Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Největším nepřítelem Ruska je zaostalost, přiznal Putin

Navzdory všemu nerostnému bohatství nedokázal Putin za dvacet let, co stojí v čele Ruska, dovést zemi na úroveň jeho někdejších středo- a východoevropských satelitů.

Do voleb nezbývají ani dva týdny. A tak se ze zprávy o stavu Ruska, kterou Vladimir Putin přednesl minulý týden, stal jeho klíčový předvolební projev. Přiznání hospodářských neúspěchů v něm Putin přehlušil představováním nových zbraňových systémů Systémů, na které prý ani největší vojenská velmoc světa, Spojené státy nebudou mít odpověď. Z propagandistického hlediska to bylo velmi dobře uděláno: drtivá většina světových, ale i českých sdělovacích prostředků se zabývala technickými detaily jaderného torpéda nebo nekonečně dlouho letící střely s plochou dráhou letu. A málokdo postřehl, že Putin zároveň připustil, v jak mizerném stavu se nachází ruská společnost a ruská ekonomika.

Ruský důchod je pět tisíc

Putin sám řekl, že největším problémem Ruska nejsou ani Spojené státy, ani Ukrajina, ani Evropská unie, ale jednoduše jeho zaostalost. Pro představu stačí uvést několik čísel: Průměrný plat v Rusku je jen o něco vyšší než česká minimální mzda, odpovídá zhruba 14 tisícům korun, průměrný důchod je asi pět tisíc korun, průměrný věk dožití je skoro o deset let menší než v Česku a počet obyvatel – dnes 142 milionů – klesá. Růst ruské ekonomiky, který byl 1,8 procenta ročně a v druhé polovině roku se téměř zastavil, je výrazně nižší než ve východní části Evropské unie a asi třetinový proti Česku.

Rusko má dnes mizerné zdravotnictví, až na výjimky velice špatnou dopravní infrastrukturu, špatné nebo průměrné vysoké školy, předražené byty a neefektivní a zkorumpovanou státní správu a průmysl, který s výjimkou zbraní a nerostů není schopen vyprodukovat nic kvalitního, co by se dalo vyvézt dál než do Kyrgyzstánu nebo do Běloruska.

Rusko se dostalo po téměř dvaceti letech Putinovy vlády v porovnání s okolním světem někam na úroveň brežněvovského Sovětského svazu. Po okupaci Krymu a vojenském angažmá na Ukrajině navíc výrazně padla životní úroveň nevelké střední vrstvy, která své příjmy přepočítávala na dolary.

Pro dnešního Rusa je obrovský problém si kvůli vysokým úrokům koupit jakýkoli byt na hypotéku, musí se bát nemoci, protože úroveň zdravotnictví je špatná a za cokoli u nás normálního se platí, a odchod do důchodu znamená živoření.

Putin slibuje, co my už dávno máme

Rusko je dnes maximálně na úrovni Rumunska a Bulharska, dvou nejchudších zemí Evropské unie. A to je ještě v mnoha ohledech porovnání oběma balkánským zemím nespravedlivé, protože Rumuni jsou třeba schopni dělat konkurenceschopná auta a například úroveň turistiky v Bulharsku je pro ruské černomořské pobřeží jen nedostižný sen.

Putinovo Rusko je dnes přitažlivé jen pro země postsovětského prostoru, ale i v něm například Kazachstán dosahuje ruské úrovně. V porovnání se středoasijskými republikami nebo Ázerbájdžánem či Běloruskem vychází ruský režim jen jako liberálnější varianta diktatury; Putinův slib z projevu, že chce „rozšiřovat prostor svobody“ musí znít mnoha Rusům velmi hořce.

Drtivou většinu z toho, co Putin Rusům sliboval – jako zvýšení věku dožití na osmdesát let, internet v optických kabelech, opravy silnic, zvýšení výdajů na zdravotnictví na pět procent (nízkého ruského) HDP, ukončení technologického zaostávání země – to jsou všechno věci, které jsou pro státy jako Polsko, Česko nebo Maďarsko dnes samozřejmostí.

Ano, Rusko je dnes možná opět vojenskou mocností, ale je také zemí, kde žije podle Putinova přiznání v bídě dvacet milionů Rusů, o pět milionů víc než v roce 2012. Je v něm sice dnes mnohem víc osobní svobody, než bylo za komunismu, přesto zůstává zaostalou a nefunkční zemí. A Putin to byl nucen po skoro dvaceti letech přiznat.

Rusů, kteří by mu ještě věřili, že je s tím schopen něco udělat, je stále méně. Možná tomu nevěří už ani on sám. Jako by Rusko nebylo schopno překročit svůj carsko-brežněnovský stín a stát se zemí, která by měla na víc než být vojenským obrem na hliněných nohou.

Autor je redaktor MF Dnes

ČERSTVÝ FINMAG

„Čekárny jsou plné lidí, z nichž třetina má sedět úplně jinde, třetina je nedovyšetřená a jen té zbývající třetině může doktor pomoct ihned,“ vysvětluje válečný chirurg Tomáš Šebek, proč rozjel virtuální poradnu uLékaře.cz.


„Jak je možné, že Potomci lidí, Minority Report a Blade Runner tak dobře vyhmátly naše dnešní problémy? Stačilo si všímat věcí, o kterých se nemluví v televizi, říká tvůrce prvního z nich,“ píše naše nová posila Táňa Zabloudilová.


„Ayn Randová inspiruje už třetí generaci libertariánů a anarchokapitalistů. Nechybělo přitom moc – a v Leningradě by ji nutili točit komunistickou propagandu.“ Další díl našich nepřátel státu věnujeme Náčelnici Ankapů Ayn Randové. Mimochodem, ona sama anarchokapitalisty opovrhovala.

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 22 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Capouch | 6. 3. 2018 11:27

A teď jenom navrhněte, kdo si s Ruskými problémy bude umět poradit lépe. Žirinovskij? Komunisté? Krásná Ksenija? Navalnyj?

Putin není světec, ale po tom, co Rusko zažilo ve 20. století a v jakém stavu je po divokých devadesátých letech přebíral, jeho výsledky nejsou tak špatné.

+19
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

kadrila kadrilová | 7. 3. 2018 11:05

Zdravím Vás, škoda, že nejsme Švýcarsko, že? :-)

-3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK