Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bulharsko a Rumunsko chtějí euro

Dvě nejchudší země Evropské unie by rády přijaly euro. Eurozóna pak získá hlasovací převahu nad zbytkem Unie.

Bulharsko se ujalo předsednictví Rady Evropské unie. V té souvislosti také oznámilo, že se od června zapojí do mechanismu ERM II. Setrvat aspoň dva roky v měnových mantinelech určených tímto mechanismem je nezbytná podmínka k přijetí eura. Záměr vstoupit brzy do eurozóny oznámilo už před časem také Rumunsko, které si jako reálný termín vstupu vytyčilo rok 2022.

 „Bulharsko nepředstavuje pro eurozónu žádné riziko. Jsme stabilnější než mnohé země eurozóny,“ řekl bulharský ministr financí Vladislav Goranov. Evropská komise bulharské plány vítá. „Neřekl jsem, že Bulharsko bude automaticky dalším členem eurozóny, země ale jde správným směrem, nezaměstnanost klesá a rozpočtová situace je solidní. Pokud jde o konvergenci, nastal tu skutečný pokrok,“ prohlásil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Nezapomněl ale přidat, že Bulharsko na cestě k eura pořád ještě dost práce čeká.

Chudé, ale v kondici

Stávající členy eurozóny záměr dvou nejchudších zemí Unie také nevylekal ani nepohoršil. Při pohledu na bulharské makroekonomické statistiky je vidět proč. Ani Bulhaři, ani Rumuni nemají velký dluh, hospodářský růst je poslední dva roky kolem čtyř procent, nezaměstnanost se snížila na pouhých šest procent, rozpočet je v plusu, veřejný dluh klesá, a pokud jde o bulharský lev, ten patří mezi osm evropských měn, které jsou pevně navázány na euro. „Jsme malá otevřená ekonomika, pro eurozónu nepředstavujeme žádné riziko. Vstup do eurozóny dává Bulharsku šanci zvýšit hospodářský růst a snížit rizika,“ uvedl ministr Goranov. „Eurozónu by mohl náš vstup posílit,“ dodal sebevědomě.

Podobné charakteristiky jako Bulharsko vykazuje i Rumunsko, které ale díky své poměrně silné průmyslové základně roste poslední roky až dvojnásobně rychleji než Bulharsko, nejrychleji z celé Unie. „Formální požadavky splňujeme už dnes, k měnové unii bychom se mohli připojit už zítra,“ říkal v létě sebevědomě rumunský ministr zahraničí Teodor Meleșcanu. Podle něj je rok 2022 jako datum přijetí eura reálný, do té doby by se podle něj rumunské platy i důchody mohly v přepočtu na eura dostat na přijatelnou úroveň.

Problémem Bukurešti a Sofie je ale odliv lidí. Z Bulharska odešla do zahraničí pětina obyvatel, hlavně mladých lidí, z Rumunska jen o něco méně. To může způsobit v horizontu dvaceti, třiceti let vážné sociální problémy, protože to vede k rychlému stárnutí populace.

Není eura, není vlivu

Podle mnohých analytiků je dobrým příkladem pro Rumunsko a Bulharsko Slovensko, které v roce 2009 vstupovalo do eurozóny jako nejchudší země střední Evropy, ale dnes je daleko před Maďarskem a Polskem a šlape na paty i Česku, které mělo přitom před ním ještě před deseti lety velký náskok. Přes některé otevřené otázky, jako jsou určité výdaje Slovenska na možný odpis části řeckých dluhů, euro nepochybně Slováky zviditelnilo, zatraktivnilo zemi pro zahraniční investory a Bratislavě dodalo sebevědomí i posílilo její postavení v Unii.

Důvodem, proč by se vstupem Rumunska a Bulharska nemělo mít problém ani Německo, které takříkajíc drží eurovou kasu, je důležitý politický rozměr případného vstupu těchto dvou zemí do eurozóny.

Pokud z Unie odejde Velká Británie a Bulharska s Rumunskem přijmou euro, země platící jednotnou evropskou měnou získají kvalifikovanou většinu pro hlasování v Evropské unii a budou tak moci i bez podpory „neeurových zemí“ prohlasovat v Unii skoro všechno - s výjimkou několika málo otázek, u kterých Lisabonská smlouva vyžaduje jednomyslnost.

Dá se proto říci, že už před příštími řádnými českými parlamentními volbami bude stát Praha před velkým problémem. Zda se smířit s propadem vlivu na dění v Evropské unii, nebo vzít konečně na milost euro.

Autor je redaktor MF Dnes

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 15 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Karel Mašek | 18. 1. 2018 09:07

Dá se proto říci, že už před příštími řádnými českými parlamentními volbami bude stát Praha před velkým problémem. Zda se smířit s propadem vlivu na dění v Evropské unii, nebo vzít konečně na milost euro.

Že by z nulového vlivu šlo ještě někam spadnout?

Korelace mezi přijetím eura Slovenskem a jeho hospodářským růstem nezakládá žádnou kauzalitu! Ta se musí dokázat nějak jinak, zvláště i kvůli tomu, že Slovensko solidně rostlo i před přijetím eura. A euro přijalo třeba i Slovinsko a bylo podle statistik dlouhou dobu bohatší než ČR per hlava. Ale dnes je to tak šul nul, není-li ČR na tom o něco lépe. Ba podle některých je na tom ČR lépe: https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true

+29
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Jakub Krejčí | 21. 1. 2018 01:41

Nulový vliv na dění okolo bude mít ČR až mimo EU. A ano až převládnou v EU "eurové" země tak vliv ČR opět klesne. Jen naivní člověk si může myslet, že EU padne na zadek z ČR (= dlouhodobý čistý poběratel evropských dotací) která odmítne uprchlické kvóty, přestože tady žádní uprchlíci ani nejsou ani nechtějí jít. Čeští politici místo, aby řešili proč k nám žádní uprchlíci ani v době uprchlické krize nechtějí jít, raději nesmyslně straší lid. Výsledkem je, že vliv ČR v EU logicky klesá, řada našich lidí pohrdavě mluví u Řecku, Itálii a Španělsku a přitom si myslí, že my Češi prokazujeme EU bůhvíjaké dobro tím, že se odmítáme podílet na řešení evropských problémů které nás přímo nepálí. Po EU chceme jen, aby nám platila a do ničeho nekecala, jak šlechetné... Dokonce i Fico pochopil, že Slovensko se potřebuje dostat do jádra EU nikoliv na periferii. ČR se nepochopitelně tváří, že je něco víc než EU a že se mu bude lépe dařit s (ještě před pár lety bankrotujícím) Maďarskem ovládaným diktátorem Orbánem a Poláky snažícími se osekat vlastní demokracii...

-7
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK