Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Ekonom Bjørn Lomborg chce zabránit plýtvání z českého státního rozpočtu. Jak?

Martin Vlnas
Martin Vlnas
3. 2. 2018
 20 962

„Pokud se nám podaří přesměrovat jedno procento českých veřejných peněz a tohle procento přinese desetinásobek v budoucnu, pomůžeme vám z dvanácti zbytečně utracených miliard udělat 120 miliard příjmů,“ tvrdí světoznámý dánský ekonom Bjørn Lomborg.

Ekonom Bjørn Lomborg chce zabránit plýtvání z českého státního rozpočtu. Jak?

Proslul díky knize Skeptický ekolog, ve které v roce 2001 zpochybnil efektivitu řady opatření a regulací, které si kladly za cíl zpomalit zahřívání naší planety. Do úst si ho tehdy rád bral i tehdejší prezident Václav Klaus. Později, když Lomborg své kategorické odsouzení neefektivit začal tlumit, se názorově rozešli. Na rozdíl od Klause ale dánský ekonom od roku 2012 žijící v Praze nikdy nepopíral globální oteplování jako takové. Chtěl jen hledat ty nejvíce efektivní cesty.

S podobným cílem – zabánit plýtvání, se nyní rozhodl pomoci České republice, konkrétně jejím veřejným financím. Jeho projekt České priority bude mapovat, zkoumat, přesvědčovat a prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů počítat, kde dokáže každá utracená koruna přinést největší zhodnocení a kde naopak nikomu nepomůže. Proč si po podobných realizacích v Bangladéši, na Haiti nebo několika indických státech vybral právě Česko? A jak se mu tady žije?

Bjørn Lomborg Na Finmagu

Bjoern Lomborg

Texty Bjørna Lomborga v češtině přináší dlouhodobě webový magazín Finmag. Všechny je najdete tady:

Z těcvh nejčerstvějších můžeme doporučit třeba tyhle tři: 

Globální oteplování může mít souvislost s tím, že na světě přibývá hladovějících. Třeba tu, že se kvůli boji s ním na polích místo potravin vyrábějí biopaliva. Lepší efekt by možná mělo takové to staré nudné přemýšlení, jak zvýšit výnosy.

Největší klaďasové světa se znovu sešli v Paříži a poplácali se po ramenou, jak dokážou vyhodit peníze oknem.

Okřídlenou větu o tom, že nejlepší hokejista jede tam, kde puk teprve bude, zatímco ostatní bruslí tam, kde je právě teď, zná asi každý. Bjørn Lomborg se snaží identifikovat budoucí polohu puku v rozvojové pomoci.

Jaký je to pocit být jedním z padesáti lidí na Zemi, kteří tuhle planetu dokážou zachránit?

Když jsem se v seznamu, který vydal The Guardian, našel, musel jsem se smát. Novináři mají takovéhle výčty rádi, takže se člověk jako já dřív nebo později na nějakém z nich ocitne. Zásadnější význam tomu ale opravdu nepřikládám. Když se navíc pozorně podíváte, jací lidé jsou mezi těmi padesáti lidmi společně se mnou, uvědomíte si, že mě autor s největší pravděpodobností nenávidí a dal mě tam jen proto, že svými názory vyvažuju těch čtyřicet devět dalších osobností.

Jak to myslíte?

Jsem ekonom. A jako ekonom se snažím na problémy a jejich řešení nahlížet pomocí analýzy nákladů a přínosů. Hledám neefektivity a snažím je odstraňovat. To je pro mnoho lidí trnem v oku, protože chtějí pomáhat za každou cenu, a já jim to kazím svými rýpavými poznámkami, jestli to, co dělají, opravdu dává smysl a jestli by nebylo lepší vynaložit peníze jiným způsobem. Funguju vlastně jako jejich účetní, který jim neustále otlouká o hlavu, že pokud udělají tohle, už nebudou moci udělat něco jiného.

To by vám ale nakonec měli poděkovat, že jste jim ušetřil spoustu času a peněz... Stává se to?

Pokud by mě poslouchali, ušetřil bych jim minimálně spoustu špatných rozhodnutí. Pořád je tu ale ten podmiňovací způsob. Když někomu boříte jeho plány, na které navíc sehnal spoustu peněz díky skvělému PR, a radíte mu, aby radši svůj čas a peníze investoval jinam, protože to bude prospěšnější, velmi často narazíte. Je to boj…

Bojovat se nyní chystáte i v České republice. Váš program České priority si klade za cíl dlouhodobě zefektivnit státní rozpočet. Než se zeptám, jak toho chcete dosáhnout, musím se zeptat, proč jste si vybral Českou republiku?

Už nějaký čas tu žiju, líbí se mi tu, a tak jsem se rozhodl pomoci právě tady. Navíc se nám v Česku podařilo získat finanční podporu.

Proč jste se vlastně z Dánska přestěhoval právě do Prahy?

Dánská vláda dlouhá léta podporovala můj think-tank Copenhagen Consensus Center. Jenže po volbách v roce 2011 se ze mě stala persona non grata. Nová středo-levá vláda si jako jeden z předvolebních cílů vytyčila zastavení financování mého projektu. Z patnácti předvolebních slibů byl bohužel tenhle jediný, který po své výhře dokázala splnit. V tu chvíli jsem si uvědomil, že nechci žít v zemi, jejíž vláda nemá zájem o mou práci. Zvažoval jsem New York nebo Londýn. Praha nakonec vyhrála proto, že je odtud všude blízko. Byl jsem tu několikrát předtím a město mi jednoduše učarovalo. Navíc tu žijí milí, příjemní lidé.

Opravdu? Jestli jsme kvůli něčemu známí, tak to rozhodně není otevřenost a usměvavost...

Ano, tohle slýchám často. Já si to ale opravdu myslím. Jasně, ne s každým se tu domluvím, ale Google Translator dnes dokáže zázraky.

Všichni víme, že státní rozpočet má spoustu děr, kde každý rok mizí miliardy korun. Iniciativ, které se to snažily změnit, tu bylo mnoho. Jak chcete uspět vy?

Nejsem idealista. Vím, jak náročné to bude. Naším realistickým cílem není změnit distribuci peněz, ale změnit způsob myšlení lidí. Od široké veřejnosti, až po ty, kteří mají rozhodující slovo při tvorbě rozpočtu.

Není to ale ve finále to samé?

Není. Popíšu vám, jak toho chceme dosáhnout. Místo abychom začali kritikou, začneme nápady. V první fázi oslovíme politiky, odborníky, podnikatele i zaměstnance z různých oborů a budeme se s nimi bavit o tom, co by právě ve svém oboru rádi změnili. Určitě se zaměříme na zdravotnictví, vzdělávání, pracovní trh, sociální systém nebo infrastrukturu. Tímhle způsobem postupně vygenerujeme seznam zhruba tisíce dobrých nápadů, co by se mohlo změnit k lepšímu. Z nich pak postupně, opět s pomocí lidí, kteří dané problematice rozumějí, vybereme, řekněme, sedmdesát pět nejlepších myšlenek a ty začneme společně s předními českými i zahraničními ekonomy analyzovat pohledem nákladů a přínosů.

Můžete mi to popsat na konkrétním příkladu?

Jasně, třeba na mateřských školkách. Řekněme, že začneme pracovat s předpokladem, že kvalitnější státem podporovaná předškolní péče má celoživotní dopad na ochotu učit se a rozvíjet se. Pokud se potvrdí data ze zahraničí, a popravdě nevidím důvod, proč by neměla, zjistíme, že investice do školek a jeslí dokáže zásadně zefektivnit všechny stávající investice již plynoucí do školství, protože si děti odnesou víc a stráví ve vzdělávacím systému více času. To se pak státu vrátí vyššími příjmy z daní, protože takoví lidé budou vydělávat víc peněz.

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?


Je mi jasné, že náklady na vstupu se dají spočítat relativně přesně, jak ale spočítáte výnosy, které přijdou až daleko v budoucnosti?

Je to spousta práce, modelování a počítání, ale jde to. Nejdříve ovšem musíte perfektně pochopit komplexitu celého systému. Proto se i v téhle fázi budeme bavit se zasvěcenými lidmi z daných oborů. Výsledkem pak bude jediná informace. Každá koruna, kterou do zefektivnění předškolního vzdělávání zainvestujete, vydělá v budoucnosti deset korun.

Jak ale přesvědčíte politiky, kteří drží ruku nad veřejnými financemi, aby podpořili něco, co se reálně vrátí až za desítky let. Není pro ně atraktivnější zvýšit důchod nebo platy ve školství, protože to má okamžitý dopad a pomůže to jejich znovuzvolení? Podle mého očekáváte racionální jednání tam, kde ho očekávat nelze. Komisí či think-tanků, které měly podobné, a často velmi dobré, nápady, jako budete mít vy, tu už v minulosti bylo mnoho...

Četl jste ale někdy nějakou závěrečnou zprávu takové komise?

Ano. Třeba té poslední, která si dala za cíl reformovat penzijní systém.

Tak to patříte k naprosté minoritě lidí. Takové zprávy jsou totiž neuvěřitelně komplikované a nudné. Stovky stran grafů a tabulek, desítky doporučení. My na to půjdeme jinak. Naším výstupem bude opravdu jen jedno shrnující číslo, udávající, kolikrát se zhodnotí vaše investice. Všechno bude mnohem hmatatelnější. Pochopitelnější.

To ale pořád neřeší neochotu politiků dělat rozhodnutí, která se zhodnotí až v budoucnosti.

Proto budeme kromě přímého přesvědčování politiků výsledky našich analýz intenzivně sdělovat široké veřejnosti skrze média. Budeme mít pětasedmdesát nápadů a k nim pětasedmdesát čísel, ukazujících jejich efektivitu. Skrz zájem veřejnosti tak vytvoříme tlak, aby se věci daly skutečně do pohybu a aby se realizovaly ty nejpřínosnější nápady. Politici pak budou muset čelit smršti nepříjemných otázek nejen od novinářů ale i od voličů, proč posílají peníze tam, kde nemají vůbec žádný užitek, a ne tam, kde dokážou obrovské věci. Takhle změníme myšlení lidí a díky němu se pak změní i samotný proces přerozdělování. Samozřejmě nevěřím, že bychom přesvědčili všechny, ale věřím, že pár lidí, kteří nás podpoří, se najde. A pokud se podaří z našeho seznamu dobrých a méně dobrých nápadů implementovat dva tři dobré, budu spokojený.

Opravdu věříte tomu, že je možné do jediného čísla zakomponovat úplně všechno?

Všechno určitě ne, díky obrovskému množství dostupných dat se ale dnes dá spočítat ledacos. Jako indikativní a komparativní nástroj funguje analýza nákladů a přínosů velmi dobře. Když přijdete do restaurace a přinesou vám jídelní lístek, také vidíte u každé položky jen jedno číslo. Samozřejmě by tam mohl být počet kalorií, poměr cukrů, nebo procento bílkovin. Ve finále se ale stejně s největší pravděpodobností rozhodnete podle momentální chuti. My České republice připravíme podobný jídelní lístek. Když z něj vyjde, že by bylo z pohledu nákladů a přínosů nejefektivnější, abyste si objednali špenát, vy ale špenát nebudete mít rádi, pořád si budete moci vybrat jiné efektivní řešení, které vám chutnat bude.

Podle mě je zásadní, aby Česká republika takový jídelní lístek měla a aby všichni věděli, že tu je a že je to manuál pro správné přerozdělování veřejných peněz, který zbrzdí utrácení tam, kde to není efektivní, a zrychlí tam, kde to bude mít velký přínos. Pokud se nám takto podaří přesměrovat jedno procento veřejných peněz a tohle procento přinese desetinásobek v budoucnu, dokážeme z 12 utracených miliard udělat 120 miliard příjmů v budoucnu.

Nevyjde ale z vašich modelací například to, že máme vždy preferovat děti, protože to je efektivnější než pečovat o umírající?

Tohle ale vždy pravda není. Většinou ano, ale určitě ne vždy. To samé platí například o tvrzení, že prevence je efektivnější než léčba. Zlepšování péče o staré lidí s sebou nese celou řadu ekonomických přínosů.

Dobře, dokážete ale spočítat přínos nové koncertní haly, skateparku nebo uklizeného chodníku?

Ano, i to jde. Existuje řada výzkumů dokazujících, že péče o veřejný prostor a podpora kultury dokáže do města přitáhnout mladé lidi a ti zase pomohou dalšímu rozvoji města. Platí i to, pokud je prostředí skvělé pro život, lidé se v něm spokojí s nižšími platy, protože je jim zkrátka dobře.

Dobře, přestanu vás zkoušet a zeptám se jinak. Je něco, co nespočítáte?

Dnes dopoledne jsem se bavili o tom, že by bylo dobré mít na středních školách a gymnáziích hodiny kritického myšlení. Myslím, že by to byl výborný nápad, jak ale spočítat jejich přínos, netuším. To ale neznamená, že se ve světě někdo nezabýval tím, jakou hodnotu má kritické myšlení. Třeba ano.

Už jste měli možnost bavit se vašem projektu s novou vládou?

Ano. Bylo to ale první setkání, takže nemůžete čekat zázraky. Každopádně jsme se s náměstkem ministra financí pro rozpočet Petrem Pavelkem shodli, že by proces redistribuce měl být mnohem efektivnější a že by mu podobný manuál pomohl nejen lépe se rozhodovat, ale taky snadněji posuzovat nekonečné požadavky ostatních resortů o další peníze. Nejen v České republice platí, že kdo nejvíc křičí a vyhrožuje stávkou, tomu se nakonec něco přidá. Podobného vyjednávání se nikdy nezbavíme, pokud ale budete mít jednoduché argumenty, bude se vám vždy útok odrážet mnohem snadněji, než když je nemáte a každý den schytáváte mediální masáž, že nejste ochotný přidat policistům. A navíc se může stát, že díky nám objevíte skvělé nápady,  za které nikdo nekřičí, a přitom jsou jednoduché a geniální.

Podobný projekt už jste realizovali třeba v Bangladéši nebo na Haiti. Můžete mi dát příklad, co se na základě vašich doporučení implementovalo?

Obrovským úspěchem v Bangladéši bylo zavedení digitálních aukcí. Do té doby fungovala pouze obálková metoda. Když jste ale šel podat konkurenční nabídku na projekt, který měl předem určeného vítěze, stáli před úřadem najatí bouchači, kteří vám rázně vysvětlili, že pokud je vám milý život, otočíte se na podpatku a odkráčíte. Samozřejmě se nám nepodařilo vymýtit veškerou korupci, zásadně jsme ji ale zkomplikovali cestu. Přes digitální aukce se dnes v Bangladéši protočí čtyři procenta veřejných výdajů. Za dva roky od spuštění poklesla průměrná cena veřejné zakázky o dvanáct procent. To je 700 milionů dolarů každý rok.

Podobný úspěch se nám povedl i ve zdravotnictví, kde pořád představuje obrovský problém tuberkulóza. Což je absurdní, když ji dokážou velmi efektivně léčit ve státních nemocnicích. Problém byl jinde. Zjistili jsme, že tamní lidé odmítají léčení, protože mít TBC je stigmatizující, a tak raději do poslední chvíle doufají, že to TBC není. A pak už je na léčení pozdě. Přišli jsme proto s nápadem, aby každé město najalo několik starších žen, které celý den chodí po slumech a ptají se každého, jestli neviděl někoho s ošklivým kašlem. Takového člověka pak najdou a přemlouvají k návštěvě nemocnice. Podle našich čísel se jim to daří zhruba v polovině případů. To je sice málo, ale pořád to v obrovském měřítku Bangladéše zachrání ročně čtyřicet tisíc životů. Vyjádřeno v číslech, každá jedna taka utracená na plat ženy, které hledá nemocné, přinese státu 21 taka v budoucích přínosech. A tak bych mohl pokračovat dál... Právě se realizuje další z našich návrhů, jímž je sjednocení a digitalizace katastrálního rejstříku, který je ještě z dob britského impéria neuvěřitelně komplikovaný, nejasný a existuje v několika různých verzích, takže nikdo pořádně neví, jestli opravdu vlastní to, co si myslí, že vlastní.

Tohle jsou přímé dopady. Nepřímým dopadem je zásadní posun v myšlení lidí, kteří jsou zapojení do rozhodovacího procesu.

České priority

Cílem Českých priorit je identifikovat a podporovat nejefektivnější způsoby, jak řešit společenské problémy v České republice. Snažíme se, aby každá koruna investovaná do rozvoje české společnosti byla utracena chytře a měla co největší pozitivní dopady. V rámci projektu budou zpracovány odborné analýzy nákladů a přínosů různých intervencí napříč mnoha sektory - od vzdělávání, zdravotnictví a zaměstnanosti až po infrastrukturu, tržní hospodářství nebo energetiku. Copenhagen Consensus Center sjednotí nejlepší ekonomický výzkum spolu se sektorovými experty a odbornou veřejností, a vytvoří značný mediální prostor pro ty nejefektivnější programy, které by měly získávat více podpory zejména z veřejných zdrojů, ale také od nadací, z filantropie i z byznysu. 

Kdo bude projekt v Česku financovat?

Rozpočet projektu je přibližně padesát milionů korun. Bude to kombinace veřejných peněz, peněz od soukromých dárců a neziskových organizací. Důležité je, abychom nepůsobili dojmem, že pracujeme na něčí objednávku. Celý projekt by ztratil legitimitu. Jsme politicky a hodnotově neutrální a podle toho musíme vybírat i zdroje, z nichž budeme naši práci financovat. Většina prostředků bude každopádně pocházet z České republiky. Němci nebo Američani by své peníze, pokud by je chtěli utratit, raději utratili za zlepšení situace ve své zemi.

Kdy se dočkáme prvních výstupů?

Projekt bude spuštěn v prosinci 2018 a potrvá dva roky. Prvních pět měsíců budeme sbírat nápady. Zužování seznamu a následně analýza nákladů a přínosů potrvá zhruba půl roku do konce roku 2019. Během roku 2020 dojde na konzultování doporučení, expertní panely a finalizaci výstupu jak pro veřejnost, tak pro politiky, takže prvních změn v rozpočtu se dočkáme nejdříve v roce 2021.

Fotky Bjørna Lomborga Charlotte Carlberg Bärg (úvodní) a Emil Jupin (box)

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (19)

Vstoupit do diskuze
Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od... Více

Související témata

bjørn lomborgekologieekonomiestátní rozpočet
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo