Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zalezte do krytů, blíží se brexit

Britský rozvod s Evropskou unií by mohl být pořádně divoký. Mohl. Lze ale tušit, že nebude.

Na internetu se šíří katastrofické vize. Přiživuje je jak vláda v Londýně, tak Evropská komise, které vyvěšují červené praporky. A uvažuje o nich také české Ministerstvo zahraničí.

Kabinet premiérky Theresy Mayové začal vydávat informační bulletin, který firmy upozorňuje na to, co může nastat, pokud se ostrovní monarchie od Unie „odstřihne“ po 29. březnu bez dohody. Také komise vyhlásila pohotovost a vyzvala vlády a firmy, aby se na tuto možnost co nejdřív připravily.

Co v případě brexitu bez dohody může nastat? Dá se to popsat v pěti bodech:

1. Lidé

Bez zvláštní dohody o rezidenčních právech občané unijních zemí ztratí automatický nárok na trvalý pobyt v Británii. Totéž pochopitelně bude platit i pro poddané královny Alžběty v EU 27.

Lidé z unijních států žijící v Británii (dnes jsou jich tři miliony) a Britové trvale pobývající v EU 27 (zhruba milion lidí) se přes noc stanou občany „třetích“ zemí, na které se budou vztahovat přistěhovalecké zákony.

2. Finance

Bez dohody o vypořádání vztahů a finančním vyrovnání nebude mít Británie podle analýzy Sněmovny lordů žádné závazky k úhradě plateb Bruselu. Británie by tak mohla ušetřit víc než 40 miliard liber.

Taková varianta by vyvrtala díru do unijního rozpočtu. Evropská unie by se však bránila žalobami u Mezinárodního soudního dvora, protože Britové se k úhradě plateb do společného rozpočtu jako členové EU zavázali.

ČERSTVÝ FINMAG

Finmag předplatné

Nakonec jsem si řekl: Jindro, co blbneš? Přece nemůžeš dělat šéfredaktora novin, které vlastní politik. Babišovi jsem napsal že by to nedělalo dobrotu. Rozhovor s Jindřichem Šídlem.


Žánr, který se Česku příčí v krku: Těžko vysvětlovat voliči ODS ve středních letech, proč si člen Wu-Tang Clanu kdysi zajel vyzvednout potravinové lístky limuzínou a že to někdo považuje za užitečný aktivismus. Táňa Zabloudilová o rapu.


Máme přijmout syrské sirotky z uprchlických táborů v Libanonu? Jestli tam nějací jsou, zjišťovala na místě Markéta Kutilová. Výsledek? Nedostatkové zboží.


3. Obchod

Bez obchodní dohody by firmy z obou stran Průlivu od 30. března obchodovaly podle pravidel Světové obchodní organizace, které regulují celní ochranu a vývozní subvence. Web stanice BBC Reality Check předpokládá, že na většinu průmyslového zboží obchodovaného mezi Británií a EU 27 by platila cla ve výši dvou až tří procent, na automobily deset a na potraviny dvacet a víc procent.

Utrpěl by také obchod se službami. Pro Brity by byla bolestivá ztráta bankovního pasu (Passporting Rights). Tamní finanční regulátor by nemohl vydávat finančním institucím v londýnské City licence pro přístup na trh v Evropském hospodářském prostoru.

Brexiteři upozorňují, že odchod bez dohody by Británii umožnil ihned sjednávat obchodní smlouvy bez ohledu na Brusel. Jenže z mnoha obchodních smluv s třetími zeměmi by Británie vypadla, protože jsou uzavřeny a platí pro Evropskou unii.

4. Ekonomika

Konzultační společnost Oliver Wyman dospěla k závěru, že brexitem bez dohody by firmám v EU 27 a Británii vznikly náklady kolem 58 miliard liber ročně. Britské firmy by celní a další obchodní bariéry připravily o 27 miliard liber, firmy z EU 27 na 31 miliard. „Pro některé podniky by takový brexit byl existenčním rizikem,“ varuje analýza.

Mezinárodní měnový fond dospěl k závěru, že ztráty způsobené okamžitým přerušením dodavatelských řetězců, zavedením cel a omezením obchodu s finančními službami by EU 27 vyšly na 1,5 procenta hrubého domácího produktu. (Pro Británii MMF ztráty nevyčíslil.)

5. Regulace

Británie v mnoha oblastech nemá vlastní regulační agentury. Je patrné, že britská vláda nezvládne sehnat a vyškolit potřebný počet expertů dohlížejících na domácí trh. Pokud by přestala uznávat všechny evropské regulace, hrozil by nedostatek léků i potravin.


Zmíněný výčet vyznívá téměř katastroficky. Právě proto se však dá předpokládat, že brexit nakonec bude s dohodou nebo dohodami, byť budou jen provizorní.

Pravda, Theresa Mayová na začátku rozhovorů sebevědomě a silácky pravila, že „žádná dohoda je lepší než špatná dohoda“ („no deal is better than a bad deal“). Sotva si však lze představit tak špatnou dohodu, ať už pro EU 27, tak pro Británii, která by byla horší (měla horší důsledky) než dohoda žádná.

Lisabonská smlouva každopádně nařizuje, že rozhovory o odchodu z Evropské unie musí skončit do dvou let od chvíle, kdy stát požádal o vystoupení. Pokud dohoda není, jeho členství automaticky zaniká. V britském případě je datem exitu 30. březen 2019.

Evropská unie je nicméně pověstná tím, že své smlouvy vykládá tvůrčím způsobem. Dokázala si poradit i s finanční pomocí krachujícímu Řecku, byť unijní smlouvy striktně zakazují sanovat státy z evropských peněz. Legislativci však vymysleli okliku a použili v tomto případě článek, který slouží k pomoci při přírodních katastrofách.

Předpokládám, že pokud bude nezbytné, aby se odvrátil brexit bez dohody, prokážou stejný důvtip, i kdyby třeba měli zastavit čas.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 13 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 23. 7. 2018 23:40

Ano. Třeba firmy energetických auditorů. Nebo firmy konzultantů přes čerpání dotací.
Ale asi i mnohé jiné.
A jiné zase přijdou.
Záleží na tom, jak schopná britská vláda bude s uzavíráním smluv o volném obchodu s Commonwealthem, USA, Čínou, Japonskem, Koreou, ... a zda bude schopna liberalizovat a deregulovat svůj trh, snížit daně (a tím firmy naopak lákat), omezit byrokracii a nesmyslné regulace.
Je jen na Britech, zda brexit zvládnou dobře a ku svému prospěchu.
Ale zůstat v degenerující, impotentní, byrokratické a socialistické unii není řešením. Navíc časové okno příznivé pro odchod se může časem uzavřít. Pokud dále bude pokračovat ideologie stále těsnější unie, snaha o centralizaci a federalizaci, či pokusy o vybudování evropské armády, tak v budoucnu by exit mohl být jednoduchý asi jako exit Katalánska ze Španělska, nebo exit jižanských států z USA.

+16
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Vladislav Kruták | 24. 7. 2018 16:01

Nejde o fascinaci gigacelky, jde o úvahu jak jinak racionálně čelit výzvám ve světě, kde jiné gigacelky - ať se nám to líbí nebo ne - své zájmy mají a prosazují.

-4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK