Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Trumpova válka s čínským drakem

Začíná největší z obchodní válka. Americký prezident splnil, čím hrozil.

Donald Trump stiskl své velké obchodní tlačítko a odpálil salvu cel na čínské zboží. Vybrané výrobky z Číny, kterých se ročně doveze do Spojených států za 34 miliard dolarů, zasáhl 25procentním celním tarifem. Čína útok vzápětí opětovala ve stejném rozsahu.

Tím ale boj nekončí. Americká vláda chystá další salvu za 16 miliard dolarů. Pokud Čína bude vzdorovat, chce americký prezident použít zbraně „hromadného ničení“ a vystupňovat tlak na čínské vedení dalšími údery na zboží v hodnotě 200 a 300 miliard dolarů.

Z toho se dá usuzovat, že americko-čínský konflikt bude tím největším v začínající globální obchodní válce.

ČERSTVÝ FINMAG

Finamg předplatné

Nakonec jsem si řekl: Jindro, co blbneš? Přece nemůžeš dělat šéfredaktora novin, které vlastní politik. Babišovi jsem napsal že by to nedělalo dobrotu. Rozhovor s Jindřichem Šídlem.


Žánr, který se Česku příčí v krku: Rytmusovskému „zo stoky hore“ se v rovnostářském Česku, kde většina obyvatel nebyla v chudinské čtvrti, nefandí. Táňa Zabloudilová o rapu.


Máme přijmout syrské sirotky z uprchlických táborů v Libanonu? Jestli tam nějací jsou, zjišťovala na místě Markéta Kutilová. Výsledek? Nedostatkové zboží.

Konec staré politiky

Trumpova obchodní válka s Čínou je umíráčkem politiky, kterou americké vlády vedly v posledních dvou desetiletích.

Američané byli zastánci vstupu miliardové země do Světové obchodní organizace. Předpokládali, že to tamní komunistický režim časem oslabí a přinutí ho otevřít domácí trh. Tento pohled na Čínu sdílela také Evropa.

Proto všichni snášeli čínské manipulace s jüanem, kterými čínské vedení podporovalo prodej čínského zboží na zahraničních trzích, smiřovali se s překážkami pro vývoz do Číny a netrestali krádeže duševního vlastnictví západních firem.

Číňané svou ekonomiku reformovali, trh ale neotevřeli a jejich komunistická stranovláda si moc udržela. Ukázalo se, že mezi obchodem, ekonomickým růstem a demokracií nemusí být spojitost. Pravdu měli skeptici, jako profesor mezinárodních vztahů na Princentonské univerzitě Aaron Friedberg, který upozorňoval: „Hlavním cílem čínských vůdců bylo a je především udržet monopol komunistické strany v politice.“

Proti všem

Spojené státy, Kanada, Evropa a Japonsko mezi sebou v minulosti vedly četné obchodní spory. Na rozdíl od Číny však sdílely společnou vizi otevřeného trhu. Přesto se liberální demokracie nespojily a společně netlačily na Čínu, aby změnila svou obchodní politiku. Teď se naopak vzájemnými cly oslabují.

Trump uvalil cla na ocel a hliník ze spojeneckých zemi pod záminkou, že ohrožují americkou bezpečnost. Kromě toho vyhrožuje sankcemi evropským firmám obchodujícím s Íránem. „Evropská unie je možná stejně špatná jako Čína, jenom o něco menší. Je hrozné, co nám Evropané dělají,“ postěžoval si Trump v rozhovoru pro televizi Fox News.

Americký prezident s pořadovým číslem 45 nerozlišuje mezi systémy, nezabývá se konfliktem hodnot. Vidí jenom čísla a z nich vyplývá, že Spojené státy vloni zaznamenaly v obchodu s Evropskou unií schodek 151 miliard dolarů. A protože schodek v obchodu mají Američané s téměř kýmkoli, rozhodl s prezident vést obchodní válku nejen s východem, ale také jihem, severem a západem.

Čína na první místo

Čína je pro Ameriku těžkou konkurencí. „Má čtyřikrát víc obyvatel než USA, dá se proto předpokládat, že se stane větší ekonomikou než ekonomika americká. Není logické domnívat se, že by si Spojené státy dokázaly udržet produktivitu čtyřikrát vyšší, než je produktivita čínská,“ podotýká sloupkař agentury Bloomberg Noah Smith.

Na tom nic nezmění ani rozehraná obchodní válka, byť může Čínu v rozletu přibrzdit.

Komunistické vedení strategicky investuje do robotiky, umělé inteligence, telefonů pro 5G sítě, kvantových počítačů… Chce z Číny udělat vůdčí sílu v nových technologiích, zatímco Trump se snaží udělat Ameriku zase skvělou tím, že bude vyrábět ocel a těžit „čisté“ uhlí.

Ču Ning, profesor ekonomiky na univerzitě Čching-chua, v časopisu The Economist upozorňuje, že čínské vedení dokáže na jedné straně „mobilizovat ohromné zdroje pro podporu růstu a rozvoje průmyslu“, na straně druhé „má pod kontrolou ceny a tak řídí inflaci“. Proto podle něj dokáže vzdorovat americkému tlaku.

Americký prezident ale opakuje mantru, že obchodní války jsou „jsou dobré a dají se snadno vyhrát“. Vychází z předpokladu, že Čína bude ve vyhroceném obchodním konfliktu krvácet víc, protože do Ameriky víc vyváží, než z ní dováží. Loni byl rozdíl 375 miliard dolarů.

Trump tedy může Číňanům proclít víc zboží, než čínský prezident Si Ťin-pching Američanům. Hrozí přitom, že půjde na hranu, tvrdí, že je odhodlán uvalit vůči Číně tarify ve výši 550 miliard dolarů, což je hodnota čínského zboží ročně vyvezeného do Spojených států.

ČERSTVÝ FINMAG

Finmag předplatné

Nakonec jsem si řekl: Jindro, co blbneš? Přece nemůžeš dělat šéfredaktora novin, které vlastní politik. Babišovi jsem napsal že by to nedělalo dobrotu. Rozhovor s Jindřichem Šídlem.


Žánr, který se Česku příčí v krku: Těžko vysvětlovat voliči ODS ve středních letech, proč si člen Wu-Tang Clanu kdysi zajel vyzvednout potravinové lístky limuzínou a že to někdo považuje za užitečný aktivismus. Táňa Zabloudilová o rapu.


Máme přijmout syrské sirotky z uprchlických táborů v Libanonu? Jestli tam nějací jsou, zjišťovala na místě Markéta Kutilová. Výsledek? Nedostatkové zboží.


Propojený byznys

Philippe Legrain, seniorní ekonom z Evropského institutu, však v časopisu Foreign Policy podotýká, že tak vysokou převahu v obchodní válce s Čínou, jak tvrdí vláda ve Washingtonu, Amerika mít nebude. Připomíná, že Američané vyvážejí do Číny většinou hotové výrobky složené ze součástek vyrobených v USA. Zato Číňané exportují do Spojených států zboží s vysokým podílem součástek vyrobených mimo Čínu, často v Americe.

Příkladem mohou být iPhony. Do Spojených států se dovážejí z Číny a hodnota dovozu je připisována Číně. Zařízení ale obsahuje displej z Jižní Koreje, paměťové čipy z Japonska a některé díly z USA. Samotná Čína se na výrobních nákladech podílí pouhými třemi až šesti procenty.

Co víc, často se zapomíná na to, že v obchodu se službami má Amerika vůči Číně přebytek 38 miliard dolarů.

Z toho všeho Legrain odvodil prognózu konfliktu, kterou vepsal už do titulku svého příspěvku: Proč Čína vyhraje obchodní válku.

Práh bolesti

Vezměme metaforu doslova a představme si obchodní válku jako střet dvou armád. V případě americko-čínského obchodního konfliktu je palebná síla na straně Spojených států. Jenže obdobně jako v tradiční válce nemusí ani v té obchodní vyjít z boje lépe strana s větší armádou, potažmo se schodkem v obchodu.

Rozhodovat bude to, jaké ztráty vyplývající z obchodní války jsou ochotni nést Američané a jaké Číňané. Je přitom jasné, že obě strany ztratí. Cla zdraží dovozy, sníží vývozy, zredukují pracovní místa a přiškrtí ekonomický růst.

Málokdo nejspíš pochybuje, že Číňané mají vyšší práh ekonomické bolesti. A víc ustojí také čínští politici, zejména prezident Si, pokládaný za nejmocnějšího vůdce, který kdy stál v čele komunistické Číny od časů jejího zakladatele Mao Ce-tunga.

Zato Trump nemá jistotu, jak dopadne jeho příští prezidentská kampaň za dva roky. Patrně předpokládá, že jeho voliči za konec globalizace a návrat starých ocelových pořádků budou ochotni něco zaplatit. Kdoví, jestli se nepřepočítal.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 16 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 9. 7. 2018 09:33

Když je tím hulvátem vládce zdaleka nejsilnější světové ekonomiky, tak se důsledkům jeho činů neubráníte tím, že strčíte hlavu do písku. Ty poblémy tím nezmizí. Pojmenovat problém je prvním krokem k jeho řešení. Největším problém Evropy je právě strach pojmenovávat problémy. Dokonce si Evropané pro ten strach vytvořili vlastní sebevražednou doktrínu nazvanou politická korektnost.

+17
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Vladislav Kruták | 9. 7. 2018 09:18

Začíná být přetrumpováno. Navrhuji zabývat se od této chvíle dočasným obyvatelem Pennsylvania Avenue 1600 pouze tehdy, kdy se na mezinárodních jednáních NEbude chovat jako hulvát, kdy NEbude někomu hrozit postihem za to jak ubližuje Spojeným státům, případně kdy si NEobjeví další oblast, v níž je světová mocnost č. 1 údajným otloukánkem. Možná záhy zjistíme, že ticho léčí.

-11
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK