí zakokrhat

Francie ustoupila africkým státům v tom, že z Paříže přemístila centrální banku do Dakaru a Yaoundé. V bankovních radách tam ale má své zástupce a klíčová rozhodnutí podléhají jejich souhlasu. Když galský kohout nezakokrhá, nic podstatného se nemůže měnit.

Senegalec Sanou Mbaye, bývalý představitel Africké rozvojové banky, v knize s výmluvným názvem L’Afrique au secours de l’Afrique (Afrika pro záchranu Afriky) upozorňuje, že africký frank pomáhá udržovat koloniální poměry. „Africké státy s CFA frankem poskytují Francii levné suroviny, zatímco Francie do nich vyváží hotové zboží s vysokou přidanou hodnotou,“ píše.

Mbaye předpokládá, že tento stav věcí se nezmění, pokud africké země od CFA franku neodstoupí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na schůzce zemí afrického Sahelu v Mali na kritiku pravidel CFA franku reagoval podrážděně a zemím měnové unie vzkázal, ať si dělají, co chtějí. „Pokud s africkým frankem nejste spokojení, můžete měnovou unii opustit a založit si vlastní měnu. Jestli ale chcete zůstat, přestaňte frank obviňovat z ekonomických i politických neúspěchů. Přestaňte Francii považovat za zdroj všech vašich problémů,“ prohlásil.

Poučení z eura

Jenže vystoupit z měnové unie na vlastní pěst, to si každý dvakrát rozmyslí. Několik států už koloniální měnu odvrhlo. Takový exit ale bývá zpravidla spojen s politickým nátlakem Francie, devalvací nové měny a zdražením zboží z dovozu. Členové měnové unie mají na paměti řízenou devalvaci CFA franku v roce 1994, která ve většině států vyvolala ekonomické i sociální otřesy. CFA frank tedy ztratil vůči francouzskému franku téměř polovinu hodnoty.

Senegalský ekonom Ndongo Samba Sylla proto vládám států měnové unie navrhuje opačné řešení: Vyzvěte Francii, aby naši měnovou unii opustila sama a přenechala nám její správu i veškeré devizové rezervy. Prostě frexit!

Takové řešení by mnoha panafricky smýšlejícím politikům nejspíš vyhovovalo. Sylla ale varuje, že jednotná měna afrických států se i bez Francie bude potýkat s problémy: „Jednotná měna je problematická, když zahrnuje státy s rozdílnou ekonomickou výkonností, kterým navíc schází politická jednota.“ Jinými slovy: Ndongo Sylla Afriku nabádá, aby se poučila z problémů eura.

Poučí se?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
4
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo