Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Máloco je tak nebezpečné, jako když ekonom závidí fyzikovi

Prakticky od vzniku ekonomie trpí ekonomové pocitem méněcennosti a snaží se svůj obor dostat mezi přírodní vědy. A dokázali dokonce svět přesvědčit o tom, že mezi ně patří. Ten jim teď nechce odpustit, jak jim skočil na špek.

Dám vám dvě otázky. Když profesionální sportovec vydělává 400krát více než zdravotní sestra, je to dobře, nebo špatně? a Je teorie superstrun slepá ulička? Na tu první jste asi nějak odpověděli, ovšem pokud jde o perspektivy teorie superstrun, názor na ně nejspíš máte, jenom když jste studovali fyziku.

Tohle popouzí ekonomy. Nemůžou pochopit, proč si každý myslí, že se může zapojit do debaty o ekonomii – místo aby ji nechal odborníkům, jako když jde o medicínu nebo fyziku. Ekonomové si ale většinou nepřipouštějí, že u řady témat, kterými se zabývají, znají odpověď na otázku dřív, než se vůbec pustí do studia. U vědce se předpokládá, že ke svým závěrům dochází na základě výzkumu a zvážení důkazů, v ekonomii ale často máme závěry už na začátku, podle toho k jakým tezím to ekonoma přitahuje – podle toho, co vyhovuje jeho mravnímu světonázoru.

Nemělo by nás to překvapovat. Ekonomie vždycky byla záležitostí etickou a sociální, jejím účelem bylo vytvářet pravidla, podle kterých společnost organizuje svou produkci. Není žádná náhoda, že Adam Smith, jehož kniha Bohatství národů (1776) se často bere za zakládající dílo ekonomie, byl filozof a etik. Od počátku bylo ale svatým grálem ekonomů přetvořit své umění ve vědu, s jejíž pomocí by odhalili vzorce, které předpokládají v samém srdci lidské existence. Experimentovali s matematikou a uvažovali jak z biologie využít Darwinovu revoluční teorii. To ovšem bylo na konci devatenáctého století, dřív než si ekonomie konečně našla svůj vzor. Ve fyzice.

Stejně univerzální jako zákony matematiky nebo mechaniky

Alfred Marshall, jeden z architektů marginalistické revoluce, ze které se zrodila moderní ekonomie, měl jistě předpoklady k „fyzikálnímu“ pohledu na svět. Někdejší seminarista, který se rád odreagovával na dlouhých procházkách po Skotské vysočině, byl určitě přitahovaný představou vesmíru, který je ze své podstaty uspořádaný. Ovšem marginalisté měli ještě jiný důvod proč vzít pro svůj náhled na svět brýle fyzika. Fyzika se v té době ustanovovala jako nejkanoničtější ze všech věd. Pokud něco mělo být vzorem, fyzika neměla konkurenci. A navíc to vypadalo, že fyzikální model se s několika základními předpoklady dá docela obstojně napasovat i na lidské chování.

Pro příklad si představte středoškolskou hodinu věnovanou přenosu energie. Vložíte kousek rozpáleného železa do kbelíku se studenou vodou. Stoupá pára, železo chladne a voda se ohřívá, dokud obojí nemá tutéž teplotu: ejhle, rovnováha. Nu a obdobně si můžete představit, že horké želízko je majitel obchodu a vědro vody zákazník a energie že jsou peníze. Věc, kterou potřebuje obchodník prodat je žhavá – každý ji chce – ale zákazník je chladný, protože má hluboko do kapsy. Buď obchodník sníží cenu, aby s vámi dosáhl rovnováhy, nebo počká, až do obchodu přijde rozpálenější zákazník, někdo s plnější peněženkou. A pak se předmět prodá za rovnovážnou cenu, která ovšem majitele krámku asi potěší víc.

To je tak zhruba a přibližně způsob, jakým marginalisté popisovali tržní chování. Někteří raní marginalisté šli tak daleko, že doslova připodobňovali rozkoš, nebo jak říkali užitek, k energii. A odsud už to není daleko k tomu, abychom řekli, že v tržních transakcích se dají odhalit přírodní zákony. Ve třicátých letech Lionel Robbins postuloval základní přikázání oboru, když řekl, že premisy, na kterých je ekonomie založena, vyplývají z „dedukce z jednoduchých předpokladů odrážejících elementární fakta obecné zkušenosti“ a jako takové jsou „stejně univerzální jako zákony matematiky nebo mechaniky a právě tak málo jako ony můžou být ‚potlačeny‘“.

Člověka nespočítáš

Inu ano, obecná zkušenost. Co že to údajně řekl Albert Einstein o selském rozumu? Na cestě ekonomie mezi přírodní vědy se stala taková legrační věc: ekonomie málokdy empiricky ověřovala svoje předpoklady. Teprve v posledních letech byly její základní premisy podrobeny zkoumání a, příliš často, se ukázalo, že neplatí.

Na rozdíl od fyziky v ekonomii neexistují žádné univerzální a nezpochybnitelné zákony. Kdybyste dělali cokoli, přitažlivost nepřestane existovat. Jak ale ukazuje opakovaný výskyt spekulativních bublin, můžete vypustit „zvířecího ducha“, takže lidské chování a ceny samotné popřou ekonomickou přitažlivost. Změňte společenský kontext – v ekonomickém pojmosloví motivační strukturu – a lidi změní svoje chování, aby se přizpůsobili novému rámci.

Kvůli společenské přirozenosti lidských bytostí jsou veškeré zákonitosti jejich chování nestálé a závislé na kontextu. Ve skutečnosti je už samotný termín společenská věda oxymóron. V sedmdesátých letech na začátku renesance neoklasické ekonomie varoval nositel Nobelovy ceny Vasilij Leontiev před začínajícím posunem ekonomie směrem k tomu, čemu se později začalo říkat „závist vůči fyzice“. Leontiev připomenul, že poznatky o člověku se od vstupů přírodních věd liší svou nestálou povahou, a doporučil ekonomům, že by možná udělali lépe, kdyby místo vylepšování své matematiky věnovali víc času tomu, že se vrátí na zem a pořádně se zašpiní od dat.

Víc sociální, míň vědy

Ovšem Leontiev si také uvědomoval, že jeho varování nejspíš nedojde sluchu. Ekonomcký „scientismus“ pak kulminoval v devadesátých letech. To bylo desetiletí, ve kterém se jako guru obdivovali ekonomové jako Alan Greenspan, kdy Bill Clinton popisoval globalizaci jako přírodní sílu, kterou musí vlády prostě akceptovat, a kdy mladí géniové jako Jeffrey Sachs létali ze země do země, aby někdejším komunistům radili, jak jejich státy vrátit k předpokládanému přirozenému řádu.

Když se na tu dobu díváme zpátky, vidíme, jak všecka ta pýcha byla nemístná: Greenspan pomohl nafouknout spekulativní bublinu, která málem zničila světové hospodářství, a nepovedená reforma v Sovětském svazu srazila tamější dobu dožití o sedm let. Mnoho ekonomů, včetně Sachse, se ovšem dneska hájí, že na jejich rady vlastně vůbec nedošlo: dobré ekonomii se připletla do cesty zlá politika.

To ale jenom prokazuje, že Leontiev měl pravdu. Ekonomie je společenský konstrukt. To znamená, že z ní nejde vyříznout třeba politiku. A právě proto, že hospodářská politika se jich tak bezprostředně dotýká, lidi se o ní zajímají víc než o debaty o fyzice. Ekonomická metoda přelomu století byla procházet sady dat a hledat v nich opakující se vzorce – byla to ekonomie deset kilometrů nad zemí (někdy doslova). Kdyby radši vzali vážně Leontievovu radu a víc času strávili na zemi poznáváním subjektů svého oboru, tedy lidí. Možná by byli schopni předpovědět, jakým způsobem politika může ovlivnit jejich modely.

Když vezmeme v úvahu tuhle letitou svévolnou slepotu, je současný odpor vůči ekonomům pochopitelný. Na druhou stranu „datová revoluce“ dovedla spoustu ekonomů k tomu, že se věnují černé práci nad daty a zároveň se účastní veřejné debaty o tom, co může jejich práce v praxi přinášet. Víc sociální, míň vědy. To je recept na ekonomii, jaká by ještě mohla experty vykoupit.

Přeloženo z Aeon.co

ČERSTVÝ FINMAG

„Čekárny jsou plné lidí, z nichž třetina má sedět úplně jinde, třetina je nedovyšetřená a jen té zbývající třetině může doktor pomoct ihned,“ vysvětluje válečný chirurg Tomáš Šebek, proč rozjel virtuální poradnu uLékaře.cz.


„Jak je možné, že Potomci lidí, Minority Report a Blade Runner tak dobře vyhmátly naše dnešní problémy? Stačilo si všímat věcí, o kterých se nemluví v televizi, říká tvůrce prvního z nich,“ píše naše nová posila Táňa Zabloudilová.


„Ayn Randová inspiruje už třetí generaci libertariánů a anarchokapitalistů. Nechybělo přitom moc – a v Leningradě by ji nutili točit komunistickou propagandu.“ Další díl našich nepřátel státu věnujeme Náčelnici Ankapů Ayn Randové. Mimochodem, ona sama anarchokapitalisty opovrhovala.

Aeon counter – do not remove
John Rapley

John Rapley

Věnuje se politické ekonomii na Univerzitě v Cambridge. Je novinářem a spoluzakladatelem Caribbean Policy Research Institute na Jamajce. Je autorem knihy Twilight of the Money Gods: Economics as a Religion and How it all... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 58 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 14. 2. 2018 15:10

Nevědecké předně je vynášet hodnotové soudy. Když někdo hlásá, že nějaký stav či nějaká hodnota je LEPŠÍ, než druhá, je opakem vědce. (představte si fyzika, který tvrdí, že by bylo lepší, kdyby rychlost světla byla o 20 procent nižší, nebo že by bylo dobré, kdyby se působení gravitace na obézní lidi o něco snížilo, aby neměli problémy s chůzí)

Vědec nikdy nemůže říci, zda je dobře či špatně, že vrcholový sportovec má 400krát více než zdravotní sestra.

Jakmile to udělá, přestává být vědcem a začíná být sociálním inženýrem, plánovačem cizích životů, pavědcem, někým nadřazujícím svůj názor ostatním.
Vědec může zkoumat a odhalovat příčiny daného jevu. Například zda ta disproporce v příjmech je způsobena přirozenými (tržními) faktory, nebo faktory umělými (dotace sportu, snaha politiků konejšit lid pomoci chleba a her, ...).

+16
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Martin Brezina | 14. 2. 2018 15:41

Vaše námitka je výborná a navíc neideologická.

Jak píšu níž, podle mého názoru by se měl dělat dlouhodobý (15-20 let) fine tuning základních nástrojů, v případě příjmů hlavně daňového mixu. To předpokládá definovat optimální model systému daní, který se dá odvodit z nejúspěšnějších zemí podle dostatečně široké sady kritérií. To znamená, že se sleduje nejen "sociální" kvalita života, ale taky např. ekonomický výkon, majetek občanů, politická stabilita, a máte pravdu, že jsem zapomněl na ekologii, která se dá taky solidně měřit.

Z filozofického hlediska se dá jistě namítnout, že pro futuro se mohou ukázat ještě další a mnohem významnější parametry, ale pokud je systém otevřený, neideologický, tak není problém jeho další vylepšování podle poznatků a potřeb.

-5
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK