Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jsou to dárky, hlupáci

Vláda Andreje Babiše patří k nejštědřejším, jaké Česko mělo. Své dárky voličům začala balit a posílat, jen co nastoupila do úřadů.

James Carville, stratég úspěšné volební kampaně Billa Clintona v roce 1992, shrnul hlavní téma voleb do vzletného výroku: „Je to ekonomika, hlupáci.“ („It's the economy, stupid“).

Strategie nynější české vlády by se dala vyjádřit poopravenou verzí proslulé teze: „Není to ekonomika, jsou to dárky, hlupáci.“

Babišova zkratka

Vlády fungují obvykle ve dvou fázích:

  • Zkraje po volbách začínají řešit systémové (nepopulární) věci. Zpravidla se snaží stabilizovat rozpočet rozhozený předvolebními dárky předchozí vlády. Omezují výdaje, utahují šrouby v úřadech a státních institucích, případně zvyšují daně a poplatky. Počítají s tím, že voliči to všechno během čtyř let do příštích voleb stráví, případně na to zapomenou.
  • S blížícím se datem voleb začínají vlády rozdávat dárky voličům. Zvyšují platy ve státní sféře, přidávají penzistům, zavádějí nové dávky, nabízejí dotace, slevy, úlevy atd.

Babišova vláda ale první fázi přeskočila. Začala rovnou s fází dva a patrně jí také skončí.

Od příštího roku mají být výrazně vyšší penze i platy učitelů, polepší si policisté, vojáci, zdravotničtí pracovníci. Stát bude dotovat půjčky na bydlení, už letos zařídí čtvrtinové jízdné v autobusech a vlacích studentům a důchodcům nad 65 let, nižší DPH za vodné a stočné, ale také třeba z prodeje piva v hospodách)… A k tomu Babiš dává velkorysé sliby krajům – peníze na obchvaty, sportoviště, demolice starých budov… Řekněte si, co chcete!

Nevládnou nám žádní škrti. Jen pětasedmdesátiprocentní sleva na jízdném připraví rozpočet ročně o 5,83 miliardy korun. Tato kalkulace Ministerstva dopravy však vychází z nynější situace. Nižší cena vyvolá vyšší poptávku, takže výsledná suma může být citelně vyšší.

Hospodářské noviny se v polovině března pokusily o sumarizaci vládních slibů. Odhadly, že celkem odeberou z rozpočtu 69,25 miliardy korun. Jenže účet není konečný. Ještě se hoduje. Výdajová invence Babišovy vlády není vyčerpána a spanilé jízdy vládní družiny po krajích pokračují.

Co má za lubem?

K tomu, že přeskočil fázi jedna a zamířil zkratkou k fázi dva, má Babiš dva důvody:

  • Potřebuje rychle rozdat dárky (nakoupit voliče) pro případ předčasných voleb, které můžou být po švestkách – v říjnu, souběžně s volbami do místních zastupitelstev a Senátu. Tato varianta může nastat, když Babiš nesestaví koalici se sociálními demokraty a nezíská důvěru ani pro další menšinovou vládu.
  • Vůdce ANO chce rozdat hlavní dárky ještě před případným vstupem sociálních demokratů do koalice, aby na koaličního partnera zbyly nejvýš drobky – nemocenská, rodičovská, zálohové výživné.

Je přitom jasné, že Babiš si koaliční vládu nevysnil. Píše o tom už ve knize O čem sním, když náhodou spím. „Všechno komplikují koaliční spory,“ stěžuje si v ní a zdůrazňuje, že jednobarevné vlády „jsou výkonnější a stabilnější, než bývají vlády koaliční“.

Teď se nicméně schyluje ke koalici (ANO + ČSSD za podpory KSČM). Babiš z ní není odvázaný. Na předčasné volby, které může vypsat po třech neúspěšných pokusech o vládu, mu však Miloš Zeman jen tak nekývne a získat v roztříštěné Sněmovně třípětinovou většinu potřebnou k jejich vyhlášení je sotva myslitelné.

Babiš tak podle všeho nakoupí koalici se sociální demokracií – za placené první tři dny nemocenské a něco málo k tomu. Na vyšší nebo nové (sektorové) daně sotva kývne. To spíš podpoří úvěrovou expanzi, nemůže si dovolit ztratit pravicové voliče.

Koalice se sociálními demokraty pro něj nemusí být pastí, může z ní uniknout. Je obchodníkem, který rozehrává víc obchodů (koalic), aby své obchodní (politické) partnery oslabil. A tak pokud oranžoví vstoupí do vlády a budou dělat problémy, bude moci sáhnout po záložním řešení, oprášit jednobarevnou vládu a pokračovat v osvědčené „lithiové koalici“ s SPD a KSČM.

Při případné rekonstrukci kabinetu, ze kterého by odešlo několik ministrů za ČSSD, by o důvěru Sněmovny už žádat nemusel.

Peníze jsem našel!

Andrej Babiš maká na tom, aby se dárkovou expanzí pojistil pro všechny případy. Ze Strakovy akademie se proto ozývá otřepaná hláška „peníze jsem našel“. Babiš jí oznamuje, že vláda si může dovolit financovat tu či onu sociální vymoženost. Právě díky tomu, že „hledal a našel“.

Co dělat, když najdete peníze vy?

Nechat si je nesmíte. Rozdat je nemůžete. Jak je to s nálezným? A co z toho může koukat za opletačky? Co dělat, když najdete balík peněz, mobil, poklad nebo třeba psa?

Hrozí štědré nálezné i basa

Je potřebné pátrat a nacházet, protože všechny vládní sliby růst domácího produktu pokrýt nestačí. Česká národní banka odhaduje pro letošek přírůstek 3,6 procenta HDP. To by mohlo dodat do rozpočtu téměř 50 miliard korun. Naslibováno je ale už teď víc.

Proto musí nastoupit hledač rozpočtových zdrojů Babiš. Peníze na mimořádné zvýšení důchodů už nalezl v privatizačním fondu. Byly určeny na zahlazení ekologických škod, případně na financování penzijní reformy. Teď se dají na okamžitou spotřebu penzistů – na výplatu důchodů v příštím roce.

Finance na slevy jízdného (projekt zjevně cílený na alternativu předčasných voleb v říjnu – slevy mají platit už od 10. června) zase ministerský předseda objevil v rozpočtových rezervách vlády. Kverulanti můžou podotknout, že by si je kabinet měl nechat spíš na nenadálé maléry typu povodní. Babiše tím ale nezviklají.

Nejsme troškaři

Symbolem uplácení voličů se v Česku stalo „pastelkovné“. Tisícikorunový příspěvek na školní pomůcky pro rodiče prvňáčků vymyslel sociálnědemokratický ministr práce Zdeněk Škromach před volbami v roce 2006.

Stát podpořil rodiče s malými dětmi – nejdřív je zdanil a pak jim po dvou cestách na úřad a po vyplnění formuláře poskytl dáreček. Pro státní rozpočet to nebyl žádný problém – necelých 90 milionů ročně. Dá se říct, úplná prkotina proti mnohamiliardovým sociálním projektům Babišovy vlády.

Není snad načase najít pro uplácení voličů nějaký nový symbol? Babišova vláda číslo jedna pro to poskytuje znamenitou inspiraci.

Úvodní fotografie, na které premiér v demisi za přihlížení tamější hejtmanky a ministryně financí v demisi rozdává ve Středočeském kraji: Petr Topič / Mafra / Profimedia

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 100 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Luděk Zdražil | 3. 4. 2018 09:17

Ano, je to tak. AB cílí na předčasné volby a zároveň eliminuje politické soupeře. Myslím si, že mu ani tak nejde o menšinovou vládu jako spíše o "koaliční vládu" ve které se může chovat jako v menšinové, vlastní. Reálná koalice by nevyhovovala a CSSD se hrne právě do takové "koaliční vlády", co se dá dělat.

Kde hledat změnu tohoto trendu je velký problém. Hrad již dosahuje úrovně Jakešových hvězdných komediálních výstupů, politické strany jsou bázlivě uhranuté či neschopné, široké veřejnosti to je vcelku jedno, zahraniční politické formace mají svých problémů dost, média jdou AB na ruku resp. neplní důsledně svou roli a personální okolí AB se vyznačuje značnou mírou lokajství, známého z dob normalizace.

Dokonáno jest, čau lidi !

+19
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 3. 4. 2018 11:36

"... viz Fuldův obdiv k tomu estébákovi. Aspoň je vidět, kdo je kdo."

Babiše samozřejmě nijak neobdivuji. Babiš je jen jednooký král mezi slepými a to je opravdu k obdivu z mé strany nestačí. Nicméně zcela pragmaticky mu fandím. To nijak nezastírám. Obdiv je ale příliš silné slovo. :-) Kdo je kdo, se poznává jinak. :-)

A pořád to strašení příští krizí. Dnes zase došlo ke zrychlení růstu ekonomiky, přes veškeré ty skeptické plky všech rádoby odborníků. Minulý měsíc byl hlášen meziroční růst HDP o 5,2%, dnes byl hlášen další posun na 5,5%.

Krize nastane až v okamžiku, kdy si ji spotřebitelé sami vytvoří tím, že se na ni začnou "svědomitě" připravovat omezováním své spotřeby a spořením "na horší časy". Tímto pak horší časy přímo vyvolají. :-) To samé platí pro státy. Dnes už žádný "zákon", který by zajišťoval pravidelný příchod krizí neexistuje. Funguje jen setrvačné očekávání hospodářských cyklů kvůli tomu, že v období standardu zlaté svěrací kazajky byly krize zcela zákonité a nevyhnutelné. V prostředí účetních peněz jsou ale krize úplně zbytečné a přichází jen proto, že se spotřebitelé nebo stát pro krizi rozhodnou (aniž by tak činili vědomě samozřejmě). Dokonce to vydávají za odpovědné a chválihodné chování. :-)

V prostředí svěrací zlaté kazajky, by měla minulá hypotéční krize fatální následky. Díky aktuálnímu pružnému bankovnímu a peněžnímu systému ale šlo jen o takovou malou recesičku, z níž se světová ekonomika celkem rychle zotavila.

A demokracie samozřejmě není dokonalá. Nic lepšího ale k dispozici není. :-) Ten Váš anarchokapitalismus určitě lepší nebude. :-) To je jen bláznivá autistická utopie.

-11
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK