Roboti nám vezmou práci. Zaplaťpánbůh

Technický pokrok často vyústil v proměnu charakteru práce. Někdy ta proměna víc zasáhla kvalifikované, jindy nekvalifikované. Ať už ale byla zasažena víc ta či ona kategorie pracovníků, skoro vždycky takové změny byly ku prospěchu pracujícím na všech úrovních kvalifikace. Podívejme se na dvě nebo tři někdejší profese.

Moč, důlní plyny, papír a tužka: sbohem práce minulosti

Vezměme si koželuha. Anglická Wikipedie o této profesi píše, že než technologie docela změnily povahu téhle práce, koželužství se „bralo za odpornou nebo „smrdutou“ práci, která byla vykazována na předměstí a byla vyhrazena chudým… Dřevní koželuh bosýma nohama hnětl kože naložené v moči, což mohlo trvat dvě i tři hodiny.“

Nebo jiný příklad: hornictví. Tradiční havířina byla příšerná práce, patřil k ní krumpáč, přikrčený pohyb ve štolách, práce v nepřirozené poloze a dýchání zdraví škodlivých plynů. K nejnepříjemnějším okolnostem tohohle zaměstnání ale jednoduše patřilo to, že se při něm umíralo. To se radikálně změnilo. Podle jedné studie na toto téma „se úmrtnost při důlních neštěstích od roku 1908 snížila téměř tisícinásobně“. Ještě jednou: téměř tisícinásobně.

A za třetí: computer. V angličtině slovo computer původně označovalo člověka, který ručně prováděl rychlé matematické výpočty, využívaje k tomu kombinaci hrubé intelektuální síly a šikovných matematických triků. Počátky vesmírného programu v zásadě stály na takto prováděných výpočtech.

Zkus ještě mrknout na ten refrén

Technologické změny se ale nespojují jen s nahrazováním povolání a pracovních míst, ale také s podstatným zkracováním pracovní doby. Na konci devatenáctého století měl průměrný pracovní týden ve Spojených státech šedesát hodin. Dneska je to třiatřicet. V Nizozemsku se scvrkl na dvacet sedm hodin.

Technologický pokrok, nové preference a pracovní metody odstraní nebo promění řadu povolání, kterými se dnes někdo z nás zabývá. Některé studie předpokládají, že 47 procent pracovních míst ve Spojených státech převezmou roboti a systémy umělé inteligence. Poslední výstupy OECD odhadují, že to (bohužel) bude jen 14 procent. Televize Sky News a think tank Localis zase mají studii osmnácti oblastí ve Spojeném království, kde budoucí technologie nejvíc pracovní prostředí. Tvrdí, že zasaženo bude 17,6 procenta pracovních míst ve Spojeném království, v Corby, městě, kde bude zásah nejsilnější, půjde prý dokonce o 31 procent pozic.

Jak pro kvalifikované, tak pro nekvalifikované pracovníky jsou to skvělé zprávy. Co bude v budoucnu vůbec znamenat „nekvalifikovaná práce“? Klidně by to mohlo znamenat, že nekvalifikovaný pracovník bude umělé inteligenci produkující poezii nebo písničky říkat, který kousek básně se mu líbí a který ne, která část asi dává smysl, která v nich vyvolává smutek a která je nutí k tanci. Já osobně bych tomu dal přednost před šlapáním kůží v moči – ale třeba to má někdo jinak.

Těšte se

Mít vysokou nezaměstnanost, mohli bychom se bát, že technický pokrok třeba způsobí nějakou nechtěnou hospodářskou disrupci. Nezaměstnanost je ale zrovna teď na nejnižších hodnotách za čtyřicet let. Možná se trochu zvedne, až technologické změny donutí některé firmy odejít z trhu a než se do něj zapojí nové. Změna probíhá jen výjimečně zcela hladce a bezbolestně. Každopádně právě teď se věci mají tak, že když se nezaměstnanost o něco zvýší, neměl by to být důvod k ohrožení sociální soudržnosti.

Dřívější technologické změny udělaly práci zábavnější, míň nebezpečnou, umožnily nám pracovat kratší dobu, ale za tu dobu vyrobit víc věcí, zvedly mzdy a jejich reálnou hodnotu. Budoucí technologické změny přinesou to samé.

Pochopitelně: lidi se báli změn v minulosti a stejně se jich bojí dneska. Měli a mají na to plné právo, v tom smyslu, že změny jsou málokdy bezbolestné a bezpochyby po nich zbudou taky nějací poražení. Například někdo, kdo teď má vysoce kvalifikovaný džob a v budoucnu se bude muset spokojit s hůř placenou prací. Dosud si vedli líp než druzí, ale nemají nikde zaručené, že budou mít stejnou kliku, když se svět změní. Ekonomická úspěšnost přichází a odchází. Pro valnou většinu z nás ale technologicky motivované proměny trhu práce budou znamenat, že se naše pracovní životy změní k lepšímu. Měli bychom se na to těšit.

Přeloženo z anglického originálu, který si můžete přečíst na FEE.org

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag