Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nechceme dotace zadarmo!

Pavel Jégl
Pavel Jégl
12. 2. 2018
 5 586

Evropská unie bude po brexitu menší a pro ty, kteří zůstanou, také dražší. Na dotace si nejspíš připlatíme.

Nechceme dotace zadarmo!

Brexit bude Evropskou unií bolet. S Británií z bruselské Evropy zmizí 13 procent obyvatel a 17, 6 procenta HDP. (Pro srovnání: S czexitem by Unie přišla jen o dvě procenta populace a 1,1 procenta HDP.)

Odchodem Británie se také vypaří významná část příjmů unijního rozpočtu a s ní patrně i část dotací. Ostrovní monarchie je po Německu druhým největším přispěvatelem do společné pokladny (po odečtení rabatu, který Britům v roce 1984 vydupala premiérka Margaret Thatcherová, třetí za Francií).

Po brexitu může mít společenstvo bruselského prstenu na přerozdělování a financování společných institucí o deset až jedenáct procent míň. To je 16 miliard eur a nějaké drobné. Šest až sedm miliard eur ale Britové recyklují přes Brusel, tyto peníze se jim vracejí ve formě dotací. Takže skutečný výpadek by mohl být devět až deset miliard eur a projeví se po roce 2020, kdy končí nynější sedmileté finanční období.

Až do jeho konce by měli Britové plnit své finanční závazky, byť Unii formálně opustí v březnu příštího roku. Kromě toho britské platby na některé společné projekty budou dobíhat ještě ve třetí dekádě.

Výpadek v rozpočtu způsobený brexitem se však může téměř zdvojnásobit a blížit se dvaceti miliardám eur. Upozorňuje na to unijní komisař pro rozpočet Günther Oettinger. Důvodem jsou chystané investice do obrany a bezpečnosti.

Od brexitu ke clům

Brexit nicméně automaticky neznamená, že Spojené království v budoucnu nebude do unijního rozpočtu přispívat.

Vláda premiérky Theresy Mayové si dosud neudělala jasno v tom, jaký vztah bude mít Británie k Evropské unii. Jsou dvě krajní možnosti: Británie zůstane na jednotném unijním trhu, anebo za sebou zabouchne dveře (hard brexit). Výsledek nejspíš bude někde uprostřed. Pro unijní rozpočet by podle analýzy Bertelsmannovy nadace mohly být nejvýhodnější obě krajní možnosti.

Pokud by Británie na jednotném trhu zůstala, přispívala by na jeho fungování a na další společné politiky. Norsko na ně dává 0,25 procenta HDP, v britském případě by to představovalo zhruba 5,9 miliardy eur ročně.

Kdyby rozvod skončil bez dohody, obchodoval by zbytek Unie s Británií podle pravidel Světové obchodní organizace. V takovém případě by podle zmíněné nadace na tarifech mohl získat příjem až 4,6 miliardy eur.

Připlatíme si?

Evropských 28-1 každopádně po brexitu zaznamená ztráty. V zásadě jsou pro Unii tři možnosti jak se s výpadkem britských financí vypořádat:

  1. Zvýšit příspěvky do společné pokladny.
  2. Příspěvky nezvyšovat, škrtat a šetřit.
  3. Kombinovat obojí.

První možnost rozebírá studie Institutu Jacquese Delorse. Podle ní by zbývající státy měly do rozpočtu platit v průměru o deset procent víc, aby vyrovnaly výpadek příjmů.

Odvody jednotlivých států do Bruselu jsou odvozeny z jejich hospodářské výkonnosti. Bohatší země by proto měly zvýšit příspěvky výrazně víc, chudší výrazně míň. První skupina států by tak překročila platný strop příspěvků, kterým je procento HDP.

Česko platí do unijního rozpočtu 1,6 miliardy eur (40,6 miliardy korun). Podle současné metodiky by se tento vklad po odchodu Britů měl zvýšit o 89 milionů eur ročně (2,25 miliardy korun).

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Brusel pro

Navýšení příspěvků do společné pokladny je přijatelnější pro chudší země. Vypadá to paradoxně, jenže tento přístup má racionální jádro. Příspěvky čistých příjemců peněz z Bruselu, tedy těch, kteří z rozpočtu víc berou, než do něj dávají, se sice trochu zvýší, může ale být zachována úroveň dotací, jež pobírají.

Pro tuto skupinu zemí je charakteristický přístup, který zastává česká vláda: Vyšší objem rozpočtu EU podpoříme, pokud pro nás bude výhodná struktura výdajů, tedy za podmínky, že nebudou kráceny dotace. Nechceme dotace zadarmo!

Jednoznačně pro zvýšení příspěvků je samosebou unijní smetánka z Bruselu. „Potřebujeme víc než procento evropského HDP, pokud chceme vést věrohodnou evropskou politiku. Takovou politiku je nutné náležitě financovat,“ prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na konferenci o finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027.

Unijní komisariát pro rozpočet navrhuje zavést nové zdroje rozpočtu. K odvodům států podle jejich ekonomického výkonu, k rekvírovanému podílu na dani z přidané hodnoty a clu z obchodu se třetími zeměmi by měl přibýt výnos z plánované daně uvalené na finanční transakce.

Škrti proti

Důsledkem druhé varianty, založené na zachování výše příspěvků, by bylo výrazné omezení výdajů. Přes Brusel by se recyklovalo míň peněz, což by pocítily jak tisíce eurokratů, tak ti, kteří jsou napojeni na bruselský penězovod a nejvíc čerpají ze strukturálních fondů a fondů soudržnosti. Tedy také Češi.

K  zastáncům úsporné varianty patří lidovecký předseda rakouské vlády Sebastian Kurz. V rozhovoru pro deník Der Standard prohlásil, že po odchodu Británie z Evropské unie se bude zasazovat o to, aby nebyli čistí plátci, jakým je Rakousko, víc zatěžováni. „Naší prioritou je úspornější zacházení s penězi daňových poplatníků,“ řekl Kurz.

Stejné stanovisko už avizovala také dánská, irská, švédská a nizozemská vláda. Šéf nizozemských financí Wopke Hoekstra upozornil, že státy nejbližší Británii, které mají s ostrovní monarchií největší obchodní výměnu, pocítí po brexitu největší obchodní ztráty. Junckerovi vzkázal: „To nemůžete myslet vážně, aby ti, které brexit poškodí nejvíc, za něj zaplatili nejvyšší účet.“ A dánský ministr financí Kristian Jensen předsedovi komise vzkázal: „Ani jednu [dánskou] korunu navíc!“

Lze čekat, že zejména Nizozemci budou klást požadavkům z Bruselu tuhý odpor. Jak by ne, po odečtení dotací, platí na hlavu 147 eur, nejvíc z celé Unie, ještě víc než Němci. Nadto po brexitu spolu s Němci, Rakušany a Švédy přijdou o „rabat na rabat“, tedy speciální slevu, která je odvozena z výpočtu britského rabatu.

Krajíc pro každého

Evropská unie v rozpočtových záležitostech rozhoduje jednomyslně. Vyjednávání o rozpočtu 28-1 tak bude svízelné a dá se předpokládat, že varianta 1) a 2) se ve své čisté podobě neprosadí. Výsledkem bude varianta 3), tedy nějaký kompromis.

Jak může vypadat? Nejspíš tak, jak definoval kompromis propagátor sociálně-tržního hospodářství Ludwig Erhard: „Koláč se rozdělí takovým způsobem, aby si každý myslel, že z něho dostal největší krajíc.“

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (26)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo