Italové budou zlobit

Italové utekli od tradičních stran ke stranám euroskeptickým a protisystémovým. Dali jim polovinu hlasů.

Všechno ukazuje na to, že Itálie bude mít radikální vládu, která Berlín, Paříž a Brusel pozlobí. Anebo vládu úřednickou a předčasné volby – pokud se nepodaří žádnému seskupení získat důvěru.

Zpátky do krize?

Italské volby byly pokládány za letos nejdůležitější v Evropě. Magazín Economist varoval, že italská politika může eurozónu strhnout zpátky do krize.

Strany rozdaly voličům hodně nákladných slibů voličům. A pokud by je chtěly splnit, byla by to pro italské finance pohroma. Růst vládních výdajů nebo prohloubení deficitu může vést k vyšším úrokům, které země s třetí největší ekonomikou eurozóny platí za svůj dluh a které podvazují růst.

Itálie je po Řecku nejzadluženější zemí Evropské unie. Dluh italské vlády přesáhl 132 procent HDP, řecký 180 procent. Pro Evropu a zejména eurozónu je ale italský dluh mnohem hrozivější.

Důvod je nasnadě: V řecké ekonomice vzniká pouze 1,6 procenta HDP eurozóny, zatímco v italské 15,5 procenta. Italský dluh je v absolutních číslech sedminásobkem dluhu řeckého. Co víc, italské banky, které drží hromadu toxických úvěrů, i celé italské hospodářství jsou výrazněji propojeny s ekonomikou eurozóny.

No a k tomu si přičtěte nezaměstnanost nad jedenácti procenty i slabý růst pod průměrem eurozóny – italská ekonomika je pořád pod úrovní, kterou dosahovala před krizí.

Největší tahák: základní příjem

Situace je vážná, pro mnohé obyvatele Apeninského poloostrova (zejména jeho jihu) dokonce zoufalá. Proto se Italové odvrátili od tradičních stran a volí strany označované za nesystémové, chcete-li netradiční. Jsou to strany, které nebývají zařazovány do schématu „lib–lab“, podle něhož se v minulosti střídaly vlády liberální a sociálnědemokratické.

Tyto nesystémové strany získaly ve volbách polovinu hlasů. Jako nejsilnější z nich vzešlo Hnutí pěti hvězd s 32,7 procenta hlasů, které je kritické k eurozóně a prosazuje přímou demokracii i základní příjem. Označuje se za „postideologické hnutí“, které stojí mimo pravolevou škálu. Třetí nacionalistická Liga severu, která chce omezit finanční transfery z bohatšího severu Itálie na chudší jih, vyvolat revizi evropských smluv a dostat Itálii z eurozóny, získala 17,7 procenta.

Mezi ně se vklínila formace kolem (tradiční) Demokratické strany vedené bývalým premiérem Matteem Renzim s 22,9 procenty hlasů, která se dá považovat za sociálnědemokratickou a kterou voliči vytrestali za to, že otálela s řešením přílivu migrantů. Bramborová medaile pak zbyla na pravicovou stranu Vzhůru Itálie (Forza Italia), „business-firm party“ Silvia Berlusconiho (13,9 procenta hlasů).

Proporce ale vycházejí jinak, pokud vezmeme do úvahy, že Forza Italia, Liga severu a několik dalších malých stran tvoří volební koalici, která je řazena napravo od pomyslného středu. Faktickým vítězem voleb je tedy toto seskupení s 37,3 procenta hlasů.

Kvadratura kruhu

Spojenectví Forza Italia a Ligy severu nicméně nezískalo většinu a její koalice s další stranou se jeví jako pokus o kvadraturu kruhu.

Nejčernějším scénářem pro eurozónu by každopádně byla koaliční vláda protiestablishmentových stran Hnutí pěti hvězd a Ligy severu. Měla by většinu ve sněmovně i v senátu. Vůdce Ligy Matteo Salvini ale ujišťuje, že o dalším postupu bude jednat se svými spojenci z koalice. A poté? V politice není nic nemožné.

Zřejmé je teď jen to, že Salvini, šéf nejsilnější strany koalice, bude kandidátem na premiéra. O premiérství se už přihlásil. „Máme právo a povinnost vládnout,“ prohlásil. Totéž ale říká jednatřicetiletý lídr Hnutí pěti hvězd Di Maio. 

Berlusconi by tento post nemohl zastávat ani tehdy, pokud by byla jeho Forza Italia úspěšnější. Zakazuje mu to verdikt soudu, který ho potrestal za daňové podvody, součástí trestu je zákaz veřejných funkcí.

Vyloučit nicméně nelze ani koalici Hnutí pěti hvězd s části Demokratické strany, byť by to byla divoká kombinace.

Zatím bude Itálii dál řídit, anebo se o to aspoň pokoušet, vláda Paola Gentiloniho z Demokratické strany. Italská ústava, na rozdíl od ústavy české, nedovoluje převzít moc vládě, která nezískala důvěru.

Pryč od eura?

Nakonec klíčová otázka: Odejde Itálie z eurozóny?

Příštím premiérem se patrně stane Matteo Salvini, vůdce Ligy, která má v programu opustit euro. Proti euru je kritické také Hnutí pěti hvězd.

Lze předpokládat, že Salvini, pokud se s Ligou dostane do vlády, Evropskou unii pozlobí. Nesázel bych ale na to, že z eurozóny Itálii odvede. Když skončí v koalici s Forza Italia, bude ho brzdit Berlusconi. Jednaosmdesátiletý král divokých večírků teď pěje milostné kantilény o Evropské unii. „Miluji Evropu,“ opakovaně prohlašoval v kampani a vyznával se z obdivu k „signora Merkel“.

Hlavní překážkou pro odchod z eurozóny ovšem nebude Berlusconi, ale konečný účet, který by Itálie měla zaplatit. Byl by mastný. V platebním systému Target 2 dluží Itálie 360 miliard eur, což je výše závazku vůči Evropské centrální bance, který by italská vláda měla splatit.

Odchod z eurozóny by Italům prodražily také dluhopisy s doložkou CAC, které spadají pod mezinárodní obchodní právo a musí být spláceny v eurech. Pokud by po odchodu od eura nová italská lira devalvovala o 30 procent (což se dá předpokládat), země by utrpěla ztrátu 280 miliard eur, varovala vloni italská Mediobanka.

Drahý špás. Itálie by patrně skončila v platební neschopnosti. Předpokládám, že právě konečný účet za eurový exit bude to, co horkokrevné Italy zastaví.

Úvodní fotka: Beppe Grillo. Zakladatel Hnutí pěti hvězd, po volbách nejsilnější politické strany Itálie. Marco Iacobucci EPP / Shutterstock.com

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag