Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nechceme dotace zadarmo!

Evropská unie bude po brexitu menší a pro ty, kteří zůstanou, také dražší. Na dotace si nejspíš připlatíme.

Brexit bude Evropskou unií bolet. S Británií z bruselské Evropy zmizí 13 procent obyvatel a 17, 6 procenta HDP. (Pro srovnání: S czexitem by Unie přišla jen o dvě procenta populace a 1,1 procenta HDP.)

Odchodem Británie se také vypaří významná část příjmů unijního rozpočtu a s ní patrně i část dotací. Ostrovní monarchie je po Německu druhým největším přispěvatelem do společné pokladny (po odečtení rabatu, který Britům v roce 1984 vydupala premiérka Margaret Thatcherová, třetí za Francií).

Po brexitu může mít společenstvo bruselského prstenu na přerozdělování a financování společných institucí o deset až jedenáct procent míň. To je 16 miliard eur a nějaké drobné. Šest až sedm miliard eur ale Britové recyklují přes Brusel, tyto peníze se jim vracejí ve formě dotací. Takže skutečný výpadek by mohl být devět až deset miliard eur a projeví se po roce 2020, kdy končí nynější sedmileté finanční období.

Až do jeho konce by měli Britové plnit své finanční závazky, byť Unii formálně opustí v březnu příštího roku. Kromě toho britské platby na některé společné projekty budou dobíhat ještě ve třetí dekádě.

Výpadek v rozpočtu způsobený brexitem se však může téměř zdvojnásobit a blížit se dvaceti miliardám eur. Upozorňuje na to unijní komisař pro rozpočet Günther Oettinger. Důvodem jsou chystané investice do obrany a bezpečnosti.

Od brexitu ke clům

Brexit nicméně automaticky neznamená, že Spojené království v budoucnu nebude do unijního rozpočtu přispívat.

Vláda premiérky Theresy Mayové si dosud neudělala jasno v tom, jaký vztah bude mít Británie k Evropské unii. Jsou dvě krajní možnosti: Británie zůstane na jednotném unijním trhu, anebo za sebou zabouchne dveře (hard brexit). Výsledek nejspíš bude někde uprostřed. Pro unijní rozpočet by podle analýzy Bertelsmannovy nadace mohly být nejvýhodnější obě krajní možnosti.

Pokud by Británie na jednotném trhu zůstala, přispívala by na jeho fungování a na další společné politiky. Norsko na ně dává 0,25 procenta HDP, v britském případě by to představovalo zhruba 5,9 miliardy eur ročně.

Kdyby rozvod skončil bez dohody, obchodoval by zbytek Unie s Británií podle pravidel Světové obchodní organizace. V takovém případě by podle zmíněné nadace na tarifech mohl získat příjem až 4,6 miliardy eur.

Připlatíme si?

Evropských 28-1 každopádně po brexitu zaznamená ztráty. V zásadě jsou pro Unii tři možnosti jak se s výpadkem britských financí vypořádat:

  1. Zvýšit příspěvky do společné pokladny.
  2. Příspěvky nezvyšovat, škrtat a šetřit.
  3. Kombinovat obojí.

První možnost rozebírá studie Institutu Jacquese Delorse. Podle ní by zbývající státy měly do rozpočtu platit v průměru o deset procent víc, aby vyrovnaly výpadek příjmů.

Odvody jednotlivých států do Bruselu jsou odvozeny z jejich hospodářské výkonnosti. Bohatší země by proto měly zvýšit příspěvky výrazně víc, chudší výrazně míň. První skupina států by tak překročila platný strop příspěvků, kterým je procento HDP.

Česko platí do unijního rozpočtu 1,6 miliardy eur (40,6 miliardy korun). Podle současné metodiky by se tento vklad po odchodu Britů měl zvýšit o 89 milionů eur ročně (2,25 miliardy korun).

ČERSTVÝ FINMAG

Finmag předplatné

Šéfredaktor doporučuje: Dobrý pedagog vysvětlí průšvih českého vysokého školství tak, že porozumí i žák základní školy. Na pomoc si Tomáš Fürst bere ožungry z Horní Suché.


Kašpárek doporučuje: Na hodinách informatiky děti formátují text ve Wordu. Kdo je naučí to opravdu podstatné? Silvie Zeman a Klára Štouračová a kurzy IT gramotnosti makeITtoday.


Redakční vegetarián doporučuje: Neřízená střela řezník Fanda Kšána vás naučí milovat masožravého bližního svého. Jestli ne, nemáte rádi lidi. A kdo nemá rád lidi, nemá rád zvířata.


Brusel pro

Navýšení příspěvků do společné pokladny je přijatelnější pro chudší země. Vypadá to paradoxně, jenže tento přístup má racionální jádro. Příspěvky čistých příjemců peněz z Bruselu, tedy těch, kteří z rozpočtu víc berou, než do něj dávají, se sice trochu zvýší, může ale být zachována úroveň dotací, jež pobírají.

Pro tuto skupinu zemí je charakteristický přístup, který zastává česká vláda: Vyšší objem rozpočtu EU podpoříme, pokud pro nás bude výhodná struktura výdajů, tedy za podmínky, že nebudou kráceny dotace. Nechceme dotace zadarmo!

Jednoznačně pro zvýšení příspěvků je samosebou unijní smetánka z Bruselu. „Potřebujeme víc než procento evropského HDP, pokud chceme vést věrohodnou evropskou politiku. Takovou politiku je nutné náležitě financovat,“ prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na konferenci o finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027.

Unijní komisariát pro rozpočet navrhuje zavést nové zdroje rozpočtu. K odvodům států podle jejich ekonomického výkonu, k rekvírovanému podílu na dani z přidané hodnoty a clu z obchodu se třetími zeměmi by měl přibýt výnos z plánované daně uvalené na finanční transakce.

Škrti proti

Důsledkem druhé varianty, založené na zachování výše příspěvků, by bylo výrazné omezení výdajů. Přes Brusel by se recyklovalo míň peněz, což by pocítily jak tisíce eurokratů, tak ti, kteří jsou napojeni na bruselský penězovod a nejvíc čerpají ze strukturálních fondů a fondů soudržnosti. Tedy také Češi.

K  zastáncům úsporné varianty patří lidovecký předseda rakouské vlády Sebastian Kurz. V rozhovoru pro deník Der Standard prohlásil, že po odchodu Británie z Evropské unie se bude zasazovat o to, aby nebyli čistí plátci, jakým je Rakousko, víc zatěžováni. „Naší prioritou je úspornější zacházení s penězi daňových poplatníků,“ řekl Kurz.

Stejné stanovisko už avizovala také dánská, irská, švédská a nizozemská vláda. Šéf nizozemských financí Wopke Hoekstra upozornil, že státy nejbližší Británii, které mají s ostrovní monarchií největší obchodní výměnu, pocítí po brexitu největší obchodní ztráty. Junckerovi vzkázal: „To nemůžete myslet vážně, aby ti, které brexit poškodí nejvíc, za něj zaplatili nejvyšší účet.“ A dánský ministr financí Kristian Jensen předsedovi komise vzkázal: „Ani jednu [dánskou] korunu navíc!“

Lze čekat, že zejména Nizozemci budou klást požadavkům z Bruselu tuhý odpor. Jak by ne, po odečtení dotací, platí na hlavu 147 eur, nejvíc z celé Unie, ještě víc než Němci. Nadto po brexitu spolu s Němci, Rakušany a Švédy přijdou o „rabat na rabat“, tedy speciální slevu, která je odvozena z výpočtu britského rabatu.

Krajíc pro každého

Evropská unie v rozpočtových záležitostech rozhoduje jednomyslně. Vyjednávání o rozpočtu 28-1 tak bude svízelné a dá se předpokládat, že varianta 1) a 2) se ve své čisté podobě neprosadí. Výsledkem bude varianta 3), tedy nějaký kompromis.

Jak může vypadat? Nejspíš tak, jak definoval kompromis propagátor sociálně-tržního hospodářství Ludwig Erhard: „Koláč se rozdělí takovým způsobem, aby si každý myslel, že z něho dostal největší krajíc.“

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 26 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 12. 2. 2018 06:34

Shrňme si, co to vlastně jsou ty dotace:

1. Stát sebere prosperujícím firmám část zisku, který by jinak mohly použít a svůj další rozvoj, a pošle je do Bruselu.

2. Bruselští úředníci rozhodnou, na co můžeme my sami (nebo brzo i někdo jiný) tyto peníze použít. Údajně proto, že ví lépe než firmy, které to financují případně lépe než čeští úředníci, jak s takovými penězi naložit.

3. Bruselští úředníci s z těchto peněz uloupnou část pro svůj provoz a na svoje královské platy, nejvyšší na světě.

4. Nyní mohou české firmy a český stát poníženě požádat bruselské úředníky, aby jim část jejich peněz případně peněz sebraných podnikatelům v jiných zemích, vrátili formou dotací.

5. Taková žádost je tak složitá, že na to musíte mít specializované týmy, nebo si takový tým najmout. To jsou další nemalé a celospolečensky/celoevropsky zcela neproduktivní náklady generované dotačním systémem.

6. Žádost musí nejprve schválit národní stát, protože podmínkou dotací je spolufinancování, což je vedle peněz poslaných do Bruselu další objem prostředků, o kterých fakticky rozhodují bruselští úředníci místo těch, kteří je vytvořili. Takové schvalování je samozřejmě volný prostor pro korupci, viz nejrůznější "dotační" aféry. Výsledkem je, že většinu dotací dostanou nejrůznější oligarchové a lokální kmotři. Čapí hnízdo je jenom nejviditelnější příklad.

Shrnuto, stát násilím uloupí prostředky těm, kteří je vytvořili a přes Brusel je za nemalých nákladů přerozdělí z valné části nejrůznějším podvodníkům. Těžko vymyslet absurdnější příklad nakládání s vytvořeným bohatstvím.

Jaké to má důsledky?

A. Zpomaluje to národní ekonomiky. Prosperující firmy, které celé to chucpe financují, jistě znají efektivnější možnosti využití vytvořených prostředků, než je "operační program Rozvoj lidských zdrojů", dotační hotely lokálních kmotrů, nejrůznější čapí hnízda apod.

B. Brutálně to narušuje konkurenční prostředí v ekonomice. Pokud si někdo musí na investici půjčit a půjčky splácet, tak je ve zjevné konkurenční nevýhodě proti někomu, kdo investici zafinancoval z větší části z eurodotace. Opět se tu vytvořilo prostředí, ve kterém je výhodnější podplácet úředníky a dolovat z nich peníze, než poctivě podnikat. To má vedle ekonomických i nemalé morální negativní dopady. Na případě Řecka je vidět, jak může "dotovaná společnost" zdegenerovat.

C. I kdybychom pominuly náklady na "dotační" úředníky doma a v Bruselu a náklady na "dolování dotací", jakkoliv nejsou malé, tak nepřímý dopad do ekonomického a morálního prostředí daleko převýší těch 50 miliard, které teoreticky dostáváme navíc, pokud všechno vyčerpáme. Navíc brzo už o miliardy navíc přijdeme.

Eurodotace jsou jedním z nejnesmyslnějších příkladů, jak nakládat s vytvořeným bohatstvím. Jestli budeme čistí příjemci nebo čistí plátci na tom moc nezmění. Článek řeší falešné dilema. Skutečným problémem je existence bruselských dotací jako takových a nikoliv to, jak jsou momentálně nebo budou v budoucnosti přerozdělovány.

+69
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Petr Vorlíček | 12. 2. 2018 20:14

Vapadá to, že smysl založení EU byl distribuce dotací - alespoň o jiných aspektech se posledních 10 let nemluví....Je neskutečně smutné sledovat, jak si češi poradili v otázce hledání společného nepřítele, když tuto roli přestal hrát Bolševik....Jako vždy viníkem všeho špatného nejsme My, ale všichni ostatní, vně našich hranic..

-2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK