Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jestli chcete víc kapitalismu, chtějte víc socialismu

Umair Haque
Umair Haque
22. 8. 2018
 10 675

Proč Amerika pořád nerozumí tomu, co znamená prosperita v 21. století.

Jestli chcete víc kapitalismu, chtějte víc socialismu

Mám pro vás jednu zábavnou, zvláštní a tak trochu nepohodlnou pravdu. Pokud chcete víc kapitalismu, měli byste zároveň žádat i víc socialismu. Ano, je to tak. A hned vám ukážu proč.

Předně menší upřesnění. „Víc kapitalismu“ neznamená větší monopoly, které vám posílají větší účty a způsobují vám tak větší záchvaty paniky. Víc kapitalismu znamená přesný opak. Lepší, opravdovější, zdravější kapitalismus: víc nevinnosti a zábavy, rodinné podniky, které vyrábějí moje oblíbené kytary a syntezátory a udržují v sousedství takový ten ruch restaurací, butiků, klubů a barů.

Amerika ani ryba, ani rak

Takže: pokud toužíte po kapitalismu, pak to první, o co byste měli usilovat, je víc socialismu. Ještě nevěříte? Zamyslete se nad tím: Jak „kapitalistická“ je současná Amerika, ve smyslu našeho popisu? Odpověď zní: nijak zvlášť. Index svobody podle Heritage institutu – který je poměrně výmluvným ukazatelem toho, jak kapitalistická je nebo není ta která společnost – uvádí Spojené státy na 18. místě na světě. Tedy pod Dánskem nebo Kanadou. Dalo by se říct, že Heritage Institute je v podstatě libertariánský thinktank a jejich index si tak vykresluje jakýsi idealizovaný, volnotržní kapitalismus, kde jsou povolené všechny chvaty. A přesto ani v této definici kapitalismu už současná Amerika nevychází nijak valně. (Definují kapitalismus v jeho idealizované, romantizované podobě. Jako umění, které může většina lidí praktikovat v menším měřítku a slušně z toho vyžít. Čistírny, diskotéky, instalatéři.)

Tady se na chvíli zastavme. Podle takové logiky jsou jak Dánsko, tak Kanada kapitalističtější a současně socialističtější než Amerika. Divné? Země může úspěšně naplňovat oba ideály – anebo taky žádný z nich. Je z toho doufám patrné, co to znamená. Přežívá tu jeden prastarý mýtus, vypadá asi následovně: kapitalismus je opak socialismu – chcete-li víc kapitalismu, musíte požadovat míň socialismu (a naopak). Na všem, o čem se tu zatím bavíme, se ale ukazuje, že tenhle mýtus jednoduše není pravdivý – a že ani nikdy pravdivý nebyl. Je to pozůstatek studenoválečného uvažování – jenže studená válka skončila a nikdo nevyhrál: Rusko a Amerika jsou vzájemné zrcadlové obrazy upadající k autoritářství – ale k tomu později.

Čili Americe se nedaří v kapitalismu – ani v jeho idealizované formě, jakou by si kapitalisté přáli. Jenže Americe se evidentně dvakrát nevede ani v socialismu. Docela paradox, ne? Amerika prohrává v kapitalismu i v socialismu, zatímco Kanada a Dánsko v kapitalismu i v socialismu vítězí na celé čáře. Jak je něco takového možné? Je to přesný opak binárního opozičního myšlení, kterému jsme stále velmi často učeni.

Monopoly: to nejhorší z obojího

Jak už to bývá, pravda je rafinovanější. Jak jsme si už ukázali, kapitalismus není opakem socialismu. Ta stará myšlenka říkala, že pokud si společnost nezvolí socialismus, musí si zvolit kapitalismus (a naopak). Jenže Amerika, zdá se, tuto myšlenku vyvrátila – protože zaostává jak v kapitalismu, tak v socialismu. Kapitalismus a socialismus tudíž nemůžou být protiklady. Jde spíš o dva vzájemně se doplňující prvky – alespoň do určité míry. Můžete si zvolit oba, nebo žádný – stará dichotomie je mrtvá. A zdá se, že země, které si zvolily rozvoj kapitalismu i socialismu současně, jsou skutečnými vítězi téhle epochy – kdežto země jako Amerika, které se rozhodly nerozvíjet ani jednu z cest, jsou jasní poražení.

Pokud tedy Amerika ve skutečnosti není kapitalistická a není ani socialistická, zatímco Dánsko i Kanada jsou víc obojí, tak co je ksakru Amerika? Je to ze všeho nejvíc země jakéhosi predátorského kapitalismu. To znamená ty gigantické monopoly, které vám posílají ty gigantické účty, které vám způsobují ty gigantické záchvaty paniky, právě proto, že víte, že vaše příjmy už dekády stagnují, protože veškeré zisky z ekonomiky dneska shrábnou právě ty monopoly. Můžeme bez rozpaků říct, že jde o zdegenerovaný kapitalismus – a stará marxistická myšlenka, že kapitalismus vlastní dynamikou degeneruje právě tímhle způsobem, je patrně taky pravdivá. Každopádně jestli to něco není, pak zdravý, příčetný a vyrovnaný kapitalismus.

Predátorský kapitalismus nakonec taky kombinuje kapitalismus a socialismus, ale v tom nejhorším z obou. Vyšší zisky obřích monopolů jsou dotované kolabující střední třídou a začarovaný kruh pokračuje. Země, která dovolí rozvoj predátorského kapitalismu, skončí bez kapitalismu i bez socialismu v jejich zdravé podobě – zato v ní oba systémy budou společně makat na její destrukci.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Nikdo nenasadí krk

Zdá se, že abyste z kapitalismu dostali to nejlepší, tedy jeho maloobchodní, řemeslný, skutečně inovativní, zapálený, ale ne výpalnický, autentický, soutěživý, kreativní potenciál, potřebujete – a teď to přijde – socialismus. Neříkají nám výše zmiňovaná srovnání právě tohle? Dánsko a Kanada jsou vítězi v kapitalismu i socialismu, nezapomínejte. Pokud vám chybí trocha socialismu, který by vyrovnal ekonomiku, pak kapitalismus degeneruje, přesně jako v Americe.

A teď: proč by to tak mělo být? Mám za to, že důvody jsou docela jednoduché. Pokud lidé nemají v práci záchranné sítě, zdravotní péči, důchody, úspory – nedovedou pak nashromáždit kapitál. Kapitalismus se pak stane záležitostí pro pár lidí, namísto aby byl systémem pro aktivní většinu. Tohle potkalo současnou Ameriku – osmdesát procent lidí žije od výplaty k výplatě – což je jen jiný způsob, jak říct „jsou to proletáři, mzdoví otroci, opak kapitalistů“. Z toho důvodu je mezi Američany jen desetina skutečnými kapitalisty – takovými, co vlastní podíly a dluhopisy a v první řadě disponují výraznějšími úsporami, které teprve mohou investovat.

Pokud se život stane konstantním balancováním nad propastí, pak takový kapitalismus brzy dozajista zdegeneruje. Kdo unese rizika podnikání? A bude vytvářet něco nového, co dosud neexistuje? Nikdo si netroufne nasadit krk. Jestliže je vaše zdravotní péče závislá na vašem zaměstnání, kdo jiný než ten, kdo už je bohatý a zajištěný může vyjít ven a napsat román, vynalézt lepší past na myši, napsat scénář pro světový trhák a tak dále? Kapitalistická výbušnost, kreativita a energie přímo závisí na troše socialismu, právě z těchhle důvodů.

Pokud obyčejní lidé nemají kapitál na to, aby udrželi kapitalismus v malém, jako něco, co mohou sami úspěšně provozovat, pak se takový kapitalismus brzy stane predátorským. Bez socialismu, který napomůže, aby kapitál přitekl taky k lidem, bude degenerace inherentním osudem kapitalismu. To je věc, které Dánsko nebo Kanada zjevně rozumějí, zatímco Amerika ji vůbec nedovede pochopit.

Proto kapitalismus a socialismus nejsou protiklady. Přítomnost kapitalismu nemusí být absencí socialismu. Nikdy to ve skutečnosti nebyly protiklady a v opravdu funkčním kapitalismu socialismus nikdy nechyběl. Neměli bychom proto o těch pojmech přemýšlet jako o dvou pólech antagonistické dichotomie – ty země, které takhle přestaly přemýšlet, prosperují; ty, které se ve starém uvažování naopak dál patlají, jsou dnes v úpadku. Studená válka skončila – a sami vidíte, kdo ji vyhrál: nikdo. Rusko i Amerika poklesly do podobného typu predátorského kapitalismu – a v důsledku tohoto úpadku svorně kolabují.

Chcete-li víc kapitalismu, chtějte tedy taky víc socialismu. Tak zní jedna z velkých lekcí, kterou se nás toto století pokouší naučit. Budeme pozorní studenti?

autorova webu s jeho laskavým svolením pro Finmag přeložil Kamil Hrabal

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
4
+

Sdílejte

Diskutujte (36)

Vstoupit do diskuze
Umair Haque

Umair Haque

Analytik, poradce, upír. Autor několika úspěšných knih, svého času několikrát zařazený do padesátky nejvlivnějších padesáti myslitelů světa. Žije v Londýně a New Yorku.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo